Kypr: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Nikosie (Kypr)

7.1. Smluvní základna

ČR s Kyprem úspěšně uzavřela sukcesní jednání v roce 1999. Po vstupu obou zemí do EU zůstala formálně v platnosti řada bilaterálních smluv, jejichž ustanovení byla nahrazena pozdější úpravou obsaženou v acquis communautaire. Platné jsou následující smluvní dokumenty:

  • Dohoda o hospodářské spolupráci ze dne 8. 4. 1986
  • Smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku ze dne 15. 4. 1980; platná od 30. 12. 1980
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží ze dne 20. 5. 2002, platná od 22. 6. 2005
  • Dohoda o letecké dopravě ze dne 13. 11. 1967; platná od 30. 9. 1968
  • Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 15. 6. 2001, platná od 25. 9. 2002
  • Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z 28.4.2009, platná 26. 11. 2009.
 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Česko-kyperské obchodně-ekonomické vztahy jsou na dobré úrovni. Obchodní bilance je dlouhodobě pozitivní ve prospěch českého exportu. Kypr v roce 2010 zaujímal 61. místo mezi našimi obchodními partnery ve světě a z pohledu našeho exportu 53. pozici. 
rokúdajevývozdovozobratsaldo
    EUR(tis.) EUR(tis.) EUR(tis.) EUR(tis.)
2006 české 27 306 13 243 40 549 14 063
  kyperské 12 189 4 889 17 078 7 300
2007 české 34 081 13 810 47 891 20271
  kyperské 20 452 7 258 27 710 13 194
2008 české 30 686 17 154 47 840 13 532
  kyperské 18 350 10 907 29 257 7 443
2009 české 41 319 18 429 59 748 22 890
  kyperské 11 505 8 137 19 642 3 368
2010 české 88 094 28 726 116 820 59 368
  kyperské 22 410 9 597 32 007 12 813

Zdroje: ČR - Český statistický úřad (údaje bez dopočtů)
Kypr - Statistical Service, Republic of Cyprus

Dle českých statistických údajů zaznamenal vzájemný obchod s Kyprem v r. 2010 zvýšení obratu o 96 %. Tento trend byl způsoben především strmým nárůstem českého vývozu o 113%. Aktivní saldo ČR se zvýšilo meziročně o 159% a dvojnásobně převýšilo hodnotu českých dovozů z Kypru. Dle kyperských statistických údajů doznal obrat zahraničního obchodu s ČR nárůst o 63%. Kyperský dovoz z ČR se maziročně zvýšil o 18% a vývoz o 95%.

Jak už bylo několikráte v minulosti konstatováno, doposud se projevují ve výkaznictví ČR a Kypru značné disproporce. Je evidentní, že rozdíl mezi českou a kyperskou statistikou vykazoval v minulosti více než 100 %-ní rozdíl, v posledních dvou letech se tato disporporce snižuje. Diskrepance je nutno stále hledat jednak v reexportech, jak bylo podrobně uvedeno v kapitole 6 při kyperském vývozu, jednak ve využívání velkoskladů zboží (např. tropického ovoce v Holandsku, Německu či Belgii) při jeho expedování do evropských zemí, zejména pak mezinárodními obchodními řetězci. Vstupem obou zemí do Evropské unie došlo v důsledku nové metodiky rovněž ke změnám ve vykazování vzájemného obchodu. Významnou roli může hrát i odlišný sběr statistických dat. Při vzájemném porovnání uváděných údajů lze nicméně konstatovat, že i přes výrazný rozdíl v objemech u jednotlivých položek ve vzájemném obchodu vykazovaných Českým statistickým úřadem a Statistical Service Kypru se trendy vývoje vzájemného obchodu v zásadě dlouhodobě shodují.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Komoditní skladba vzájemného obchodu s Kyperskou republikou v roce 2010, jak rozdílně uvádějí české a kyperské statistické zdroje, je podle tříd HS přehledně uvedena v tabulce níže.

Zbožová skladba vzájemné zbožové výměny za rok 2010 se tedy vyvíjela takto:

tis. EUR
  vývozdovoz
    ČR Kypr ČR Kypr
Třída I Živá zvířata; živočišné produkty 283 27 62 0
Třída II Rostlinné produkty 201 1 327 1263 240
Třída III Živočisné nebo rostlinné tuky a oleje 0 0 0 0
Třída IV Nápoje, lihoviny a ocet, tabák 1 133 110 114 1 125
Třída V Nerostné produkty 26 0 0 0
Třída VI Výrobky chemického průmyslu 5 595 8 052 12 040 683
Třída VII Plasty a výrobky z nich; kaučuk  1 219 0 146 970
Třída VIII Surové kůže a kožky, usně  80 0 0 114
Třída IX Dřevo a dřevěné výrobky 558 0 227 230
Třída X Buničina ze dřeva, papír, kartón  525 18 225 299
Třída XI Textilie a textilní výrobky 384 0 101 171
Třída XII Obuv, pokrývky hlavy, deštníky  4 0 0 2
Třída XIII Výrobky z kamene, sádry, cementu sklo 1 287 0 0 768
Třída XIV Perly, drahokamy, drahé kovy, bižuterie  7 0 0 3
Třída XV Obecné kovy a výrobky z obecných kovů 22 953 13 165 2 680
Třída XVI Stroje; elektrická zařízení; rádia, TV 41 144 8 11 012 8 747
Třída XVII Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení 8 211 0 16 5 619
Třída XVIII Nástroje a přístroje optické, fotografické  823 0 33 171
Třída XIX Zbraně a střelivo; jejich části 27 34 0 54
Třída XX Různé výrobky 2 370 0 3 272 534
Třída XXI Umělecká díla, sběratelské předměty  1264 0 0 0
Celkem   88 094  9 597 28 726 22 410

Zdroje: ČR - Český statistický úřad (údaje s dopočty)
            Kypr - Statistical Service, Republic of Cyprus

U komoditní struktury je třeba znovu poznamenat, že nehledě na rozdíl v celkovém objemu našeho exportu na Kypr je evidentní, že některé vývozní položky uváděné v českých statistických údajích kyperské statistiky neznají a naopak. 

Struktura českého vývozu na Kypr

Hlavními skupinami výrobků českého vývozu v roce 2010 byly dle našich statistických údajů výrobky HS třídy XVI (stroje, elektrická zařízení, rádia, TV), třídy XV (obecné kovy a výrobky z obecných kovů), třídy VI (výrobky chemického průmyslu) a třídy XVII (vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení), které souhrnně tvořily v minulém roce přibližně 82% veškerých vývozů.

V následující tabulce jsou uvedeny objemově nejvýznamnější vývozní položky na Kypr v roce 2010, jejichž souhrnný podíl na celém našem vývozu tvoří dle našich oficiálních statistických údajů cca 78%.

Objemově nejvýznamnější vývozní položky na Kypr v roce 2010
Kód zboží HS(4) Název zboží EUR (tis.) %
7208+7211+7225 Výrobky z železa a oceli nad a pod 600 mm a výrobky z oceli legované nad 600 mm 13 605 15,4
8471 Stroje automat. zprac. dat. jednotky, snímače apod. 10 606 12,0
8703+8708 Auta osobní aj vozidla motorová pro přepravu osob, jejich části, součásti a ND 7 875 8,9
8523 Média pro záznam zvuku a obrazu 7 262 8,2
8212 Břitvy, strojky, čepelky holící 7 118 8,1
8542 Obvody integrované elektrické 4 928 5,6
8528 Monitory, projektory bez TV, přijímače televizní 4 916 5,6
8517 Přístroje telefonní ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat 4 775 5,4
3402 Prostředky povrchově aktivní prací čistící aj. 3 057 3,5
8526 Přístroje radiolok., radiové rpo řízení dálkové  1 708 1,9
9504 Potřeby pro hry, společenské stoly speciální 1 634 1,9
8437 Části strojů psacích počítacích, automatické zpracování dat 1 552 1,8
Celkem   69 036 78,3

Z tabulky vyplývá, že nejvýznamnějšími vývozními komoditami v minulém roce byly výrobky z železa a oceli v hodnotě 13,6 mil. EUR  zvýšení o 86% ve srovnání s rokem 2009). Ochod s Kyprem v komoditách Třídy XV (obecné kovy a výrobky z nich) se dostal do popředí vzájemné obchodní výměny již v roce 2006. Na druhém místě se umístily stroje automatického zpracování dat v hodnotě  10.6 mil. EUR, což představuje meziroční nárůst o 80%. Dalšími neméně a tradičně významnými vývozními položkami v minulém roce byly osobní automobily (pol. 8703), jejich součásti a náhradní díly (pol. 8708) v souhrnné hodnotě 7,8 mil. EUR a celkovým podílem 8,9% z celoročního vývozu na Kypr. Oproti roku 2009 se jedná o meziroční nárůst o 132%. Vývo telefonních přístrojů se meziročně zvýšil o 40% a integrovaných obvodů o 314%.

Meziročně došlo rovněž k nárůstu vývozu u monitorů, projektorů, TV přijímačů atd. (pol. 8528) o 143%. Významnou položkou našeho vývozu byly rovněž prací prostředky (pol. 3402). Vývoz organických detergentů s aktivním povrchem (prací prášky) v hodnotě 3,1 mil. EUR (1,5 mil. EUR v roce 2009), které jsou naší tradičně významnou vývozní položkou, kyperská statistika ve svém dovozu nicméně opakovaně nezná. Novými položkami našeho vývozu jsou média pro záznam zvuku a obrazu  v hodnotě 7,3 mil. EUR, břitvy, strojky a čepelky holící v hodnotě 7,1 mil. EUR, radiolokační a rádiové přístroje v hodnotě 1,7 mil. EUR a potřeby pro společenské hry v hodnotě 1,6 mil. EUR.

V následující tabulce jsou uvedeny objemově nejvýznamnější vývozní položky na Kypr za období leden-listopad  2011, jejichž souhrnný podíl na celém našem vývozu tvoří cca 75%.

Objemově nejvýznamnější vývozní položky na Kypr za období leden - listopad 2011
Kód zboží HS(4)Název zbožíEUR (tis.)%
8703+8708 Auta osobní aj vozidla motorová pro přepravu osob, jejich části, součásti a ND 14 092   24,2
8528 Monitory, projektory bez TV, přijímače televizní 6 430  11,0
8471 Stroje automat. zprac. dat. jednotky, snímače apod. 5 104  8,8 
9504 Potřeby pro hry společenské, stoly speciální 4 876 8,4
7208+7225 Výrobky z železa a oceli nad 600 mm a výrobky z legované oceli nad 600mm  3 190 5,5
8212 Břitvy, strojky, čepelky holící 2 909 5,0
8523 Disk, pásky aj. média pro záznam zvuku a obrazu 2 471 4,2
8517 Přístroje telefonní ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat  2 383 4,1
8542 Obvody integrované elektrické 2 077 3,6
3402 Prostředky povrchově aktivní prací čistící aj. 1 122 1,9
Celkem   44 654 76,7

V období leden - listopad 2011poklesl obrat podle českých statistických údajů oproti stejnému období v roce 2009 o 20% na 84 973 tis. EUR, což bylo způsobeno zejména snížením vývozu o 27% na 58 317 tis. EUR. Na druhou stranu dovoz zaznamenal nárůst poue o 2% na 26 656 tis. EUR. Nejvíce se v daném období vyvážely výrobky třídy XVI (stroje, elektrická zařízení, rádia, TV),  jejichž vývoz dosáhl 23 656 tis. EUR  a tvořil 40,6% veškerého vývozu. Dále skončily výrobky třídy XVII (automobily) s 14 651 tis. EUR a podílem 25,1%. Významnou položku rovněž tvořily výrobky třídy XV (obecné kovy a výrobky z obecných kovů) s 6 827 tis. EUR a podílem 11,7%. Vývoz výrobků třídy XX (nábytek, hračky, sportovní potřeby, různé výrobky) dosáhl 5 630 tis. EUR, výrobků třídy VI (zejména prací prášky) 2 020 tis. EUR. Za zmínku ještě stojí výrobky potravinářského průmyslu s vývozem v hodnotě 1 045 tis. EUR. 

 

Struktura českého dovozu z Kypru

Hlavními dovozními komoditami v roce 2010 byly dle našich statistických údajů výrobky chemického průmyslu HS třídy VI s podílem 41,9% z celkového dovozu z Kypru, dále pak třídy XVI (stroje, elektrická zařízení) s podílem 38,3% vývozu, třídy XX (nábytek, hračky, sportovní potřeby, různé výrobky)  s podílem 11,4% a  v neposlední řadě i třídy II (rostlinné produkty), s cca 4-mi procentním podílem.

V následující tabulce jsou uvedeny objemově nejvýznamnější dovozní položky z Kypru, jejichž souhrnný podíl na celém našem dovozu tvořil 84%.

Objemově nejvýznamnější dovozní položky z Kypru v roce 2010
Kód zboží HS(4)Název zbožíEUR (tis.)%
3004 Léky odměřené ne krev antisera ap vata aj 9 597 33,4
9504 Potřeby pro hry společenské stoly speciální 3 272 11,4
8541 Diody, tranzistory, zařízení polovodičová 3 052 10,6
8542 Obvody integrované elektronické  2 769 9,6
8528 Monitory, projektory, přijímače televizní  2 254 7,8
8517 Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání a příjem hlasu a dat 1 648 5,7
2901 Uhlovodíky acyklické 1 574 5,5
Celkem   24 166 84,0

Nejvýznamnější komoditou v dovozu byla stejně jako v minulosti léčiva v hodnotě 9,6 mil. EUR, což znamená nárůst o téměř 28% oproti roku 2009. Podíl na celkovém dovozu se oproti roku 2009 snížil o 7 bodů z cca 40% na 33%. Nově se objevuje dovoz potřeb pro hry s podílem 11,4%. Dále z významných dovozních komodit figurují v českých statistikách diody, tranzistory a polovodičová zařízení (pol- 8541) a integrované elektrické obvody (8542) s celkovým podílem 20,2%. Následuje dovoz monitorů, projektorů a televizních přijímačů s podílem 7,8% a dovoz telefonních přístrojů v hodnotě 1,6 mil. EUR. Poslední významnou dovozní položkou jsou acyklické uhlovodíky s podílem 5,5%.

V následující tabulce jsou uvedeny objemově nejvýznamnější dovozní položky z Kypru za období leden-listopad 2011, jejichž souhrnný podíl na celém našem vývozu tvoří cca 76%.

Objemově nejvýznamnější dovozní položky z Kypru za období leden - listopad 2011
Kód zboží HS(4)Název zbožíEUR (tis.)%
3004 Léky odměřené ne krev antisera ap vata 7 549 28,8
2901 Uhlovodíky acyklické 6 664 25,4
8541 Diody. tranzistory, zařízení polovodičová 5 681 21,7
Celkem   19 894 75,9

Za období leden-listopad 2011 představoval náš dovoz z Kypru podle českých statistických údajů 26 195 tis. EUR. Mezi nosné položky lze zařadit zboží spadající do tříd VI (léčiva) a XVI (stroje, elektrická zařízení) v celkové hodnotě dosahující 24 243 tis. EUR a tvořící 92,5% veškerého dovozu z Kypru.

Cestovní ruch

V roce 2010 přijelo na Kypr 15 453 českých turistů, což představuje meziroční pokles o 25% 20 477 (pro srovnání: 2009 - 20477, 2008 - 20 027, 2007 - 20 972, a 2006 - 18 764). V roce 2010 ČR navštívilo 8 261 kyperských turistů, což je prakticky stejný počet jako v roce předcházejícím (2009 - 8 253). Ve srovnání s rokem 2008, kdy do ČR odcestovalo 15 726 turistů, se však jedná o více jak poloviční propad.

V období od ledna do listopadu 2011 přijelo na Kypr 20 449 českých turistů, což představuje nárůst o 34% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2010 (pro srovnání: 2010 - 15 268, 2009 - 20 136, 2008 - 19 788).  Za první tři čtvrtletí roku 2011 navštívilo ČR 6 504 kyperských turistů, což představuje 5% pokles oproti stejnému období v roce 2010. 

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Kyperský trh je sice relativně malý (cca 750 000 + cca 2,5 mil turistů ročně), avšak určitě ne nezajímavý.

Klady:

  • S ohledem na málo rozvinutý průmysl většina výrobků a spotřebního zboží se na Kypr dováží.
  • Kypřané jsou dobří obchodníci a jsou schopni reexportovat i do blízkých arabských zemí.

Zápory:

  • Silná konkurence levného dovozu zejména z asijských zemí.
  • Při kalkulaci ceny je třeba počítat s vyššími náklady na dopravu /ceny za kontejner 20` jsou údajně až dvojnásobné oproti dopravě z Itálie či Řecka.

Zájem českých firem o kyperský trh je nízký. Důvody jsou spatřovány v relativně vysokých dopravních nákladech a v poměrně náročném prosazení se na malém trhu, který je zhýčkaný dovozy z celého světa. Kyperský spotřebitel dává přednost zavedené značce nebo levnému výrobku a změna chování vyžaduje investice do propagace. Úspěšnější bývá zavedení výrobku přes místního zástupce. ČR se proto účastnila všeobecně orientovaného Kyperského mezinárodního veletrhu, aby zachovala povědomí o českém výrobním potenciálu. „Být viděn" je na kyperském trhu nezbytné.

Perspektivní komodity:

  • zařízení a vybavení pro hotely, restaurace (sklo, porcelán, textilie apod.);
  • stavební ocel a ostatní stavební materiály (včetně dřeva, skleněných výplní, cihel apod.);
  • sanita, vnitřní vybavení domácností, včetně nábytku;
  • spotřební zboží - hračky, dárkové předměty, vybavení k moři, zahradní nábytek;
  • zařízení a vybavení pro zemědělce a zahrádkáře;
  • zdravotnické vybavení, lékařské přístroje, léčiva, zejména generika;
  • strojní vybavení - nástroje a stroje pro malé provozy a dílny (autodílny, kovo- i dřevoobráběcí), balicí stroje pro potravinářský a chemický průmysl;
  • osobní automobily;
  • ruční nářadí;
  • potravinářské výrobky.

Obecně se nicméně dá říci, že nové podmínky v novém ekonomickém prostředí na Kypru volají po obchodní či ekonomické spolupráci ve službách, hi-tech oborech, jako např. využívání výpočetní techniky a zpracování dat, v peněžnictví, v ochraně životního prostředí včetně dodávek relevantních technologií, zdravotnické a telekomunikační techniky. V oblasti cestovního ruchu probíhá modernizace stávajících kapacit. Kyperské vládní instituce, ale i kyperská odborná veřejnost věnuje v poslední době zvláštní pozornost alternativním zdrojům energie a energetice vůbec.

Tendry a investiční příležitosti:             

V souvislosti s možným objevem ložisek plynu v teritoriálních vodách Kyperské republiky budou vypsány tendry na udělení licence k těžbě a budou vyhlášena výběrová řízení na vybudování plynovodu z naleziště na pevninu, na plynovody do elektráren, na výstavbu stanice LNG v Limassolu, na vybudování zásobníků na LNG, na černé a bílé ropné produkty a na modernizaci úložiště ropy v Larnace.

Ministerstvo komunikací a veřejných prací plánuje výstavbu dálnice A7 z Pafosu do Polisu, na které budou tři tunely v délce přibližně 950 metrů. 

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Českokyperská obchodní komora

Václavské náměstí 831/21
113 60 Praha 1
Česká republika

Tel.: (+420) 602 226 158
E-mail: info@ckok.cz

Cyprus-Czech Republic Business Association

Contact Person:  Mr Panayiotis Panayi
E-mail: panayiotis@ccci.org.cy
           cyprusczech@ccci.org.cy
Web-Site: www.cyprusczech.org

 

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V roce 2010 ZÚ Nikósie obdržel cca. 35 dotazů ekonomického charakteru viz níže. Jednalo se zejména o zprostředkování kontaktů mezi českými a kyperskými firmami. Další dotazy se týkaly zejména poskytování kontaktních informací ohledně státních institucí, získávání informací o firmách prostřednictvím obchodních rejstříků, obchodních komor apod.

 České firmy mající zájem uplatnit se na kyperském trhu s následujícími produkty a službami:

- trezory a archivní skříně

- hasící technika

- balená voda

- mléčné výrobky

- zabezpečovací systémy

- sanitární technika

- námořní přeprava

- zdravotní technika

- papoušci

- doutníky

- provoz trajektů (distribuce jízdenek)

- papírenská hygiena

- fotovoltaické elektrárny

- úprava vody

- realizace zakázek v oblasti plynu, vody, elektro

- cestování, turistika v ČR

- dovoz kompletních investičních celků

- sportovní zbraně a střelivo

- termo obaly

 Kyperské firmy poptávaly a nabízely následující:

 -         nabídka internetové prezentace českých firem (n)

-         výroba hraček (p)

-         prodej a distribuce hraček (p)

-         motory Slavia (p)

-         výroba skleněných obalů (p)

-         výroba lahvových uzávěrů (p)

-         zařízení pro autoservisy (n)

Nutno rovněž konstatovat, že přetrvává zájem kyperských firem o spolupráci s ČR formou zakládání společností v ČR. Nejčastěji se jedná o možnost založení obchodní společnosti za účelem podnikání v oblasti nemovitostí, či otevření pobočky existující kyperské firmy za stejným účelem. Sporadicky je projevován zájem o založení různých živností.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR rozvojovou pomoc Kypru neposkytuje. V současné době neexistují ani společné rozvojové projekty ve 3. zemích.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Struktura importu a exportu služeb v roce 2010
v mil. CZK
Příjmy  2 002,8
Výdaje 926,2
Saldo 1 076,6

 

  Struktura exportu a importu služeb v roce 2010 v mil. CZK je patrná z následující tabulky:                                                                                      

    Příjmy   Výdaje  Saldo
Doprava 528,1 59,5 468,6
Cestovní ruch 243,3 13,0 230,3
Ostatní služby 1 231,3 853,7 377,7
            z toho:      
Služby v oblasti spojů 42,8 0,7 42,1
Služby v oblasti stavebnictví 0,0 133,7 -133,7
Pojišťovací služby 3,5 9,7 -6,2
Finanční služby 17,8 0,2 17,6
Služby výpočetní techniky  a informační služby 156,6 90,1 66,6
Autorské a jiné odměny a licenční poplatky 1,5 31,8 -30,3
Ostatní služby obchodní povahy 1 005,2 577,6 427,6
Osobní, kulturní a rekreační služby 3,7 6,6 -2,9
Vládní služby jiné 0,3 3,4 -3,1
Nezařazené služby 0,0 0,0 0,0
Celkem 2 002,7  926,2 1 076,6

Zdroj: Česká národní banka

V roce 2010 vykazovala ČR ve vzájemné výměně služeb aktivní saldo ve výši 1 076,6 mil. CZK. V tomto období nedošlo ke změně ve struktuře vzájemné výměny služeb. Nejvyššího obratu bylo dosaženo v kategorii ostatních služeb, které skončily s aktivním saldem ČR ve výši 377,7 mil. CZK.  Vývoz v této kategorii představoval 62% veškerého vývozu služeb, přitom ostatní služby obchodní povahy dosáhly 50% všech vývozů a služby výpočetní techniky a informační služby 8%. Ostatní služby rovněž činily 92% všech dovozů, z toho ostatní služny obchodní povahy představovaly 62% všech dovozů a služby v oblasti stavebnictví 14%. S aktivním saldem skončily služby v oblasti cestovního ruchu, které představovaly 12 % všech vývozů. Služby v oblasti dopravy tvořily 26% všech vývozů a skončily s aktivním saldem.

Bilance vzájemné výměny služeb za první tři čtvrtletí roku 2011 skončila aktivním saldem ve výši 863,7 mil. CZK, z toho příjmy představovaly 1 368,6 mil. CZK a výdaje 504,9 mil. CZK. V tomto období nedošlo ke změně ve struktuře služeb. Nejvyššího obratu bylo dosaženo v kategorii ostatních služeb, které skončily s aktivním saldem 505,2 mil. CZK. Z toho ostatní služby obchodní povahy dosáhly aktivního salda 360,0 mil. CZK a s aktivním saldem skončily rovněž služby v oblasti cestovního ruchu (140,1mil. CZK) a dopravy (218,4 mil. CZK).

Kromě cestovních kanceláří, zabývajících se výjezdovou turistikou na Kypr, jsou v teritoriu přítomny ČSA, které provozují přímé lety mezi Prahou a Larnakou. V jiných oblastech služeb zatím projevovaly čeští poskytovatele služeb aktivní zájem o zjištění podmínek na trhu v dané oblasti (např. v oblasti stavebnictví, konzultačních služeb, auditu, realitních služeb).

Relativně často zjišťují podmínky poskytování finančních či profesionálních služeb v ČR kyperské společnosti (auditoři, účetní, právníci), což odpovídá zaměření kyperské ekonomiky.

Největší poptávka po českých službách se týká služeb odborníků na reality, a to jak realitních agentů, tak právníků.

Vzhledem k tomu, že od května 2004 je ve vzájemných vztazích volný pohyb osob, včetně zaměstnanců, mnoho personálních agentur, ale i jednotlivých firem projevuje zájem o navázání kontaktů s personálními agenturami v ČR.

Zatím nebyly identifikovány žádné obchodní překážky či bariéry, které by bránily českým poskytovatelům služeb proniknout na kyperský trh.

Internetové zdroje:

Tendry:

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

viz kapitola 8.2

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter