Kypr: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Nikosie (Kypr)

Kyperská republika je hospodářsky vyspělým státem s HDP dosahujícím 21 236  EUR na obyvatele v roce 2009.

Kypr je v Evropské unii podle hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele 13. nejbohatší zemí. Představuje-li průměr za celou EU 100 PPS (Purchasing Power Standard), pak na Kypru představovalo HDP na obyvatele 98 PPS. Kypřané tedy postupně bohatnou, neboť v roce 2007 to bylo 93 PPS a v roce 2008 96 PPS. Kypr je malou otevřenou ekonomikou citlivou na vnější vlivy s potenciálem růstu 4 - 4,5 % . Citlivost na vnější vlivy je dána nejenom velikostí ekonomiky ale i velkou sektorovou koncentrací. Tři čtvrtiny HDP jsou dlouhodobě tvořeny službami, což vedlo k oslabení významu jiných sektorů, ke snížení jejich konkurenceschopnosti a posléze zvýšení závislosti na vnějším světě.

Podíl primárního sektoru na tvorbě HDP činil v roce 2010 2,7%, přičemž podíl zemědělství představoval 2,1 %. Podíl sekundárního sektoru dosahoval 16,1%, z nichž 6,6% tvořil průmysl. Terciální sektor – služby se na tvorbě HDP podílel 81,2%. Citlivost ekonomiky vůči vnějším vlivům zvýšilo soustředění se na turistický ruch. Stálé důležitější roli však hrají finanční a profesionální služby.

Významným impulsem pro hospodářství je členství Kyperské republiky v EU. I když odlehlost od vnitřního trhu EU neumožňuje plně využít všechny jeho výhody, ambicí Kyperské republiky zůstává těžit ze své geografické polohy a fungovat jako most mezi EU a zejména Blízkým východem. Lze říci, že k tomu má předpoklady. Kypr má všeobecně příznivé podnikatelské prostředí, dobře fungující bankovní sektor a kvalitní obchodní služby, relativně moderní infrastrukturu, vzdělanou pracovní sílu, právní systém přizpůsobený pro podnikání a nízký stupeň kriminality.

V roce 2011 kyperskou ekonomiku významně zasáhl výbuch na vojenské základně v Mari, ke kterému došlo dne 11. července 2011. Výbuch závažně poškodil největší kyperskou elektrárnu Vasilikos a zapříčinil výpadky dodávek elektrického proudu.

Koncem července 2011 Moodyho agentura snížila hodnocení Kyperské republiky z A2 na Baa1. Své rozhodnutí zdůvodnila třemi hlavními příčinami. 1) Hlavní příčinou je finanční situace Kypru, která se zhoršila v důsledku výbuchu, který zničil elektrárnu ve Vasiliko. 2) Zhoršení všeobecného politického klimatu na Kypru, které má negativní dopady na realizaci finančně - konsolidačních opatření. 3) Reálná existence problémů kyperských bank, které vyvstanou v souvislosti s jejich finanční angažovaností v Řecku.

Dne 10. srpna 2011 snížila ratingová agentura Fitch Ratings Kypru hodnocení schopnosti splácet závazky na stupeň BBB. Dosud Kypr hodnotila o dva stupně výše, známkou A minus. Hlavní rating je nyní pouhé dva stupně nad spekulativním pásmem. Kypru ve druhém pololetí letošního a prvním pololetí příštího roku vzroste objem splatných závazků a Fitch se domnívá, že Kypr nebude schopen oslovit mezinárodní dluhopisové trhy, aby si na nich zajistil refinancování. Dalším negativním faktorem je vysoký objem řeckých dluhopisů, které drží kyperské banky. Fitch proto předvídá, že  Kypr možná už koncem roku nebude schopen zajistit dostatečné financování na mezinárodních trzích a deficit státního rozpočtu v letošním roce naroste až na 7% HDP.

Dne 27. října 2011 mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor`s snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o jeden stupeň na známku BBB. Zdůvodňuje to tím, že kyperský bankovní systém je až příliš vystaven řeckému státnímu dluhu. Standard & Poor`s rovněž uvedla, že rating dlouhodobých závazků Kypru zůstává v režimu pozorování s negativním výhledem. Rating krátkodobých závazků agentura snížila na stupeň A-3 z dosavadní známky A-2, vyřadila jej však z režimu pozorování s negativním výhledem.

Hodnocení Kypru následně dne 4. listopadu snížila o dva stupně na Baa3 i ratingová agentura Moody`s Investors Service. Za důvod tohoto snížení uvádí, že kyperská vláda bude muset příští rok poskytnout místím bankám finanční injekci v důsledku jejich napojení na řecký dluh. Kypr se tak dostal na nejnižší stupeň v investiční kategorii a agentura varovala, že by v dohledné době mohlo dojít k dalšímu snížení. Tím by se hodnocení země dostalo už do spekulativního pásma. Agentura Moody`s uvedla, že státní podpora bude mít výrazně negativní dopad na ukazatel státního dluhu. Výše státní podpory nutné pro bankovní sektor by se mohla ještě zvýšit vzhledem ke zpomalení kyperské ekonomiky a finančním rizikům v Řecku. Moody’s má navíc pochybnosti ohledně provádění strukturálních reforem nezbytných k zajištění udržitelnosti kyperských veřejných financí.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hospodářské výsledky roku 2010

Kyperská ekonomika za rok 2010 vzrostla o 1,1%, což ukazuje, že se po období propadu ekonomiky v roce 2009 o 1,7% , podařilo opět nastartovat její růst. Hlavní důvod tohoto výsledku spočívá v růstu služeb v oblasti hotelů a restaurací, dopravy, skladování a komunikace, finančních služeb, nemovitostí, pronájmu a obchodních aktivit, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a v oblasti důlní těžby a lomů. Primární sektor zaznamenal růst 1,4%, což je poprvé po sedmi letech, kdy docházelo k poklesu. Naproti tomu sekundární sektor zaznamenal pokles o 2,7% ve srovnání s rokem 2009, kdy došlo ke snížení o 5,7%. Sektor služeb vzrostl o 1,4% oproti poklesu o 1,3% v roce 2009.

V oblasti výdajových složek HDP zaznamenaly výdaje na konečnou soukromou spotřebu růst 0,8%, dovoz zboží a služeb 3,1% a vývoz zboží a služeb 0,6%, ve srovnání s rokem 2009, kdy dosáhly pokles 2,9%, 19,3% a 11,3%. Výdaje na konečnou spotřebu vykázaly ve srovnání s rokem 2009, kdy dosáhly 5,8%, nižší růst jen 0,5%. Na druhou stranu tvorba hrubého fixního kapitálu zaregistrovala poklesl o 7,9% (-9,1% v roce 2009).

