Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

7.1. Smluvní základna

Od vstupu ČR do EU v květnu 2004 se bilaterální vztahy v oblasti ekonomické a obchodní spolupráce řídí Rámcovou dohodou mezi KR a ES o obchodu a spolupráci, platnou od r. 2001. V této souvislosti byla ukončena platnost česko-korejské obchodní dohody. Přechod na právní úpravu v rámci společné obchodní politiky EU byl proveden tak, že nedošlo k narušení kontinuity a zájmů investorů a podnikatelů.

ČSFR sjednala s Korejskou republikou níže uvedené dvoustranné mezinárodní smlouvy ekonomické povahy, do kterých sukcedovala ČR po svém vzniku v roce 1993 :

• Dohoda o podpoře a ochraně investic (27. dubna 1992) – v současné době probíhají expertní jednání  na novém textu dohody.
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (27. dubna 1992).  

Nově uzavřené dohody:

• Dohoda o programu pracovní dovolené mezi ČR a KR byla podepsána dne 19.12.2011 v Praze. Dohoda umožňuje mladým lidem ve věku 18-30 let uskutečnit poznávací pobyt v délce až 1 rok na území státu druhé smluvní strany a v jeho průběhu pracovat a tak získat finanční prostředky ke krytí části nákldů spojených s pobytem.
• Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Korejskou a Českou republikou byla podepsána 21. dubna 2009 v Praze (v listopadu 2011 se sukutečnilo v Soulu 1. zasedání Smíšené komise o hospodářské spolupráci (SKoHS)na úrovni náměstků obchodu obou zemí. V letošním roce se předpokládá 2. zasedání SKoHS v listopadu 2012 v Praze).

V prosinci roku 2007 byla podepsána v Soulu Smlouva o sociálním zabezpečení.

Přehled platných mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal souhlas zákonodárný sbor a které jsou v evidenci Ministerstva zahraničních věcí, lze nalézt na domovské internetové stránce MZV ČR v kapitole Zahraniční vztahy, resp. Mezinárodní vztahy.

Obdobně platné mezinárodní smlouvy v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu lze zjistit na stránkách www.mpo.cz .

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vzájemná obchodní výměna mezi KR a ČR v roce 2011 dosáhla historické výše 3,2 mld. USD (56,6 mld. Kč). Podle oficiálních národních statistik založených na původu zboží převýšil vývoz ČR do KR 501 mil. USD (9 mld. Kč) a český dovoz z KR 2,7 mld. USD (48 mld. Kč). ČR vykázala obchodní deficit ve výši 2,2 mld. USD (39 mld. Kč). Zatímco export ČR vzrostl oproti roku 2010 o více než 52 %, dovoz z KR dokonce o 66 %. Korejská republika si dále upevnila pozici 4. největšího mimoevropského obchodního partnera ČR a těsně se přiblížila objemem obchodní výměny vzájemnému obchodu ČR s Japonskem.

Vzájemná obchodní bilance ČR a KR (v tis. USD)

	Obrat	Vývoz z ČR	Dovoz do ČR	Saldo pro ČR
2005	707 585	96 689	610 897	-514 208
2006	823 451	117 368	706 083	-588 715
2007	1 277 769	226 470	1 051 299	-824 829
2008	1 764 355	269 251	1 495 104	-1 225 853
2009	1 660 874	265 837	1 395 037	-1 129 200
2010	2 280 405	269 008	2 011 397	-1 742 389

Zdroj: Statistiky podle Českého statistického úřadu

Vzájemný obchod podle korejských statistik (KOTIS) (v tis. USD)

	Obrat	Dovoz z ČR	Vývoz do ČR	Saldo
2005	488 658	149 867	338 791	188 924
2006	822 848	258 806	564 042	305 236
2007	1 335 994	369 123	966 871	597  748
2008	1 224 321	395 433	829 338	434 001
2009	1 108 683	337 218	771 465	434 247
2010	1 493 489	328 789	1 164 700	835 911

České a korejské statistiky vykazují zásadní rozdíly v obou směrech obchodu. Hlavním rozdíl je v evidování reexportů, kdy korejská strana do vývozů zboží z ČR zahrnuje všechny výrobky dle země původu a naopak při svém vývozu bere za směrodatné pro statistické výkaznictví místo (zemi) určení – např. Německo, Nizozemí.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Ve vývozu ČR na jihokorejský trh loni převládaly turbíny, kotle, mechanické stroje a zařízení (číslo celní klasifikace HS 84 – 201 mil. USD), dále elektrické stroje, přístroje a zařízení, přístroje pro záznam zvuku a reprodukci TV obrazu a zvuku (HS 85 – 77 mil. USD), optické, fotografické, kinematografické, měřící a kontrolní přístroje, lékařské a chirurgické nástroje (HS 90 – 39 mil. USD), železo a ocel (HS 72 – 37 mil. USD), sklo a skleněné výrobky (HS 70 – 23,5 mil. USD), části a součásti automobilů (HS 87 – 18,4 mil. USD), hračky a sportovní potřeby (HS 95 –15 mil. USD), výrobky ze železa a oceli (HS 73 –13,5 mil. USD), různé výrobky z obecných kovů (HS 83 –12,5 mil. USD), plasty a výrobky z plastů (HS 39 –8 mil. USD). Mezi další důležité exportní produkty patří kolejová vozidla a jejich části a součásti, mechanická a dopravní signalizační zařízení (HS 86), organické chemikálie (HS 29), anorganické chemikálie (HS 28), nábytek a lůžkoviny (HS 94) a dřevo a dřevěné výrobky (HS 44).     

 

V dovozu z KR do ČR připadl loni největší podíl na osobní automobily a autopříslušenství (HS 87 – 881 mil. USD), dále na turbíny, kotle, stroje a mechanická zařízení a jejich části a součásti (HS 84 – 298 mil. USD), počítače, televizory, telefony a polovodiče (HS 85 – 191 mil. USD), optické, fotografické, kinematografické, měřící a kontrolní přístroje, lékařské a chirurgické nástroje (HS 90 – 121 mil. USD), plasty a výrobky z plastů (HS 39 – 33 mil. USD), nástroje, nářadí a náčiní (HS 82 –30 mil. USD), výrobky ze železa a oceli (HS 73 –28 mil. USD), různé výrobky z obecných kovů (HS 83 –26 mil. USD), nábytek a lůžkoviny (HS 94 –21 mil. USD) a železo a ocel (HS 72 –20 mil. USD). Z dalších významných dovozních výrobků z KR lze nazvat kaučuk a výrobky z něj (HS 40 -11 mil. USD), impregnované textilie (HS 54 –9 mil. USD), barvy, laky, pigmenty a tmely (HS 32 –6 mil. USD) a výrobky z kamene, sádry a cementu (HS 68 –5 mil. USD).

 

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Korejské firmy jeví zájem o rozvíjení obchodních vztahů se zeměmi střední Evropy, včetně ČR, jejich zájem je však především motivován snahou exportovat – největšími položkami vzájemného obchodu jsou korejské osobní vozy, mobilní telefony a domácí elektronika (bílá technika, audio-video, PC+doplňky). Vláda KR vybízí při dovozu k větší diverzifikaci dodavatelů s cílem omezit závislost na Japonsku a Číně a zpomalovat prudce rostoucí obchodní přebytek. Z objektivních důvodů, jako je vzdálenost, velikost a specifičnost trhu, podobná komoditní výrobní struktura i bezprostřední geografická blízkost velkých a tradičních obchodních partnerů (Čína, Japonsko), jsou možnosti českého exportu poněkud limitovány. Na druhé straně však kvalitní a konkurenceschopné výrobky z ČR, podpořené propracovaným marketingem, mají velkou perspektivu na náročném korejském trhu uspět. Při pronikání na korejský trh lze doporučit v první řadě účast na některé z výstavnických akcí – ať již na specializovaných veletrzích nebo např. na mezinárodním veletrhu spotřebního zboží, kde lze nejen objektivně porovnat konkurenci a možnou úspěšnost svého výrobního sortimentu na místním trhu, ale i navázat nezbytné přímé kontakty a vazby.

Jistým impulsem pro další zintenzivnění obchodních vztahů je přímé letecké spojení mezi Soulem a Prahou (od 15. 5. 2004), po jehož zavedení se zvýšilo a dále rychle zvyšuje povědomí o České republice. Větším impulsem se stala investice automobilky Hyundai Motor Co., jejíž rozhodnutí investovat v ČR vedlo k podobnému rozhodnutí řady jejích subdodavatelů a vedla k zesílenému zájmu i dalších korejských firem o ČR.

Ve strojírenské oblasti získaly české firmy již v minulosti určité zkušenosti s dodávkami pro korejský loďařský průmysl (ocelářské výrobky, hřídele). Vzhledem k růstovému trendu výroby v korejských loděnicích má tato oblast další potenciál. Jako problém se však ukazuje omezená výrobní kapacita tradičních českých výrobců, která i přes eminentní zájem korejských firem neumožňuje růst exportu v této oblasti.

V oblasti silného korejského automobilového průmyslu by se mohli čeští výrobci rovněž uplatnit, neboť část komponentů je do KR dovážena. Vzhledem k rostoucí domácí produkci automobilů, roste i šance na větší subdodávky.

Také tradiční a světoznámé české pivovarnictví má přes velkou konkurenci možnost dalšího růstu. Do KR začínají pronikat čeští výrobci piva, jehož obliba zvláště mezi mladší generací prudce vzrůstá. Z ČR jsou dovážené následující značky – Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Velkopopovický kozel tmavý, novopacké pivo BrouCzech a sudový Ježek. Exportní možnosti většiny známých českých pivovarů jsou v této oblasti ale limitovány strategickými plány zahraničních majitelů, kteří rozhodují o jejich exportní politice (např. vztah pivovar Beck a Pivovary Staropramen a.s.).

V této souvislosti se také jeví jisté možnosti pro české výrobce zařízení pro malé pivovary či minipivovary, neboť v r. 2002 byly odbourány legislativní překážky pro dovoz těchto zařízení. V KR jsou jimi vybavovány především hotelové restaurace, ale roste i počet běžných restaurací s vlastním minipivovarem.

Dlouhodobě vykazují korejské firmy zájem o dovoz výrobků v následujících oblastech: sklo, bižuterie, porcelán, strojírenské výrobky, armatury a chemický průmysl.

Následující výběr perspektivních položek českého exportu obsahuje jednak tradiční průmyslové obory, v nichž má KR dlouhodobý zájem o spolupráci. Druhou oblastí jsou obory, které byly novou administrativou vytipovány jako „nové“ hnací motory růstu ekonomiky a jejichž rozvoj bude podpořen státem.

Tradiční obory

• strojírenství – subdodávky pro stěžejní obory zpracovatelského průmyslu, tj. dodávky pro loďařský průmysl (hřídele, výrobky z oceli atd.). Poptávka je i po strojních zařízeních používaných pro výrobu automobilových součástí.
• elektronika – subdodávky pro výrobu polovodičů, elektronických přístrojů a přístrojů mobilní komunikace
• spotřební zboží (bižuterie a polotovary pro její výrobu, sklářská produkce – zejména domácenské sklo)
• chemický průmysl – suroviny a polotovary
• obranný průmysl

Nové obory

• energetika byla vybrána jako jeden ze stěžejních oborů pro příštích pět let. KR je závislá na dovozu surovin a vzhledem k neustále rostoucím cenám surovin na světovém trhu se vláda rozhodla podporovat všechny aktivity směřující ke snížení závislosti KR na dovozu surovin. Jednou z těchto cest je výstavba především jaderných elektráren. Nicméně i otázce větrných elektráren je věnována velká pozornost. ČR se může podílet především subdodávkami pro jejich výstavbu.
• hi-tech obory – informační technologie, biotechnologie, nanotechnologie, robotika - to jsou perspektivní obory, které se mají stát budoucími „hnacími motory“ korejské ekonomiky a o jejichž růst se má korejský export v budoucnosti opírat. I zde se naskýtá příležitost pro české firmy podílet se formou subdodávek (komponenty) na rostoucí výrobě.
• obory související s ochranou klimatu a životního prostřední. Korejská vláda vytyčila na rok 2009 plán pod názvem „Green New Deal“, na který v roce navázala vize „Green Growth“, která zahrnuje několik projektů, které mají přispět k oživení ekonomiky a vytvoření nových pracovních míst a současně kladou důraz na rozvoj ekologicky šetrných technologií a ochranu životního prostředí. Projekty se týkají především výstavby nových vodních cest, přehrad, obnovitelných zdrojů energií ekologicky šetrných vládních budov.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Dne 7. 7. 2006 byla v ČR registrována firma Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. Nová továrna postavená v průmyslové zóně Nošovice vyrábí 300 000 osobních automobilů ročně. V návaznosti na tento projekt do ČR už vstoupili další korejští investoři. Společnost SungWoo Hitech, s.r.o., je v ČR registrována od srpna 2005 a vybudovala v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová závod na výrobu plechů a lisovaných dílů pro automobilový průmysl. Kromě této společnosti je v ČR registrováno přibližně 15 dalších dodavatelů firmu Hyundai.

Jedinou předchozí velkou korejskou investiční akcí v ČR byl vstup společnosti Daewoo Motor v r. 1995 do továrny na výrobu nákladních vozidel Avia Letňany. V r. 1996 se společný podnik přejmenoval na Daewoo Avia, a.s. Nepodařilo se však oživit výrobu a prodej podle původních plánů a po převzetí mateřské společnosti Daewoo Motor v KR firmou General Motors bylo rozhodnuto o ukončení působení korejské firmy v ČR. Firma Daewoo Avii opustila v dubnu 2005.

Další velmi významnou korejskou investicí (11,5 miliardy Kč) do ČR byla v roce 2009 akvizice české společnosti Škoda Power společností Doosan Heavy Construction and Industries (DHCI). Skupina Doosan touto akvizí získala zásadní technologie v oboru turbín, a doplnila tak své možnosti ve výrobě komplexů energetických zařízení. Díky této transakci se DHIC stala předním dodavatelem elektrárenských zařízení.

Významnými dovozními (obchodními) korejskými firmami v ČR jsou pobočky automobilky Hyundai Motor a dceřiné společnosti Kia Motors, které si stále upevňují pozici na českém trhu. V oblasti dovozu souvisejícího s automobilovým průmyslem lze jmenovat i firmu Hankook Tire, která vyváží do ČR pneumatiky. Dále jsou na českém trhu aktivní LG Electronics Czech Republic (elektrospotřebiče pro domácnost, audio, TV, monitory a mobilní telefony), Samsung Electronics (audio-video, domácí spotřebiče, PC + příslušenství a mobilní telefony), která 6. října 2005 otevřela své zastoupení v ČR (dosud jihokorejskou společnost zastupovala na českém trhu jeho výhradní dovozce fy. LIBRA Electronics), a Daewoo (TV, video, audio a domácí spotřebiče), které zastupuje firma FAST ČR.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V souvislosti s rozhodnutím automobilky Hyundai investovat do výstavby nové továrny v České republice se zvýšil i zájem dalších korejských firem o spolupráci s českými firmami. ZÚ Soul zaznamenává trvalý zájem korejských firem o některé oblasti a výrobky, které mohou být nositeli dalšího růstu českého exportu do KR. Poptávky se týkají těchto produktů:

• křišťálové sklo a lustry, porcelán
• bižuterie, imitace drahých kamenů
• transformátory, kabely
• lékařské nástroje a přístroje
• vakcíny
• strojírenské výrobky (průmyslová dmychadla)
• základní chemické látky a suroviny
• pivo

ZÚ pravidelně zveřejňuje poptávku jihokorejských importérů a distributorů o české zboží na stránkách BusinessInfo (www.businessinfo.cz).

 

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

V uplynulých letech nebyla ze strany ČR poskytnuta Korejské republice žádná rozvojová (KR je vyspělou zemí a členem OECD) ani humanitární pomoc. Přírodní katastrofa, která v prosinci 2004 zasáhla rozsáhlé oblasti jihovýchodní Asie, území KR nepostihla. Naopak KR je sama poskytovatelem zahraniční rozvojové pomoci.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

 

Z analýzy obchodní bilance služeb je patrné, že zvýšený objem PZI KR v ČR přináší s sebou i zvýšené nároky na poskytování služeb, a to zejména v oblasti letecké dopravy. Je zajímavé, že více než 58 % z celkového objemu exportu dopravy tvoří objem osobní letecké dopravy (56,1 mil. CZK), zatímco nákladní doprava (silniční, železniční a letecká) se podílí na celkovém objemu 42 %. Jedná se především o příjmy plynoucí ze zavedení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Soulem. V případě nákladní dopravy se jedná převážně o přepravu součástek od subdodavatele k výrobci a s výrobou související ostatní tok zboží.

Pokud jde o ostatní obchodní služby, jedná se z 99 % o různé odborné, obchodní a technické služby a o jiné vládní služby.

	Celkem (mil. CZK)
	Export	Import	Saldo
Služby	178,3	131,1	47,3
Doprava	141,2	52,7	88,5
Cestovní ruch	3,7	0,0	3,7
Ostatní služby	33,5	78,4	-44,9
Letecká osobní doprava	93,1	0,3	92,9
Letecká nákladní doprava	0,4	6,7	-6,3
Ostatní nákladní doprava	42,3	45,3	-3,0
Z toho ostatní služby:
Služby v oblasti spojů	0,7	1,3	-0,7
Služby v oblasti stavebnictví	0,0	0,5	-0,5
Pojišťovací služby	0,0	0,2	-0,2
Finanční služby	0,4	0,8	-0,4
Služby výpočetní techniky a inf. služby	0,0	-13,7	-13,7
Autorské aj. odměny a licenční poplatky	0,0	1,1	-1,1
Ostatní služby obchodní povahy	31,4	59,2	-27,7
Osobní, kulturní a rekreační služby	1,0	1,6	-0,6
Vládní služby j.n.	0,0	0,0	0,0

Zdroj: ČNB 

Z údajů uvedeného vyplývá, že dominantní postavení ve vývozu českých služeb zaujímají ČSA. Pobočka ČSA v Soulu se rovněž podílí na tomto objemu a to vždy prodejem 36 ks letenek na každém leteckém spoji. U nákladní železniční a silniční dopravy se objem realizuje prostřednictvím dopravních firem v České republice. V současné době není v KR registrována žádná česká firma zabývající se poskytováním služeb.

Pokud jde o cestovní ruch, směřující především z KR do České republiky, můžeme pozorovat neustále rostoucí tendenci v počtu korejských návštěvníků. Podíl na tom má zavedení přímého leteckého spojení Soul – Praha i propagační činnost zastoupení CzechTourismu v Soulu. V roce 2011 navštívilo ČR podle neoficiálních statistik až 200 tisíc Korejců.  

V současné době velvyslanectví eviduje nabídky služeb českých podnikatelských subjektů související s poradenskou a konzultační činností spojenou s investičními a obchodními aktivitami korejských firem v ČR. Jedná se především o servis v personální, právní a ekonomické oblasti (daňové poradenství, marketing, průzkum trhu, realitní služby a ost.). Další oblastí služeb, související především s cestovním ruchem, je nabídka ubytovacích kapacit.

Vyhodnocení poptávky po českých službách

S nárůstem korejských investic je spojena i poptávka investorů (SungWoo Hitech, Hyundai atd.) po pracovní síle. Firma Hyundai Motor Company tlumočila zástupcům Vysoké školy ekonomické během jejich poslední pracovní návštěvy v Soulu svůj zájem na spolupráci při přípravě pracovníků managementu.

Dále velvyslanectví eviduje poptávky korejských firem po službách v cestovním ruchu.

Překážky a bariéry obchodu se službami

Stejně jako v případě vývozu zboží lze říci, že i u vývozu služeb se KR snaží chránit svůj trh před přílivem konkurenceschopných poskytovatelů služeb především neobchodními překážkami.

Jednou z oblastí, kde se vyskytují tyto bariéry, je například poskytování právních služeb. KR je jednou z posledních asijských zemí, která odmítla liberalizovat svůj trh s právními službami. Zahraniční právnické firmy nemohou zakládat své pobočky v KR, a ani zahraniční právníci nemohou provozovat praxi v KR, ačkoliv jsou zaměstnáváni v korejských kancelářích jako „konzultanti“ již přes 20 let. Odhadem pracuje takto v KR asi 400 zahraničních právníků. Je totiž prakticky nemožné pro cizince složit korejskou advokátní zkoušku (bar exam), která je hlavní podmínkou pro otevření praxe i v oblasti nekorejského práva provozovaného v KR.

U logistických a dopravních služeb se jedná především o bariéru v podobě certifikačního procesu, jehož kritéria jsou nastavena „na míru“ domácím firmám; dále pak o nedostatek standardizace v souladu s mezinárodními normami (např. rozměr palet), což způsobuje růst nákladů. Cizí firmy také nemohou být vlastníky dvojí licence, tj. současné proclívání a dopravní služby. Rostou také náklady na služby spojené s leteckou dopravou (pronájem půdy se zvýšil o 25 %, letecké služby o 17 % za 3 roky). KR nepovoluje charterové lety operované třetí zemí.

U bankovních služeb se jedná především o zákaz vydávat cenné papíry a směnky v místní měně pro p/obočky zahraničních bank, ačkoliv domácím bankám je to povoleno.

U pojišťovacích služeb jde o velmi restriktivní pravidla při zavádění nových produktů na trh; změny v nařízeních jsou často přijímány bez předchozího avíza anebo s velmi krátkou dobou pro vyjádření připomínek (2–3 dny). Zahraniční společnosti nemají dostatečnou svobodu k řízení své činnosti způsobem, který je podle nich nejefektivnější (samozřejmě vždy v souladu s místními právními předpisy). Pojišťovací společnosti si často stěžují na nemožnost získání nových licencí, navíc staré licence nejsou prodlužovány.

Obdobně jako u netarifních překážek obchodu se zbožím přispěje i právě ratifikovaná Smlouva o volném obchodu mezi KR a EU (FTA),  k odstranění překážek ve vývozu služeb. U některých služeb dosahuje smlouva úrovně FTA KORUS+ (pozn.: KORUS znamená KR a USA). Smlouva vejde v platnost v červenci 2011.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Na perspektivy českých firem v oblasti služeb lze usuzovat z charakteru současných poptávek korejských firem. Jedná se především o oblast personální, právní a ekonomickou související s investiční a obchodní činností. Jak je zmíněno výše, jde spíše o navazování kontaktů a spolupráci s existujícími korejskými firmami, nikoliv o zakládání poboček přímo v Koreji.

Rostoucí trend vykazuje i cestovní ruch a lze tudíž předpokládat i zvýšený zájem o nabídku turistických služeb. S růstem cestovního ruchu a obchodních aktivit souvisí i budoucí poptávka po rozšíření nabídky osobní letecké dopravy, tj. rozšíření počtu spojů přímého leteckého spojení Praha – Soul.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu