- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Většina trendů a důležitých informací je uvedena v kontextu v předchozích kapitolách této STI. Následující informace jsou uvedeny jako doplňující.
Přechod na euro: Litva měla dle původních plánů přejít na euro k 1.1.2007. Kvůli překročení míry inflace však k němu nedošlo. Současná hospodářská krize způsobila, že se uvažovaný vstup do eurozóny posouvá na 2014 až 2015. Současné problémy eurozóny se do snahy Litvy přijmout euro nepromítají.
Výstavba větrných elektráren: Největší komerční banka v Litvě - skupina SEB - poskytne společnosti Achema Group prostředky ve výši 64 mil. eur (321 mil. Lt) pro další výstavbu větrných elektráren. Jedná se o leasing pro 2. etapu budování parku větrných elektráren v regionu Kretinga v západní Litvě. Tímto krokem se zvýší instalovaný výkon větrných elektráren ze 16 na 50 MW. Realizátorem bude Renerga, společnost ze skupiny Achema. V roce 2011 by mělo být pomocí větru vyrobeno 90 mil. kWh elektrické energie.
Emigrace obyvatelstva v produktivním věku je vážným problémem, který ovlivňuje hospodářství. Za posledních 6 let odešlo z Litvy cca 200 tis. obyvatel. Důvody jsou převážně ekonomické.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Země splnila úkoly, které si předsevzala při opětovném získání nezávislosti: vstup do EU a NATO. Ekonomové i politologové kritizují, že země kromě cílů vstupu do výše uvedených uskupení nemá svoji koncepci rozvoje a příliš se spoléhá na to, že členství v mezinárodních uskupeních je dostatečnou zárukou úspěšného rozvoje.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Masivní hospodářský růst v Litvě byl tažen stavebnictvím a osobní spotřebou. Hospodářská krize v roce 2009 však vše významně změnila. Vzhledem k předpokladu, že ČR byla krizí zasažena relativně méně, trvá šance pro nové a lacinější dodavatele jak potravinářského, tak i průmyslového zboží.
V Litvě se investuje a bude investovat do modernizací, kupují se nová technologická zařízení. Velkou příležitostí jsou připravované investice pro zajištění energetické bezpečnosti. Probíhá výstavba větrných elektráren, dostavba vodní přečerpávací elektrárny Kruonis, připravuje se výstavba nové JE. Avšak i v této oblasti je nutné nabídnout řešení podpořené investicí.
Kontakty a dodávky je však obtížné realizovat bez litevského partnera a bez cíleného úsilí českého exportéra. Západoevropské firmy pečlivě monitorují zdejší trh a účastní se výběrových řízení o významné zakázky. Některé z nich mohou najímat české firmy jako subdodavatele.
Obdobně dodávky zboží spotřebního charakteru se dnes uskutečňují většinou prostřednictvím obchodního zástupce nebo zastupující firmy. Dnes v Litvě existuje již celá síť firem, které se zabývají dodávkami určitého sortimentu zboží. To se projevuje na veletrzích, kde je dnes většina českého zboží vystavována prostřednictvím zdejších dceřiných společností nebo obchodních zastoupení.
Litva má ekologické zátěže, které se dle odhadů odborníků budou řešit třicet let. Zde je velký prostor i pro české firmy. Očekává se však, že zájemci o řešení těchto problémů nabídnou projekty podpořené vlastními investicemi. Velké infrastrukturní projekty jako Rail Baltica, Via Baltica a energetická propojení s Polskem a se Švédskem se mohou stát další příležitostí zejména pro velké investory.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
