Lotyšsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Informace ke státnímu rozpočtu v letech 2008-2010

S vyhrocením finanční a ekonomické krize vláda v říjnu 2008 odsouhlasila projekt úsporného státního rozpočtu na rok 2009, který měl tvrdé dopady na celou ekonomiku a především sociální sféru. Dohodnutý program s MMF a EK, v jehož rámci mělo Lotyšsko postupně čerpat zahraniční úvěrovou pomoc v celkovém rozsahu 7,5 miliardy EUR, donutil vládu k řadě velmi nepopulárních a sociálně citlivých kroků.

Cílem tohoto programu byla stabilizace ekonomiky Lotyšska, řešení problému likvidity a upevnění bankovního sektoru, při zachování stabilní monetární politiky (fixní kurs LVL k euru) a v neposlední řadě odstranění fiskální nestability.

V rámci úprav SR došlo k výrazným posunům z hlediska daňové legislativy (viz dále kap. 5. 5 Daňový systém).

Další aktivity vlády v oblasti fiskální politiky:

• Byly navrženy změny v přerozdělení příjmů z daní od obyvatelstva: samosprávy dostávají  83 % a stát 17 %
• 1. 1. 2009 vstoupil v platnost zákon o vytvoření dlouhodobého stabilizačního rezervního fondu, do kterého bylo přesunuto 300 mil. LVL (427 mil. EUR), tím vznikl finanční "polštář" zajišťující ekonomiku a národní měnu před případnými útoky spekulantů.
• Důsledně se dodržují principy tvrdé fiskální politiky. Za tohoto předpokladu plánuje vláda zajistit vyrovnaný rozpočet do r. 2012 (nebo dokonce s přebytkem), aby splnila včas kritéria pro vstup do eurozóny v r. 2014.

Pramen: Latvijas Banka

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

V předkrizových letech se lotyšská ekonomika vyznačovala relativně vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, který se pro ni stal spolu s vysokou inflací jedním z hlavních rizik hospodářského vývoje. V té době mělo největší vliv na růst negativního salda platební bilance rostoucí pasivum v ZO zbožím (zejména nevýrazný lotyšský export na jedné straně a rostoucí poptávka uspokojovaná převážně importem rovněž rostoucím na straně druhé). U Lotyšska to konkrétně znamenalo, že před krizí byly všechny zahraniční půjčky  použity především na financování domácích investic a podporu domácí spotřeby (výstavba nových nákupních center apod.)

Z makroekonomického hlediska byl vysoký deficit běžného účtu platební bilance způsoben několika faktory:

• rychle rostoucí zadlužeností (prostřednictvím zahraničních bank)
• zahraniční kapitál nebyl použit na investice do výroby, ale byl směřován zejména na trh nemovitostí
• zboží na export většinou zboží s nízkou přidanou hodnotou
• lotyšský průmysl závisí na importu velkého objemu polotovarů

V souvislosti s ozdravováním ekonomiky po r. 2008 bylo možno v posledních letech pozorovat podstatné změny ve finančních ukazatelích, plynoucí jednak ze spolupráce s mezinárodními věřiteli a z řízeného ozdravování finanční sféry, jednak jako důsledek zlepšování situace v zahraniční výměně.

Veřejný dluh LOtyšska se v roce 2010 pohyboval na úrovni 44 % HDP, zatímco maastrichtské kritérium, jak známo, povoluje dluh na úrovni 60 % HDP. Po drastickém ozdravném procesu je na tom Lotyšsko z hlediska veřejných financí lépe než většina evropských zemí.

Vývoj v této sféře zachycuje tabulka:

Pramen: Bank of Latvia

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mezinárodní úvěrová pomoc, na níž se Lotyšsko dohodlo na přelomu let 2008/2009 se zahraničními věřiteli, byla původně schválena v celkovém objemu odpovídajícím částce 7,5 miliardy EUR. Dohodnutý rámec zahrnoval jak půjčky mezinárodních institucionálních věřitelů (MMF, SB, EK), tak i jednotlivých států, (mezi nimi i České republiky v navrhovaném objemu 200 miliónů EUR). Protože se finanční a hospodářská situace zlepšovala rychleji, než se původně očekávalo, Lotyšsko celý objem schválených prostředků nevyčerpá a půjčky od jiných než institucionálních věřitelů nečerpalo a nebude čerpat vůbec.

Podle údajů z počátku listopadu 2011 Lotyšsko vyčerpalo prostředky v objemu 4,4 miliardy EUR a dál si podle MF půjčovat nebude. Úvěrový program skončí k 22. prosinci 2011 a splátky jsou rozloženy na léta 2012-2025. Lotyšská vláda hodlá na tento účel použít výnosy z prodeje státních dluhopisů na mezinárodních trzích. Vzhledem ke zlepšujícímu se ratingu vypustila v červnu 2011 první "zkušební balónek" v podobě státních bondů za 500 miliónů dolarů, zájem mezinárodních investorů o tento finanční nástroj sedminásobně převýšil nabídku. Brzy lze tedy očekávat další emise s tím, že LV vláda chce diverzifikovat okruh příjemců tak, aby mezi nimi byli jak evropští, tak američtí či asijští investoři.

Pokud jde o celkovou zadluženost, pak podle posledního dostupného údajě z konce června 2011, stoupl celkový (vládní a municipální) dluh na 5,103 miliardy LVL (7,26 miliardy EUR) a byl o 244,4 miliónu LVL (347,7 mil. EUR) vyšší než na začátku roku. Vnitřní dluh představoval 851,9 miliónu LVL (1,212 miliardy EUR), vnější 4,339 miliardy LVL (6,196 miliardy EUR). Dluhy místních samospráv činily 523,4 miliónu LVL (744,6 mil. EUR), včetně 389 miliónů LVL (553,4 miliónu EUR).

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V současné době působí v Lotyšsku celkem 30 bank, z toho devět filiálek zahraničních bankovních domů.  

V souvislosti s krizí se situace v lotyšské bankovní sféře výrazně změnila. Stát masívním peněžním zásahem na podzim 2008 zachránil tehdy druhou největší komerční instituci v zemi Parex banku a ve shodě s mezinárodními institucemi řídil její ozdravení. V létě 2010 fakticky dovršil plán její restrukturalizace, v jehož rámci byla zdraví aktiva převedena do nově vzniklé Citadele banky a zbylá nezdravá část nasměrována k řízenému úpadku. Stát ještě vlastní 100 % v Hypoteční a pozemkové bance, kteropu se snaží transformovat na podnikatelskou komerční banku. Do stabilizace bankovního sektoru směřovaly masívní objemy domácích prostředků i mezinárodní finanční pomoci v řádu miliard EUR.  

Vlastnická struktura bankovního sektoru Lotyšska:

Přibližně dvě třetiny bankovního kapitálu v Lotyšsku připadají na zahraniční vlastníky, vedou mezi nimi severské bankovní domy. Podle informací Lavijas (centrální) banky představoval na konci r. 2010 státní podíl 26,1 %, a to zejména kvůli ozdravným aktivitám kolem výše zmíněné Parex / Citadele. Stát navýšil kapitál nejen v této, ale také v Latvijas Hipotéku un zemes banka, jejíž transformace v subjekt, jenž by měl spolufinancovat rozvoj podnikání, ještě neskončila.

5. 4. 1. Hlavní banky a pojišťovny

Ústřední národní bankou je Latvijas Banka (Bank of Latvia), nezávislá finanční instituce. Uplatňuje konservativní monetární politiku k zajištění stabilního a předvídatelného prostředí v zemi.

Kontakt:
Latvijas Banka
K. Valdemára ielá 2a, Ríga LV-1050, Latvija
Tel. 00371-7-022300, fax 7-022420
http://www. bank. lv

Na LV bankovní scéně je stále patrný značný pohyb, některé banky zanikají či přicházejí o licenci, nové vznikají. Podle nejnovější informace Asociace lotyšských komerčních bank působilo v zemi v polovině r. 2011 celkem 30 peněžních institucí bankovního typu, z toho devět filiálek a deset poboček zahraničních peněžních institucí.

Ve výroční zprávě Latvijas banky za rok 2010 se uvádí tento podrobný výčet: Na konci roku 2010 bylo v LV registrováno 21 bank, 10 filiálek zahraničních bank, 34 úvěrových spolků, osm elektronických peněžních institucí a dva tržní fondy (money market fonds).

Za osm měsíců r. 2011 lotyšské banky jako celek vykazovaly ziskna úrovni 112,8 miliónu LVL (160,5 mil. EUR), zatímco ve stejném období předchozího r. 2010 byly ještě hluboko ve ztrátě (299,2 mil LVL, tj. 425,7 mil. EUR). Zisk letos hlásí 15 bank a pět zahraničních filiál, představujících dohromady 81 % veškerého bankovního kapitálu. Zhruba polovina bank od začátku r. 2011 navýšila svůj kapitál. Po delší přestávce začaly lotyšské banky také ve větším rozsahu poskytovat nové úvěry, od počátku r. 2011 poskytly 113 tis. nových půjček v celkové hodnotě 830 mil. LVL (1,18 miliardy EUR).

Podrobnější informace je možné dále získat u
Asociace lotyšských komerčních bank
www. bankasoc. lv

nebo

Komise pro finanční a kapitálový trh  (FKTK)

www. fktk.lv

Pojišťovnictví

Pokud jde o pojišťovací trh, pak Lotyšské sdružení pojišťoven sdružuje celkem 18 těchtoi institucí, z toho polovinu tvoří zahraniční filiálky, na trhu působí osm životních pojišťoven (více lze zjistit na stránkách asociace www. laa. lv)

Podrobné a aktuální informace podá Státní dozorčí rada:
Apdrošinášana uzraudzíba inspekcija
email: vs@vaui. gov. lv
http://www. vaui. gov. lv

Seznam akreditovaných pojišťoven a informaci o jejich licencích lze získat též u Komise finančního a kapitálového trhu: http://www. fktk. lv/en/

5. 4. 2. Přechod Lotyšska na euro

Původně Lotyšsko plánovalo zavést euro v r. 2008 a za tímto účelem byla národní měna v r. 2005 připoutána k EUR. Až do r. 2007 splňovala lotyšská ekonomika kromě míry inflace všechna Maastrichtská kritéria stanovená pro vstup do eurozóny, kvůli inflaci však Lotyšsko ztratilo šanci vstoupit do eurozóny v r. 2008. Nejnovější vývoj ekonomiky a financí naznačuje, že při udržení rozpočtové kázně a zvládnutí inflačních tlaků má země vysokou šanci splnit strategický cíl zapojení do eurozóny v r. 2014.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Základní principy a pravidla daňové politiky v Lotyšsku byly vytyčeny v „Zákoně o daních a poplatcích“, který vstoupil v platnost v únoru 1995.

Po vstupu Lotyšska do EU daňový systém odpovídá standardům EU a doporučením mezinárodních finančních organizací. Zákon o daních a poplatcích z roku 1995 byl několikrát novelizován (naposledy k 1. 5. 2004). Správou daní se zabývají Státní finanční úřad a Státní fond sociálního pojištění a městské samosprávy.  

Daně se poněkud plíživě měnily prakticky po celý rok 2009, zásadní zásahy do daňové soustavy přinelsy i následující roky 2010 a 2011. Vláda vzešlá z voleb v září 2011 slibuje, že se k žádným podstatným změnám v tomto směru v nejbližších letech již nehodlá uchylovat. Vedení odboru daňové politiky na Ministerstvu financí připouští, že kvůli častým změnám je v daních trvale zmatek a  ani příslušní úředníci neměli dost času se na rozsáhlé reformy připravit. Celkem 38 změn bylo po tvrdých debatách v parlamentu schváleno formou doplňků k Zákonu o státním rozpočtu na rok 2010.

Od 1. ledna 2010 v Lotyšsku platí celý soubor nových opatření v oblasti daní a poplatků, některé další se zaváděly postupně během roku. Následně se od 1. ledna 2011 nově zvýšila DPH, od poloviny roku navíc některé spotřební daně. Zvýšení dosavadních a zavedení některých nových položek si vynutil protikrizový program vlády  a především státní rozpočet na r. 2010, při jehož sestavování se již s vyššími daněmi počítalo.

K daním odváděným centrálně patří:

1. Daň z příjmu společností
2. Daň z příjmu fyzických osob
3. Daň z přidané hodnoty
4. Spotřební daň
5. Sociální daň
6. Daň z nemovitostí
7. Daň z přírodních zdrojů
8. Cla
9. Daň z hazardních her, sázek a loterií
10. Silniční daň

Daň z příjmu společností

• platí všechny rezidentní společnosti, stanoví se na základě vykázaných čistých příjmů
• v platnosti zůstává sazba 15 %, pro mikropodniky platí 9% sazba
• povinné sociální odvody (/tzv. sociální daň) činí celkem 35,09 % na pojištěnce, podílejí se na ní zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců)
• pro společnosti neregistrované v zemi (non-residents) je sazba založena na výši zisku dosaženého v Lotyšsku a stanovují se zvláštní sazby na příjmy z dividend – 10 %, managementu a konzultačních služeb – 10 %, úroků – 10 % (u komerčních bank – 5 %), práv používání duševního vlastnictví – 5 % (literární a umělecké práce, filmy, video- a audio nahrávky – 15 %), nájmu majetku na území Lotyšska – 5 %.
• Od 1.1. 2010 se podíl reprezentačních výloh, které lze odečíst z daně z příjmu,  snížil ze 60 na 40 %.
• Pro potřeby zúčtování daně z příjmu podniku se 1,5krát zvýšil objem výloh, o něž se zvětšuje zdanitelný příjem. Jde o výdaje nesouvisející s hospodářskou činností a se ztrátami, které vznikly v procesu údržby objektů sociální infrastruktury.
• Daňoví plátci mají nyní větší možnost samostatně určovat snížené platby předem, pokud se jim snížil objem zisku.

Daň z příjmu fyzických osob

• Všeobecná sazba daně z příjmu obyvatelstva se od 1. ledna 2010 zvýšila z  23 na 25 %. Na tuto úroveň se z dosavadních 15 % zvýšila i sazba daně u osob samostatně výdělečně činných.
• Nově byla zavedena daň z kapitálových výnosů – 10% z dividend a úroků, 15% z přírůstku kapitálu. Na polovinu se snížilyí daňové úlevy u úspor v penzijních a pojišťovacích fondech.
• Zdanění nyní podléhá například i použití služebního vozu k soukromým účelům, některé mimořádné dárky zaměstnavatele zaměstnancům či dárky poskytnuté nad 1000 latů (1400 EUR) mezi osobami, které nejsou v příbuzenském vztahu.
• Roční nezdanitelný příjem ze zemědělské výroby a z poskytování agroturistických služeb byl snížen z  4000 latů (5600 EUR) na polovinu. Do zdanitelného základu se započítávají i peněžní podpory zemědělského podnikání a rozvoje venkova  z prostředků státu i z evropských fondů.
• Sazbou 10% se zdaňují příjmy majitele z prodeje lesa určeného ke kácení a tržby z takto získaného dříví, příjmy prostředníků těchto obchodů se zdaňují dle norem platných pro běžnou hospodářskou činnost.

Daň z přidané hodnoty

• je uplatňována na dodávky zboží, služeb, dovozy, spotřebu. Jako plátce daně musí být registrován subjekt, jehož příjmy za zdaňované období překročí 10 000 LVL (14 000 EUR). Je umožněno dobrovolně se zaregistrovat jako plátce,
• zvýšení DPH  v souvislosti s rozpočtovou konsolidací schválil koncem roku 2010 parlament. Od 1. ledna 2011 se  z  21 na 22 % zvýšila  základní sazba DPH. Snížená sazba, jež se vztahuje na dodávky plynu, tepla, dříví, na dopravní služby, knihy, noviny a ubytovací služby, stoupla z 10 na 12 %, dodávky elektrické energie byly převedeny ze snížené do běžné 22% sazby. 
• Od 1. července 2011 se zvýšily některé spotřební daně, s jejichž pomocí hodlá vláda docílit zvýšení rozpočtových příjmů (mj. spotřební daně na tabákové výrobky a alkohol), spoléhá též na zlepšení jejich výběru.
• 0 % sazba se uplatňuje u specifických druhů zboží a služeb (dodání zboží či služeb do jiného státu EU, autorský honorář, aj. ).
• V duchu směrnic EK byla od 1.ledna 2010 upřesněna a zjednodušena určitá technická pravidla pro různé operace a různé typy plátců DPH. Například se prodloužila lhůta pro převod daně do státního rozpočtu, a to na dobu nepřesahující 20 dnů od konce zdaňovacího období.  
• Zemědělcům se  rozsah kompenzace DPH (vrácení daně) zvýšil z 12 na 14 %.

Spotřební daň

• může být vypočítávána procentuálně z hodnoty zboží nebo jsou uplatňovány pevné sazby za jednotku. Dani podléhají alkoholické nápoje (kromě slabšího piva), tabákové výrobky, drahé kovy, drahokamy a polodrahokamy, osobní vozy a pohonné hmoty.
• v r. 2010 se postupně zvyšovala spotřební daň na cigarety, na víno, na zemní plyn a topné oleje.
• Minimální sazba akcízu na cigarety se nesmí dostat pod 48 latů (67,2 EUR) za tisíc kusů nebo 0,96 latu (1,34 EUR) za krabičku.
• Akcíz na víno a nápoje vznikající kvašením se zvýšil ze  40 na 45 latů za 100 litrů (tj. o 12,5 %), spotřební daň na meziprodukty s obsahem čistého alkoholu do 15 stupňů včetně stoupla ze 42 na 45 latů  o 7,1 %.

Sociální daň

• povinné sociální odvody činí celkem 35,09 % na pojištěnce, podílejí se na něm zaměstnanci a zaměstnavatelé (existují různé kategorie pro různé typy plátců)
• zpravidla zaměstnanec v produktivním věku platí 9 %
• od r. 2009 schváleno zdanění penzí: všechny penze vyšší než 165 LVL (235 EUR) budou podléhat zdanění 23 % (zdaněna bude částka nad 165 LVL) – Lotyšsko je tak jedinou zemí v rámci EU, která takový princip uplatňuje.

Daň z nemovitostí

dělí se na daň z pozemku a daň z budovy, závisí na hodnotě nemovitosti

• základní sazba je 1,5 % z katastrální hodnoty daného objektu

Daň z přírodních zdrojů

• je placena subjekty těžícími přírodní zdroje, znečišťovateli životního prostředí, dovozci či výrobci zboží znečišťujících životní prostředí (např. obaly jako: sklo, polymery, plasty, kovy, papír, karton atd. ). Sazba závisí na způsobu výpočtu.

Daň z osobních automobilů a motocyklů

Daň vztahující se na osobní automobily, jež nebyly dříve registrovány nebo byly registrovány v zahraničí  po 1. lednu 2009, se určuje podle množství emisí CO²; u motocyklů se vychází z objemu válců motoru.

Roční daň (poplatek) z dopravních prostředků

Sazby se zvyšují nejvýrazněji u motocyklů, a to na 24 laty z dosavadních 3 latů, pro osobní automobily do 1500 kg z 12 na 24 laty, o hmotnosti 1501–1800 kg  z 24 na 48 latů, 1801–2100 kg z 45 na 75 latů, 2101–2600 kg z 54 na 95 latů, 2601–3500 kg z 72 na 115 latů, nad 3500  ze 78 na 150 latů.        

Daň z hazardních her, sázek a loterií

• Tato daň se platí ročně za každé zařízení , i za každý hrací automat zvlášť (např. každý stůl rulety je zdaněn částkou 19 800 LVL). Sázení po telefonu je zpoplatněno částkou 10 % z celkového obratu. Daň z loterií činí 8 % z prodeje losů.
• Speciální snížené daňové sazby jsou uplatňovány ve speciálních ekonomických zónách v Liepáje a Rezekne. Důvodem je přilákání investic a podpora rozvoje těchto regionů.

Vzhledem k častým změnám a poměrně složitému daňovému systému v Lotyšsku se doporučuje v případě potřeby vyhledat aktuální informace na internetové stránce ministerstva financí www. fm. gov. lv (rubrika Taxes).

Formuláře pro DPH lze najít na internetové stránce Státní daňové služby  www. vid. gov. lv.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu