Libye: Vnitropolitická charakteristika

2.1. Stručná charakteristika politického systému

V polovině října 2011 dobyla vojska Národní přechodné rady (NPR) město Sirt, dne 20.10.2011 byl zajat a následně zabit M. Kaddáfí. Dne 22. 10. 2011 vyhlásil předseda NPR M. Džalíl v Benghází úplné osvobození země. M. Džalíl rovněž uvedl, se do 8 měsíců počítá s uspořádáním voleb. Ke dni 31.10.2011 ukončilo NATO operace nad Libyí (OUP - Operation Unified Protector).

Dne 31. 10. 2011 zvolila NPR nového předsedu dočasné vlády. Stal se jím Abdel Rahim al-Kíb.

Před NPR a dočasnou vládou stojí obrovské úkoly. Je zejména nutné stáhnout velké množství zbraní, dostat pod kontrolu ozbrojené milice, obnovit infrastrukturu, vytvořit justiční systém, vytvořit vlastní bezpečnostní složky a armádu. NPR nyní připravuje první svobodné volby do 200 členného Národního shromáždění, které by mělo vytvořit ústavu a předložit ji k referendu.

Předseda NPR M. Džalíl uvedl, že Libye se nestane extrémistickou islamistickou zemí, ale moderním islámským státem, zákonodárství bude vycházet ze zákonu šaría a bude zavedeno muslimské bankovnictví. 

Současná bezpečnostní situace v Libyi je však stále nestabilní. Mezi obyvatelstvem je mnoho zbraní, zatím se pouze vytváří funkční státní aparát, policie a armáda. Tato situace vede k nárůstu kriminality. Trvalým problémem jsou různé milice, které odmítají složit zbraně a zapojit se do oficiálních složek. Situaci komplikuje nárůst separatismu.

 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu je prakticky předseda nevolené Národní přechodné rady (NPR) Abdul Džalíl. V současné NPR nahrazuje funkci parlamentu.

 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

01. Předseda vlády: Abdulraheem Al-Keeb (Abdul Rahím al-Kíb)

02. Místopředseda vlády: Mustafa Abu Shagur (Mustafa Abu Šagúr)

03. Místopředseda vlády : Omar Abd Aallha Abd Alkarim (Omar Alkarim)

04. Ministr obrany: plukovník Osama Juwaili (Osáma Džuwajli)

05. Minister vnitra:  Fawzi Abdela’ali (Fází Abdelal)

06. Ministr zahraničních věcí: Ashour Ben Khayil (Ašúr Ben Chajl)

07. Ministr financí: Hasan Zaglam (Hasan Zaglam)

08. Ministr plánování: Dr. Isa Tuwaijri (Ísa Tuwajdžii)

09. Ministr ekonomiky : Taher Sharkass (Taher Šarkas)

10. Ministr ropy a plynu: Abdelrahman bin Yizza (Abdúlrachman bin Íza)

11. Ministr pro náboženské otázky: Hamza Abu Faris (Hamza Abu Farís)

12. Ministr rodin mučedníků a nezvěstných: Naser Gibril Hamed (Násir Džibríl Hamed) 

13. Ministryně sociálních věcí: Mabrouka Jibril (Mabruka Džebríl)

14. Ministr školství: Sulaiman Ali Sahli (Sulejman Ali Sahli)

15. Ministr práce: Mustafa Ruibani (Mustafa Rujbáni)

16. Ministr spravedlnosti: Khalifa Ashour (Chalifa Ašúr)

17. Ministryně zdravotnictví: Dr. Fatima Hamroush (Fatima Hamrúš)

18. Ministr pro místní vlády: Mohammad Hashemi Harari (Mohamed Hašemi Harari)

19. Ministr pro bytovou výstavbu: Ibrahim Alsagoatri (Ibrahim Alsagotri)

20. Ministr spojů a informačních technologií: Anwar Fituri (Anwar Fitúri)

21. Ministr dopravy: Yousef Wahashi (Jusef  Wahaši)

22. Ministr zemědělství: Abdul-Hamid Abu Kharuba (Abdulhamid Abu Kcharuba)

23. Ministr průmyslu: Mahmoud Fetaisi (Mahmúd Fetajsi)

24. Ministr vědeckého výzkumu a vysokého školství: Dr. Naeem Gheriany (Najím Garjáni)

25. Ministryně mládežea sportu: Fathi Terbil (Fati Terbil)

26. Ministr kultury a občanské společnosti: Abdulrahman Habil (Abdulrahman Habíl)

27. Ministr elektrifikace a obnovitelných energií: Awad al-Barasi (Awad al Barasi)

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne