Kypr: Investiční klima

© Zastupitelský úřad Nikosie (Kypr)

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Od 1.5. 2004, kdy se Kypr stal členem EU, existuje v zemi liberální prostředí pro zahraniční investice, a to jak investorů z EU, tak ze 3. zemí. Zahraniční investoři mohou investovat a zakládat společnosti za stejných podmínek jako investoři domácí. Byly zjednodušeny administrativní procedury a zahraniční investoři mohou vlastnit majetkový podíl v kyperské společnosti (až do výše 100 %) téměř ve všech sektorech ekonomiky bez stanovení minimální úrovně investovaného kapitálu (výjimkou jsou nemovitosti, bankovnictví a pro investory ze 3. zemí též oblast hromadných sdělovacích prostředků a vysokého školství). Devizová kontrola neexistuje, takže rezidenti i nerezidenti mohou držet a nakládat se svými aktivy i pasivy, v jakékoli cizí měně a v jakékoli zemi, volně. Při obchodování na Kyperské burze (CSE) podléhají zahraniční investoři stejným pravidlům jako kyperští investoři, když mohou nabýt 100 % kyperských společností knihovaných na CSE, s výjimkou společností operujících v bankovním sektoru.

Pokud jde o bankovní instituce, nemůže žádná osoba, rezident, či nerezident, vlastnit, přímo či nepřímo, 10 % a více akcií nebo hlasovacích práv bankovní instituce bez předchozího souhlasu Centrální banky. Nerezident přitom musí uložit cizí prostředky na účet na vlastní jméno nebo na jméno a důkazní listiny potřebné k nabytí akcií je oprávněný držet burzovní makléř.

Všichni zahraniční investoři mohou založit společnost přímo, bez jakéhokoliv omezení. Způsob zápisu do podnikového rejstříku je uveden v kapitole 8.

Občané i právnické osoby z členských států EU mohou od prvního května 2004 nabývat nemovitosti pro komerční účely bez omezení. Investoři z nečlenských zemí mohou obecně nabýt pouze 1 nemovitost (bez ohledu na účel využití), která nesmí přesahovat 3 „donumy" (1 „donum" = 1 338 m2).

Investiční pobídky

Kypr nemá samostatnou úpravu poskytování investičních pobídek kromě TRIMS platných pro členy WTO. Kypr jako investiční pobídky prezentuje:

  1. výhodný daňový systém
  2. podpůrné programy pro: a) rozvoj high-tech oborů, b) rozvoj a rekonstrukci průmyslu, c) zvýšení produktivity a pracovních dovedností
  3. přilákání kapitálově náročných investic - svobodná zóna v Larnace

1.Daň z příjmu právnických osob na Kypru je nejnižší ze zemí EU - 10 %. Daň se neplatí z dividend, z příjmu stálých provozoven umístěných mimo Kypr, z kapitálových zisků z převodu cenných papírů, ze zisků z reorganizace a rovněž repatriace zisků a kapitálu se nezdaňuje. Kromě toho je výhodný daňový režim pro ztráty a režim z dohod o zamezení dvojímu zdanění, které má KR uzavřeny ze 40 zeměmi. Zvláštní (výhodné) zacházení mají mezinárodní trusty, holdingové společnosti a společnosti vlastníci lodě. Základní sazba VAT je 15 %, snížená 8 % a 5 %.

2. Podpůrné programy jsou většinou určeny pro MSP a dále na podporu participace žen a mládeže na podnikání. Jejich financování je z větší části plánováno jako projekty kofinancované EU v rámci finanční perspektivy 2007–2013, takže výše grantů není ve všech případech jasná a programy mohou být v blízké budoucnosti doplněny či změněny.

Rozvoj high-tech oborů: Kypr má za cíl etablovat se jako regionální výzkumné a technologické centrum v rámci východního Středomoří. Jednou z cest je program na podporu inkubátorů, které mají usnadnit vznik a růst nových podniků přinášejících rozvoj inovačních výrobků a služeb. Program je určený jednotlivcům nebo malým skupinám jednotlivců, kteří mohou žádat o vládní grant, do výše 205 200 EUR, přes konkrétní „inkubátorovou" společnost, která má kontrakt s vládou. Žadatelé o grant musí založit společnost s ručením omezeným, která musí sídlit a operovat v určeným prostorách inkubátorové společnosti po dobu 2 let. Inkubátorová společnost se zaváže poskytnout inkubátoru prostory, kancelářské služby, sekretariát, účetnictví a právní pomoc, poradenskou podporu a pomoc při získávání kapitálových zdrojů.

Další podporou bylo založení Fondu pro podporu výzkumu (RPF), jehož základní aktivitou je financování rozvojových programů v 5 strategických oblastech: 1. strategický a multi-tématický výzkum a vývoj, 2. růst národních vědeckých a výzkumných lidských zdrojů, 3.aplikovaný výzkum a podnikové inovace, 4. rozvoj výzkumné infrastruktury a 5. mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Více informací lze získat na www.research.org.cy.

Rozvoj a rekonstrukce průmyslu: Technologické zlepšení (upgrading). Program je určený všem existujícím i nově zakládaným podnikům (s výjimkou podniků sídlících ve vybraných venkovských oblastech), které chtějí investovat do nového strojního nebo jiného zařízení či know-how v průběhu tří let. Takové podniky jsou oprávněné žádat o vládní grant. Zpracovatelský průmysl ve venkovských oblastech. Program, spolufinancovaný EU, si klade za cíl, pomocí vládních grantů, podpořit rozvoj zpracovatelského průmyslu ve vybraných venkovských oblastech. O grant na rozšíření či modernizací existujícího provozu či na založení nového podniku mohou žádat malé a střední podniky situované v těchto oblastech nyní, nebo po svém vzniku. Rovněž další programy jsou určený MSP, které tvoří cca 90 % všech průmyslových podniků v KR. Jedná se o granty na: přemístění malých podniků (z rezidenčních či nevyhovujících oblastí do průmyslových zón), garance vlády za půjčky MSP (na restrukturalizaci existujícího či založení nového podniku na výrobu nových výrobků, pokud možno z oblasti high tech).

Zvýšení produktivity a pracovních dovedností: Podnikání žen a mládeže. Program podléhá pravidlu de minimis, tj. poskytnutá pomoc nesmí v průběhu 3 let přesáhnout částku 100 000 EUR a je určený pro ženy a mladé lidi ve zpracovatelském průmyslu, službách a cestovním ruchu. Soustředí se zejména na zakládaní nových podniků, rozvoj inovačních projektů, zavádění nových technologií a výrobků a zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu. Zemědělské výrobky. Jedná se o program spolufinancovaný EU. Jeho cílem je podpora investic do zvýšení kvality zemědělských výrobků, jejich zpracování a obchodu. Další programy jsou určeny na podporu vývozu (finanční podpora pro zjištění exportního potenciálu na zahraničních trzích, podpora účasti na veletrzích a misích) na zajištění kvality (náklady MSP za testování, kalibrace a analýzy výrobků zpracovatelského průmyslu v zahraničí, zařízení pro existující a nové laboratoře pro testování výrobků).

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky spravuje program Ochrana životního prostředí. Tento program je určený pro podnikatele z následujících oblastí: důlního a těžebního průmyslu, zpracovatelského průmyslu, obalového průmyslu, údržby automobilů, zpracování a recyklování odpadu, praní a chemické čištění textilíi. Program pokrývá částečně počáteční investice těchto podniků do zařízení a technologií šetřících životní prostředí, resp.snižujících průmyslové znečištění.

Podrobné informace o všech výše uvedených programech lze získat na www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service Public aid).

Kyperský institut pro energii poskytuje finanční pobídky pro programy Úspora energie a Využití obnovitelných zdrojů energie (podrobné informace lze získat na www.cie.org.cy).

3. Přilákání kapitálově náročných investic - svobodná zóna v Larnace

Svobodná zóna v Larnace nabízí 94 průmyslových pozemků s celkovou rozlohou 31,2 ha. 42 pozemků je již nyní pronajatých a využívaných, což reprezentuje 45 % plochy. Zóna se nachází na hlavní dálnici Larnaca - Limassol, 6 km od letiště v Larnace, 9 km od přístavu v Larnace a 48 km od hlavního města Nikósie. Areál je ohraničený plotem po celém obvodu, u vstupu je úřad pro celní odbavení. K jednotlivým pozemkům vedou obslužné komunikace a inženýrské sítě (elektřina, voda, telefonní sítě).

Žádosti o etablování ve svobodné zóně se podávají u Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky, které je posoudí a v případě pozitivního vyjádření uzavře s investorem smlouvu o pronájmu na dobu 99 let.

Kontakt na místní agenturu:

Foreign Investors Service Centre (One-Stop Shop)
Ministry of Commerce, Industry and Tourism
6 Andreas Araouzos Street
1421 Nicosia
Cyprus

Tel. 00357 22 409433/322
Fax: 00357 22 409432
e-mail: onestopshop@mcit.gov.cy
www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service)

Centrum pro službu zahraničním investorům (útvar Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky) vykonává funkci one-stop-shopu. Pro investiční projekty od 1,71 mil. EUR  bude fungovat jako pomocné místo pro akceleraci administrativních postupů (urychlení získávání pobytových povolení, pracovních povolení pro občany 3. zemí, různých typů autorizací atd.).

V únoru 2008 byla založena Kyperská agentura na podporu investic. Agentura je neziskovým soukromoprávním subjektem, jehož jediným vlastníkem je stát. Agenturu řídí rada 8 ředitelů, z nichž 5 zastupuje soukromý sektor a 3 vládu. Odpovědná je ministrovi obchodu, průmyslu a turistiky.

 

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Detailní údaje o přímých investicích podle jejich původu a názvu firem nejsou k dispozici a kyperská centrální banka je považuje za důvěrné. Z důvodu zajištění důvěrnosti údajů, CB neuvádí ani data, která se týkají malého počtu investorů v konkrétním odvětví nebo teritoriu.

Z ucelených informací Central Bank of Cyprus poslední doby jsou známé údaje do konce roku 2008. Podle těchto údajů činil celkový objem FDI v roce 2008 rekordních 2 741,1 mil. EUR.

Odvětvová struktura FDI
 Přímé zahraniční investice (mil. EUR)
Odvětví hospodářství 2006 2007 2008 2009 
Zemědělství a rybolov -0,1 -0,1 0,0 0,0
Doly a lomy 0,4 2,1 -12,7 0,0
Průmysl 79,6 15,4 4,2 2,5
Výroba a distribuce elektřiny, plynu a vody 0,0 0,0 2,0 1,2
Stavebnictví 47,9 52,2 38,6 31,2
Obchod a opravárenství 262,5 371,3 415,9 271,8
Hotely a restaurační služby 5,7 10,6 9,0 9,0
Doprava a spoje -21,6 55,6 152,0 46,9
Finanční služby 279,8 316,5 1 315,2 2 980,8
Obchod nemovitostmi a podnikání 485,2 801,6 817,9 285,2
Ostatní služby 322,4 1,1 -0,9 7,8
Neurčeno 0,0 0,0 0,0 0,0
Celkem 1461,9 1626,4 2 741,1 3 634,4

Teritoriální struktura přímých investic ze zahraničí
 Přímé zahraniční investice (mil. EUR)
  2006 2007 2008  2009
Evropa 861,0 1 553,1 2 357,3 2 231,4
Afrika * -0,9 59,3 148,3
Amerika 192,4 5,0 187,8 949,1
Oceánie * 0,0 -1,5 33,9
Asie 413,3 69,2 138,3 273,7
Svět celkem 1 461,9 1 626,4 2 741,1 3 636,4

Pozn.: * - z důvodu zajištění údajů CB neuvádí data, která se týkají malého počtu investorů

Pozn: pro přepočet z CYP na EUR byl v obou tabulkách použit kurz 1 EUR = 0,585274 CYP

Kypr uzavřel celkem 15 Dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic s těmito státy:

  • Arménie, Belgie, Bulharsko, Bělorusko, Čína, Česká republika, Egypt, Řecko, Maďarsko, Indie, Izrael, Libanon, Polsko, Rumunsko a Seychely. Dalších 40 dvoustranných dohod je v jednáních. S USA se ochrana investic realizuje na základě výměnných dopisů ministerstev zahraničních věcí obou zemí.

Kyperská republika má současně sjednáno 49 bilaterálních smluv o zamezení dvojímu zdanění.

 

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Podle údajů ČNB odliv přímých investic na Kypr v roce 2010 dosáhl  -121,2 mil. EUR. S ohledem na velikost ekonomiky je Kypr významným investorem v ČR. Příliv přímých kyperských investic do ČR v roce 2010 představoval 690,5 mil. EUR. 

Za první tři čtvrtletí roku 2011 tvořil odliv přímých investic na Kypr 47,5 mil. EUR. Příliv investic z Kypru představoval 112,7 mil. EUR.  

Z veřejných zdrojů je patrné, že řada finančních skupin s českou účastí a českých firem se na Kypru etablovala, zřejmě z důvodu daňové optimalizace. Podle údajů České kapitálové informační agentury (Čekia) vzrostl v roce 2010 počet českých firem se sídlem na Kypru o 139, což představuje narůst o 9,85% oproti roku 2009. Koncem roku 2010 mělo na Kypru sídlo 1 550 českých firem.

 

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Jen stěží je možné vytipovat perspektivní oblasti pro tok investic ze zahraničí, vzhledem k příliš omezenému trhu. Za pozornost nicméně stojí skutečnost, že v poslední době se projevuje trend frekventovaného návratu do vlasti repatriantů z řad řeckých Kypřanů ze zámoří a narůstá počet rezidentů ze zemí EU (ponejvíce z UK), kteří si stavějí letní sídla a sídla před odchodem do důchodu právě na Kypru. Jedná se často o bohatou klientelu a právě pro uspokojování jejich potřeb se v poslední době osvědčily FDI menšího rozsahu, nicméně s rychlou návratnosti vložené investice.

Ne zcela novým, nicméně v současné době velmi ambiciózním oborem investiční spolupráce se státní podporou, se jeví oblast hi-tech s účastí zahraničních výzkumných a vývojových institucí a pracovišť.

 

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Pokud jde o rizika investování na Kypru, kyperská ústava garantuje bez ohledu na státní příslušnost právo na soukromé vlastnictví. K podpoře ochrany majetkových práv investorů slouží také členství Kypru v ICSID a v MIGAA (Convention for the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States, Multilateral Investment Guarantee Agency Agreement).

Mezi ČR a Kyprem platí od 25. 9. 2002 dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. Společný vstup ČR a Kypru do EU od 1. 5. 2004 minimalizuje rizika investování, jakož i zrovnoprávní české investory v přístupu na kyperský trh v porovnání s investory ze současných členských zemí EU.

Upozornění: Vzhledem k nedořešeným majetkovým otázkám souvisejícím s rozdělením země, se v případě zájmu o koupi nemovitosti na okupovaném území doporučuje využít služby právních kanceláří na vládou kontrolovaném území, a to alespoň k prověření vlastnických titulů. Nabytí vlastnického práva by mohlo být zpochybněno osobami, které byly z okupovaných území vysídleny po roce 1974.

Internetové zdroje:

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne