- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
|
Bilance zahraničního obchodu |
||||||
|
|
Vývoz |
Dovoz |
Bilance |
|||
|
mil. Lt |
mil. Eur |
mil. Lt |
mil. Eur |
mil. Lt |
mil. Eur |
|
|
Leden |
4 959 |
1 436 |
5 725 |
1 658 |
-766 |
-222 |
|
Únor |
5 162 |
1 495 |
5 779 |
1 674 |
-618 |
-179 |
|
Březen |
5 665 |
1 641 |
6 528 |
1 891 |
-864 |
-250 |
|
Duben |
5 202 |
1 506 |
6 316 |
1 829 |
-1 114 |
-323 |
|
Květen |
6 124 |
1 774 |
6 881 |
1 993 |
-757 |
-219 |
|
Červen |
6 082 |
1 762 |
6 683 |
1 936 |
-601 |
-174 |
|
Červenec |
5 711 |
1 654 |
6 353 |
1 840 |
-642 |
-186 |
|
Srpen |
6 036 |
1 748 |
6 678 |
1 934 |
-641 |
-186 |
|
Září |
6 408 |
1 856 |
6 850 |
1 984 |
-442 |
-128 |
|
Říjen |
6 096 |
1 766 |
6 964 |
2 017 |
-868 |
-251 |
|
Listopad |
6 186 |
1 792 |
6 983 |
2 022 |
-796 |
-231 |
|
Prosinec |
6 013 |
1 757 |
6 422 |
1 878 |
-408 |
-121 |
|
Celkem |
69 643 |
20 186 |
78 160 |
22 655 |
-8 517 |
-2 469 |
Litva má dlouhodobě záporné saldo zahraničního obchodu, především z důvodu dovozu většiny energetických komodit a surovinových vstupů pro zpracovatelský průmysl.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
|
Bilance zahraničního obchodu s hlavními obchodními partnery |
|||||
|
Vývoz |
01-12/2011 |
Dovoz |
01-12/2011 |
||
|
mil. Lt |
podíl (%) |
mil. Lt |
podíl (%) |
||
|
Rusko |
11 537 |
16,57% |
Rusko |
25 650 |
32,82% |
|
Lotyšsko |
7 118 |
10,22% |
Německo |
7 617 |
9,74% |
|
Německo |
6 475 |
9,30% |
Polsko |
7 137 |
9,13% |
|
Polsko |
4 864 |
6,98% |
Lotyšsko |
5 187 |
6,64% |
|
Estonsko |
4 624 |
6,64% |
Nizozemsko |
3 862 |
4,94% |
|
Nizozemsko |
4 266 |
6,13% |
Švédsko |
2 612 |
3,34% |
|
Bělorusko |
3 607 |
5,18% |
Itálie |
2 470 |
3,16% |
|
Velká Británie |
2 887 |
4,15% |
Belgie |
2 449 |
3,13% |
|
Francie |
2 876 |
4,13% |
Estonsko |
2 193 |
2,81% |
|
Švédsko |
2 484 |
3,57% |
Bělorusko |
1 920 |
2,46% |
|
Ukrajina |
2 307 |
3,31% |
Francie |
1 899 |
2,43% |
|
Spojené státy |
1 812 |
2,60% |
Finsko |
1 628 |
2,08% |
|
Dánsko |
1 475 |
2,12% |
Čína |
1 559 |
1,99% |
|
Norsko |
1 407 |
2,02% |
Dánsko |
1 274 |
1,63% |
|
Itálie |
1 250 |
1,79% |
Velká Británie |
1 213 |
1,55% |
|
Kazachstán |
1 102 |
1,58% |
Česká republika |
992 |
1,27% |
|
Finsko |
933 |
1,34% |
Spojené státy |
918 |
1,17% |
|
Španělsko |
847 |
1,22% |
Španělsko |
839 |
1,07% |
|
Belgie |
795 |
1,14% |
Ukrajina |
769 |
0,98% |
|
Kanada |
783 |
1,12% |
Maďarsko |
586 |
0,75% |
|
Česká republika |
447 |
0,64% |
Rakousko |
559 |
0,72% |
|
EU |
42 766 |
61,41% |
EU |
43 668 |
55,87% |
|
SNS |
19 310 |
27,73% |
SNS |
28 632 |
36,63% |
|
Celkem |
69 643 |
100,00% |
Celkem |
78 160 |
100,00% |
V r. 2011 vrostl zahraniční obchod Litvy ve srovnání s předchozím obdobím o 29%. Na litevském vývozu se z největší části podílelo Rusko (16,6%), následované Lotyšskem (10,2%) a Německem (9,3%). I na dovozu do Litvy se v uvedeném období v největší míře podílelo Rusko (32,8%), následované Německem (9,7%) a Polskem (9,1%).
6.3. Komoditní struktura
Litva má dlouhodobě záporné saldo zahraničního obchodu, především z důvodu dovozu většiny energetických komodit a surovinových vstupů pro zpracovatelský průmysl. Pod růst dovozu v letošním roce se kromě ropy (meziročně + 63,1 %) podepsal především dovoz motorových vozidel o 40,2(!) %. Za silným růstem vývozu stojí především hnojivá (91,7 %).
|
Nejvýznamnější položky vývozu/dovozu Litvy v období leden – prosinec 2011 |
||
|
|
Vývoz |
Dovoz |
|
Minerální paliva, minerální oleje |
25,7% |
35,2% |
|
Stroje, strojní a elektrická zařízení |
10,1% |
12,0% |
|
Chemické výrobky |
9,2% |
10,4% |
|
Dopravní prostředky |
7,8% |
8,5% |
|
Plasty |
6,3% |
4,3% |
|
Zpracované potraviny, polotovary, tabákové výrobky, alkohol |
5,8% |
4,6% |
|
Zemědělské produkty rostlinného původu |
5,7% |
4,2% |
|
Textil a textilní výrobky |
5,3% |
4,0% |
|
Mléčné výrobky, vejce, med, ostatní produkty živ. původu |
4,8% |
2,8% |
|
Výrobky z kovu |
4,7% |
5,2% |
|
Výrobky z dřeva, nábytek |
3,4% |
1,4% |
|
Papír |
1,8% |
2,1% |
|
Optická, fotografická, medicínská a měřící zařízení |
1,6% |
1,3% |
|
Ostatní |
5,6% |
1,2% |
|
Celkem |
100% |
100% |
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Po vstupu do EU se mezi Litvou a ČR jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými členskými zeměmi EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně. Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).
Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských zemích se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi.
Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové stránce Českého statistického úřadu www.czso.cz, nebo na stránce celní správy www.cs.mfcr.cz.
6.5. Ochrana domácího trhu
Po vstupu do EU národní nástroje ochrany domácího trhu zanikly. Řadu výrobků exportovaných z ČR do Litvy je nezbytné vybavit příslušnými certifikáty (značka CE atd.). Většina zkušeben v ČR má oprávnění vydávat certifikáty nebo osvědčení o zkouškách jako podklad pro vydání certifikátu v jiné členské zemi EU. Proto doporučujeme českým firmám obracet se v oblasti certifikace výrobků na český Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v Praze - www.unmz.cz. Zde obdrží informace, jaké certifikáty a zkoušky konkrétní zboží na trhu EU a Litvy potřebuje.
6.6. Zóny volného obchodu
V červnu 1995 Seim Litvy schválil zákon o založení volných průmyslových zón. Jsou jimi: přístav Klaipéda, bývalé vojenské letiště Šiauliai a Kaunas. Daňové zvýhodnění má přilákat zahraniční investory a kapitál pro rozvoj nových technologií a nalezení nových pracovních příležitostí.
Do těchto zón se však příliš nedaří přilákat zajímavé investice. V současné době prakticky funguje jen zóna v Klaipédě, kde už několik zahraničních subjektů postavilo své provozy. Nejde však o strategické investice. Obdobná je situace v Kaunasu, kde investují zatím jen firmy z Německa a Finska.
Propagací a podporou průmyslových zón je pověřena Litevská rozvojová agentura. Zde je možné získat aktuální a podrobné informace.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
