- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Informace pro investory jsou v internetové publikaci Doing Business in Lithuania. Aktuální stav lze získat u Lithuanian Development Agency (LDA - www.lda.lt). Informace pro investory existují i ve formě tištěné publikace, kterou lze ji získat i na litevském ZÚ v Praze. Pro zlepšení obchodní i investiční situace Litva restrukturalizovala LDA a zřídila (podobně jako v ČR CzechInvest a CzechTrade) samostatné organizace Invest Lithuania a Enterprise Lithuania. Na internetu jsou dostupné na stránkách www.lda.lt
Dobrou informaci pro zahraniční investory připravila i právní kancelář Foresta (www.foresta.lt). Publikace má název „Legal Aspects of Undertaking Business Activities by Foreign Investors in Lithuania.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Na podporu zahraničních investic vznikl “Foreign Direct Investment Promotion Program”, jehož hlavním cílem je:
- vytvořit a rozvíjet stabilní zákonný rámec totožný s normami EU
- optimalizovat obchodní zákony s EU
- minimalizovat účast státu na obchodních operacích
- poskytovat maximální vládní pomoc při vytváření podmínek pro investice a obchod
- posílit kompetence regionů pro jednání se zahraničními investory
- provádět aktivní marketing a vytvářet příznivý obraz Litvy v zahraničí
- zlepšit investiční klima a všeobecné podmínky pro investování
- odstranit byrokratické překážky z běžné činnosti.
Zvýhodněno je zakládání společných podniků, kdy daň z podílu zisku zahraničního investora je snížena o 50% po dobu 6 let. Jestliže podíl zahraničního investora na podnikovém kapitálu překročí 30% a hodnotu vyšší než 2 mil. USD, je projekt osvobozen od placení daně ze zisku po dobu 3 let a na další 3 roky je tato daň snížena o 50% (daňové prázdniny).
Účast zahraničních investorů není přípustná v oborech týkajících se obrany a bezpečnosti, výroby zbraní, pěstování a prodeje rostlin obsahujících narkotika a v organizování loterií.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Předběžná data za 2Q 2011 vypovídají o nárůstu přímých zahraničních investic (PZI) v Litvě z 987 mil. Lt (286 mil. Lt) v Q1 2011 (resp. -300 mil. Lt v Q2 2010) na 1,2 mld. Lt (348 mil. eur), tj. 4,3 % HDP. Za první pololetí letošního roku dosáhly PZI 2,1 mld. Lt (609. mil. eur). Ke konci Q2 2011 dosáhly celkové PZI v Litvě 36,96 mld. Lt (10,71 mld. eur), resp. 11 513 Lt (3 334 eur) v přepočtu na obyvatele.
Největším zahraničním investorem bylo ve druhém čtvrtletí Polsko (1 mld. Lt), následováno Švédskem (683 mil. Lt), Estonskem (293 mil. Lt) a Finskem (93 mil. Lt). Zahraniční investice směřovaly především (3/4) do odvětví zpracování ropy a petrochemického průmyslu.
| Souhrnné PZI dle země původu | |||||
| Q2 2011 | Q4 2010 | ||||
| mil. Lt | % | změna (%) | mil. Lt | % | |
| Polsko | 5 136,72 | 13,9 | 26,7 | 4 054,89 | 11,4 |
| Švédsko | 4 464,41 | 12,1 | 41,7 | 3 149,56 | 8,9 |
| Německo | 3 874,14 | 10,5 | –0,8 | 3 903,97 | 11,0 |
| Nizozemsko | 3 506,41 | 9,5 | 12,4 | 3 120,36 | 8,8 |
| Rusko | 2 441,53 | 6,6 | –15,9 | 2 901,69 | 8,2 |
| Estonsko | 2 428,77 | 6,5 | 11,4 | 2 181,03 | 6,1 |
| Finsko | 1 906,28 | 5,2 | 12,0 | 1 702,04 | 4,8 |
| Norsko | 1 885,33 | 5,1 | 58,9 | 1 186,35 | 3,3 |
| Dánsko | 1 881,09 | 5,1 | –49,0 | 3 690,83 | 10,4 |
| Kypr | 1 260,48 | 3,4 | 14,8 | 1 098,15 | 3,1 |
| Lotyšsko | 1 220,46 | 3,3 | –10,6 | 1 364,47 | 3,8 |
| Ostatní | 6 958,72 | 18,8 | –3,3 | 7 199,71 | 20,2 |
| Celkem | 36 964,34 | 100,0 | 4,0 | 35 553,05 | 100,0 |
Na vzestupu byly v uvedeném období i litevské PZI, konkrétně 131 mil. Lt (38 mil. eur) z -35 mil. Lt (10 mil. eur) v Q1 2011, resp. -32,2 mil. Lt (9,3 mil. eur) v Q2 2010. Litevští podnikatelé spatřili nejlepší investiční příležitosti v Nizozemsku (48 mil. Lt), Polsku (43 mil. Lt), Rusku (23 mil. Lt). Největší odliv litevských PZI zaznamenal Kypr (-52 mil. Lt). Litevské PZI se v uvedeném období soustředily především na oblast nemovitostí (45 %).
Ke konci Q2 2011 dosáhly celkové litevské PZI v zahraničí 5,34 mld Lt (1,55 mld. eur), z nichž na Nizozemsko připadá téměř třetina a na Lotyšsko pětina. Litevský podnikatele nejčastěji v zahraničí investují do vědecko-technického odvětví (29 %) a nemovitostí (19 %).
| Souhrnné litevské PZI v zahraničí | |||||
| Q2 2011 | Q4 2010 | ||||
| mil. Lt | % | změna (%) | mil. Lt | % | |
| Nizozemsko | 1 554,20 | 29,1 | 11,0 | 1 399,78 | 25,8 |
| Lotyšsko | 1 041,22 | 19,5 | 1,9 | 1 021,74 | 18,8 |
| Polsko | 459,90 | 8,6 | 7,6 | 427,37 | 7,9 |
| Rusko | 406,26 | 7,6 | –0,9 | 409,91 | 7,6 |
| Kypr | 350,55 | 6,6 | –37,9 | 564,76 | 10,4 |
| Ukrajina | 331,86 | 6,2 | –1,3 | 336,31 | 6,2 |
| Velká Británie | 303,34 | 5,7 | 1,1 | 299,97 | 5,5 |
| Dánsko | 211,12 | 4,0 | 0,0 | 211,12 | 3,9 |
| Bělorusko | 190,99 | 3,6 | –6,8 | 204,85 | 3,8 |
| Ostatní | 488,66 | 9,1 | –11,0 | 548,87 | 10,1 |
| Celkem | 5 338,10 | 100,0 | –1,6 | 5 424,68 | 100,0 |
Souborové přílohy:
-
Litva: Graf kumulované přímé zahraniční investice (FDI)
(29 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=28614
9.3. České investice v teritoriu
V roce 2005 se objevily první dvě české výrobní investice v Litvě. OKZ Holding a. s. si vybudoval základnu v Pobaltí v zakoupeném továrním objektu v Plunge. Firma zaměstnává v základně i na stavbách až 260 litevských zaměstnanců. Velkoobchod s kancelářskými potřebami tím rozšířil svoji působnost. Ostatní investice jsou minimálního rozsahu. Jde jen o drobné investice související s otevřením pobočky či kanceláře (Walmark, Zentiva, Ravak).
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Za nejperspektivnější obor lze považovat energetiku a dopravní techniku.
Řada litevských firem trpí podkapitalizací, firmy nevyužívají kapacity, které byly vybudovány pro velký trh Sovětského svazu. Česká firma, ochotná v Litvě investovat, by bezpochyby našla dobré příležitosti přes Lithuanian Development Agency a přes hospodářské komory.
Možnosti jsou v investování do nemovitostí. Výnosné jsou developerské projekty komerčních i nekomerčních prostor. V Litvě bude třeba vybudovat řadu logistických center. Celá oblast nakládání s odpady vyžaduje velké investice. Zde se budou jen obtížně prosazovat firmy, které nebudou ochotny investovat. Problémem je ovšem značný klientelismus. Prodej půdy do osobního vlastnictví občanům EU, kteří nemají trvalý pobyt na území Litvy, dosud není povolen (Litva úspěšně požádala, podobně jako ČR, o posun této možnosti nejméně do r. 2015).
Dopravní situace ve Vilniusu i v dalších městech vyžaduje obměnu dopravních prostředků (autobusy, trolejbusy). České značky Škoda i Karosa (od roku 2007 přejmenovaná na Iveco) jsou zde dobře známy a existuje dobrá příležitost pro uplatnění se v tendrech, které budou vypisovány.
Privatizace je v Litvě v podstatě ukončena. Dochází však k druhé vlně, kdy se slabé litevské firmy pomalu začleňují do nadnárodních řetězců.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Základním problémem Litvy je její malý trh. Proto je při investicích do produkčních oborů nutné počítat s tím, že se efektivní investice neobejde bez exportu. Velmi vhodné je mít v Litvě strategického partnera znalého místních poměrů a zejména majícího příslušné osobní kontakty.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