Inflace měřena národním indexem spotřebitelských cen dosáhla v roce 2010 2,4%, což představuje nárůst oproti roku minulému, kdy dosáhla pouze 0,3%. Největší podíl na zvýšení inflace v roce 2010 mají ceny bydlení, elektřiny a plynu (7,6%), vzdělávacích služeb (+4,7%), dopravy (+3,6%) a zdravotních služeb (+3,0%). Naopak mírný pokles zaznamenaly ceny oblečení a obuvi (-0,6%). Inflace měřena harmonizovaným indexem v roce 2010 představovala 2,6%.

Nezaměstnanost dosáhla podle harmonizované metodiky EU v roce 2010 6,2% pracovní síly (v roce 2009 5,3%). Průměrný počet registrovaných nezaměstnaných v roce 2010 představoval 22 842 osob, ve srovnání s rokem 2008, kdy činil 17 505 osob. Nárůst počtu nezaměstnaných byl zaznamenán zejména v obchodě, stavebnictví, veřejné správě a hotelových a restauračních službách.

Veřejné finance

Veřejné finance skončily v roce 2010 deficitem ve výši 850,3 mil. EUR, což představuje 4,9% HDP oproti deficitu 1 017,2  mil EUR (6% HDP) v roce 2009. Celkové příjmy dosáhly 6 461,3 mil. EUR (nárůst o 5,9% ve srovnání s rokem 2009) a výdaje 7 311,6 mil. EUR (nárůst o 2,7%). Snížení deficitu bylo částečně způsobeno zvýšením pouze o 1,5% u výdajů na mzdy a platy, které představují 28% běžných výdajů. To bylo zapříčiněno tím, že přibližně 1 000 státních zaměstnanců nebyly prodlouženy pracovní smlouvy na dobu určitou a byl zastaven nábor nových zaměstnanců. Nicméně nárůst zaměstnanosti měl za následek prudké zvýšení výdajů na dávky sociálního zabezpečení o 610%. Na straně příjmů došlo ke snížení u daně z důchodu o 1% i u daně z přidané hodnoty o 0,3%.

Deficit běžného účtu platební bilance v roce 2010 dosáhl 1 354,8 mil. EUR (7,8% HDP) a zůstal tak přibližně na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. O aktivní bilanci finančního účtu se zasloužily zejména ostatní investice, které dosáhly 1 995 mil. EUR. Přímé investice skončily s aktivní bilancí 762,9 z toho příliv přímých zahraničních investic na Kypr představoval 1 356,5 mil. EUR a odliv - 593.6 mil. EUR.

Měna

Od 1.1. 2008 se stala Kyperská republika členem EMU. Fixní přepočítací kurz při přechodu z kyperské libry na euro byl 1 EUR =0,585274.

Zahraniční obchod

Kypr je jednoznačně dovozně orientovanou ekonomikou a zahraniční obchod vykazuje trvale pasivní bilanci. Obrat zahraničního obchodu se zbožím zaznamenal v roce 2010 nárůst o 15%, když se zvýšil na 7,6 mld. EUR (v roce 2009 6,6 mld.EUR). Celkový dovoz vzrostl o 13,5%. Do celkového nárůstu se promítl zvýšený dovoz pohonných hmot o 31,4% a vyšší cena ropných produktů. Prudký nárůst dovozu dopravních zařízení o 43,4% byl způsoben nákupem letadel. Celkový kyperský vývoz zaznamenal nárůst o 17,9%. Dobře se dařilo zejména vývozu tradičního kyperského sýru halloumi, léčiv a fotosenzitivních zařízení. Schodek obchodní bilancese  meziročně zvýšil o 13% z 4 721,3 mil EUR v roce 2009 na 5 316,7 mil. EUR v roce 2010.

Předpověď dalšího vývoje

Podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu zaznamená kyperská ekonomika v roce 2011 nulový růst a v roce 2012 růst kolem 1% HDP, deficit veřejných financí dosáhne v roce 2011 6,6% HDP a v roce 2012 4,5% HDP. Podle MMF by tak deficit měl být dvakrát vyšší, než předpovídá ministr financí Kikis Kazamias. Ten se domnívá, že deficit se v roce 2012 bude pohybovat v rozmezí 2% až 2,3% HDP. V odhadu deficitu na letošní rok se ministr financí téměř shoduje s MMF, když předpokládá, že dosáhne 6,5% HDP. Ekonomický růst odhaduje v tomto roce na 0,5% HDP a v roce 2012 na 1,5% HDP.

Předpověď Mezinárodního měnového fondu
 201120122016
Reálný růst HDP (%) 0,0 1,0 2,7
Inflace národní index (%) 4,0 2,4 2,1
Bilance běžného účtu(% HDP) - 7,2 -7,6 -7,2
Nezaměstnanost (%) 7,4 7,2 -

Dle Evropské komise by ekonomické aktivity měly v roce 2012 stagnovat a v roce 2013 zanamenat mírné zlepšení. Domácí poptávka zůstane i nadále slabá. V krátkém výhledu bude mít fiskální konsolidace negativní dopad na ekonomické aktivity skrze pokles čistého příjmu a veřejných výdajů. Výhled v oblasti investic je slibný, s ohledem na rekonstrukci elektrárny Vasilikos a další projekty v oblasti infrastruktury. Zatímco zpomalení světového obchodu a zhoršení ekonomických vyhlýdek u hlavních obchodních partnerů Kypru by mělo zatížit vývoz zboží a služeb, bude tento jev částečně vyrovnán ozdravením v oblasti cestovního ruchu a obchodních služeb. V návaznosti na slabou domácí poptávku dojde pouze k omezenému růstu dovozu.

Evropská Komise - předpověď ekonomického vývoje, podzim 2011

 2010201120122013
Reálný růst HDP (%) 1,1 0,3 0,0 1,8
Inflace(%) 2,6 3,4 2,8 2,3
Nezaměstnanost (%) 6,2 7,2 7,5 7,1
Bilance státního rozpočtu (% HDP) -5,3 -6,7 -4,9 -4,7
Bilance běžného účtu (% HDP) -9,0 -7,3 -6,7 -6,1

 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele za posledních pět let
 20062007200820092010
HDP v běžných cenách (mil. EUR) 14 432,5 15 829,7 17 157,1 16 853,5 17 333,61
HDP na obyv. (EUR) 19 000 20 300 21 800 21 200 21 7001
Reálný růst HDP 4,1 5,1 3,6 -1,9 1,11
Inflace (av. %) národní index 2,5 2,4 4,7 0,3 2,4
Nezaměstnanost (%) 4,5 3,9 3,7 5,3 6,2
Vývoz (mil. EUR) 1 111,8 1 082,7 1 190,4 963,2 1 144,3
Dovoz (mil. EUR) 5 513,5 6 353,4 7 366,7 5 654,4 6 490,9
Bilance běžného účtu  (mil. EUR) -1005,3 -1831,4 -3102,3 -1 447,4 -1 354,8
Bilance finančního účtu (mil. EUR) 987,2 2023,4 3099,6 1 364,7 1 403,0
Devizové rezervy bez zlata (mil. EUR) 4231 4159 439 547 386
Zahraniční dluh (mil. EUR) 41 007,5 51 918,9 68 843,2 81 786,1 78 354,41
Saldo státního rozpočtu   (% HDP) -1,2 3,5 0,9 -6,1 -5,3

1 předběžný údaj  

Zdroje: Statistical Service Republic of Cyprus, Central Bank of Cyprus

V 1. čtvrtletí 2011 dosáhl růst kyperské ekonomiky nuly. Statistické údaje zahrnující vyrovnání sezónních odchylek ukazují, že růst HDP ve 2. čtvrtletí 2011 ve srovnání s čtvrtletím předcházejícím dosáhl 0,3%. Ve srovnání s rokem předcházejícím však statistické údaje vypadají poněkud lépe, když HDP vzrostl o 1,4% (v 1. čtvrtletí 2011 vzrostl o 1,7%). Ve třetím čtvrtletí 2011 byl zaznamenán pokles HDP o 0,5% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2010. Sektor stavebnictví a výroby i nadále zaznamenal zpomalení, naproti tomu rostl velkoobchod, cestovní ruch, bankovnictví a služby (zejména veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví a další služby).  

Nezaměstnanost dosáhla ve 2. čtvrtletí 2011 7,1% pracovní síly a zaznamenala tak mírný pokles oproti 1. čtvrtletí, kdy představovala 7,4%. V září 2011 bylo zaregistrováno 26 483 nezaměstnaných, což představuje nárůst o 5 812 osob nebo 28,1% ve srovnání se zářím 2010. Meziroční růst nezaměstnanosti zasáhl mnoho sektorů, zejména však sektor obchodu (1 524 osob), stavebnictví (1 101 osob), výroby (677) hotelů a restaurací (485 osob) a  vzdělávání (384 osob).

Inflace měřena indexem spotřebitelských cen (CPI) se za období od ledna do listopadu  2011 zvýšila o 3,2% ve srovnání se stejným obdobím v roce předcházejícím. Inflace měřena harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) za období od ledna do listopadu 2011 dosáhla 3,4% ve srovnání se stejným obdobím v roce předcházejícím. Nejvíce se zvýšily ceny alkoholických nápojů a tabáku (9,2%), bydlení, elektřiny a plynu (8,0%) následované dopravou (5,8%) a potravinami a nealkoholickými nápoji (3,8%).  

Podíl odvětví na tvorbě HDP
v %20062007200820092010
Primární sektor 2,8 2,6 2,7 2,7 2,7
Zemědělství, lesy a myslivost 2,2 2,0 2,1 2,2 2,1
Rybolov 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
Důlní těžba a lomy 0,4 0,4 0,4 0,3 0,4
Sekundární sektor 18,6 18,5 18,1 17,0 16,1
Průmysl 7,9 7,4 7,2 6,8 6,6
Výroba elektřiny, dodávky plynu a vody 2,1 2,1 1,8 2,0 2,3
Stavebnicví 8,6 9,0 9,1 8,2 7,2
Terciální sektor - služby 78,6 78,9 79,2 80,3 81,2
Velkoobchod a maloobchod 12,7 13,0 13,0 12,3 12,2
Hotely a restaurace 7,2 7,0 6,5 6,0 6,0
Doprava, sklady a komunikace 7,7 7,9 7,8 7,4 7,2
Finanční služby 7,5 7,8 7,6 8,2 8,7
Nemovitosti, pronájem a obchodní aktivity 19,1 19,6 20,4 20,8 21,2
Veřejná správa a obrana 10,3 9,8 9,7 10,3 10,3
Vzdělávání 5,8 5,5 5,8 6,3 6,4
Zdravotní a sociální péče 3,8 3,7 3,8 4,1 4,2
Další společenské a osobní služby 3,8 3,8 3,7 3,8 3,8
Domácnosti s posluhou 0,8 0,8 0,9 1,1 1,2

Zdroj: Statistical Servis Republic of Cyprus, Central Bank of Cyprus

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory


Průmyslová produkce zaznamenala v roce 2010 již druhý rok za sebou pokles poté, co během dvou předchozích let dosáhla růstu. V celém sektoru průmyslové výroby došlo v roce 2010 k poklesu o 0,5%, ve srovnání s poklesem 4,6% v roce 2009 a zvýšením o 2,1% v roce 2008. Tržby zpracovatelského průmyslu, který je největším průmyslovým odvětvím, v běžných cenách činily 3 253,9 mil. EUR, což znamená meziroční pokles o 2,1%. Tržby v oblasti těžby a dobývání v běžných cenách dosáhly v roce 2010 90,4 mil. EUR a zazanmenaly tak nárůst o 9% ve srovnání s rokem předcházejícím. Tržby z výroby elektrické energie se zvýšily o 25,5% a dosáhly 815,2 mil. EUR. Tržby v oblasti dodávek vody, kanalizace a čištění odpadních vod se v běžných cenách zvýšily o 17,3% na 310,9 mil. EUR. Spotřeba vody v městských oblastech se zvýšila o 4,4% na 32,1 mil. tun ve srovnání s 30,8 mil. tum v roce 2009. Vývoz na Kypru vyráběných průmyslových výrobků se zbýšil na 475,4 mil. EUR ve srovnání s 393,3 mil. EUR v roce předcházejícím. Nejvíce se vyvážely farmaceutické výrobky, potraviny a nápoje, elektronické zboží, stroje a zařízení, kovy a chemické výrobky. Největší nárůst ve srovnání s rokem 2009 byl zaznamenán u vývozu recyklovaných výrobků, elektroniky, potravinových výrobků, farmaceutických výrobků, kovů a nábytku. Největší pokles naopak zaznamenal vývoz oděvů, koženého zboží a doplňků pro automobily.


Index průmyslové produkce poklesl v roce 2010 o 0,8% ve srovnání s rokem předcházejícím. Nejvýznamější pokles v rámci zpracovatelského průmylu zaznamenalo odvětví zpracování dřev kromě nábytku (-23,6%), výroba strojů a zařízení (-21,1%) a výroba automobilů (-18,7%). Naopak výroba elektrotechniky se zvýšila o 28,9% a výroba papíru o 20,1%. Sběr, čištění a dodávky vody zaznamenaly nárůst o 21,1%.


Podrobně lze dynamiku růstu v jednotlivých oborech průmyslu vyčíst z následující tabulky:

Indexy růstu podle nosných skupin průmyslu (2005=100%)
 20102011
Těžba a dobývání 103,4 94,9
Zpracovatelský průmysl 93,2  85,8 
z toho:    
potraviny, nápoje a tabák 93,4 87,2
textil a výrobky textilní, kůže a kožedělné výrobky 53,5 51,2
zpracování dřeva a výrobky 87,8 74,4
papírnický průmysl a tiskárenství 120,1 118,2
zpracování ropy, výroba chemikálií  a ruční výroba příze 141,7 144,2
gumárenství a plasty 95,9 84,0
výroba nekovových výrobků a minerály 75,1 64,5
zpracování kovů a kovových slitin 92,7 88,4
elektrotechnika a optická výroba 230,1 190,0
stroje a zařízení 69,7 63,0
výroba dopravních prostředků 93,0 79,5
výroba nábytku, ostatní odvětví a opravy a instalace strojů 74,8 78,3
Výroba a rozvod elektřiny 120,5 110,8
Dodávky vody kanalizace a čištění odpadních vod 137,0 138,1
CELKEM 99,7 92,3

Zdroj: Statistical Service, Republic of Cyprus

Za období od ledna do srpna 2011 zaznamenal index průmyslové produkce pokles o 5,8% ve srovnání se stejným obdobím v předcházejícím roce. Zpracovatelský průmysl poklesl o -6,7%, což bylo zapříčiněno zejména snížením v odvětví zpracování dřeva kromě nábytku (- 22,1%), výroby nábytku (-18,8%), výroby automobilů (-15,4%), nekovových výrobků (-11,7%) a gumy a plastů (-10,2%). Naopak k růstu o 7,8% došlo v oblasti zpracování ropy a výroby chemikálií. Důlní průmysl rostl o 0,5%, výroba a distribuce elektřiny zaznamenala poklesl o 6,2% a sběr, čištění a distribuce vody narostl o 2,7%.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví v roce 2010 vyjázalo propad o 8% a v roce předcházejícím o 10,6%. Produkce pozemního stavitelství klesla o 13,5%. Inženýrské stavebnictví nicméně vzrostlo o 13,3%, což bylo způsobeno především výstavbou silnic a přístavů.

Počet vydaných stavebních povolení v roce 2010:
 početplochahodnota
    (tis. m2) (mil. EUR)
obytné domy 6 426 2 448,4 2 092,3
v tom: bytových jednotek 14 312    
hotely, kanceláře , restaurace apod. 1 221 447,6 374,7
inženýrské sítě 409 21,9 103,9
silniční sítě 80   5,7

Zdroj: Statistical Service, Republic of Cyprus

Stavebních povolení, které jsou jedním z měřítek stavební výroby, bylo v roce 2010 vydáno celkem 8 777, což představuje snížení o 1,9% ve srovnání s rokem 2009. Orientační hodnota těchto staveb poklesla o 6,3% a celková plocha se snížila o 7%. Počet bytových jednotek zaznamenal pokles o 14,2%.

Domácí poptávka po individuálním bydlení je pořád relativně silná, i když pokračuje zájem o bydlení s menší obytnou plochou. Zřejmý je rovněž posun od rezidenčního bydlení k bydlení v bytech. Zásadně poklesl zájem cizinců o nemovitosti k trvalému či rekreačnímu bydlení, a to zejména u zájemců z Velké Británie.

Vývoj základních ukazatelů ve stavebnictví v posledních pěti letech
 20062007 2008  2009  2010
index cen mzdových nákladů (2005=100) 105,9 110,3 117,7 121,3 127,1
index cen základních stavebních materiálů 105,1 110,7 121,5 117,2 120,4
prodej cementu (tis. t) 1 627 1 790 1 940 1 439 1 335

Zdroj: Statistical Service, Republic of Cyprus

Index stavební produkce vykázal v prvním čtvrtletí roku 2011 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2010 pokles o 15,7% a ve druhém čtvrtletí pokles o 18,9. Index stavbního inženýrství oproti tomu zaznamenal nárůst v prvním čtvrtletí o 24,5% a ve druhém čtvrtletí o 28,2%. Za období od ledna do srpna 2011 bylo vydáno 5 103 stavebních povolení , což představuje pokles o 13,8% ve srovnání se stejným obdobím v roce předcházejícím. Orientační hodnota těchto staveb poklesla o 23,0% a celková plocha se snížila o 27,1%. Počet bytových jednotek zaznamenal pokles o 40,2%.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Po sedmi po sobě následujích letech negativního meziročního růstu zaznamenalo zemědělství v roce 2010 růst 1,5%. Podíl zemědělství na tvorbě HDP však i nadále zůstává velmi nízký. V roce 2010 představoval pouhých 2,1%.

Vývoj produkce jednotlivých odvětvi zemědělství za posledních pět let
 tis. EUR20062007200820092010
Rostlinná výroba 278,8 295,4 284,4 300,1 307,9
Živočišná výroba 288,1 294,0 338,1 364,2 374,2
Lesnictví 3,4 4,0 3,3 3,2 3,3
Přidružená výroba 29,2 28,3 31,4 29,1 30,2
Ostatní 27,9 20,9 24,9 20,2 21,3
Celkem 627,4 642,6 682,1 716,8 736,9

Zdroj: Statistical Service, Republic of Cyprus
Pozn.: Přidružená výroba zahrnuje výrobu mléčných výrobků, a výrobků z hroznového vína (sýr, hrozinky, zivania atd.)

S ohledem na klimatické podmínky (sucho převážnou část roku) a dosaženou úroveň hospodářského rozvoje, je zemědělská výroba na Kypru nákladově náročná. Pro udržení produkce jsou nezbytné závlahy a stát závlahovou vodu dotuje. V letech 2007 a 2008  postihlo zemi extrémní sucho, které vedlo k zásadním omezením dodávek vody pro zemědělce. Vláda se svolením Evropské komise zemědělcům vzniklé škody částečně kompenzovala. Přesto, že Kypr může až do roku 2011 doplácet k evropským platbám i z národních zdrojů, nemůže stát saturovat v podstatě nekonkurenceschopnost jednotlivých segmentů odvětví. Dovážené zemědělské produkty jsou zpravidla na trhu levnější. Kypr, v souladu s pravidly EU, omezuje výrobu geneticky modifikovaných organismů a produktů.

Mezi hlavní plodiny pěstované na Kypru tradičně patří brambory, obilí (pšenice, ječmen), citrusy, olivy, ovoce (melouny, banány, jablka) a zelenina (okurky, rajčata). Z oblasti živočišné výroby je nejrozšířenější chov vepřového dobytka a drůbeže. Významná je rovněž produkce mléka a vajec. Produkce hlavních zemědělských výrobků za posledních 5 let je patrna z níže uvedené tabulky.

Produkce hlavních zemědělských výrobků za posledních 5 let v metrických tunách
 20062007200820092010
Rostlinná výroba          
Brambory 127 500 155 500 115 000 110 000 45 380
Hroznové víno 39 980 33 892 32 381 26 320 30 050
Ječmen 58 372 52 007 3 496 40 092 38 984
Pomeranče 46 742 42 113 37 847 42 110 43 470
Grapefruity 30 832 26 700 27 527 26 700 27 160
Melouny 41 594 39 380 30 386 31 070 33 057
Rajčata 30 302 29 386 23 443 26 490 26 695
Olivy 23 400 13 705 15 373 13 660 15 680
Citrony 17 692 14 154 15 214 14 150 14 520
Okurky 17 180 15 415 13 793 15 724 16 252
Živočišná výroba          
Mléko 187 800 183 358 194 931 197 150 201 330
Hovězí 4 003 3 920 4 248 5 664 4 616
Vepřové 52 512 54 978 59 173 56 102 57 810
Drůbež 26 943 28 799 28 727 27 136 30 570
Jehněčí 2 989 3 094 3 335 2 727 2 579
Kozí 4 196 4 013 3 874 2 739 2 315
Vejce (tuctů) 9 087 10 996 10 472 10 461 10 450

Zdroj: Ministerstvo zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Kyperská ekonomika se opírá především o sektor služeb. Podíl služab na tvorbě HDP v roce 2010 dosáhl 81,2%. Sektor služeb zahrnuje komunální, sociální, finanční, pojišťovací, obchodní, hotelové a restaurační služby. Podíl jednotlivých oborů služeb na HDP viz bod 4.2.

Sektor služeb je na Kypru poměrně diversifikován, jeho páteří zůstávají služby související s oblastí cestovního ruchu. Pozice cestovního ruchu jako motoru ekonomického růstu v posledních letech klesá. V roce 2010 se podílel sektor restaurací a hotelů na tvorbě HDP 6,0%, což je stejná úroveň jako v roce 2009. Ve srovnání s předchozími lety se však jedná o mírný pokles.

Po oživení přílivu zahraničních turistů v roce 2005, meziročním poklesu o 2,8 % v roce 2006 a meziroční růstu o pouhých 0,6 % v roce 2007, byl v roce 2008 zaznamenán meziroční pokles o 0,5%. Rok 2009 byl pro cestovní ruch na Kypru rovněž neúspěšný. Počet turistů dosáhl 2 141 193, což představuje meziroční pokles o 10,9%. Z hlediska přidané hodnoty zaznamenal sektor hotelových a restauračních služeb negativní  růst o -7,0%.

V roce 2010 nicméně cestovní ruch opět zaznamenal růst. Příjmy z cestovního ruchu se zvýšily o 3,8% na 1 549,8 mil. EUR ve srovnání s 1 493,2 mil. EUR v roce předcházejícím. Počet turistů, kteří přicestovali na Kypr, však narostl pouze o 1,5% na 2 172 993.

Nejvýznamnějšími partnery v oblasti cestovního ruchu zůstávají evropské země, když 76,7% turistů v roce 2010 byli rezidenti EU. Počet návštěvníků z Velké Británie poklesl v roce 2010 o 6,8% na 45,8% všech turistů. Druhým nejvýznamnějším partnerem bylo Rusko, odkud přijelo 223 861 turistů, což představuje meziroční nárůst o celých 50%. Turisté z Německa představovali 6,4% všech návštěvníků (meziroční nárůst o 6,1%). Dalšími významnými zeměmi jsou Řecko (5,9% všech turistů), Švédsko (5,1%), Norsko (2,9%), Švýcarsko (1,9%) a Izrael (1,7%).

Počet kyperských rezidentů, kteří cestovali do zahraničí, meziročně vzrostl o 6,3% na 1 246 378 osob. Hlavními partnery z hlediska výjezdové turistiky byly Řecko (34,4%), Velká Británie (23,9%), Rusko (4,4%), Rumunsko (3,6%), Německo (2,4%), Bulharsko (2,4%), Izrael (2,4%) a Francii (2,1%).

Pro zvýšení kvality a obohacení turistické nabídky Kypru přijala vláda v rámci Národního lisabonského programu řadu opatření, z nichž nejdůležitějšími jsou následující: budování nových přístavišť formou BOT (odstranění sezónnosti turistiky a zatraktivnění Kypru pro náročnější turisty), poskytnutí pobídek ve formě územně plánovacích a rozvojových práv potenciálním investorům do vybudování max. 14 golfových hřišť, vyhodnocení možnosti povolení otevírání kasin na Kypru (byly zpracovány dvě studie sociálních a ekonomických dopadů), využití strukturálních fondů na projekty  podpory cestovního ruchu ve venkovských oblastech, poskytnutí pobídek provozovatelům stávajících ubytovacích zařízení na zvýšení kategorie  zařízení a/nebo jeho uzavření a pobídek pro přijetí standardů kvality a enviromentálních standardů v turistických zařízeních (ISO 9001, 14001, HACCP, Green Globe). Budování přístavišť bylo zahájeno v I. polovině roku 2008 výběrem vítězů tendrů. Osud budování golfových hřišť je však s ohledem na přetrvávající kritické sucho velmi nejistý. Ke zlepšení služeb přispějí rovněž modernizovaná a rozšířená letiště v Larnace (otevření v listopadu 2009) a v Pafosu (otevření v listopadu 2008).

V prvním pololetí roku 2010 na Kypr přicestovalo 1 536 340 turistů, což představuje nárůst o 1,6% ve srovnání s první polovinou roku 2010 a odcestovalo 1 453 605 (nárůst o 0,9%). Nejvíce turistů na Kypr přicestovalo ze států EU (78,3%). Nejvíce turistů přiletělo z Velké Británie (46,6%), Ruska (9,7%), Německa (7,2%), Řecka (6,8%) a Švédska (4,8%). Zisky z cestovního ruchu za první pololetí se zvýšily o 1,9% z 440,9 mil. EUR na 449,1 mil. EUR.

V období od ledna do září 2011 došlo k nárůstu počtu turistů přijíždějících na Kypr o 11,1% na 1 974 147 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2010. Příjmy z cestovního ruchu se zvýšily o 14,4% na 1 454,1 mil. EUR. 220 mil. EUR.

Finanční služby se na tvorbě HDP v roce 2010 podílely 8,7%  (8,2% - 2009, 7,6% - 2008 a 7,8% - 2007).  Vedle služeb poskytovaných domácími bankami či inkorporovanými dceřinnými společnostmi zahraničních bank, na Kypru aktivní družstevní záložny, specializované banky a tzv. International bussines companies - IBC (bývalé off-shore). Jsou to společnosti ve vlastnictví nerezidentních kyperských osob, které jsou registrovány na Kypru a své příjmy generují mimo území Kypru. Na Kypru je v současnosti registrováno cca 50 000 IBC, z nichž asi 14 000 je doposud aktivních a asi 1 200 má své skutečné zastoupení na ostrově (z toho 27 v oblasti finančních služeb – tzv. International banking units – IBU). Podle odhadů Centrální banky IBC sektor přispívá přímo do domácí ekonomiky přibližně 45 mil. EUR ročně. S ohledem na velikost kyperské ekonomiky je jejich přínos poměrně významný. IBC požívaly do daňové reformy v roce 2003 preferenčních daňových sazeb (daň z příjmů 4,25 %), které byly, pro společnosti založené do roku 2001, zachovány do konce roku 2005. Od roku 2006 jsou všechny IBC zdaňovány základní daní z příjmu právnických osob ve výši 10 %.

Úvahy o tom, že odstraněním preferenčního daňového zacházení pro IBC společnosti pozbude Kypr přitažlivost se nepotvrdily,  a to zejména proto, že 10 % daň z příjmu právnických osob je stále velmi atraktivní. IBC jsou aktivní nejen ve finančních službách. Kypr je off-shore centrem rovněž v jiných obchodních – nefinančních oborech služeb. Původně nahradil Libanon (po vypuknutí občanské války), kde se tento typ společnosti registroval pro obchodní aktivity na Blízkém východě a začátkem 90 let byla jeho pozice v tomto segmentu off-shore aktivit posílena zejména v důsledku rozpadu Sovětského svazu a války v Jugoslávii.

Off-shore sektor má multiplikační účinky na profesionální služby, zejména právní a účetní, které v roce 2010 zaznamenaly meziroční nárůst obratu o 6,2%. Významný růst obratu zaznamenaly činnosti v oblasti informačních služeb (21,3%), zaměstnávání (14,0%), informačních technologií (13,4%) a cestovních agentur, kanceláří a jiných rezervačních a souvisejících činností (12,0%). Nejvyšší pokles zaznamenaly činnosti administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání (-6,9%), činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů (-4,9%) a jiné profesní, vědecké a technické činnosti (-2,1%). Služby v oblasti ubytování zaznamenaly nárůst o 4,1% a v oblasti stravování a pohostinství o 6,4%.

Vnitřní obchod se v roce 2010 podílel na tvorbě HDP 12,7% ( v roce 2009 12,3%, 2008 13,0% a v roce 2007 13,0 %). Tržby z maloobchodního prodeje se meziročně zvýšily o 2,9% (v roce 2009 pokles o 4%, v roce 2008 růst o 11,2% a v roce 2007 o 11,8 a maloobchodní obrat se zvýšil o 0,3% (v roce 2009 - 4,5%, v roce 2008 růst o 6,6% a 8,9% v roce 2007). K nárůstu prodeje došlo zejména u nápojů, potravin a tabákových výrobků. Ke snížení prodeje došlo zejména u elektrického zboží a nábytku.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava a spoje a komunikace se v roce 2010 podílely na tvorbě HDP ze 7,2% (v roce 2009 7,4%, a v roce 2008 7,8%).

Pozemní přeprava

Pozemní přeprava osob a zboží na Kypru spočívá výlučně na silniční dopravě (neexistuje železnice). Dálnice vedou z Nikósie do Larnaky a Limassolu, jihovýchodně z Nikósie do Ayia Napy a západně z Limassolu do Pafosu. Počítá se ze zahájením projektu dálnice z Pafosu do Polis. Městská i meziměstská veřejná hromadná osobní doprava je velmi málo rozvinuta, k přepravě se používají především soukromé automobily. Meziměstská doprava je poměrně efektivně zajišťovaná rovněž soukromými „taxi-autobusy“. Do roku 2013 by se 2 % využívání veřejné dopravy měla zvýšit na 10 %.

Hodnota obratu v pozemní dopravě zaznamenala v roce 2010 nárůst o 5,9% ve srovnání s rokem 2009. V roce 2010 bylo na Kypru provozováno 760 112 motorových vozidel, z nichž 531 439 tvořily osobní automobily, 144 193 nákladní automobily všech kategorií, 25 322 motocykly a jiná motorová vozidla 4 055.  V roce 2010 bylo nově zaregistrováno 44 025 vozidel, což představuje pokles o 12,5% oproti roku 2009, kdy bylo zaregitrováno 50 291vozidel.

Námořní doprava

Největší podíl na rozvoji dopravy jako sektoru národního hospodářství na Kypru má námořní doprava. Podíl námořní dopravy na tvorbě HDP se odhaduje na 2 %, ale spolu se souvisejícími účetními a finančními službami se její přínos k HDP pohybuje kolem 10 %. Po vstupu Kypru do EU je politikou kyperské vlády modernizovat přístavy, zvýšit kvalitu služeb a účinně se napojit na trans-evropské dopravní sítě. Nejvýznamnějším přístavem je Limassol, který se hlavně využívá na překládku zboží, zejména do malých přístavů na Blízkém východě. Roční překládací kapacita přístavu je 600 000 tonážních jednotek (TEU). Pro překládku a distribuci je limassolský přístav bezcelní oblastí. Přístav se rovněž využívá pro dovozy obilí.  Druhým významným přístavem je Larnaka, která má po úpravách roční kapacitu 250 000 TEU. Larnacký přístav je rovněž bezcelní oblastí. Menší přístavy jsou v Dhekelii a Moni. Přístav Vassiliko slouží především jako ropný terminál. Hlavním přístavem pro osobní dopravu je Limassol, vláda však chce přetransformovat na hlavní přístav pro osobní dopravu přístav v Larnace.

Podle počtu námořních lodí plujících pod kyperskou vlajkou patří Kypr mezi přední námořní velmoci. Kyperské obchodní loďstvo se, s 1 790 plavidly o celkové tonáži 21,9 mil. brutto registrovaných tun, řadí z hlediska tonáže na 9. místo ve světě a 3. v  EU, kde má 15,5 % podíl (po Řecku -  23 % a Maltě - 16 %). Koncem roku 2010 bylo celkem v kyperském registru zaregistrováno 1 862 plavidel.

Mnoho lodí je vlastněno IBC, které jsou na Kypru registrovány, ale na Kypru neoperují. Kyperský registr byl dlouhodobě terčem kritiky pro špatnou kvalitu flotily. Průměrné stáří lodí se pohybuje na hranici 16 let. Kyperská vláda zpřísnila hranici pro registraci nových plavidel pod kyperskou vlajkou na 15 let, starší lodě již nejsou registrovány. Ředitelství obchodního loďstva dále zvýšilo počet inspekcí. Cílem tohoto opatření je zlepšit pověst kyperské vlajky a zvýšit bezpečnost plavidel pod kyperskou vlajkou. Opatření vedla v květnu 2005 k tomu, že Kypr byl vypuštěn z černé listiny Pařížského Memoranda o porozumění o státní kontrole v přístavech. V roce 2010 přijelo do kyperských přístavů 3 607lodí, z nichž 73,4% přistálo v Limassolu, 20,2% v Larnace a zbytek v ostatních přístavech.

Letecká doprava.

Sektor letecké dopravy byl plně liberalizován dnem vstupu Kypru do EU, 1. 5. 2004. Donedávna existovala řada omezení pro pravidelné linky a pro odletové charterové linky, přičemž pouze přistávací linky byly provozovány bez zásadních omezení již od roku 1986. Hlavním letištěm pro osobní dopravu je Larnaka, kde v roce 2009 přistálo 23 191 letů a bylo odbaveno 7 mil. cestujících (3,5 přílety a 3,5 odlety). Menší letiště pro charterové lety je v Pafosu. V roce 2009 obavilo 1,7 mil. cestujících. V současné době letiště v Larnace a v Pafosu využívá cca 100 leteckých společností, z toho 70 charterových. Na Kypr létá 6 nízkonákladových společností - Monarch Airlines, GB Airways, Airways (Velká Británie), Flyglobespan (Skotsko), Jazeera Airways (Kuwait) a Blue Air (Rumunsko). Problémem v letecké dopravě jsou stále rostoucí letištní poplatky a nedostatečná reálná liberalizace pozemních služeb. Vládě se podařilo v červenci 2005 podepsat smlouvu s konsorciem Hermes na rozšíření kapacity letiště v Larnace na 7,5 mil. cestujících. Kapacita rekonstruovaného letiště v Pafosu je 2,7 mil. cestujících ročně. BOT projekt, největší v historii Kyperské republiky, počítá s výstavbou a provozem letiště konsorciem Hermes po dobu  25 let. Celkové náklady na výstavbu dosáhl 500 mil. EUR, celkový příjem pro stát představuje 2 mld. EUR. Ke zlepšení služeb přispějí rovněž modernizovaná a rozšířená letiště. Nové letiště v Pafosu bylo otevřeno v listopadu 2008 a provoz nového letiště v Larnace byl zahájen v listopadu 2009.

V roce 2009 přistálo na Kypru  29 529 civilních letadel, což představuje pokles o 7%  oproti roku 2008, kdy přistálo 31 755 letadel. Na Kypr přiletělo 3 536 049 cestujících a odletělo 3 532 03. Letecký náklad vyložený na Kypru v roce 2009 představoval 21 304 tun a naložený 17 198tun.

Hodnota obratu v letecké dopravě zaznamenala v roce 2009 pokles ve srovnání s rokem 2008 o 7,2%.

Telekomunikační a informační služby

Telekomunikační služby do poloviny roku 2004 fakticky monopolně zajišťoval Kyperský telekomunikační úřad (CYTA), který je ve většinovém vlastnictví státu. Do konce roku 2004 bylo postupně vydáno soukromým společnostem 46 všeobecných licencí a 7 individuálních licencí.

Kypr je považován za zemi se středně vysokou penetrací moderních telekomunikací. CYTA nadále dominuje trhu s 88 % podílem, přičemž širokopásmový přístup se koncentruje na velká města. Skutečná konkurence je rovněž omezena technologicky, protože širokopásmové služby jsou zajišťovány DSL. Nositelem změny může být nový operátor na trhu (Kyperský energetický úřad), který vlastní síť vláknové optiky pokrývající celé území státu.

Podle statistických údajů v roce 2009 počítače využívalo 95,5% podniků. Přístup k internetu mělo 92,2% podniků, z toho 90,7% podniků mělo DSL připojení k internetu. Vlastní internetovou stránku su však zřídilo pouze 51,6% podniků. Počítač vlastnilo 61,2% domácností a 52,8% domácností mělo přístup k internatu. Ve srovnání s předcházejícím rokem došlo k nárůstu domácností s DSL připojením k internetu z 76,2% na 88,1% (v roce 2006 33%).

Na provozování pevných linek bylo 23 licencí, z nichž 5 pokrývá rovněž místní telefonii. Podíl CYTA na trhu pevných linek se odhaduje na 90 %. V oblasti mobilních sítí získalo, koncem roku  2003,  libanonské konsorcium Scancom (na Kypru operuje pod jménem Areeba) licenci na provoz mobilní telefonie. Areeba i CYTA získaly zároveň licenci na třetí generaci mobilní telefonie UTMS za podmínky, že do 10 let vybudují samostatně 3G síť  pokrývající 60% území ostrova. Provoz Areeba byl zahájen v září 2004 a její podíl na trhu představuje cca 11,2 %.

V současné době existuje na Kypru poskytovatelů internetových služeb, přičemž CYTA má na trhu 94 % podíl.

Poštovní služby

Poštovními službami bylo od vstupu Kypru do EU pověřeno již 9 společností, kterým byla vydána všeobecná licence. Tyto nové poštovní společnosti působí především mimo běžné poštovní služby a provozují zejména mezinárodní kurýrní a expresní služby. V roce 2010 přepravily pošty 41,3 mil. pohlednic a dopisů ve srovnání s 35,8 mil. v roce 2009. Dopisy a pohlednice odeslané do zahraničí z toho činily 3,9 mil. (v roce 2009 4,2 mil.).

ENERGETIKA

Energetický systém Kypru je izolovaný a kromě obnovitelných zdrojů energie nedisponuje žádnými domácími zdroji energie. Kypr není napojen na žádnou energetickou přenosovou soustavu (ropovod, elektrická síť) a je proto zcela závislý na dovozu ropných produktů po  moři. V roce 2010 tvořily ropné produkty 92,4% spotřeby primárních zdrojů energie, obnovitelné zdroje energie 3,7% a pevná paliva 3,9%. Co se týká konečné spotřeby energie, představovaly ropné produkty 67,2%, elektrická energie 21,8%, pevná paliva 5,6% a obnovitelné zdroje energie 5,4%.

Energetický systém Kypru je izolovaný a kromě obnovitelných zdrojů energie nedisponuje žádnými domácími zdroji energie. Kypr není napojen na žádnou energetickou přenosovou soustavu (ropovod, elektrická síť) a je proto zcela závislý na dovozu ropných produktů po  moři.

Konečná energetická spotřeba se od roku 2000 do roku 2010 průměrně zvýšila o 1,7% ročně, zatímco nárůst spotřeby elektrické energie dosáhl ve stejném období průměrně 6,0% ročně.

Náklady za dovoz energetických surovin se v roce 2010 zvýšily na 1,27 mld. EUR, což odpovídá 19,7% veškerého dovozu, 6% kyperského HDP a 111% hodnoty veškerého exportu Kypru. Deficit běžného účtu platební bilance za rok 2010 tak představoval 7,8% HDP. Za předpokladu, že by nebylo nutné dovážet energetické suroviny, tak by se deficit snížil na 1,8% HDP.

Mezi hlavní obnovitelné zdroje energie na Kypru patří solární energie, větrná energie a výroba energie z biomasy. Kypr je jednou z vůdčích zemí ve využívání solární energie pro ohřev vody, jelikož téměř každá domácnost je vybavena solárními panely /instalováno bylo více než 750 000 m2 solárních panelů. V roce 2009 bylo na Kypru instalováno 3,5MW fotovoltaických zařízení, které vyprodukovaly energii ve výši 58 ktoe.  V současné době byly podepsány smlouvy o výstavbě 7 větrných elektráren. První větrný park s kapacitou 82 MW zahájil svou činnost začátkem roku 2011. Doposud probíhá výstavba větrných elektráren v oblasti Agia Anna, Koshi, Psevda, Mari a dalších. Pro výrobu energie z biomasy jsou na Kypru využívány chovy prasat. V současné době na Kypru funguje 8 chovů prasat, kde se vyrábí elektrická energie spalováním bioplynu. V roce 2009 dosáhla celková kapacita zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy 4,4 MW. V roce 2010 byla zprovozněna další zařízení s kapacitou 2,2 MW. 

Trh s elektrickou energií na Kypru je relativně malý a není napojen na žádnou elektrickou síť mimo ostrov. Spotřeba elektrické energie v posledních letech výrazně vzrostla. Kyperskému trhu s elektrickou energií dominuje společnost Electricity Authority of Cyprus (EAC), která je největším dovozcem ropných produktů. Výrobu elektrické energie před výbuchem na vojenské základně v Mari v červenci 2011 zajišťovala elektrárna Moni s výkonem 330 MW, elektrárna Dhekelia s výkonem 360Mw a Vasilikos s výkonem 428 MW. Výbuch v Mari v různé míře poškodil všech 5 napájecích jednotek největší elektrárny Vasilikos a zapříčinil výpadky dodávek elektrického proudu. Kvůli nedostatku elektrické energie byl Kypr rozdělen do oblastí, kde každý den docházelo k odstávce elektrické energie po dobu dvou hodin. Nemocnice, letiště, policie, turistická střediska a továrny byly v dodávkách proudu upřednostněny.

Koncem srpna se podařilo společnosti EAC zajistit výrobu elektrické energie z jiných zdrojů a dodávky elektrického proudu byly plně obnoveny. EAC začala používat k výrobě generátory získané z Řecka s kapacitou 70 MW, generátory z Izraele s kapacitou 10 MW a generátory dodané americkou společností Energy International s kapacitou 35 MW a 60 MW. Dodávky z tzv. Severokyperské turecké republiky se pohybují mezi 50-110 MW. Opravou plynové turbíny elektrárny Vasilikos se podařilo získat dalších 35MW. Zvýšení výdajů na výrobu elektrické energie mělo za následek nárůst ceny elektrické energie o 6,96% na dobu 10 měsíců.

Zásobníky společností prodávajících ropné produkty se nacházejí v blízkosti města Larnaka. Celková kapacita tohoto úložiště činí 280 000 m3, z čehož 170 000 m3 spravuje Cyprus Petroleum Storage Company. Tyto zásobníky však budou zrušeny a přesunuty do nového energetického centra Vasilikos, o jehož zřízení rozhodla kyperská vláda. Nové energetické centrum bude zahrnovat zařízení pro dovoz, skladování a distribuci ropných produktů včetně bilogických paliv a terminál pro dovoz, skladování a zplyňování kapalného zemního plynu. Zavedení dodávek zemního plynu na Kypr by mělo zlepšit energetickou bezpečnost Kypru a snížit ceny elektrické energie.

V roce 2007 vypsala kyperská vláda první kolo udělování licencí na průzkum a případnou těžbu uhlovodíkových paliv v kyperských vodách. Licenci na průzkum bloku vod Afrodita  (blok 12), který se nachází u jižního pobřeží Kypru poblíž mořské hranice s Izraelem získala americká společnost Noble Energy. Podle předběžných průzkumů se v tomto bloku nachází rozsáhlé zásoby zemního plynu. Dne 19. září 2011 zahájila firma Noble Energy podmořský těžební průzkum, který by měl potvrdit existenci a rozsah naleziště.  

Rozsáhlá naleziště zemního plynu již byla potvrzena ve výlučné ekonomické zóně Izraele v oblasti „Leviathan“. V prosinci 2010 proto zástupci Kypru a Izraele vytvořili pracovní skupinu, která bude zkoumat možnost dodávat z oblasti „Leviathan“ do Evropy přes Kypr zemní plyn. Odborníci se zaměří na finanční a technické aspekty tohoto projektu.

Kypr doposud podepsal smlouvy o vymezení výlučných ekonomických zón s Egyptem, Izraelem a Libanonem. Smlouva s Libanonem však doposud nevstoupila v platnost, jelikož se čeká na její ratifikaci libanonským parlamentem.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Kyperská republika není příjemcem rozvojové pomoci. Mezinárodní měnový fondu, Evropská unie i jednotlivé státy (zejména USA, Velká Británie, Francie) poskytují nepravidelně prostředky na projekty směřující ke sjednocení ostrova.

Podle údajů EK poskytl Kypr v roce 2009 na rozvojovou pomoc 34 mil. EUR, tj. 0,20% HND oproti 0,12 % HND v roce 2007. Kypr poskytuje rozvojovou pomoc financováním implementace komlexních projektů rozvojové pomoci a formou technické pomoci. Financuje projekty rozvojové spolupráce v Egyptě, Palestinském autonomním území, Libanonu, Lesothu, Mali a Jemenu. Technickou pomoc poskytuje v Arménii, Ázerbájdžánu, Bangladéši, Bosně a Hercegovině, Gambii, Gruzii, Indonésii, iránu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavsku, Pákistánu, Sudánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Kyperská rozvojová pomoc se soustředí na tři hlavní oblasti: služby (vzdělávání, zdravotnictví, rovné příležitosti), výstavba (silnice, přehrady, zavlažovací systémy) a životní prostředí (monitorování a hodnocení dopadů na životní prostředí).  

Internetové zdroje:

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter