Kypr: Zahraniční obchod země

© Zastupitelský úřad Nikosie (Kypr)

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Obrat zahraničního obchodu zbožím zaznamenal v roce 2010 růst o 14,2%, když se zvýšil na 7 605,2 mil. EUR ( 6 662,2 mil. EUR v roce 2009). Celkový dovoz dosáhl 6 460,9 mil. EUR ve srovnání s 5 691,8 mil. EUR v roce předcházejícím (meziroční nárůst o 13,5%). Celkový vývoz se zvýšil z 970,4 mil. EUR v roce 2009 na 1 144,3 v roce 2010 (meziroční nárůst o 14,2%). Schodek obchodní bilance se zvýšil na 5 316,7 mil. EUR ve srovnání s 4 721,3 mil. v roce 2009.

Základní parametry kyperského zahraničního obchodu za posledních 5 let jsou zřejmé z následující tabulky

Obchodní bilance v tis. EUR
RokZahraniční obchod Kypru celkemz toho v rámci EU
          Import        (c. i. f.)      Export   (f. o. b.)    Obrat Saldo     Import    (c. i. f.)     Export   (f. o. b.)   Obrat Saldo
2006 5 513 459 1 111 759 6 625 218 -4 401 700 3 756 989 746 724 4 503 713 -3 010 265
2007 6 353 445 1 082 669 7 436 114 -5 270 776 4 336 499 606 700 4 943 199 -3 729 799
2008 7 366 650 1 190 369 8 557 019 -6 176 281 4 914 758 581 556 5 496 314 -4 333 202
2009 5 691 778 970 447 6 662 225 -4 721 332 4 085 104 503 841 4 588 945 -3 581 263
2010 6 460 934 1 144 263 7 605 197 -5 316 670 4 444 416 585 030 5 029 446 -3 859 386

Zdroj: Statistical Service Republic of Cyprus

Kypr, jako malá, ostrovní ekonomika s malým počtem obyvatel, je historicky závislý na dovozech, proto je vysoká pasivní bilance průvodní dlouhodobou vlastností kyperského zahraničního obchodu. Poměr celkového kyperského vývozu k dovozu se pohyboval až do roku 2006 kolem 20%. Disproporce mezi dovozem a vývozem se v roce 2007 snížila, když se kyperský vývoz rovnal přibližně 17-ti procentům dovozu. V minulých letech však docházelo k opačné tendenci. V roce 2008 se vývoz rovnal přibližně 16-ti procentům dovozu a v roce 2009 se opět zvýšil na 17% a v roce 2010 přibližně na 18%.

Na adresu složení kyperských vývozů nutno uvést, že vývoz z Kypru je tradičně poznamenán značným podílem reexportovaných dodávek. Reexporty jsou svým objemem srovnatelné s vývozem produktů domácí provenience, ba zpravidla je převyšují. Tak např. v letech 2003 a 2004 byl reexport zboží přibližně 1,2-krát vyšší než vývoz domácího zboží, v roce 2005 byly reexporty vyšší dokonce dvojnásobně. V posledních třech letech docházelo k opětovnému snížení tohoto poměru až na hodnotu 1,02 v roce 2010 (vývoj - viz následující tabulka).

Podíl domácí produkce v celkovém objemu kyperského vývozu za posledních 5 let (údaje v mil. EUR)
RokExportExport dle původuPoměrPodíl
  Celkem Domácí produkce Reexport Reexporty/domácí Domácí produkce k vývozu celkem v %
2006 1 111,8 446,6 665,2 1,49 40,17
2007 1 082,7 505,3 577,4 1,14 46,67
2008 1 190,4 547,2 643,2 1,18 45,97
2009 970,4 478,5 491,9 1,03 49,31
2010 1 144,3 567,1 577,2 1,02 49,56

Zdroj: Statistical Service, Republic of Cyprus

Za období od ledna do srpna 2011 dosáhl celkový dovoz 4 265,0 mil. EUR ve srovnání s 4 190,8 mil. EUR za stejné období v roce předcházejícím. Celkový vývoz v daném období představoval 921,7 mil. EUR ve srovnání s 707,3 mil. EUR ve stejném období v roce 2009. Schodek obchodní bilance se mírně snížil z 3 483,4 mil. EUR na 3 343,3 mil. EUR.

