- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Po neúspěchu plánu OSN o opětovném sjednocení ostrova se 1. 5. 2004 rozdělený Kypr stal členskou zemí Evropské unie. Na okupovaných územích byla pozastavena platnost acquis communautaires s tím, že do nalezení nového politického řešení, se EU pokusí napomoci zlepšení ekonomické situace severokyperského území. První krok tímto směrem byl učiněn přijetím tzv. nařízení o podmínkách obchodu přes zelenou linii (nařízení EC č. 866/04 ve znění nařízení EC 293/05), které je velmi podporováno vládou KR jako účinný nástroj oživení ekonomické činnosti na okupovaných územích, a které již přineslo, i když omezeně, jisté oživení v ekonomických kontaktech obou komunit. Hlavními nástroji podpory turecko-kyperské ekonomiky pak měly být jednak nařízení o poskytnutí ekonomické pomoci ve výši 259 mil. EUR a nařízení o podmínkách obchodu s okupovanými územími přímo, tj. ne přes zelenou linii (tzv. nařízení o přímém obchodu). S poskytnutím finanční pomoci vláda KR vyjadřovala od počátku souhlas - nařízení o finanční pomoci bylo schváleno a v současné době se implementuje přes kontaktní místo EK na okupovaných územích. V prosinci 2009, kdy bylo ukončeno uzavírání smluv, se podařilo vyčerpat 99% z alokovaných prostředků. Celkem bylo uzavřeno 880 smluv. Mezi financované projekty patří granty turecko-kyperským neziskovým organizacím, vesnicím, školám, studentům a malým a středním podnikům (35 mil. EUR), projekty na budování důvěry jako je např. odminování (6,5 mil. EUR) nebo Výbor pro pohřešované osoby (3,5 mil. EUR), projekty v oblasti vodního hospodářství zahrnující odsolovaní vody a čističky odpadních vod (73 mil. EUR) a příprava na implementaci acquis communautaire na severu po sjednocení (14,5 mil. EUR).
Nařízení o přímém obchodu kyperská vláda odmítá. Hlavním důvodem negativního postoje je skutečnost, že zboží by vstupovalo na území KR přes vstupní body, které vláda KR jako takové neoznačila v příslušných mezinárodních organizacích, a to proto, že nejsou pod její efektivní kontrolou. Přímý obchod zůstává nedořešenou otázkou a vláda KR ji spojuje se svými návrhy na společnou správu přístavu Famagusta pod patronací EU, vrácením Varoshi a s ukončením exploatace ŘK nemovitého majetku na okupovaných územích. Návrhy jsou zatím odmítány ze strany TK komunity. Dle vlády by navíc přímý obchod s okupovanými územími spíše vedl k prohloubení separatistických tendencí mezi oběma komunitami. Nalezení kompromisního řešení by mohlo vést k zvýšenému zájmu o obchodní spolupráci s Kyperskou republikou.
Významný dopad na ekonomickou sféru KR by mělo plnění závazků Turecka vyplývajících z Dodatkového protokolu o celní unii s EU, zejména zpřístupnění přístavů a letišť pro kyperské lodě resp. letadla. V roce 2011 nebylo dosaženo ze strany Turecka žádného pokroku. Alfou a omegou zůstává komplexní řešení kyperské otázky.
Ve druhé polovině roku 2012 bude Kyperská republika zastávat předsednictví Evropské unie.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Členství v EU znamená plnou harmonizaci kyperského práva se standardy EU. Další vývoj právního prostředí bude převážně shodný s vývojem v ČR a bude záviset především na přijímání směrnic a nařízení orgány EU a jejich následné implementaci na Kypru.
K přijetí nových zákonů viz. kapitola 5.1,
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Vzhledem k tomu, že obě země jsou součástí vnitřního trhu, existují všechny obchodně politické předpoklady pro zvýšení vzájemné ekonomické spolupráce. Odstraněním cel a jiných překážek obchodu se, ve srovnání se situaci před 1. 5. 2004, zvýšila konkurenceschopnost výrobků na místním trhu. Kypr je výrazně dovozně orientovanou ekonomikou, což na jednu stranu znamená, že v zásadě jakýkoli výrobek má šanci uspět, na druhou stranu pouze za předpokladu, že obstojí ve všech parametrech v soutěži s výrobkem z jiných zemí. V tomto ohledu jsou nevýhodou vysoké dopravní náklady. Prosadit se na místním trhu vyžaduje investici do propagace. Obdobně v oblasti služeb a investic lze využít všech výhod volného pohybu služeb a kapitálu na vnitřním trhu.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
