Lotyšsko: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V žebříčku zemí s nejpřívětšivějším klimatem pro podnikání se Lotyško v uplynulých zhruba čtyřech letech pohybovalo jako na houpačce. Zatímco ještě v r. 2007 patřilo( v průměru hodnotících agentur) do první pětadvacítky, začátkem r. 2008 skouzlo na 38. místo a na konci r. 2008 obsadilo dokonce až 45. pozici. Teprve rok 2011 přinesl viditelně lepší náhled okolního světa na Lotyšsko coby destinaci vhodnou pro podnikání. V globálním ratingu Doing Business, zveřejněném v říjnu 2011, se země vyhoupla z 31. na 21. příčku, tj. za rok si polepšila o deset stupínků.

Nicméně korupce a především existence velmi silné stínové ekonomiky zůstávají hlavními problémy z hlediska mezinárodního renomé země a působí jako brzda při rozhodování zahraničních investorů a firem vůbec.

Lotyšský trh je vlastně centrem Baltského regionu a skýtá příznivé podnikatelské prostředí a liberální ekonomickou politiku. Jako malá země s omezenými zdroji soukromého kapitálu si je Lotyšsko plně vědomo velké důležitosti přímých zahraničních investic pro svůj další ekonomický rozvoj. Toto vědomí – spolu se soustavou zákonů a opatření plně zrovnoprávňujících zahraničního investora s domácími podnikateli – vytvářelo přehledné a příznivé podnikatelské klima.

Vytvoření příznivého investičního klimatu a tím maximálního otevření země pro přístup zahraničních investic a nových technologií bylo a i nadále je jedním z hlavních ekonomických cílů lotyšské vlády.

„Zákon o zahraničních investicích v Lotyšsku“, který byl přijat 5. 11. 1991 a spolu s pozdějšími úpravami stanovil základní principy pro investování je poměrně velmi rozsáhlý.  V zásadě jsou harmonizovány požadavky na založení a provoz investičních společností v rámci EU. Dnešní legislativní rámec je extrémně liberální. Zahraniční investoři jsou plně zrovnoprávněni s domácími podnikateli od zakládání společnosti až po repatriaci zisků včetně výhodné a jednoduché daňové soustavy.  

Od r. 1999 lotyšská vláda každoročně vypracovává tzv. „Akční plán zlepšení podnikatelského prostředí“ ve spolupráci se zástupci podnikatelské sféry v Lotyšsku, zejména s Agenturou pro malé a střední podnikání a řemeslníky a s Národním hospodářským výborem. Dozorem nad implementací „Akčního plánu zlepšení podnikatelského prostředí“ byla vládou pověřena Lotyšská investiční a rozvojová agentura.  

Investiční společnosti podléhají národnímu dozoru kapitálového trhu. V Lotyšsku je tento dozor prováděn Komisí finančního a kapitálového trhu.

Lotyšská vláda udržuje plodný dialog s Výborem zahraničních investorů Lotyšska, (založen 27. 1. 1997, složen ze zástupců největších zahraničních investorů) o tom, jak stále zdokonalovat investiční klima. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj má lotyšské podnikatelské prostředí jeden z nejnižších stupňů vládních zásahů a naopak jeden z nejvyšších stupňů ekonomické svobody mezi zeměmi střední a východní Evropy. Je potěšitelné, že anui v nejhlubší krizi nenastal žádný velký úprk investorů a od konce r. 2010 zájem o Lotyšsko rapidně roste.

Jako největší a hlavní problém Lotyšska ve vztahu k zahraničním investorům bývá označován nedostatek kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě také dosud nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura.

V Lotyšsku jsou zejména vítány investice, které vytvářejí nová pracovní místa, a to v IT a špičkových technologiích, zřizují či obnovují průmyslová odvětví s vysokým know-how a zvyšují tak lotyšskou produktivitu a exportní kapacity.

Státní podpora investic v Lotyšsku: Lotyšská vláda zavedla velmi výhodná povolení a daňové pobídky pro velké, středně velké a malé investory. V tomto ohledu zaujímá Lotyšsko 4. místo v Evropě z hlediska daňových lhůt (daňových zatížení). Lotyšsko má stále ještě relativně levnou pracovní sílu s poměrně vysokou kvalifikací a nízké daňové zatížení poskytující silné zázemí pro nové i existující společnosti a mnoho příležitostí pro investory

• daňové úlevy:

Jedním z vůbec nejatraktivnějších rysů lotyšského podnikatelského prostředí je 15 % daň z příjmu společností, která je jednou z nejnižších v EU. Na základě Zákona o dani z příjmů právnických osob při velkých investičních projektech je možnost uplatnění rychlejších odpisů při investování do základního majetku. Rovněž je možné převádět ztrátu po dobu dalších 5 let pro účely optimalizace daní. Podle uvedeného zákona může být místní samosprávou poskytnuta také daňová úleva na daň z nemovitosti do 90 % výšky sazby daně a 0 % DPH. Také cla se samozřejmě netýkají investorů ze zemí EU a EHP. Výrazné daňové úlevy jsou poskytovány ve speciálních ekonomických zónách (viz dále).

• granty (nenávratné finanční příspěvky):

Jako investiční stimul mohou sloužit i granty (nenávratné finanční příspěvky) v rámci grantových schemat. V Lotyšsku je k tomuto kompetentní LIAA – Lotyšská agentura pro investice a rozvoj (viz dále), která implementuje: schéma modernizace podnikatelské infrastruktury,schéma vývoje nových výrobků a technologií, schéma rizikového kapitálu pro malé a střední podniky,schéma pro zvyšování vzdělání zaměstnanců a schéma rozvoje podnikání v méně rozvinutých oblastech.

• příspěvky na vytvoření pracovního místa

Tyto příspěvky může zaměstnavatel získat v případě zaměstnání nezaměstnaných osob podáním projektu na Lotyšský úřad práce (www.nvd.gov.lv). Projekty na příspěvky na vytvoření pracovního místa jsou pak posuzovány na základě určených kritérií.

• pronájem či prodej nemovitosti za cenu nižší než je tržní

Samosprávy mohou investorovi pronajat či prodat nemovitost za cenu nižší než je tržní v případě, že chtějí podpořit jeho rozhodování investovat.  Některá lotyšská města iniciovala vznik vlastních průmyslových parků, které za výhodných podmínek nabízí potenciálním investorům.

Legislativní rámec pro zahraničního investora (ZI):       

• ZI má stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé
• ZI je osvobozen od placení DPH a celní daně ze základního jmění dováženého jako součást dlouhodobých investic, investic do kapitálu a cenných papírů a služeb s tím spojených, z exportu zboží za hranice Lotyšska a služeb s tím spojených
• ZI může provádět volně dovoz a vývoz kapitálu
• ZI je osvobozen od dovozního cla a DPH na komodity a produkty, které jsou do Lotyšska dováženy na přechodnou dobu za účelem zpracování
• ZI má nárok na slevu z daně z příjmu rovné dani placené v zahraničí
• po zaplacení všech daní může ZI vyvézt zisk
• ZI je oprávněn za určitých podmínek nakupovat půdu a nemovitosti, půdu je možno vzít na leasing na dobu 99 let
• Lotyšsko zaručuje ochranu zahraničních investic

Nabývání půdy a nemovitostí

a) Nabývání budov – občané a rezidenti Lotyšska mohou nabývat budovy. Pro cizince neexistují omezení pro nákup budov v Lotyšsku s výjimkou případů, jestliže se budovy nacházejí na pozemcích, které podléhají určitým bezpečnostním omezením (na státní hranici, území přístavů a letišť).

V r. 2011 začala lotyšská vláda dokonce nabízet možnost získání občanství za určité investiční zapojení, vč. realitního trhu. To je zajímavé zejména pro některé podnikatele z třetích zemí (hlavně z Ruska), kteří tak zároveň získají "schengenský" pas.

b) Nabývání budov spolu s pozemkem – nákup budov společně s půdou podléhá omezením v rámci omezení, která se týkají nákupu půdy pro cizince.

c) Nabývání půdy – parlament Lotyšské republiky přijal doplněk zákona o privatizaci zemědělské půdy, který obsahuje velká omezení pro občany EU a právnické osoby na nákup půdy do 1. května 2011. Během přechodného období 2004–2011 mohou občané EU nakupovat zemědělskou půdu v Lotyšsku pouze pod podmínkou, že žijí a aktivně pracují v zemědělství nejméně 3 roky. Půda může být prodána pouze se souhlasem místní samosprávy, která bude kontrolovat splnění všech požadavků. Po roce 2011 budou moci občané EU kupovat hospodářskou půdu bez omezení jako lotyšští občané a společnosti, které mají podepsanou dohodu o podpoře a ochraně investic. Neobčané (většinou ruské národnosti) a cizinci ze zemí, se kterými nemá Lotyšsko odsouhlasenu ochranu vzájemných investic, nebudou moci kupovat hospodářskou a lesní půdu ani po tomto datu. S povolením místní samosprávy mohou tito lidé získat půdu na rozvoj výstavby.

Vyloučeno je nabývat půdu z veřejně chráněných území, v pobřežním pásmu Baltského moře a dalších veřejných vodách a půdu na státních hranicích.

Svobodné ekonomické zóny

Pro podporu přílivu investic byly v některých oblastech zřízeny svobodné ekonomické a speciální svobodné ekonomické zóny, které nabízejí příznivější podmínky pro investování.

V zemi fungují čtyři zvláštní ekonomické zóny, z nichž tři jsou ve svobodných přístavech (Riga, Ventspils, Liepája) a Speciální ekonomická zónu v Rézekne leží ve vnitrozemí, poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem. Základem pobídkového systému pro společnosti operující v těchto zónách je na základě Zákona o speciálních ekonomických zónách sleva ve výši 80 % z daně z nemovitosti a daně z příjmů právnických osob, nulová sazba DPH na většinu zboží a služeb poskytovaných uvnitř volných zón a osvobození od spotřební daně na ropné výrobky.

Kromě Švédů hodně investovali i Dánové (15 nových firem s předmětem činnosti v oblasti nemovitostí) a Britové (rovněž nemovitosti), Rusové. Investice do nemovitostí se staly základním kapitálem vzhledem ke skutečnosti, že banky koncem minulé dekády na nemovitosti peníze prakticky už nepůjčovaly.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

9.2.1.  Kumulované přímé zahraniční investice do Lotyšska

Z důvodu finanční a hospodářské krize se příliv přímých zahraničních investic do Lotyšska na přelomu dekády výrazně zpomalil a novou dynamiku získává teprve od poloviny r. 2010. Na jeho konci dosáhl objem kumulovaných PZI 8,25 miliardy EUR, v přepočtu na hlavu pak 3700 EUR.

V roce 2011 bylo podle údajů centrální banky za první pololetí investováno do LV ekonomiky 371,9 miliónů LVL ( 529,1 mil. EUR), což bylo skoro 14krát víc než za stzejné období v předchozím roce 2010. Nejvyšší dynamiku v tomto směru vykázal finanční sektor, který přilákal 114,8 mil. LVL (163,3 mil. EUR). Stejně jako v minulosti směřovaly značné objemy investic do nemovitostí, v období leden-červen 2011 to bylo celkem 79,3 mil LVL (112,8 mil. EUR).

PZI do zpracovatelského průmyslu činily za první pololetí 2011 částku 33,9 mil. LVL ( 48,2 mil. EUR) a byly meziročně o 10,8 % nižší. Po zcela záporném prvním čtvrtletí (- 65,6 %) byl naopak od dubna do června zaznamenán raketový růst o 63 %. Do velko- a maloobchodu plus do opravárenských aktivit připlulo 73,6 mil. LVL (104,7 mil. EUR), kdežto v analogickém období 2010 zaznamenal tento sektor odliv 20,7 mil. LVL (29,4 mil. EUR).

Od ledna do června 2011 se šest zahraničních investorů rozhodlo vložit do lotyšské ekonomiky dohromady 170 miliónů latů (242 mil. EUR). Mezi zeměmi, které za první pololetí 2011 předložily nevíce investičních projektů, vedou Velká Británie a Německo (po 25 každá), Polsko (20), USA (12), Rusko (8), Norsko (7), Dánsko (5), Finsko (4). Nejatraktivnější jsou přitom informační technologie (28 projektů), kovovýroba a sterojírenství (19) doprava a logistika (13), přičemž všechny spadají mezi prioritní obory.

9.2.2. Kumulované přímé investice Lotyšska do zahraničí (v USD)

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Přímé zahraniční ivestice v česko-lotyšské relaci (v tis. EUR)

Pramen: ČNB

Na rozdíl od značné dynamiky vzájemného obchodu zůstává oblast vzájemných investic tou, kde česko-lotyšské spolupráci zatím příliš nedaří. Přitom podmínky pro nákup hotové produkce investičního typu, jaká dosud dominovala v českém vývozu (dopravní prostředky, stroje a zařízení), se po krizi zásadně změnily. Lotyšsko by rádo oživilo domácí průmysl a zaměstnalo vlastní lidi, protože v krizi výrazně stoupla nezaměstnanost. Navíc může nabídnout a nabízí investorům řadu výhod, zejména ve svých volných zónách s jejich daňovými úlevami a připraveným terénem.

V tomto směru představuje první „vlaštovku“ spolupráce CZ LOKO s rižským železničním depem, pro které česká firma opravuje dříve dodané čs. posunovací lokomotivy (i když nejde o investici v pravém smyslu). 

Nemalé možnosti uplatnění přitom existují v infrastrukturních projektech v oblasti železniční a silniční dopravy, rozšiřování přístavů, v energetice, ekologii a jiných oborech, které české firmy dovedou a kde máme co nabídnout. Některé naše podniky jsou již úspěšné také v různých infrastrukturních projektech, kofinancovaných z evropských fondů, kdy působí jako partneři místních dodavatelů. Jako příklad lze uvést spolupráci českých firem T-Soft a Horten s lotyšskými a litevskými partnery na pilotním projektu "Strategie krizového řízení pro město Jelgava", realizovaném v rámci evropského programu Interreg IIIA v Jelgavě a litevském Šiauliai. Jiným obdobným příkladem je působení spol. CBR, která mj. v rámci evropského kofinancování dodává vybavení do lotyšských škol.

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Pro Lotyšsko má příliv zahraničních investic zásadní důležitost, neboť je základem pro modernizaci výroby, přebírání vyspělých technologií a zkušeností. Příliv investic je důležitý také z hlediska vyrovnávání velkého deficitu platební bilance Lotyšska.

Podle oficiálních údajů statistického úřadu – největší objem zahraničních investic má v Lotyšsku registrován kapitál vložený do finanční sféry (téměř čtvrtina), komerčních služeb (cca 20 %), obchodu (15 %), výroby (12 %) a dále pak komunikačních služeb, energetiky, dopravy a spojů.

Podporou a získáváním zahraničních investorů do Lotyšska se zabývá státní Lotyšská investiční a rozvojová agentura, která investorům poskytuje základní servis a informace. Jejím hlavním úkolem je „přitahovat“ do Lotyšska co největší množství co nejvýhodnějších zahraničních investic.

LIAA – Latvian Investment and Development Agency
(LIDA, lotyšsky LIAA – Latvijas Investíciju un Attistíbas Agentúra) – podpora investic a exportu. (Jde o obdobu našeho Czech Tradu a CzechInvestu dohromady).

LIAA
Pērses iela 2, Rīga, Latvija, LV 1442
Tel. +371 67039499
Fax +371 67039401

E-mail: liaa@liaa.gov.lv; www.liaa.gov.lv

(Na stránkách této agentury lze rovněž nalézt oborový adresář lotyšských firem.)

Privatizace

Ačkoliv byla privatizace zahájena již v roce 1991, teprve v roce 1994 byl přijat efektivní zákon o privatizaci státního a obecního majetku. Od jeho přijetí 17. 2. 1994 bylo zpracováno více než 1100 privatizačních projektů.

V současné době se privatizace nachází již ve své závěrečné fázi. Zbývá zprivatizovat velké státní společnosti a doprivatizovat některé menší podíly v již zprivatizovaných firmách, jedná se o podíly v např. Ventspilské naftě (ropný terminál), Lattelekomu a energetickém monopolu Latvenergo. Realizaci privatizace má na starosti Lotyšská privatizační agentura:

Latvian Privatization Agency
Kr. Valdemára iela 31, Riga, Latvia
Tel. 00371-7-332082, 7-334236
Fax 7-830363, 7-334216
e-mail: imu@mail.bkc.lv, www.lpa.bkc.lv

Národní rozvojové programy

Nejdůležitější ekonomické cíle lotyšské vlády jsou zachyceny v Národních programech (NP). Jedná se o krátkodobé a střednědobé programy upravující, jakým způsobem bude zajištěn rozvoj daných oblastí, včetně harmonogramu jejich realizace a způsobu financování. Provádění NP je upraveno vládní vyhláškou.

Podrobnější informace a znění národních programů lze nalézt na internetových stránkách ministerstva hospodářství (www.em.gov.lv) nebo Lotyšské investiční a rozvojové agentury (www.liaa.gov.lv).

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Až do loňského roku (2007) bylo potřeba počítat pouze s běžnými podnikatelskými riziky. Rok 2008 se stal pro investování v Lotyšsku přelomovým. O tom také svědčí výrazný pokles zájmu, v některých případech přímo odliv investic ze země (banka LATEKO).

Úspěch podnikání, včetně investování, závisí na volbě spolehlivého místního partnera. Zde je potřeba postupovat vždy obezřetně, na druhou stranu řada českých podniků již má s lotyšskými podnikateli velmi dobré zkušenosti.

Rovněž nelze abstrahovat od všech úskalí a nyní vysokých rizik místní ekonomiky a místního trhu. (viz 8.7.) a současné neustále se zhoršující makroekonomické situace, uvedené v kap. 4 a 5. a v následující 10. kapitole. Nezanedbatelným rizikem jsou také v současné době vnější faktory – světová hospodářská krize, zahrnující i krizi na světových finančních a surovinových trzích.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu