- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
V roce 2011 příjmy státního rozpočtu poklesly oproti předchozímu roku o 69 %, a to zejména v důsledku propadu příjmů z prodeje uhlohydrátů. V poměru k HDP tak poklesly z 57 % v roce 2010 na 39 % v roce 2011. V rozpočtovém roce 2010 představovaly celkové výdaje na mzdy, dotace a transfery 21 % HDP, kdežto v průběhu roku 2011 se v souběhu s probíhajícími událostmi výdajová skladba rozpočtu přizpůsobovala nejžhavějším potřebám souvisejícím s a) politickými změnami v 1. čtvrtletí, které daly podnět růstu mzdových výdajů, b) poklesem příjmů z ropy, c) humanitárními náklady, d) přerušením převážné části kapitálových výdajů. Mzdové náklady se zvýšily přibližně o 60 % přičemž hlavní příčinou této markantní změny byl skokový nárůst mezd ve veřejném sektoru v březnu 2011. Rozpočet roku 2011 byl financován na úkor domácích úvěrů (13,5 mld. LYD), přímů z exportu uhlohydrátů (15,8 mld. LYD) a z dřívějších přebytků (6 mld. LYD).
Dosavadní a předpokládáný vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu (% HDP):
|
2008 |
2009 |
2010 |
2011 (očekáv.) |
2012 (výhled.) |
2013 (výhled.) |
2014 (výhled.) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Celkové příjmy, |
66,7 |
61,3 |
56,9 | 39,0 | 57,9 | 59,8 | 61,4 |
|
z nichž uhlohydráty |
60,4 |
55,6 | 51,8 | 34,7 | 52,4 | 54,2 | 55,7 |
|
Celkové výdaje a čisté půjčky, |
37,4 | 49,7 | 52,0 | 81,7 | 64,7 | 56,0 | 59,1 |
|
z nichž kapitálové výdaje |
22,7 | 26,4 | 28,1 | 13,9 | 21,8 | 19,7 | 21,2 |
|
Celková bilance |
29,3 | 11,7 | 4,9 | -42,8 | -6,8 | 3,8 | 2,3 |
|
Bilance bez uhlohydrátů |
-31,1 | -44,0 | -46,9 | -77,4 | -59,2 | -50,4 | -53,5 |
|
Bilance bez uhlohydrátů v % k HDP bez uhlohydátů |
-171,6 | -146,3 | -181,8 | -233,0 | -304,7 | -275,6 | -258,7 |
Zdroj: MMF na základě údajů CBL
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
v mld. USD, pokud není uvedeno jinak
| 2008 | 2009 | 2010 |
2011 (oček.) |
2012 (výhled.) |
2013 (výhled.) |
2014 (výhled.) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 62,1 | 37,1 | 48,9 |
19,2 |
46,1 |
58,2 |
60,2 |
| z toho uhlohydráty | 60,7 | 35,7 | 47,5 | 18,7 | 44,6 | 56,2 | 58,1 |
| Dovoz | 20,9 | 22,0 | 24,6 | 11,2 | 29,9 | 30,6 | 33,4 |
| Čisté výrobní příjmy | 0,7 | 0,6 | 0,0 | -1,3 | 1,9 | 2,6 | 3,3 |
| Čisté běžné transfery | -1,0 | -1,6 | -1,8 | -0,6 | -2,0 | -2,5 | -3,0 |
| Bilance běžného účtu | 37,1 | 9,4 | 16,8 | 1,7 | 8,7 | 20,0 | 18,8 |
| -//- v % HDP | 37,8 | 14,8 | 20,8 | 4,4 | 11,2 | 21,5 | 19,6 |
| Celková bilance | 15,7 | 5,2 | 4,5 | 3,0 | -24,3 | 3,5 | 2,2 |
| -//- v % HDP | 16,0 | 8,2 | 5,6 | 8,1 | -31,3 | 3,8 | 2,3 |
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Dle údajů Centrální banky Libye (CBL) existovalo v roce 2011 v zemi 16 komerčních bank: Gumhouria Bank, National Commercial Bank, Sahara Bank, Al Umma Bank, Wahda Bank, Commerce & Development Bank, Aman Bank For Commerce&Investment, Al‐Wafa Bank, Alejmaa Alarabi Bank, Mediterranean Bank, National Banking Corporation, Saving and Real‐Estate Investment Bank, Agricultural Bank, Development Bank, Libyan Foreign Bank (offshore) a Alsaraya Trading & Devolpment Bank.
Všechny uvedené banky byly do roku 2007 plně ve vlastnictví státu. V roce 2007 proběhla částečná privatizace Sahara Bank, v níž 19% akciový podíl získala BNP Paribas s okamžitým převzetím operativního managementu bankovních operací a možností zvýšení svého podílu na 51 % po dobu dalších 3 - 5 let. V roce 2008 byla obdobným způsobem provedena částečná privatizace Wahda Bank, do níž kapitálově vstoupila jordánská Arab Bank.
Bankovní sektor se do roku 2011 podílel na úvěrování domácí ekonomiky pouze nevýznamnou měrou. Portfolio nabídky finančních a úvěrových produktů bylo značně omezené a úvěry byly poskytovány spíše na základě osobních vztahů, než aby byly založené na podnikatelských záměrech. Management bank neměl žádnou motivaci rozšířit a zkvalitnit služby svých bank. To vše se stalo brzdou ekonomického rozvoje, přičemž nejvíce devastující účinek to mělo v bytové výstavbě, kde zejména menší projekty trpěly nedostatkem stabilních zdrojů financování.
Před vypuknutím revolučních nepokojů v zemi v roce 2011 měl bankovní sektor dostatečný finanční polštář, nicméně kvalita jeho aktiv byla velmi pochybná. Podíl rizikových úvěrů ke konci roku 2010 dosahoval 17,2 %, přičemž centrální bankou povolena horní hranice představovala 17,3 %. Rozsah a délka revolučního konfliktu a tomu odpovídající propad veškerých ekonomických aktivit v zemi se stali příčinou téměř absolutního útlumu úvěrových operací a katastrofického překročení veškerých limitů úvěrové a kapitálové přiměřenosti.
5.5. Daňový systém
Daňová legislativa od okamžiku vytvoření přechodné vlády na podzim 2011 zatím neprošla žádnými změnami. Dle doporučení MMF z ledna 2012 by vláda a centrální banka měly zahájit koordinaci své fiskální a monetární politiky. Ministerstvu financí bylo doporučeno vytvořit roční přehled fiskálních toků prostřednictvím centrální banky v koordinaci s klíčovými ministerstvy, daňovou a celní správou, což by mělo být využito k budoucí úpravě daňového systému.
Přímé daně
Daň z příjmu společností (Corporate Tax)
Podle zákona č. 11/2004 je daň z příjmu společností progresivní a pohybuje se od 15 % (hrubý zisk do 200 tis. LYD ročně) do 40 % (hrubý zisk nad 500 tis. LYD ročně).
Daň je vyměřena na základě auditorem (auditor je pro zahraniční společnosti povinný) podaného daňového přiznání. Po několika letech však provede daňový úřad tvz. daňové doměření, které je stanoveno na základě předpokládaného zisku (dovozy zboží 5 – 8 %, stavební práce 15 – 20 %, různé služby 18 – 25 %, projekční a inženýrská činnost 25 – 40 %) bez ohledu na skutečně vynaložené náklady.
Náklady společnosti, které znamenají výhodu pro zaměstnance (ubytování, jídlo v kantýně, doprava do zaměstnání atd.), a které by měly být zahrnuty do daně z mezd, jsou zdaňovány sazbou 15 – 20 %.
Daň z platů a mezd
v rozmezí 8 – 15 %, z čisté mzdy je strháváno kolkovné ve výši 0,5 %.
Nepřímé daně
Daň z tržeb (Revenue Duty, kolkovné za registraci kontraktu)
Všechny kontrakty a sub-kontrakty zahrnující dodávku služeb podléhají registraci na daňovém úřadě a platbě tzv. daně z tržeb ve výši 2 % z hodnoty kontraktu (resp. 1 % z hodnoty sub-kontraktu). Daň se odvádí ihned po registraci kontraktu bez ohledu na efektivní provedení platby.
Srážková daň (Withholding Tax)
Z veškerých plateb státních subjektů je strháváno 0,5 % z výše platby jako tzv. srážková daň či „kolkovné”. Dodavatel zboží, či služby tak dostane zaplaceno o tuto částku méně.
Prodejní daň
Všechny prodeje zboží jsou podle zákona podrobené prodejní dani ve výši 5 % z hodnoty prodejní faktury. V praxi se však tato daň vybírá pouze z faktur vystavených pobočkami zahraničních společností v Libyi. Libyjské subjekty daň neodvádějí a na faktury, či pokladní doklady ji proto neuvádějí.
V Libyi stále ještě neexistuje daň z přidané hodnoty (MMF doporučil zavést již v roce 2007), darovací a dědická daň ani daně místních samospráv.
Libye má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s Francií, Portugalskem, Slovenskem, Maltou, Chorvatskem, Indií a Pákistánem, Velkou Británií a dále s většinou zemí LAS (Alžírskem, Egyptem, Irákem, Jemenem, Jordánskem, Palestinskou samosprávou, Marokem, Mauretánií, Súdánem, Sýrií, Tuniskem, Spojenými Arabskými Emiráty). S Německem má Libye odsouhlasené texty smluv a čeká se na jejich ratifikaci. V jednání je dohoda s Itálií.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
