Litva: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Vilnius (Litva)

7.1. Smluvní základna

Litevská republika stejně jako ostatní pobaltské země nepřevzala žádné smluvní závazky bývalého Sovětského svazu. Mezi ČR a Litvou byly sjednány následující dohody o obchodní a ekonomické spolupráci:

  1.  Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a MPaO Litevské republiky - Praha 21.07. 1994, č. 228/94 Sb.
  2. Smlouva mezi ČR a Litevskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění  daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku - Vilnius 27.10.1994
  3. Dohoda mezi vládou ČR a vládou Litevské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic - Vilnius 27.10. 1994, č. 185/95 Sb.
  4.  Dohoda mezi ministerstvy zdravotnictví ČR a Litevské republiky o spolupráci v oblasti   zdravotnictví - Praha 19.05.1995, č. 4/96 Sb.
  5.  Dohoda mezi vládou ČR a Litevské republiky o mezinárodní silniční dopravě, Praha 13.07. 1995, č. 231/95 Sb.
  6. Dohoda o spolupráci v letecké dopravě mezi MDS ČR a Litevské republiky - Praha 1997
  7.  Smlouva mezi vládami ČR a Litevské republiky o sociálním zabezpečení, nezahrnující oblast zdravotního pojištění - Praha 27.07. 1999
  8.  Dohoda o spolupráci mezi Konfederací průmyslníků Litvy a Svazem průmyslu a dopravy ČR.          
 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

V období leden až prosinec 2011 byla Česká republika 16. největším dovozcem do Litvy (za Dánskem a Velkou Británií, před Spojenými státy a Španělskem). V loňském roce čeští vývozci prodali v Litvě zboží v hodnotě 7,651 mld. Kč (pozn. statistické údaje LT a CZ se mohou lišit), což je oproti srovnatelnému období loňského roku nárůst o 18%. 

ČR je současně pro Litvu 21. největším vývozním trhem (za Belgií a Kanadou, před Tureckem a Indií). Hodnota vývozu z Litvy do ČR v uvedeném období přesáhla 2,905 mld. Kč (meziroční růst o 28%). Souhrnné saldo obchodní bilance za posledních 10 let je 47,25 mld. Kč ve prospěch ČR. 

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 10 let (v mil. Kč)

 

Vývoz (z ČR)

Dovoz (do ČR)

Obrat

Bilance

 

Kč

Změna

Kč

Změna

Kč

Změna

Kč

2002

4 897

2%

911

21%

5 808

5%

3 985

2003

5 980

22%

927

2%

6 907

19%

5 053

2004

5 952

0%

1 214

31%

7 166

4%

4 738

2005

5 835

-2%

1 305

7%

7 140

0%

4 530

2006

7 116

22%

2 157

65%

9 273

30%

4 959

2007

8 921

25%

2 887

34%

11 808

27%

6 034

2008

8 232

-8%

2 348

-19%

10 580

-10%

5 884

2009

5 102

-38%

1 974

-16%

7 076

-33%

3 128

2010

6 461

27%

2 269

15%

8 731

23%

4 192

2011

7 651

18%

2 905

28%

10 556

21%

4 746

Hlavní položky českého vývozu do Litvy jsou tradičně osobní motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, prací a čistící prostředky, polyetylén, stroje a zařízení pro průmysl, montované objekty, kotle, léčiva, broušené sklo, zařízení pro zpracování dat, nádrže na uskladnění ropných produktů, atd. 

Největšími vývozci do Litvy jsou firmy: Škoda Auto, Škoda Transportation, Glaverbel Czech, Chemopetrol Litvínov, Laufen CZ, OKZ Holding, Procter&Gamble, Barum Continental, Schwarzmüller Žebrák, Euromopos Olomouc, Jäkl, Zentiva, Aerosol, Škoda JS a ZPA Smart Energy.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Hlavní položky českého vývozu do Litvy jsou osobní motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, prací a čistící prostředky, polyetylén, stroje a zařízení pro průmysl, montované objekty, kotle, léčiva, broušené sklo, zařízení pro zpracování dat, nádrže na uskladnění ropných produktů, atd.

Největšími vývozci do Litvy jsou firmy: Škoda Auto, Škoda Transportation, Glaverbel Czech, Chemopetrol Litvínov, Laufen CZ, OKZ Holding, Procter&Gamble, Barum Continental, Schwarzmüller Žebrák, Euromopos Olomouc, Jäkl, Zentiva, Aerosol, Škoda JS.

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Litevský trh je malý. České zboží se již není schopno prosadit nízkou cenou, proto není jednoduché se na litevském trhu uchytit. Je třeba průběžně sledovat situaci ve svém oboru a mít v Litvě své partnery. Krizová situace však zřetelně zvýšila ochotu litevských partnerů ke kontaktům s ČR.

Vzhledem k charakteru litevského stavebnictví nelze očekávat možnosti dodávek stavebních prací pro naše firmy. Litevské stavebnictví je vyspělé a konkurenceschopné. Pro uplatnění českých stavebních firem nejsou základní ekonomické podmínky. Zakázky lze získat jen v konsorciu s litevským partnerem.  

Stavební firmy nabízejí příležitost nákupu stavebních materiálů (nikoliv materiálů základních, ale sofistikovanějších) a všeho, co lze v budovaných objektech využít jako vlastní vybavení. Zkušenosti českých firem, jako jsou Mora, Ravak či Jika-Laufen, Verner, Steko, Družstevní závody Dražice, dokládají, že naše výrobky zde nacházejí své uplatnění. Nutný je promyšlený marketing a dlouhodobý obchodní záměr.

Litevská železnice se modernizuje. Vzhledem k tradici českého zboží od lokomotiv po výhybky i zde lze najít řadu zakázek. Významnou zakázku získala v r. 2009 firma AŽD Praha. Zakázky se zadávají prostřednictvím výběrových řízení. Ta jsou k dispozici na internetové adrese litevských železnic www.litrail.lt. Výběrová řízení jsou však vystavena jen v litevštině, termín mezi vypsáním tendru a odevzdáním nabídek je krátký. Je třeba mít v Litvě strategického partnera.

Velké možnosti, i když ne s rychlým ziskem, jsou v oblasti ochrany životního prostředí. Odpady se skladují, recyklace je nízká. V oblasti ochrany ŽP má Litva oproti západní Evropě zpoždění. To bude nutné řešit. Zdrojem informací je Ministerstvo životního prostředí (www.am.lt) i samosprávy jednotlivých měst (www.lsa.lt). České firmy si tyto příležitosti uvědomují. ZÚ zaznamenal v této oblasti řadu aktivit českých firem, většinou však českých dcer firem německých či francouzských.

Na adrese www.ntp.lt  lze najít databázi projektů na ochranu životního prostředí.

Stále trvá atraktivnost spolupráce v energetice, kterou české firmy příliš nevyužívají. Novou možností je výroba „zelené energie“, především větrné elektrárny.

Další možnosti jsou v oblasti spotřebního zboží. České zboží je zde oblíbené, má tradici a je zde předpoklad dalšího růstu. I když se stále více zboží prodává v supermarketech, významná část zboží, zvláště textilu, obuvi a potřeb pro domácnost, se prodává na trzích, kde je velice obtížné vysledovat distribuční kanály. Zejména textilní zboží se ve velkých objemech dováží z Polska. Nelze nabízet čínské zboží dovezené českou obchodní firmou. Litevský maloobchod má s Čínou vybudované přímé kontakty. Vlivem krize však došlo i k významnému snížení česko-litevského obchodu.

Velké obchodní řetězce a velkoobchody nenakupují zboží přes prostředníky. Proto zboží nabízené obchodními firmami a nikoliv přímo výrobcem má menší naději na vstup na litevský trh. To dělá problémy i v případě, že česká firma má v Litvě svého výhradního obchodního zástupce. Velké firmy zástupce obejdou a dovážejí přímo z výroby.

Malé šance v dovozu jsou u mléčných a masných výrobků. Domácí výrobky jsou kvalitní, potravinářský průmysl má přebytek kapacit. Dováží se sem např. výrobky firmy Kostelecké uzeniny. Výrobky tohoto sortimentu mají šanci, pokud mají výrazně nižší cenu než výrobky litevské. V poslední době se do Litvy dováží značné množství polských mléčných výrobků.

Možnosti dodávek nejsou vyčerpány u cukrovinek, bioproduktů a speciálních potravin, resp. doplňků stravy. Nejsou vyčerpány možnosti dodávek alkoholických nápojů, přestože na trhu je extrémně velká konkurence. V souvislosti se vstupem do EU došlo k liberalizaci trhu alkoholických nápojů. Vzhledem k vysokým cenám, které zde v tomto sektoru panují, šance našich výrobců alkoholických nápojů na dodávky do Litvy existují.

Vstup na trh je limitován tím, že české firmy své výrobky neinzerují. Bez investic do reklamy se zboží prosadí obtížně. Naše firmy téměř nevyužívají příležitosti účastnit se veletrhu Agrobalt, který je největším veletrhem zemědělské produkce a technologií v Pobaltí (www.agrobalt.lt).

V posledních letech jsme zaznamenali nové možnosti investičních dodávek. Litevské firmy se zprivatizovaly, koncentrovaly a investovaly, aby obstály v evropské konkurenci. Do Litvy byly z ČR dodány nádrže na ropu, stáčecí linka na pivo, technologie sladovny, nástavby na nákladní automobily, vlakové soupravy. Takové dodávky se však obtížně realizují bez součinnosti s litevským partnerem. Období krize většinu obchodních aktivit silně poznamenalo a možnosti jsou v současné době (rok 2009, 2010) omezené.

Řada českých firem pokládá litevský trh za nevýznamný. Litva má ale řadu vyspělých průmyslových výrob a kontakty do dalších východních zemí. Litevský spotřebitel vítá zahraniční zboží. V mnoha obchodech zahraniční zboží převažuje.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Přehled českých a česko-litevských podniků je uveden v kap. 12.3. Ucelený registr neexistuje. Seznam byl vytvořen na základě osobních kontaktů i individuálním přezkoušením starých registrů. V Litvě není žádná česká výrobní firma a ani při privatizaci zde nebyla zprivatizována ani jedna firma českým kapitálem. Všechny firmy, které mají status českých firem a společných podniků, se zabývají distribucí českých výrobků. Výjimkou je firma OKZ Holding, která zde zakoupila zkrachovalou továrnu a vytvořila si zde základnu na expanzi do Pobaltí v oboru velkoobjemových nádrží a ocelových konstrukcí.

Právní postavení těchto firem se značně liší. Představitelem česko-litevského joint-venture je firma ARX, dovozce automobilů Škoda. Dceřinými českými firmami s právem obchodovat na svůj účet jsou firmy Zentiva a Walmark. Většina českých firem zajišťuje své obchodní zájmy prostřednictvím litevských firem, které mají výhradní zastoupení. Dále jsou zde litevské firmy, které se výrazně specializují na dovoz českých výrobků, dovážejí však i výrobky z jiných zemí (IZORA - dovozce skla).

Český pivovar - Chodovar investoval společně s litevským partnerem - pivovarem Ponoras z města Biržai přibližně 3 milióny Litů (cca 21,8 mil. Kč) do technologie s cílem licenčního vaření českého piva v Litvě. V červnu 2009 zahájili výrobu a začalo se vařit české pivo. Chodovar plánuje obsadit 3% litevského pivního trhu. 

Významnou firmou jsou ČSA s každodenními lety Praha - Vilnius, která je jedním z největších dopravců na letišti ve Vilniusu. Úspěšný je RAVAK, výrobce koupelnových zařízení. Zdejší dceřiná společnost dodává své zboží více než 200 litevským firmám. Úspěšná je i dceřiná firma výrobce léků ZENTIVA.

Pro české firmy je důležité proniknout do obchodních řetězců VP Market (www.vpmarket.lt), IKI (www.iki.lt), RIMI (www.rimi.lt), Norfa (www.norfa.lt) a velkoobchodů typu Makro Sanitex (www.sanitex.lt) či Senukai. Lze v nich spatřit české zboží (cukrovinky, boty, sklo, kuchyňské potřeby, potřeby pro domácí dílnu, domovní kotle, krbová kamna, pivo, Becherovka). Možnosti dodávek však nejsou vyčerpány.

Největší firmou v oblasti hobby a stavebnin je Senukai (www.senukai.lt), největším dovozcem českého skla již zmíněná firma Izora (www.izora.lt). O české zboží má zájem i velkoobchod a maloobchod stavebnin VITI (www.abviti.lt). Do tohoto sektoru pronikla i firma VP Market. Rozvíjí řetězec obchodů typu hobby pod názvem Ermitažas. Elektroinstalační materiál lze nabídnout firmě FLAMANDA (www.flamanda.lt), vodoinstalační materiál velkoobchodu KARMADA (www.karmada.lt).

S ohledem na makroekonomické potřeby Litvy je třeba soustředit úsilí na oblast energetiky, dopravního projektování a další oblasti s vysokou přidanou hodnotou (dekontaminace živ. prostředí, spalovny, vědeckotechnická spolupráce, spolupráce na úrovni vysokých škol). Současná krize ale silně omezila investiční aktivity v Litvě.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Převažují poptávky malých a středních podniků. Velké firmy dnes zpravidla vědí, jak se orientovat na litevském trhu. Stále více se setkáváme s tím, že jsou dotazy ne na firmy a na zboží, ale jak lze požadované informace získat na internetu. Konkrétní poptávky se soustřeďují převážně jen na zboží.

Objevovaly se i litevské poptávky na výrobky, které souvisejí s výstavbou: ocel, radiátory, stavební hmoty, stavební stroje, dřevostavby.

Podle zkušeností lze konstatovat, že odpověď na poptávky není již dnes hlavní metodou jak podpořit vzájemný obchod. Korektně odpovědět na poptávky je však přesto důležité, neboť solidní odpovědi napomáhají image kvalitního podnikatelského prostředí v ČR.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Neposkytuje se. Litva jako člen EU není subjektem rozvojové pomoci.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Struktura běžného účtu platební bilance mezi ČR a Litvou v r. 2010

  Příjmy Výdaje Saldo
Doprava 229,7 87,8 141,9
Námořní doprava 0,3 0,1 0,1
Letecká doprava 6,8 0,3 6,6
Železniční doprava 1,0 0,4 0,6
Silniční doprava 220,9 85,9 135,0
Vnitrozemská vodní doprava 0,2 0,0 0,2
Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby 0,4 1,0 -0,6
Cestovní ruch 644,4 28,9 615,5
Pracovní cesty 31,6 28,9 2,7
Soukromé cesty 612,8 0,0 612,8
Ostatní služby 257,6 141,3 116,2
Služby v oblasti spojů 3,3 7,7 -4,3
Služby v oblasti stavebnictví 25,3 24,5 0,8
Stavební práce v zahraničí 5,0 24,5 -19,5
Stavební práce v tuzemsku 20,3 0,0 20,3
Pojišťovací služby 6,5 3,6 2,9
Finanční služby 0,0 1,5 -1,5
Služby výpočetní techniky a informační služby 0,7 1,4 -0,7
Autorské a jiné odměny a licenční poplatky 0,5 0,4 0,1
Ostatní služby obchodní povahy 220,1 99,6 120,5
Obchodní operace se zbožím a ostatní služby související s obchodem 10,6 13,2 -2,6
Služby operativního leasingu 0,7 1,2 -0,5
Různé obchodní, odborné a technické služby 208,8 85,2 123,6
Osobní, kulturní a rekreační služby 0,7 0,5 0,3
Vládní služby j.n. 0,4 2,1 -1,7
Celkem 1 131,6 258,0 873,7

Zdroj: Česká národní banka

Oproti r. 2009 se snížil objem služeb poskytovaných českými firmami litevským odběratelům z 1,23 mld. Kč na 1,13 mld. Kč. Objem přijatých služeb poklesl srovnatelně (z 367,3 mil. Kč na 258 mil. Kč), takže bilance bilaterální platební relace v oblasti služeb se oproti r. 2009 změnila jen zanedbatelně z 865 mil. Kč na 874 mil. Kč ve prospěch ČR. 

České firmy působící v oblasti služeb

Pro Litvu je ČR významnější partner než Litva pro ČR. Trh služeb je malý - poměr výměny zboží a služeb činí 7%.

-               Cestovní ruch. Žádná z velkých českých cestovních kanceláří nemá v Litvě zastoupení. Na dojezdovou turistiku do ČR se specializuje malá CK Geras vėjas, která spolupracuje s českou CK Macek. Oblíbené jsou i turistické zájezdy spojené s návštěvou Petrohradu a celého Pobaltí včetně Litvy. Překladatelské služby poskytuje česká překladatelská kancelář Skřivánek.

-               Doprava. Nejvýznamnější firmou jsou ČSA, které zajišťují pružné letecké spojení s Prahou a s dalšími evropskými městy.

-               Stavebnictví. Vzhledem k hospodářské krizi nelze očekávat větší možnosti dodávek stavebních prací pro české firmy. Litevské stavebnictví je vyspělé a vzhledem k nižším mzdám konkurenceschopné. Zakázky v této oblasti lze získat jen v konsorciu s litevským partnerem. Firma OKZ Holding je jedinou, která zde zakoupila zkrachovalou továrnu a vytvořila si zde základnu na expanzi do celého Pobaltí v oblasti velkoobjemových nádrží a ocelových konstrukcí.

Vyhodnocení poptávky po českých službách

V agendě OEÚ ZÚ převažují poptávky malých a středních podniků. Otevřená poptávka po službách prakticky neexistuje. Pro podporu exportu služeb by bylo konkrétní a cílené marketingové úsilí firem a zároveň působení státu pro podporu image České republiky. Tento aspekt poptávky je nutno cíleně vytvářet. Litva jako malý trh však pozornost institucí a podniků z ČR nepřitahuje. V r. 2010 se počet poptávek a dotazů snížil. Celkově má  Česká republika v Litvě dobré jméno.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh:

Litva je standardní zemí EU a administrativní překážky a bariéry zde nejsou. ČR má dobré image a je přijímána se sympatiemi. Objektivně těžší je ale navázat hospodářské kontakty. Na překážku zde je relativně velká přepravní vzdálenost a jazykové problémy. Ke slabým stránkám vývozu služeb patří dosavadní orientace české ekonomiky na materiální výrobu (vzájemné služby, např. ve výzkumu a vývoji jsou nulové). Litevský trh je malý, existuje i určitá informační mezera, protože litevské firmy se přirozeně orientují i při poptávce po službách na ostatní baltské či severské země a na Bělorusko, sílí snaha o kontakty s Polskem.

Příležitostí pro české firmy je zřetelná tendence baltských zemí a zejména Litvy k řešení otázek energetické soběstačnosti, respektive energetické stability, bezpečnosti a hospodárnosti (JE Ignalina, situace v AB „Orlen Lietuva“, propojování elektrických přenosových soustav s Polskem, Švédskem, import ropy z Venezuely atd.) a projektová a hmotná řešení v oblasti ŽP.

V Litvě lze uspět zejména v případech dobrých osobních kontaktů, pokud se vám podaří zajistit dobrého litevského partnera nebo jedná-li se o zboží nebo službu takového charakteru nebo natolik speciální, že lze připravit dostatečně přesný podnikatelský záměr. Přirozenému rozvoji vzájemných styků brání i to, že jen málo českých firem má vícejazyčné www stránky.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Na občany ČR se vztahuje režim volného pohybu pracovních sil v rámci států EU. Litva neuplatňuje přechodné období pro volný pohyb pracovních sil, proto pro zaměstnávání našich občanů není třeba (jak tomu bylo dříve) pracovní vízum ani registrace. V případě potřeby je obchodně ekonomický úsek ZÚ ČR ve Vilniusu připraven poskytnout podrobnější vysvětlení nebo dodatečné upřesnění. Čeští občané zpravidla v Litvě zaměstnání nehledají vzhledem k nižší úrovni mezd.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter