- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Program „zeleného růstu“, vytyčený současnou korejskou administrativou, si zachová značnou vládní podporu i v roce 2011. KR se chce stát vzorem pro ostatní asijské státy v prosazování základních principů „zelené nízko-emisní“ strategie v praxi. Naplňování cílů této strategie je součástí budoucího ekonomického a sociálního rozvoje společnosti.
Podle posledních předpovědí z poloviny dubna 2012 se odhady růstu korejské ekonomiky v tomto roce pohybují okolo 3,5 % a 4,2 % v následujícím roce 2013. Ačkoliv letos se předpokládá nižší růst ve srovnání s rokem 2011 (6,2 %) v důsledku nepříznivé globální konjunkkury, můžeme říci, že korejská ekonomika si v porovnání s ostatními rozvinutými státy světa zachovává velmi dobré tempo růstu, což by mohlo dále posílit ekonomické vazby mezi KR a ČR.
Míra inflace se očekává v průběhu roku 2012 na úrovni 3,2 % (a 3,6 % v roce 2013). V této souvislosti lze předpokládat, že Korejská centrální banka (BOK) nadále podrží ústřední úrokovou sazbu na 3,25 % (ustavena v červnu 2011).
Míra nezaměstnanosti se očekává kolem 3,3 % obyvatel v činném věku pro rok 2012 i 2013. Vláda předpokládá vytvořit v tomto roce minimálně 320.000 nových pracovních příležitostí
Ukazatel privátní spotřeby by se měl pohybovat mírně pod 3 % (2,8 %). U exportu, který představuje zhruba polovinu jihokorejské konomiky, se očekává nárůst o 4,8 %. Běžný účet platební bilance by měl skončit přebytkem zhruba kolem 14,5 mld. USD.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Jako nejdůležitější události roku 2012 lze označit parlamentí volby (11.4. 2012) a prezidentské volby (prosinec 2012). V ekonomické oblasti je možno zdůraznit vstup v platnopst dohody o volném obchodu mezi KR a USA (15.3.2012).
Dubnové všeobecné volby byly významnou předehrou k nadcházejícím prosincovým prezidentským volbám. Ve volbách podle očekávání ztratili dosud vládnoucí konzervativci zhruba šestinu poslaneckých míst, ale překvapivě nejen neprohráli s liberálně/progresivním blokem, ale dokonce si v Národním shromáždění KR udrželi většinu hlasů. O to tvrdší bude předvolební boj o prezidenta.
Zhruba 40 milionů oprávněných voličů mělo možnost volit všech 300 křesel v Národním shromáždění Korejské republiky (NS KR). Přímou volbou bylo zvoleno 246 poslanců (o místa soupeřilo dohromady 927 kandidátů) a poměrným zastoupením na listinách politických stran dalších 54 křesel. Do NS KR se dostaly pouhé čtyři politické strany a tři nezávislí kandidáti, což je výrazná změna oproti situaci po volbách v roce 2008, kdy v poslaneckých lavicích působilo sedm stran a 25 nezávislých kandidátů.
Vítězem voleb se překvapivě stala vládnoucí konzervativní strana Senuri (na počátku tohoto roku se přejmenovala, původně Velká národní strana, Grand National Party - Hannara) se ziskem více než 9,1 milionu hlasů (42,8%), která tak získala 127 + 25 poslaneckých míst (oproti volbám v roce 2008 ztratila 15 míst). Další dvě konzervativní strany naprosto propadly. Svoboda vpřed /Liberty Forward – Čaju sondžin/ se 3+2 poslaneckými mandáty a 3,2% hlasů ztratila oproti minulosti celkem 13 křesel a Vize pro Koreu /Korea Vision –Kukin seng/ se do NS KR vůbec nedostala. Přesto konzervativní blok má mírnou většinu 157 ze 300 hlasů.
Liberální nově posjednocovaná opozice pod názvem Sjednocená demokratická strana (Democratic United Party – Mindžu tchonghap) získala oproti svým předchůdcům v roce 2008 hned 46 nových poslaneckých míst (celkem tedy má 105+21 křesel v NS KR, 7,8 milionu voličů, 36,5% hlasů), ale ani se svým logickým koaličním partnerem – velmi levicovou Jednotnou progresivní stranou (Unified Progressive Party – Tchonghap čínpcho), která získala o 8 hlasů více (celkem 7+6 křesel, 2,2 milonu, 10,3%) není schopna ohrozit většinu vládní konzervativní koalice.
Překvapením je naprostý propad zájmu o nezávislé kandidáty (nikoliv překvapiví vzhledem k jejich fluktuaci po minulých volbách), překvapením pak není propad ostatních malých stran s minimálním počtem kandidátů a nulovým zázemím (např. Strana lidského štěstí apod.).
Volební účast v letošních volbách byla vyšší než před čtyřmi roky (54,3% oprávněných voličů oproti 46,8%), čemuž asi napomohlo též to, že se jednalo o první volby, během nichž bylo dovoleno vést předvolební kampaň též prostřednictvím sociálních sítí (což se ukázalo zásadní už při vítězství progresivního primátora Soulu v loňském říjnu). Přestože se ale tyto volby vnímaly jako možné zlomové a kandidáti obou stran vyzývali k co nejvyšší účasti, stále tato nedosáhla ani volební účasti v roce 2004 (60,6%), a to nemluvíme o volbách v počátcích jihokorejské demokracie v první polovině 90. let. Zdá se, že zde opozice nedokázala zmobilizovat tolik voličů, v kolik doufala.
Co se nesporně nezměnilo bylo teritoriální rozložení hlasů. Volební výsledky v různých částech Korejské republiky se od sebe tradičně velmi výrazně liší. Soul a jeho okolí, západ země a ostrov Čedžu volily liberály, zatímco velká města na jih od Soulu, západní pobřeží a druhé největší město Pusan zase konzervativce. Výjimkou jsou pouze provinicie Kangwon a Čungčon.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
KR jako členská země WTO a OECD dále postupuje na cestě k větší liberalizaci zahraničního obchodu i domácího trhu. Nejedná se jen o snižování cel v rámci závazků vůči WTO, ale i odbourávání významných netarifních překážek a uzavírání bilaterálních smluvních dokumentů o volném obchodě. Zvýšenou aktivitu lze pozorovat i při uzavírání dohod o ekonomické spolupráci.
Ekonomické reformy korejské vlády směřují především k větší transparentnosti a funkčnosti kapitálového trhu. Ve své podstatě jsou dalším krokem proti ekonomické elitě KR, konglomerátům podniků, vzniklých během 60. let v důsledku direktivistické politiky vlády, která upřednostňovala řízenou expanzi před tržními principy. Tyto struktury ovládají převážnou část hospodářství země, jsou hlavními zdroji exportu, ale i technologických inovací, a v řadě oblastí mají na domácím trhu monopolní postavení. Způsob jejich růstu za trvalé vládní podpory však vedl k řadě neefektivních investic a neodůvodněné expanzi. Hospodářské reformy byly fakticky zahájeny teprve po finanční krizi v roce 1997, která plně odhalila malou životaschopnost některých konglomerátů (krach Hanbo Steel, Daewoo Motor, Hyundai Electronics a dalších). Jiné byly schopny obtížnou situaci přestát a dnes jsou považovány za příklady podnikatelské sféry v KR, jako např. Hyundai Motor nebo Samsung Electronics.
Reforma konglomerátů je velmi obtížným a dlouhodobým úkolem, s ohledem na odpor průmyslové elity a její ekonomickou sílu. V souvislosti se současnou nejistou situací v jednání DDA se KR zaměřila na rozvoj bilaterálních obchodních smluv, tzv. FTA (free trade agreements). Současná korejská administrativa ihned po svém nástupu vytyčila strategii budování „Globální sítě FTA“, jako jeden z nejdůležitějších nástrojů budoucího ekonomického růstu. V současné době jsou platné FTA s Chile, Singapurem, EFTA, ASEAN a Indií (v případě Indie se jedná o CEPA – Comprehensive Economic Partnership Agreement). Od této doby lze hovořit bez nadsázky o „boomu“ uzavírání FTA. Počet a rychlost s jakou KR vyjednává FTA je obdivuhodná (u FTA s USA a EFTA to bylo méně než jeden rok). Přehled FTA je uveden v kapitole 4.1.2.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Trvale dochází ke zlepšování tarifních i netarifních podmínek pro vstup zahraničních výrobců na v minulosti silně chráněný domácí trh. Uvolnění je patrné v mnoha oblastech výrobků zpracovatelského průmyslu, rozhodně však nelze hovořit o bezproblémovém stavu.
Dohoda o ekonomické spolupráci mezi ČR a KR, která byla podepsána v dubnu 2009, poskytne možnost projednávat aktuální otázky obchodně-ekonomických vztahů v rámci smíšené komise pro ekonomickou spolupráci.
ČR prostřednictvím velvyslanectví v Soulu může dále využívat své pozice člena EU a účastnit se na aktivitách Hospodářské komory EU v KR (EUCCK). Pro české firmy jsou možnosti participace na aktivitách EUCCK limitovány zpoplatněním poskytovaných služeb.
Současné bilaterální obchodní vztahy jsou ve znamení vyšší aktivity z korejské strany, což přispívá k nepříznivému saldu bilaterálního obchodu, které se ale za rok 2010 výrazněji neprohloubilo. Nedostatečná přímá akviziční aktivita českých firem v teritoriu vede rovněž k vysokému podílu nepřímých reexportů ve vzájemném obchodě. Většina českých exportérů pokrývá KR pouze prostřednictvím místního partnera, chybí fyzická přítomnost. To však souvisí s objektivními důvody jako např. malá kapitálová síla většiny českých exportérů, vzdálenost a složitost trhu, jazyková a kulturní bariéra, vysoké náklady na provoz kanceláře apod.
Poslední období ukazuje, že českým firmám nechybí zájem o obchod s KR, ale reagují až na poptávku a nesnaží se aktivně přicházet na trh jako první a své zboží nabízet, např. na specializovaných mezinárodních veletrzích.
Také dobře zorganizovaná a načasovaná podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR nebo profesních asociací (nejlépe jako součást delegace nejvyšších politických představitelů státu) může otevřít dveře k navázání nových kontaktů. Do těchto pomyslných dveří však musí vstoupit již čeští exportéři sami.
Dalšímu rozvoji vzájemné obchodní spolupráce mezi KR a EU resp. jejími členskými státy přispěje i FTA mezi KR a EU. Dohoda by měla otevřít cestu obchodní výměně a to jak u zboží, služeb nebo v investiční činnosti. Součástí dohody je i kapitola, která přispěje k odstranění stávajících neobchodních překážek. Dohoda již byla oběma stranami ratifikována a vstoupí v platnost 1. července 2011.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