 

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Kypru v posledních dvou letech
 DovozVývoz
  2009 2010 2009 2010
  tis. EUR % tis. EUR % tis. EUR % tis. EUR %
Svět celkem: 5 691 778 100,0 6 460 934 100,0 970 447 100,0 1 144 263 100,0
z toho:                
EU 4 085 104 71,7 4 444 416 68,8 503 841 51,9 585 030 51,1
ostatní Evropa 181 701 3,2 274 202 4,2 33 778 3,5 48 557 4,2
Afrika 88 907 1,6 90 109 1,4 68 310 7,0 62 907 5,5
Severní Amerika 99 670 1,8 102 007 1,6 14 797 1,5 18 235 1,6
ostatní Amerika 83 408 1,5 90 552 1,4 1 991 0,2 3 051 0,3
Blízký a Střední východ 483 546 8,5 659 977 10,2 140 260 14,5 166 246 14,5
ostatní Asie 637 645 11,2 663 740 10,3 59 785 6,2 79 516 6,9
Austrálie a Nový Zéland 16 904 0,3 17 086 0,3 5 896 0,6 6 874 0,6
Ostatní státy 14 893 0,3 118 845 1,8 5 829 0,6 10 518 0,9
Sklady a zásoby - - - - 135 960 14,0 163 329 14,3

Zdroj: Statistical service, Republic of Cyprus

Nutno konstatovat, že celkový objem vzájemného obchodu se zeměmi EU od roku 2003 narůstá, přičemž dovozy z těchto zemí se postupně zdvojnásobily z cca 2,2 mld. EUR v roce 2003 na 4,4 mld. EUR v roce 2010. V roce 2010 došlo ke zvýšení dovozu ze zemí EU na 4,4 mld. EUR. Podíl na celkových dovozech se však snížil na cca 69% oproti podílu cca 72% v roce předcházejícím. Nicméně, podíl kyperských vývozů do těchto zemí v minulosti postupně klesal z cca 67% v roce 2006 a 68% v  roce 2007 na necelých cca 50% v roce 2008. V roce 2009 však tento podíl mírně narostl na cca 52% a přibližně na stejné úrovni se udržel i v roce 2010. Dovozy ze zemí EU narostly v roce 2010 meziročně o 9% (celkový dovoz se zvýšil o 14%), Po čtyřech po sobě následujícíh letech poklesu byl v roce 2010 zaznamenán růst vývozu do zemí EU meziročně o 16% (celkové vývozy vzrostly o 18%). Obrat se zeměmi EU meziročně vzrostl o 10% (celkový obrat narostl o 14%).

Deset nejvýznamnějších obchodních partnerů Kypru v roce 2010 je uvedeno v následující tabulce. Obchodní bilance s těmito zeměmi tvoří cca 67% celkového obratu zahraničního obchodu Kypru a současně asi 71% veškerého dovozu ve sledovaném období.

Nejvýznamnější obchodní partneři v roce 2010
PořadíStátDovozVývozObratSaldo
    tis. EUR % tis.EUR % tis. EUR tis. EUR
1 Řecko 1 217 793 18,8 243 937 21,3 1 461 730 -973 856
2 Německo 575 706 8,9 105 620 9,2 681 326 -470 086
3 Itálie 604 992 9,4 25 856 2,3 630 848 -579 136
4 Velká Británie 535 319 8,3 85 652 7,5 620 971 -449 667
5 Izrael 510 418 7,9 21 072 1,8 531 490 -489 346
6 Čína 343 032 5,3 15 656 1,4 358 688 -327 376
7 Francie 329 632 5,1 12 974 1,1 342 606 -316 658
8 Nizozemí 291 784 4,5 18 643 1.6 310 427 -273 141
9 USA 93 573 1,4 15 833 1,4 109 406 -77 740
10 Egypt 59 992 0,9 20 011 1,7 80 003 -39 981

 Zdroj: Statistical service, Republic of Cyprus

I zde je z uvedených údajů v tabulce zřejmé, že hlavními a objemově nejvýznamnějšími obchodními partnery Kypru i nadále zůstávají země Evropské unie. Jen čtyři vedoucí členské země v tabulce tvoří již téměř polovinu obratu zahraničního obchodu Kypru (přesněji 44,6%).

Celá Evropa se v roce 2010 podílela na dovozu na Kypr 73%. Jedná se tak o téměř stejný podíl jako v roce předcházejícím (72%). V roce 2008 představoval tentno podíl cca 67%. Ze zemí Blízkého východu je nejvýznamnějším partnerem nedaleký Izrael. Vysoký podíl na kyperských dovozech si udržuje Asie, přičemž nejsilnějšími asijskými vývozci na Kypr jsou Čína a Japonsko.

Za období od ledna do července 2011 představoval dovoz ze států EU 2 496,6 mil. EUR. Hlavním obchodním partnerem bylo tradičně Řecko s dovozy ve výši 770,9 mil. EUR následované Velkou Británií s dovozem 341,3 mil. EUR, Německem s 294,0 mil. EUR, Itálií s 282,4 mil. EUR a Francií s 201,1 mil. EUR. Dovoz z dalších evropských států činil 126,9 mi. EUR. Dovoz z dalších států světa představoval 1 042,5 mil. EUR. Z toho Izrael dovezl zboží ve výši 371,9 mil. EUR, Čína ne výši 174,7 mil. EUR, USA 63,2 mil. EUR, Egypt 41,4 mil. EUR a Indie 36,1 mil. EUR. Vývoz do Řecka činil 191,0 mil. EUR, do velké Británie 62,2 mil. EUR, do Německa 42,9 mil. EUR a do Itálie 23,6 mil. EUR. Vývoz do států Blízkého východu tvořil 97,9 mil. EUR, do asijských států 65,1 mil. EUR, do ostatních evropských států 32,3 mil. EUR a do ostaních států světa 63,3 mil. EUR. Sklady a zásoby představovaly 142,7 mil. EUR.

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Kyperské republiky podle jednotlivých tříd HS za období let 2009 a 2010
 DovozVývoz
 TŘÍDA HS 2009 2009 2010 2010 2009 2009 2010 2010
  tis. EUR % tis. EUR % tis. EUR % tis. EUR %
I. Živá zvířata 131 094 2,30 146 171 2,26 64 853 6,68 76 473 6,68
II. Rostlinné produkty 193 187 3,39 208 906 3,23 78 459 8,08 79 383 6,94
III. Živočišné nebo rostlinné tuky 32 937 0,58 33 023 0,51 1 278 0,13 1 554 0,14
IV Nápoje, lihoviny a ocet, cigarety 542 945 9,54 587 586 9,09 87 619 9,03 103 065 9,01
V. Nerostné produkty 1 007 937 17,71 1 324 322 20,5 147 802 15,23 174 716 15,27
VI. Chemické produkty 514 872 9,05 545 894 8,45 185 766 19,14 262 146 22,91
VII. Plasty a výrobky z nich 207 344 3,64 222 703 3,45 8 532 0,88 11 029 0,96
VIII. Surové kůže, kožené zboží 33 508 0,59 32 430 0,50 3 918 0,40 4 736 0,41
IX. Dřevo a dřevěné výrobky 75 180 1,32 76 620 1,19 1 424 0,15 1 046 0,09
X. Buničina, sběrový papír, kartón 147 415 2,59 158 813 2,46 12 488 1,29 15 662 1,37
XI. Textilie a textilní výrobky 328 136 5,77 315 042 4,88 13 494 1,39 13 517 1,18
XII. Obuv, pokrývky hlavy, deštníky 85 373 1,50 82 997 1,28 3 746 0,39 6 363 0,56
XIII. Výrobky z kamene, keramiky, sklo 150 055 2,64 144 821 2,24 1 239 0,13 999 0,09
XIV. Drahokamy, drahé kovy, bižuterie 34 551 0,61 30 547 0,47 7 254 0,75 13 896 1,21
XV. Kovy a kovové výrobky 338 087 5,94 423 615 6,56 48 425 4,99 87 592 7,65
XVI. Stroje a zařízení 1 018 788 17,90 918 100 14,21 134 938 13,90 156 222 13,65
XVII. Vozidla, letadla, plavidla 478 516 8,41 728 639 11,28 57 189 5,89 39 366 3,44
XVIII. Přístroje foto, chirurg, měřící 122 060 2,14 122 841 1,90 87 964 9,06 63 446 5,54
XIX. Zbraně a střelivo 17 908 0,31 126 885 1,96 10 176 1,05 12 358 1,08
XX. Různé výrobky 229 771 4,04 226 198 3,50 13 409 1,38 18 168 1,59
XXI. Umělecká díla, starožitnosti 1 727 0,03 1 786 0,03 209 0,02 56 0,00
Nezařazeno 386 0,01 2 996 0,05 263 0,03 2 469 0,22
Celkem zahraniční obchod Kypru 5 691 778 100,0 6 460 934 100,0 970 447 100,0 1 144 263 100,0

Zdroj: Statistical Service Republic of Cyprus

Hodnoty uvedené v tabulce dokumentují skutečnost, že zemědělská výroba  v minulých dvou letech ztratila své pozice ve vývozní struktuře zahraničního obchodu Kypru, a to jak nominálně, tak i procentuálně. Tato ztráta je současně nahrazována vývozem nerostných produktů (třída V), strojů a elektrických zařízení (třída XVI) a osobních automobilů (XVII). Významný je rovněž vývoz produktů chemického průmyslu (třída VI).  Zde se jedná hlavně o strmý nárůst podílu léčiv a fotovoltaických zařízení pro využívání solární energie. Podrobněji je o dynamice nárůstu či útlumu jednotlivých komodit v kyperském vývozu pojednáno níže.

Nejvýznamnější pozici v dovozu zaujímají chemické produkty (třída VI), nerostné produkty (třída V), jehož nejobjemnější součásti je dovoz paliv a maziv a stroje a elektrická zařízení (třída XVI). Za zmínku rovněž stojí dovoz kovu a kovovoývh výrobků (XV).

Kyperský export do jisté míry tedy přehledně dokumentuje probíhající změny v kyperském hospodářství. Tak např. dříve nosná položka třída XI HS ve vývozní části potvrzuje skutečnost, že zpracování textilií a výroba textilních produktů na Kypru (třída XI) postupně prožívá útlum v porovnání s minulými léty a postupně mizí z hlavních položek pod vlivem levných dovozů ze zemí JVA, zejména Číny. Naopak dynamický rozvoj třídy VI HS potvrzuje fakt, že chemický průmysl, zejména farmaceutické obory, se na Kypru úspěšně rozvíjejí, což se odráží i v exportním potenciálu. Na druhé straně však tabulka zřetelně dokumentuje, že dosud přetrvává vysoký podíl reexportů v kyperském vývozu – viz třídy XVI a XVII, a to s ohledem na skutečnou strukturu stávající průmyslové výroby na Kypru.

Vybrané kyperské vývozní výrobky domácí produkce a jejich podíl na celkovém domácím vývozu
 20092010
  tis. EUR % tis. EUR %
Brambory 38 094 8,0 33 267 5,9
Zelenina 9 607 2,0 8 924 1,6
Citrusy 23 112 4,8 28 447 5,0
Ryby česrtvé i mražené 9 051 1,9 11 347 2,0
Maso 10 040 2,1 10 432 1,8
Sýr Halloumi 41 207 8,6 47 370 8,3
Ovocné a zeleninové šťávy 10 753 2,3 16 029 2,8
Víno 2 863 0,6 2 350 0,4
Bentonit 4 351 0,9 4 606 0,8
Měděné katody 8 754 1,8 13 417 2,4
Cigarety 10 682 2,2 9 654 1,7
Léky 108 019 22,6 129 438 22,8
Plastové roury, tabule 5 526 1,2 6 246 1,1
Výrobky z papíru a kartónu 4 709 1,0 5 477 1,0
Oděvy 3 332 0,7 2 569 0,5
Hliníkové tyče a profily 4 209 0,9 3 902 0,7
Nábytek 4 580 1,0 7 280 1,3
Fotovoltaická zařízení 57 421 12,0 84 480 14,9
Odpad a železný šrot 29 900 6,3 51 140 9,0
Celkem 386 210 80,9 476 384 84,0

 Zdroj: Statistical Service Republic of Cyprus

Mezi hlavní položky kyperského vývozu patří tradičně léčiva (zejména generika) a zemědělské produkty, zejména brambory, citrusy, zelenina, které si i nadále udržují své významné postavení v komoditní struktuře, včetně šťáv a džusů. Nově se začínají objevovat, a to objemově na významných místech ve vývozu, i nové, netradiční položky. Jedná se např. o vývoz fotovoltaických polovodičových zařízení (např. solární panely na ohřev vody – nová licenční výroba) a vývoz železného šrotu. Zdá se, že vývoz železného šrotu a odpadu si ve vývozní struktuře našel své stabilní místo. Tento odpad má původ zejména ve vyřazených automobilech, čímž si Kypr současně částečně řeší problematiku životního prostředí.

Struktura dovozů určených pro domácí využití zůstává již několik let s mírnými výkyvy na neměnné úrovni. Spotřební zboží se na celkovém dovozu podílelo v roce 2010 30% což představuje mírný pokles ve srovnání s rokem 2009, kdy představoval 34%. Mírně vzrostl podíl dovozu paliv a maziv na 19% z celkového dovozu (v roce 2009 tvořil 16%). Dovoz investičních prostředků mírně poklesl z 12% na 9%, o 3% se meziročně zvýšil dovoz dopravních prostředků z  10% 13%.

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Od 1. 5. 2004 je Kypr členem EU a vztahují se na něj pravidla pro vnitřní trh, tj. zboží z členských zemí EU nepodléhá clům ani netarifním překážkám obchodu. Při dovozu zboží z členských i nečlenských států EU se používají doklady běžné v obchodním styku (obchodní faktura, osvědčení původu zboží, další osvědčení dle povahy zboží a specifických požadavků - např. fytosanitární, veterinární -, dopravní doklad dle způsobu dopravy).

Pro obchod se třetími zeměmi platí společný celní sazebník EU (viz TARIC http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/) a ostatní pravidla obchodu platná pro členské země EU.

Dočasný vstup zboží na teritorium Kypru může být uskutečněn bez celních poplatků. Toto opatření se vztahuje např. na motorová vozidla, zboží v zušlechťovacím styku nebo opravy před reexportem, zboží na výstavy, obchodní vzorky. Termínované vstupní povolení je platné 3 měsíce vydané při vstupu zboží na teritorium Kypru a může být prodlouženo ústředím celní správy.

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Vstupem Kyperské republiky do EU došlo, v důsledku vstupu do jednotného vnitřního trhu, k odstranění dovozních celních tarifů v obchodu s členskými zeměmi. Pokud jde o obchod se třetími zeměmi, pak změny ve výběru cel byly jen marginálního charakteru, neboť původní celní sazebník KR se v průměru jen málo lišil od sazebníku EU.

Nicméně obchod zemědělskými produkty, který byl v minulosti chráněn vysokými celními sazbami, stojí před nezbytností velmi rychlého přizpůsobení se novým podmínkám, které vyplývají ze Společné zemědělské politiky. Ke zmírnění tohoto dopadu se Kypru podařilo vyjednat přechodné období do roku 2010.

Dále je uveden seznam zboží, na něž se vztahuje zákaz dovozu:

  • pušky, ostatní automatické a poloautomatické střelné zbraně, kulovnice, vzduchová děla, vzduchové pušky a pistole o kalibru větším než 0,177,
  • narkotika, drogy, psychotropické látky a jiná kontrolovaná léčiva ,
  • obscénní materiály (videokazety, DVD, filmy, knihy, časopisy atd.)
  • nukleární, chemické, toxické, biologické zbraně a podobné látky,
  • padělané a falešné mince a bankovky,
  • zboží opatřené falešnými ochrannými známkami,
  • dvoubřité nože,
  • kopie zboží, jejichž pořízením byla porušena autorská práva,
  • zboží pocházející ze zemí, na které je uplatňováno embargo RB OSN,
  • zboží používané k ilegálnímu lovu zvěře.

Omezení dovozu zboží se týkají: vzduchovek, kinematografických filmů, satelitů, výbušnin, nábojů do loveckých pušek, zábavné pyrotechniky, květin a rostlin, zlata a stříbra, drahých kovů, ručních kamer, medu a včelích výrobků, loveckých zbraní, masa, ryb a sýrů, prekursorů, sportovních luků, sportovních pistolí, telekomunikačních drátových i bezdrátových zařízení (s výjimkou bezdrátových přijímačů, mobilních radiotelefonů a pagerů), ohrožených druhů divokých zvířat, ptáků a rostlin.

Omezení vývozů se týkají: starožitností, kyperských zemědělských výrobků, materiálů a zařízení k výrobě zbraní hromadného ničení a zbraní s podobným účinkem (nukleárních, biologických, chemických), ohrožených druhů divokých zvířat, ptáků a rostlin.

Bližší informaci o podmínkách povolení a institucích, které příslušné povolení (licenci) udělují lze nalézt na internetové adrese www.mof.gov.cy/ce (Information for public Prohibitions and restrictions)

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Na území Kyperské republiky se nachází 2 zóny volného obchodu (dále v textu FZ - free zones) v přístavech Limassol a Larnaka, které jsou využívány výlučně jako překladiště. Na tyto zóny je nahlíženo jako na teritorium mimo celní území EU. Vyplývá z toho tedy, že např. zboží původem mimo EU, které je umístěno v FZ, nemůže být zatíženo dovozním clem, DPH nebo spotřební daní. FZ podléhají předpisům Kyperské republiky a EU. Jsou v jurisdikci Celního úřadu, který dohlíží na uplatňování některých omezení a zakázanou činnost v závislosti na charakteru zboží. Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky navíc má dohled na FZ v Larnace.

Firmy mající povolení umístit své zboží do larnacké FZ těží ze skutečnosti, že zóna je výjimkou z uplatňování pravidel pro vstup na kyperské celní území resp. jednotný vnitřní trh. Tento fakt dovoluje firmě importovat základní suroviny nebo zboží k další přepravě bez placení cla a DPH. Jediným omezením je podmínka, že zboží musí být striktně prodáno resp. reexportováno mimo oblast EU. V případě, že firma hodlá obchodovat na místním trhu, musí získat povolení od celního úřadu a uhradit příslušné dovozní clo. Žádosti se uplatňují u Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky.

Internetové zdroje:

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter