Litva: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Vilnius (Litva)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

       

Státní rozpočet (v mil. eur) 2007 2008 2009 2010 2011
Příjmy 6 875,1 7 843,8 7 376,2 7 072,2 7 776,9
z toho pomoc EU 1 008,4 1 008,5 1 584,9 2 287,5 2 006,5
Výdaje 7 013,5 8 878,1 8 614,8 8 501,1 8 519,0
Přebytek (deficit) (138,4) (1 034,3) (1 238,6) (1 429,0) (742,1)
Deficit v % HDP 0,48 3,2% 14,8% 5,9 2,6

 Zdroj: http://www.stat.gov.lt, www.finmin.lt

Státní rozpočet na r. 2012

Po snížení odhadu ekonomického růstu ze 4,7% na 2,5% ministerstvo financí v příštím roce definitivně počítá s rozpočtovými příjmy 25,06 mld. Lt (186 mld. Kč) a výdaji 25,77 mld. Lt (191 mld. Kč). V návrhu státního rozpočtu, který byl 17. října postoupen parlamentu do prvního čtení, přitom vláda počítala s příjmy 26 mld. Lt a výdaji 26,6 mld. Lt. Schodek 719 mln. Lt (5,8 mld. Kč) je na hranici 3%, které si vláda předsevzala nepřekročit. Ačkoli první čtení návrhu státního rozpočtu proběhlo ještě v říjnu, s dodatečnými úpravami (v souvislosti se snížením odhadu výkonnosti ekonomiky) se jednotlivé parlamentní výbory musely vypořádat v průběhu necelého měsíce. 

S cílem udržet deficitní hospodaření pod 3% se vláda snažila vykompenzovat očekávaný nižší výběr daní (o cca. 1 mld. Lt) plošným snížením plánovaných výdajů o 4%, resp. zvýšením příjmů, např. zavedením některých nových daní. Avizovaný nižší růst ekonomiky v příštím roce se promítne i na výdaje v sociální oblasti (oproti původním předpokladům se např. důchody budou navyšovat na „předkrizovou úroveň“ postupně a ne již od ledna 2012). 

Z rozpočtových opatření, které mají zajistit udržitelnost veřejných financí, se jedná zejména o následující (změny vůči původnímu návrhu státního rozpočtu): 

  • Plošně snížení výdajů všech vládních resortů o 4% (úspora 600 mil. Lt)[1];
  • Snížení odvodů do soukromých penzijních fondů o 0,5% (úspora95 mil. Lt);
  • Snížení investiční prostředků fondu dopravní infrastruktury (úspora30 mil. Lt);
  • Zavedení daně z nemovitosti (hodnoty přesahující) 1 mil. Lt (příjem 17 mil. Lt)[2];
  • Zvýšení výplaty dividend státních společností (příjem50 mil. Lt);
  • Zvýšení zdanění těžby přírodních surovin (příjem25 mil. Lt);

Struktura příjmové stránky státního rozpočtu zůstává nezměněna. Na DPH hodlá ministerstvo financí vybrat 8,9 mld. Lt, na spotřebních daních 3,4 mld. Lt, na daních z příjmu fyzických osob 1,5 mld. Lt a na daních z příjmu právnických osob 1,22 mld. Lt.

Na rozpočtových výdajích se bude v příštím roce v největší míře podílet financování veřejných služeb (4,8 mld. Lt) a školství (4,4 mld. Lt). Na sociální zabezpečení (vč. odvodů do fondu sociálního pojištění /z něhož jsou vypláceny dávky sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti/, odvodů do druhého pilíře penzijního pojištění a státních příspěvků na penzijní připojištění) byla vyčleněna částka 3,2 mld. Lt. Na zdravotní pojištění bude vynaloženo 1,93 mld. Lt, na obránu 1,60 mld. Lt, na ochranu životního prostředí769 mil. Lt, Lt a na kulturu 556 mln. Lt.

V separátním čtení bylo schváleno deficitní hospodaření Státního fondu sociálního pojištění (SODRA), s plánovanými příjmy 11,3 mld. Lt a výdaji 13,6 mld. Lt. Na výdajové stránce rozpočtu SODRA se podílí výplata důchodů ve výši 8,2 mld. Lt, příspěvky na povinné zdravotní pojištění 2,5 mld. Lt  a ostatní sociální dávky /nemocenská a mateřská/ 1,3 mld. Lt).

SODRA se z důvodu zvýšených sociálních výdajů a nižších příjmů (odvodů na sociální pojištění) od počátku krize potýká s výrazným finančním deficitem v účetní rozvaze. Vláda proto po vzoru jiných zemí (SK, HU) pošilhává po prostředcích, které jsou po zavedení druhého pilíře penzijního pojištění vyváděny do soukromých penzijních fondů. V současnosti zaměstnanec odvádí na sociální pojištění 3% z hrubé mzdy a zaměstnavatel 27,98%. Na základě Zákona o reformě penzijního systému z r. 2004 se část z těchto prostředků převádí ze SODRA na soukromé penzijní fondy[3].

Součástí legislativního návrhu proto bylo snížení odvodů do soukromých penzijních fondů z 2% na 1,5% v r. 2012 (v r. 2013 se má vrátit na současnou úroveň). Horní hranice rodičovských příspěvků, příspěvků v nezaměstnanosti a nemocenská zůstanou na úrovni letošního roku. Schválení rozpočtu SODRA na příští rok a dodatků k Zákonu o reformě penzijního systému z r. 2004 nebylo bez komplikací. Vládní koalici se podařilo získat požadovanou většinu (71/141 hlasů) až na druhý pokus. Nová právní úprava ukládá státu od r. 2013 odvádět 2% (z příjmů SODRA do soukromých penzijních fondů) povinně.

S cílem zvýšit motivaci zaměstnanců spořit si na důchod bude od r. 2013 zaveden systém 2+2+2, tj. pokud bude  zaměstnanec odvádět 2% (nad rámec povinných odvodů) do vybraného soukromého penzijního fondu, SODRA převede na jeho účet další 2% (nebude se tedy jednat o další podporu, pouze vyvedení vyšší části prostředků ze „společného účtu“ v SODRA do zvoleného penzijního fondu).


[1] S výjimkou projektů, na něž jsou čerpány prostředky EU, příspěvků do rozpočtu EU a výdajů na obranu a obsluhu státního dluhu. Výdaje na soudnictví se sníží pouze o 2%. 

[2] Až na čtvrtečním zasedání se vládní koalici podařilo schválit daň nemovitosti. Roční daň ve výši 1% se bude odvádět z částky přesahující 1 mln. Lt. Hodnotu nemovitosti stanovuje státní úřad (State Enterprise Center of Registers) na základě lokality, podlahové plochy a stáří nemovitosti. Pokud se znalecký odhad (majitele) na předmětnou nemovitost liší o >20% od úředního odhadu, vychází se z hodnoty znaleckého odhadu. 

[3] V r. 2004 se jednalo o 2,5%, (2005) 3,5%, (2006) 4,5%, (2007-2008) 5,5%, (2009) 3%, (2010-2011) 2%.

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance (v mil. eur)      2006      2007      2008      2009  2010
Příjmy 15 744,3 17 525,4 21 510,8 16 913,1  21 551,7 
Výdaje 18 295,6 21 674,3 25 738,6 15 784,8   21 045,8 
Deficit - 2,551,3 - 4 148,9 - 4 227,8 +1 128,3 +  505,9 

Platební bilance Litvy bývala trvale záporná - viz uvedená tabulka. Poklesem exportu a podstatně vyšším poklesem importu došlo ke zlepšení obchodní bilance, ke zlepšení došlo i v bilanci služeb. V průběhu r. 2010, kdy poklesly ceny dodávané ropy a zemního plynu, a zároveň vzrostl litevský export při současném snížení vnitřní spotřeby, byl vývoj platební bilance rovněž příznivý. Na vyrovnané platební bilanci v r. 2010 se podílel především vývoz služeb (zejména dopravy), ve kterém součet vývozů přesáhl celkový dovoz o 979 mil. eur.

Při očekávaném růstu dovozů, růstu vnitřní spotřeby a cen ropy a zemního plynu jako rozhodujících komoditních vstupů do litevské ekonomiky, dojde zřejmě k návratu platební bilance do deficitu během hospodářského zotavování v roce 2011.  Podrobné údaje o platební bilanci lze získat na Litevském statistickém úřadu (www.stat.gov.lt) a v Litevské národní bance (www.lb.lt).

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Celková zadluženost (v mil. Lt)      2006     2007 2008 2009 2010
Přebytek (deficit) v běžném roce      -(371)  -(1 210) -(3 590) -(8 402) (4 930)
  - v % HDP běžného roku         -0,4        -1,2 -3,2 -9,2 -5,9
Celkový deficit k 31.12.R 14 938,6 16 698,0 17 374,8 29 983 36 114
  - v % HDP běžného roku         18,0        17,0 15,6 29,5 38,2

Litva patří mezi země s relativně nízkou mírou zadluženosti ve srovnání s průměrem EU. Na konci prosince 2010 byla celková výše státního dluhu Litvy 36,11 mld. Lt (256 mld. Kč), tj. 38,2% projektovaného HDP.

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Největší komerční banky působící v Litvě podle výše majetku

AB SEB bankas www.vb.lt
Swedbank www.swedbank.lt
AB DnB NORD Bankas www.dnbnord.lt
Bankas Snoras www.snoras.lt
Sampo bankas www.sampo.lt
Ukio bankas www.ub.lt
Bayerische Jypo-und Vereinsbank AG Vilniaus skyrius www.vereinsbank.lt
Nordea Bank Finland Plc www.nordea.lt
Šiauliu bankas www.sb.lt
Parex bankas www.parex.lt

Zdroj: Litevská banka a Asociace litevských bank – www.lba.lt, www.lb.lt a www.vz.lt 

Nejvýznamnější pojišťovny

Bonum Publicum www.bonumpublicum.lt
BTA draudimas www.bta.lt
Commercial union Lietuva gyvybes draudimas www.aviva.lt
ERGO Lietuva www.ergo.lt
Lietuvos draudimas www.lietuvosdraudimas.lt
DnB NORD www.dnbnord.lt
PZU Lietuva www.pzu.lt
VB gyvybes draudimas www.vbgd.lt
VP Draudimas www.vpdraudimas.lt
Gjensidige Baltik www.gjensidige.lt  

Zdroj: Verslo žinios

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Jako součást protikrizových opatření byla v r. 2010 snížena sazba daně ze zisku práv. osob z 20% na 15% a pro podnikatele - fyz. osoby z 13% na 5%. Opatření má zlepšit podmínky pro podnikání a pro růst investic vč. FDI. Zaměstnanci jsou zdaňováni 15% z příjmu, 6% zdrav. a 3% soc.poj.

Litva má uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění se 48 zeměmi světa. Podle Eurostatu má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských zemí EU (po Slovensku a Rumunsku).

1. Základní daně v Litvě jsou následující:

  • daň ze zisku právnických osob
  • daň z příjmu fyzických osob
  • daň z přidané hodnoty
  • zdravotní a sociální pojištění
  • spotřební daň
  • poplatek za státní přírodní zdroje
  • ekologický poplatek
  • pozemková daň a daň z nemovitostí
  • poplatek za používání silnic a dálnic.
  • daň ze zisku právnických osob:

Daň z příjmu právnických osob činí 15%. Ve svobodné ekonomické zóně se po dobu pěti let snižuje daň ze zisku o 80% a o 50% v dalších pěti letech. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30% základního kapitálu firmy po dobu pěti let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50% daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 500.000 Lt) se vztahuje snížená 5% sazba daně ze zisku právnických osob.

2. daň z příjmu fyzických osob (DPFO platí Litevci a cizinci s trvalým pobytem v Litvě)

Sazby daně z příjmu:

  • daň z příjmu fyzických osob má základ 15% plus 6% zdravotního a 3% sociálního pojištění,
  • daň z honoráře je 15 % plus 6% zdravotního a 1% až 3% sociálního pojištění, jsou zde ale rozdíly podle profese.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%.
  • dividendy se daní sazbou 20%. Osoby s trvalým pobytem v zahraničí, které vlastní více než 10% akcií předmětné společnosti, dividendy nedaní. 
  •  daň z úroků je 10%.
  •  ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období.

Celý daňový systém má řadu dalších pravidel rozlišených podle typu činnosti, podle typu investora a investice a v případě konkrétní potřeby je vždy třeba ověřit svůj daňový případ autorizovanou právní kanceláří.

3. daň z přidané hodnoty

DPH byla od 1.9.2009 stanovena na 21%. Redukovaná DPH je 9% a 5%. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz  osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9% byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5% léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 100.000 Lt mají povinnost účtovat DPH.

4. zdravotní a sociální pojištění

  • Povinné odvody na zdravotní pojištění: zaměstnavatelé 3%, zaměstnanci 6%.
  • Příspěvky na sociální pojištění: zaměstnavatelé 27,98%, zaměstnanci 3%.
  • Obojí se počítá z hrubé mzdy.

5. spotřební daň

  • Spotřební daň - za některé zboží (např. alkohol, tabák, kávu, čokoládu, zlato, benzin, tech. olej, luxusní auta, elektřinu) je obligatorní daň od 1% do 70 % ze zdanitelné hodnoty.
  • Zdanitelná hodnota zboží vyrobeného v Litvě záleží na prodejní ceně bez DPH,  pro zboží z  dovozu nebo na deklarované celní hodnotě včetně cla. Např. spotřební daň u alkoholu je 3200 Lt na 100 litrů čistého alkoholu. U vína je stanovena na 150 Lt /100 litrů vína.
  • Zboží se zatěžuje spotřební daní v tom státě, kde se spotřebuje. Zboží na tranzitu mezi zeměmi EU je v režimu odložené splatnosti daně.
  •  Zákon zavádí spotřební daň na uhlí, koks, lignit a elektrickou energii s  účinkem odloženým do roku 2010.

6. poplatek za státní přírodní zdroje

Poplatek za využívání přírodních zdrojů.Tyto poplatky zatěžují právnické a fyzické osoby, které používají veřejné přírodní zdroje ke komerční činnosti. Poplatek závisí na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen.

7. ekologický poplatek -  1 Lt za tunu emitovaných nečistot.

8. pozemková daň a daň z nemovitostí

  • pozemková daň - majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň z nemovitostí je ve výši 0,3-1% z hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%.

9. poplatek za používání silnic a dálnic

Od 31. května 2005 je zavedena povinnost provozovatelů užitkových a nákladních vozů hradit poplatky za používání vybraných silnic a dálnic. Podrobnosti viz pod bodem č. 12.6.

Zde uvedené informace mají sloužit pro základní orientaci v daňovém systému. Daňové zákony upravují i další typy daní (daně z dividend, odpočitatelné položky, nezdanitelné základy atd.) Aktuální stav a podrobný výklad včetně relevantních čísel zákonů lze najít v Doing Business in Lithuania www.businesslithuania.com), nebo v publikaci Legal Aspects of Undertaking Business Activities by Foreign Investors in Lithuania na www.foresta.lt či na stránkách daňové inspekce www.vmi.lt.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter