- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Zahraniční obchod velkou měrou ovlivňuje růst korejské ekonomiky. Export je hnací silou růstu HDP a jeho růst je trvale zaznamenáván ve dvouciferných číslech. KR těží především z vysoké konkurenceschopnosti korejského exportu na zahraničních trzích. Největší objem vývozu v hodnotovém vyjádření připadá na lodě, ropné produkty, ITC produkty a automobily. Dynamika růstu exportu ITC položek (polovodičů, PC, TV a dalších LCD přístrojů) se snížila v porovnání s předcházejícím obdobím kvůli poklesu cen a poptávky, a to zejména v EU a na US trhu. Novými „hnacími motory“ exportu, které mají vládní podporu, byl zvolen export atomových elektráren a zelených technologií.
Nejslabší stránkou zahraničního obchodu KR jsou služby (odvětví s vysokou přidanou hodnotou vyžadující vysoce vzdělané lidské zdroje, jako jsou např. právní, účetní nebo poradenské služby, věda a výzkum, marketing atd.). Záporná bilance v obchodu se službami se každoročně zvyšuje.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Celkový obrat zahraničního obchodu KR v roce 2011 dosáhl historické výše 1,1 bilionu USD. KR se stala v pořadí teprve 9. zemí na světě, která překročila objemem svého zahraničního obchodu hranici jednoho bilionů dolarů. Export se přiblížil 557 mld. USD a dovoz překročil 524 mld. USD. Přebytek zahraničního obchodu v loňském roce činil 33 mld. USD. Zatímco jihokorejský export v roce 2011 vzrostl oproti roku 2010 o 19 %, import se navýšil o 23 %.
| Obrat | Vývoz | Dovoz | Saldo | |
|---|---|---|---|---|
| 2005 | 545 657 | 284 418 | 261 2382 | +23 180 |
| 2006 | 634 847 | 325 464 | 309 382 | +16 082 |
| 2007 | 728 334 | 371 489 | 356 845 | +14 643 |
| 2008 | 857 282 | 422 007 | 435 274 | -13 267 |
| 2009 | 686 618 | 366 533 | 323 084 | +40 449 |
| 2010 | 891 596 | 466 383 | 425 212 | +41 171 |
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Obchodní výměna KR s největšími obchodními partnery je následující: Obrat s Čínou v roce 2011 dosáhl 220 mld. USD, přičemž jihokorejský export činil 134 mld. USD (+15 %) a dovoz KR z Číny 86 mld. USD (+21 %). Čína byla loni jednoznačně největším obchodním partnerem KR, který absorbuje téměř čtvrtinu celkového ročního vývozu KR do zahraničí (Čína je největším importérem z KR i největším exportním trhem pro jihokorejské firmy).
Vývoz KR do Japonska dosáhl 40 mld. USD (+41 %) a dovoz z Japonska 68 mld. USD (+6%). V případě Spojených států, se kterými má KR sjednanou dohodu o volném obchodu, která v stoupí v platnost 15.3. tohoto roku, činil vzájemný obchodní obrat 101 mld. USD, z toho jihokorejský vývoz 56 mld. USD (+13 %) a dovoz z USA 45 mld. USD (+10 %).
Obrat zahraničního obchodu s EU vzrostl v roce 2011 celkově o 12 %. Ve druhém pololetí loňského roku (tj. po vstupu v platnost KOREU FTA dne 1.7.2011) činil nárůst obchodní výměny ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 zhruba 4 %. V hodnotovém vyjádření převýšil 103 mld. USD, přičemž vývoz EU činil 47 mld. USD a dovoz 56 mld. USD s deficitem na straně EU ve výši 9 mld. USD. Země EU byly loni souhrnně druhým nejdůležitějším obchodním partnerem KR po Číně.
Vývoz EU na jihokorejský trh za celý loňský rok vzrostl o 22 %, přičemž za období červenec-prosinec 2011 činil nárůst 20 %.
Naopak import EU z KR se ve druhém pololetí 2011 v důsledku prohlubující se dluhové krize v EU a značného poklesu domácí poptávky a spotřeby snížil o 8 %. Za celý rok 2011 však export na jednotný trh EU, který je 3. nejdůležitějším exportním trhem pro KR, vzrostl o 4 %.
Obecně lze říci, že vstup v platnost dohody o volném obchodu (DVO) mezi EU a KR počínaje 1. 7. 2011 znamená kvalitativně novou úroveň vzájemné spolupráce, která počala v roce 1963 (kdy byly oficiálně sjednány diplomatické vztahy). DOV znamená silný impulz pro další rozšíření spolupráce. Liberalizace obchodní výměny umožní firmám z obou stran snadnější průnik na vzájemné trhy, zvýši konkurenci na domácích trzích, rozšíří nabídku zboží a služeb a současně přinese snížení cen pro spotřebitele. V okamžiku platnosti smlouvy přestala platit dovozní cla pro zhruba 70 % všech zbožových položek obchodní výměny mezi EU a KR. Do roku 2016 bude odstraněno daňového zatížení u 99 % objemu vzájemného obchodu.
KR je v současné době na 4. místě v seznamu největších obchodních partnerů EU (po USA, Číně a Japonsku). Na druhé straně jednotný trh EU je 2. největším odbytištěm korejského zboží s podílem téměř 12 % na celkovém ročním exportu KR (první místu zaujímá Čína). EU je současně největším zahraničním investorem v KR (přímé zahraniční investice EU dosáhly na konci loňského roku kumulované výše 36 mld. Euro).
Vývoz
| Export | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|
| Celkem | 371 489 086 | 422 007 328 | 363 533 560 | 466 383 080 |
| Čína | 81 985 183 | 91 388 898 | 86 703 246 | 116 917 270 |
| Japonsko | 45 766 103 | 46 376 611 | 37 649 854 | 49 822 805 |
| USA | 26 370 192 | 28 252 470 | 21 770 839 | 28 207 510 |
| EU | 55 982 359 | 58 374 753 | 46 607 968 | 53 583 777 |
Zdroj: statistika DEL EU
Dovoz
| Dovoz | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|
| Celkem | 356 845 734 | 435 274 737 | 323 084 522 | 425 301 170 |
| Čína | 63 027 801 | 76 930 272 | 54 246 057 | 71 696 453 |
| Japonsko | 56 250 128 | 60 956 391 | 49 427 515 | 64 279 363 |
| USA | 37 219 302 | 38 364 783 | 29 039 451 | 40 423 302 |
| EU | 36 824 057 | 39 980 747 | 32 231 656 | 38 712 959 |
Zdroj: statistika DEL EU
Obrat
| Celkem | 892 676 250 |
| Čína | 188 613 723 |
| Japonsko | 114 102 168 |
| USA | 68 630 812 |
| EU | 92 296 736 |
Zdroj: statistika DEL EU
| Obrat | Vývoz z KR | Dovoz do KR | Saldo | |
|---|---|---|---|---|
| 2003 | 44,3 | 24,9 | 19,4 | +5,5 |
| 2004 | 62,0 | 37,8 | 24,2 | +13,6 |
| 2005 | 71,0 | 43,7 | 27,3 | +16,4 |
| 2006 | 78,5 | 48,4 | 30,0 | +18,4 |
| 2007 | 92,8 | 56 | 36,8 | +19,2 |
| 2008 | 98,4 | 58,4 | 40,0 | +18,4 |
| 2009 | 78,8 | 46,6 | 32,2 | +14,4 |
| 2010 | 92,2 | 53,5 | 38,7 | +14,8 |
6.3. Komoditní struktura
Největší objem vývozu v hodnotovém vyjádření připadá na lodě, ropné produkty, ITC produkty a automobily. Dynamika růstu exportu ITC položek (polovodičů, PC, TV a dalších LCD přístrojů) se snížila v porovnání s předcházejícím obdobím kvůli poklesu cen a poptávky, a to zejména v EU a na US trhu. Novými „hnacími motory“ exportu, které mají vládní podporu, byl zvolen export atomových elektráren a zelených technologií. U dovozu tradičně převládají suroviny.
V případě vývozu na trh EU došlo v roce 2011 k výraznému navýšení podílu letadel (ve druhém pololetí se zvýšil jejich vývoz o téměř 5 %), dále osobních vozů, částí a součástí automobilů (+2,1 %, dařilo se zejména německým značkám BMW, MB a Audi, které těžily z okamžitého snížení cel o 8 %), průmyslových strojů a zařízení (+1,5 %, a to zvláště průmyslových pump, odstředivek, elektrických transformátorů a vstřikovacích strojů, kde došlo v průměru k poklesu dovozních sazeb o 8 %), dále telekomunikačních přístrojů (+1 %), výrobků z oceli a železa (+1,8 %), luxusního spotřebního zboží (především kabelek +0,6 %), farmaceutických výrobků (+0,3 %), potravin (vepřové maso, ryby, mléko, olivový olej, mouka) a alkoholických nápojů (včetně piva). U všech těchto zbožových položek lze spojit navýšení vývozu EU se zlepšením konkurenceschopnosti evropských produktů na jihokorejském trhu v důsledku eliminace či snížení celních sazeb či netarifních bariér (s výjimkou letadel, kde už dříve činila sazba MFN nulu).
Co se týče struktury dovozu z KR do členských zemí EU, relativně nízký nárůst vývozu za rok2011 apředevším nečekaný pokles ve druhém pololetí je dán zhoršením hospodářské konjunktury v členských zemích EU a negativním dopadem dluhové krize na veřejnou či soukromou poptávku, firemní investice do nákupu kapitálového zboží a přesycením některých specifických segmentů trhu (směnný kurz eura k jihokorejskému wonu byl poměrně stabilní - v průměru 1540 KRW/1 Euro - a tudíž jeho volatilita měla minimální vliv na vzájemný obrat). Nejsilněji se pokles poptávky projevil u dovozu lodí (pokles téměř o 11 %), telefonů, elektronického zboží a polovodičů (-7 %).
Redukci importu nemohly pomoci ani nově zavedené preferenční dovozní podmínky v rámci KOREU FTA, neboť u výše uvedených zbožových položek byly dovozní celní sazby už před vstupem dohody v platnost nulové. Naopak u výrobků, kde došlo ke snížení cel, se export výrazně navýšil – např. import automobilů z KR se zvýšil o 6 %, maziv a olejů o 1,5 %, plastů o 1 % a stavebních strojů o 0,5 %.
| USD | % nárůst/pokles oproti 2010 | |
|---|---|---|
| Celkem | 466 383 | |
| elektrotechnika | 37 904 | 55,4 |
| Automobily | 31 781 | 41,9 |
| Telefonní přístroje | 25 881 | -12,4 |
| Měřící přístroje | 30 076 | 28,6 |
| Lodě nákladní | 37 208 | 0 |
| Ropné produkty | 30 163 | 36,2 |
| Autosoučástky | 17 821 | 63,1 |
| Lehké lodě | 9 407 | 80,6 |
Zdroj: http://stat.kita.net
| USD | % růstu/poklesu oproti 2010 | |
|---|---|---|
| Celkem | 425 212 | |
| Ropa | 68 662 | 35,3 |
| Ropné oleje | 17 330 | 39,4 |
| Elektrotechnika - součástky | 23 836 | 10,4 |
| Ropný plyn | 21 788 | 27,1 |
| Uhlí | 12 863 | 30,0 |
| Stroje a zařízení | 11 076 | 175,5 |
| Válcované železo | 7 718 | 8,9 |
Zdoj: http://stat.kita.net
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Korejská republika je členem WTO a OECD a řídí se příslušnými ujednáními a doporučeními těchto organizací. Dovoz převážné většiny položek je liberalizován. Celní zatížení je u některých druhů zboží nadále vysoké, v rámci WTO však KR výši cel postupně snižuje.
Dovozní dokumenty a celní systém jsou obdobné jako v ostatních vyspělých zemích světa. Celní formuláře (např. dovozní deklarace), stejně jako všechny relevantní podmínky při dovozu včetně informace o celním systému i celních tarifech pro jednotlivé druhy zboží lze zjistit na internetové stránce Korejské celní správy (Korea Customs Servis).
Kontrola vývozu se vztahuje především na vojenský materiál a techniku a položky dvojího použití, kde KR uplatňuje omezení stanovená mezinárodními kontrolními režimy.
Pokud se jedná o vývoz zejména potravinářského zboží do Koreje, je potřeba věnovat zvýšenou pozornost předpisům a nařízením upravujícím dovoz určité komodity. Některé schvalovací procesy pro udělení povolení k dovozu jsou časově velmi náročné (v případě vepřového masa se proces skládá z osmi kroků a může trvat i několik let). Potravinářské výrobky podléhají testům, které v případě zboží nižší hodnoty a jednorázového dovozu, mohou být finančně velmi náročné (např. čaj). Bližší informace najdete na stránkách sdružení KOIMA – a v Exportním a investiční manuálu – Korejská republika (www.mzv.cz/seoul). Více informací o podmínkách dovozu najdete v následující kapitole.
6.5. Ochrana domácího trhu
Vývoj novodobé korejské ekonomiky lze sledovat od konce korejské války v 50. letech minulého století. Korejská republika z důvodu ochrany domácího nerozvinutého průmyslu a akutního nedostatku devizových prostředků zpočátku praktikovala silná ochranářská opatření společně s kontrolou dovozu a rozsáhlou podporou exportu. Tato politika byla v zásadě velmi úspěšná, což dokládají výsledky KR v porovnání s jinými tehdejšími rozvojovými zeměmi regionu.
V polovině 80. let se situace změnila a došlo k přehodnocení vlastní zahraničně obchodní politiky s cílem účinněji se zapojit do mezinárodní obchodní spolupráce. Od roku 1986 byl postupně liberalizován dovoz drtivé většiny položek. V celním tarifu se uplatňují všeobecné sazby, smluvní sazby a sazby v rámci kvóty. Se vznikem WTO v roce 1995 přijala KR plán dalšího postupného snižování cel, kromě následujících položek, považovaných za citlivé pro domácí výrobce:
- high-tech: automobily, průmyslové roboty, námořní zařízení, skleněná vlákna
- položky s nízkou konkurencí: ropa, některé farmaceutické výrobky, překližka, surové hedvábí, makrely
- spotřební zboží: cihly, dlaždice, skleněné výrobky, domácí spotřebiče
O úrovni ekonomické vyspělosti a tím i úrovně ochrany domácího trhu svědčí i přijetí KR do OECD (12. prosince 1996), jedním z jejích hlavních pilířů je i tržní systém hospodářství (s výjimkou zemědělství a ochrany životního prostředí, kde byl KR ponechán statut rozvojové země).
U některých komodit přesto existují netarifní omezení dovozu, která se významně dotýkají evropských výrobců. O jejich odstranění soustavně usiluje European Union Chamber of Commerce in Korea (EUCCK) a Evropská komise, zejména prostřednictvím svého zastoupení v KR. Jednou z oblastí, kde se setkáváme s používáním netarifních překážek, je automobilový průmysl. V lednu roku 2010 vstoupila v platnost vyhláška o zavedení standardu US OBD II, což představuje pro současné dodavatele zvýšení výrobních nákladů pro relativně malé dodávky. Navíc jakákoliv nová technologická zlepšení již používaná na evropském nebo americkém automobilovém trhu nemohou být zavedena v KR, protože chybí konkrétní jasná definice jejich úpravy. Je proto žádoucí, aby vláda KR akceptovala vývojové inovace, stejně jako to dělají ostatní státy. Další obchodní překážkou je například šířka automobilu (EU standard je 2,55 m – KR má 2,5 m).
Dovoz kosmetických výrobků do KR musí splňovat podmínky Zákona o kosmetice, který požaduje uvádět základní údaje na etiketě v korejštině. Všechny cizojazyčné informace na obalech jsou považovány často za přehnanou reklamu a jsou vůči nim uplatňovány restrikce. Zahraniční výrobci tedy požadují změnit současný zákon tak, aby nedocházelo k diskriminaci jejich výrobků. Parfémy jsou stále zařazeny ve skupině výrobků, na něž se vztahuje spotřebitelská daň z luxusu (z této skupiny již byly vyjmuty výrobky jako jsou např. jachty, klimatizační jednotky, potřeby pro golf, větroně atd.).
U potravinářských výrobků se jedná o nařízení, které neumožňuje krájení bochníků sýra, přičemž je pro spotřebitele koupě celého bochníku cenově neúnosná a nehospodárná. Je zakázáno používání přelepek na obalech i v případě upozornění na malé chyby v korejském textu a stává se, že celá zásilka je z tohoto důvodu vrácena zpět do exportní země. V KR je povolena maximální vlhkost čaje 10 %, ačkoliv mezinárodní standardy povolují 12–13 %. Některá potravinářská aditiva nejsou v KR vůbec povolena, což velmi omezuje dovoz potravinářských výrobků a tudíž i výběr zákazníků (např. platí zákaz dovozu energetických nápojů, protože obsahují více než 150 mg/l kofeinu). Dovozy potravinářských výrobků jsou zatěžovány vysokým množstvím testů a kontrol, klasifikace výrobků je velmi komplikovaná. Dovozy minerálních vod jsou zatíženy regionální daní na podporu zlepšení kvality vod z městských dodávek, ačkoliv s místní výrobou a dodávkami vůbec nesouvisí. Dovozy zeleného a černého čaje jsou zatíženy dovozními cly 513 % a 40 % (převažující sazba u ostatních potravin je 8 %). Dovoz piva je zatížen nejvyšším clem ve srovnání s ostatními alkoholickými nápoji, a to 30 % (víno a koňak 15 %, whisky a vodka 20 %). Při započtení dodatečných daní jako je daň na lihoviny (80 %) a vzdělávací daň (30 %) a daně z přidané hodnoty činí celkové zatížení u dovozu piva 180 %. Z toho vyplývá jasná podpora vlády KR spotřeby nápojů s vyšším procentem alkoholu. Tato cla jsou navíc vyšší než v ostatních státech (Čína 10 %, Singapur 0 %, Tchaj-wan 0 %). Samozřejmě stejně jako u farmaceutických výrobků i u alkoholu se vývozci potýkají s problémem dovozu padělků svých výrobků do KR (celní úřady v tomto případě nevyžadují osvědčení o původu zboží).
Jak je patrné z výše uvedeného, KR stále patří mezi státy, které brání u vybraných komodit jejich dovozu a to jak tarifními, tak i netarifními obchodními překážkami, a tím chrání domácí výrobce před konkurenčními výrobky z dovozu.
K odstranění netarifních překážek obchodu přispěje i Smlouva o volném obchodu mezi EU a KR (FTA KOREU), jež byla již ratifikována oběma stranami. V platnost by měla vstoupit 1. července 2011. Smlouva počítá se založením speciálních komisí, které budou dohlížet na odstraňování existujících překážek obchodu na obou smluvních stranách. FTA se stane významným nástrojem liberalizace obchodu mezi oběma zeměmi.
Dalším nástrojem k odstraňování všech překážek obchodu je Market Access Partnership a od něj odvozená Market Access Strategy (MAS). Jedná se o společné úsilí Evropské komise, členských států a zástupců obchodní sféry při otevírání trhů třetích států evropským exportérům. Koordinátorem mezi všemi subjekty je EK, která prostřednictvím svých delegatur (EC Delegations) řídí tuto činnost ve třetích zemích. V KR operuje celkem deset týmů Market Access Team (MAT) pro oblasti SPS, kosmetiku, chemické výrobky, IPR atd. MAT má za úkol monitoring daného trhu, předávání informací do Bruselu, provádění analýz překážek obchodu, vytyčování strategie pro jejich odstraňování atd. Hlavním koordinátorem ve třetí zemi je vždy zástupce DG Trade. Pravidelné měsíční zpravodajství o nových překážkách obchodu je pak vyhodnocováno EK a může být i podkladem pro jednání v WTO. Na webových stránkách http://madb.europa.eu je možno v záložce Complaint Register zaregistrovat novou překážku obchodu. Nejvýznamnější překážky a jejich přehled podle jednotlivých zemí a obchodních oblastí je možno najít pod záložkou Market Access Database.
6.6. Zóny volného obchodu
S ohledem na význam přílivu zahraničních investic pro korejskou ekonomiku, resp. snahu udržet se na špici světového hospodářství v podmínkách globalizace začala korejská vláda podporovat příliv těchto investic do země. Jednou z těchto forem je i budování volných zón obchodu.
Free Economic Zones – FEZ
Jedná se o zvláštní administrativní oblast, která poskytuje zahraničním investorům rozsáhlou podporu včetně životního prostředí a zdravotní péče, školství a zábavy. V současné době existují v KR tři oblasti Free Economic Zone (FEZ) – Incheon, Busan/Jinhae a Gwangyang.
Více o FEZ najdete na http://www.investkorea.org/InvestKoreaWar/work/ik/eng/bo/content_print.jsp?code=102020502.
Kromě komplexů se může jednat i o investici ve formě samostatné jednotky – jedná se o větší samostatné investiční celky.
V samotné Korejské republice je v současné době 6 oblasti se statutem volné ekonomické zóny:
- Incheon FE, Hwanghae FEZ, Saemangeum /Gunsan FEZ, Daegu/Gyeongbuk FEZ, Busan- Jinhae a Gwangyang FEZ. Vytipování vhodných oblastí a realizaci zabezpečuje Plánovací kancelář ekonomických zón (Planning Office of Free Economic Zone), která je přímo podřízena náměstkovi Ministerstva financí a ekonomiky KR.
Bližší údaje o jednotlivých oblastech lze získat na internetové stránce www.fez.go.kr, resp. www.ifez.go.kr , www.bjfez.go.kr a www.gfez.go.kr.
Korejská vláda si jasně uvědomuje problém nerovnovážného rozvoje země i nutnost zatraktivnění méně rozvinutých oblastí pro zahraniční investory. Kromě investičních pobídek je to právě forma volných ekonomických zón, které prostřednictvím zahraničních investic mohou sloužit jako motory dalšího ekonomického rozvoje jihokorejských provincií. Velkou konkurencí jsou ale zejména volné ekonomické zóny v Číně s často ještě atraktivnějšími podmínkami i pobídkami pro potencionální investory. Více informací o zónách volného obchodu obsahuje kapitola 9, Investiční klima.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
