- 2.1. Stručná charakteristika politického systému
- 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
- 2.3. Složení vlády
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Litva je parlamentní demokratickou republikou s jednokomorovým parlamentem (Seimas) a s prezidentem, voleným ve všelidovém hlasování na 5 let. Parlamentní volby kombinují poměrný a většinový systém. 70 poslanců se volí poměrným systémem z kandidátních listin politických stran v jednom vícemandátovém volebním obvodu zahrnujícím celou Litvu. Volba dalších 71 poslanců probíhá podle většinového systému v jednomandátových obvodech ve dvou kolech. Limit pro vstup do Seimu je nejméně 5% hlasů pro politickou stranu, pro koalice je to 7%.
Poslední volby, které proběhly v říjnu 2008 přinesly následující rozdělení křesel ve 141-členném Seimu:
| 46 | Vlastenecká unie - Litevská křesťansko-demokratická strana |
| 23 | Litevská sociálně demokratická strana |
| 17 | Právo a spravedlnost |
| 12 | Liberální hnutí |
| 10 | Strana práce |
| 14 | Liberální a středová unie + Strana národního vzkříšení |
| 8 | Křesťanská strana |
| 11 | Nezařazení poslanci |
Práce Seimu v následujícím období bude nutně poznamenáno předvolební situací, jejíž složitost umocňuje trvající vyrovnaný početní poměr mezi vládními a opozičními poslanci. Dominantním tématem parlamentních debat v příštích měsících bude projednávání státního rozpočtu na rok 2012. Vládu, zejména mimořádně kompetentní ministryni financí Ingridu Šimonyte/ovou (Vlastenecký svaz-litevští křesťanští demokrati/TS-LKD) tak čeká dvojjediný úkol: uhájit další restriktivní rozpočet a současně brát v úvahu specifika volebního roku 2012. Zatímco narovnání penzí na předkrizovou úroveň už je dohodnutou realitou, ohledně výše a načasování zvýšení minimální mzdy vláda stále jedná se sociálními partnery v rámci Tripartity.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Prezident je volen v přímé volbě na 5 let, zvolen může být nejvýše na dvě období. Od vzniku Litvy v roce 1918 měla země celkem 9 prezidentů, z toho 5 od obnovení nezávislosti.
V prezidentských volbách 17.5.2009 zvítězila Dalia Grybauskaité, která kandidovala jako nezávislá. Při účasti 51,71% oprávněných voličů získala 69,08% hlasů a s rezervou splnila podmínky pro vítězství v 1. kole voleb. Jejím nástupcem v EP se stal tehdejší ministr financí A. Šemeta. Nově zvolená prezidentka byla inaugurována 12. července 2009.
Vrchní příčku žebříčků oblíbenosti pravidelně obsazuje prezidentka Dalia Grybauskaite/ová (81%), následovaná exprezidentem Valdas/em Adamkus/em (61%) a předsedkyní parlamentu (60%).
Další informace lze nalézt na www.president.lt.
2.3. Složení vlády
Vládní koalice je tvořena Vlasteneckou unií - Litevskou křesťansko - demokratickou stranou (VU), Stranou národního vzkříšení (NV), Liberálním hnutím (LH) a Liberální a středovou unií (LS). Aktuální obsazení vládních křesel:
|
předseda vlády (VU) |
|
|
ministr zahraničních věcí |
|
|
ministryně obrany (VU) |
|
|
ministr vnitra |
|
|
ministryně financí (nestraník, delegována za VU) |
|
|
ministr spravedlnosti (LH) |
|
|
ministr hospodářství (VU) |
|
|
ministr energetiky (VU) |
|
|
ministr dopravy a komunikací (LH) |
|
|
ministr životního prostředí (NV) |
|
|
ministr zemědělství (VU) |
|
|
ministr sociálních věcí a práce (VU) |
|
|
ministr zdravotnictví (LS) |
|
|
ministr školství a vědy (LH) |
|
|
ministr kultury (NV) |
Vláda pravého středu premiéra Andrius/e Kubilius/e (K, TS-LKD) zůstala věrná nízké popularitě. S vládou je nespokojeno 85% Litevců, následuje parlament (78%) a soudy (64%). Totéž platilo i o popularitě vždy věcného a téměř stoického premiéra (nespokojeno je 85% spoluobčanů). Stávající personální složení vlády se však ukazuje jako udržitelné, s klesajícími preferencemi menších koaličních partnerů i s blížícími se volbami.
Průzkumy veřejného mínění potvrzují dominanci trojice stran současné opozice: vede LSDP s 18%, před Stranou práce (DP) se 17%, Stranou právo a spravedlnost (TT) s 8%. Teprve potom následují vládní TS-LKD a Liberální a středový svaz (LiCS), každá po 6%. Zbývající strany, včetně dvou vládních nedosahují 5% hranice vstupu do Parlamentu. Nadále trvá vysoké procento nerozhodnutých voličů.
Pro rok 2011 si vláda vytkla následující priority: vytváření pracovních míst, snížení míry nezaměstnanosti a podpora hospodářství; zlepšení veřejné správy (zrušení krajů, rozvoj veřejných digitálních služeb) a boj proti korupci; strukturální reformy v oblasti sociální péče, zdravotnictví (kritická finanční situace státní sociální a zdravotní pokladny SODRA) a školství; energetika a doprava; zapojení občanské společnosti do přípravy strategie „Litva 2020 (2030)“.
Mezi nejdůležitější reformní kroky Národního programu reforem (v kontextu strategie Litva 2020) patří udržení makroekonomické stability a vytvoření prostředí stimulujícího výzkum, vývoj a inovace včetně komerčního využití výsledků výzkumných a vývojových aktivit v ekonomické praxi. Dalšími oblastmi, na něž se reformy zaměřují, jsou modernizace a rozvoj dopravních, informačních a komunikačních sítí a vytváření kvalitního podnikatelského prostředí usnadňujícího zakládání nových společností a vykazujícího celkově nízkou administrativní zátěž pro podnikatelské subjekty, zlepšení dostupnosti financování malých a středních podniků.
V oblasti zaměstnanosti jde především o posílení flexibility trhu práce, vytváření nových pracovních míst a investice zaměstnavatelů do odborného vzdělávání zaměstnanců. NPR se zaměřuje i na přijetí takových legislativních opatření, která povedou ke snížení objemu produkce emisí skleníkových plynů o 15% do roku 2020 oproti úrovni z roku 2005. V uvedeném období se má také zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do 23% na celkovém energetickém mixu a podíl biopaliv (na spotřebě paliv v pozemní dopravě) má dosáhnout 10%. Strategickým cílem vlády je udržet stabilitu veřejných financí a zajistit možnost vstupu do eurozóny v roce 2014.
V zahraničněpolitické oblasti lze očekávat pokračování stávající litevské zahraniční politiky, ovšem se sílícím vlivem pragmatického působení prezidentky D. Grybauskaité. Ta se pokusila nastavit příznivější vztahy k Rusku, což podnikatelská veřejnost přijala s uspokojením. Vláda bude i nadále usilovat o solidaritu v rámci EU v klíčové otázce energetické bezpečnosti, podporovat silnou vazbu EU na USA a demokratické procesy v zemích východního sousedství EU. Přímá spolupráce má být rozvíjena i s Kaliningradskou oblastí, kde má Litva ekonomické zájmy. V oblasti bezpečnostní politiky bude vláda usilovat o zachování evropské bezpečnostní architektury s důrazem na trvalou vojenskou přítomnost USA v Evropě, kterou považuje za klíčovou ve vztahu k litevské bezpečnosti. Hlavním cílem zůstává v tomto kontextu prodloužení mise airpolicingu nad pobaltskými státy, zajišťované spojenci z NATO i na období po roce 2014.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- >> 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
