Lotyšsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

7.1. Smluvní základna

• Dohoda o zamezení dvojímu zdanění, podepsaná 25. 10. 1994 v Rize
• Dohoda o ochraně a podpoře investic, podepsaná 25. 10. 1994 v Rize
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o mezinárodní silniční dopravě, podepsaná v Budapešti 29. května 1996     
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o letecké dopravě, podepsaná 11. 5. 1999 v Praze
• Ujednání mezi MO ČR a MO Lotyšské republiky o výměně informací a spolupráci v oblasti obranného výzkumu a vývoje (Praha, 31. 3. 1999)
• Dohoda ministerstev obrany obou zemí o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (Riga, 21. 6. 2000)
• Dohoda mezi ministerstvem pro místní rozvoj ČR a ministerstvem pro ochranu životního prostředí a místní rozvoj Lotyšska o spolupráci v oblasti turistiky (Riga, 11. 5. 2001)

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

7. 2. 1.  Vývojové tendence

V roce společného vstupu do EU (květen 2004) byla Česká republika celkově v žebříčku obchodních partnerů Lotyšska na 26. místě.  V roce 2007 už dokonce na 17. místě (na 15. místě v importu do Lotyšska a na 23. v exportu z Lotyšska). Právě rok 2007 ovšem znamenal pro lotyšskou ekonomiku nepříjemný zlom a došlo zároveň ke zpomalení prohlubování pasivního salda v ZO LV.

7. 2. 2. Vývoj v letech 2008-2011

Již v prvním pololetí roku 2008 se do vzájemné výměny začala promítat globální ekonomická krize a  zhoršující se situace na lotyšském trhu. Rapidní ochlazování hospodářského růstu vedlo k poklesu poptávky a to mělo samozřejmě za následek omezení importu do Lotyšska. Po letech dynamického růstu česko-lotyšského obchodu – řádově o desítky procent ročně – tedy nastal v roce 2008 prudký obrat k horšímu. Rapidní pokles českého exportu, zejména z důvodu dramatického oslabení koupěschopné poptávky v Lotyšsku, pokračoval po celý rok 2009. Kulminoval na přelomu let 2009/2010, kdy se objem výměny meziročně snížil na polovinu. Saldo obchodní výměny přesto zůstává dlouhodobě kladné ve prospěch české strany, i když přebytek se v poslední době významně snižoval.

Od jara 2009 prakticky po celý rok byla ústředním bodem bilaterálních ekonomických vztahů příprava mezivládní dohody o bezúročné půjčce ve výši 200 mil. EUR. Půjčka byla schválena nejen v ČR, ale byla začleněna do celkového úvěrového rámce v hodnotě 7,5 miliardy EUR, který mezinárodní institucionální i bilaterální vládní věřitelé Lotyšsku přislíbili. Jak se ale ukázalo již ve druhé polovině roku 2010, lotyšská ekonomika, ukázněná striktním úsporným režimem, se začala zotavovat mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Vláda proto přijala půjčky pouze od institucionálních věřitelů (společný úvěrový program MMF a EK), kdežto za nabídku dvoustranných úvěrů zdvořile poděkovala s tím, že nechce zemi zadlužovat víc, než je nezubytně nutné. (více o úvěrech a zadluženosti v kapitole Daně a finance).

Ve druhém čtvrtletí 2010 se sestupný trend českého vývozu zastavil a od konce 2010 nabrala výměna opět značnou dynamiku, když hodnoty vývozu i dovozu meziměsíčně rostou opět o desítky procent, byť z předchozího nízkého (krizového) základu. Slibný je v tomto smyslu neutuchající zájem jak českých, tak lotyšských firem o uplatnění na trhu partnerské země s důrazem na nové, vyšší formy spolupráce.

Obchodní výměna mezi ČR a Lotyšskem v miliónech EUR

* vývoz a dovoz ČR

Zdroj: ČSÚ, MPO ČR

Souborové přílohy:

• Vývoj obchodu do srpna 2011  (248 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=72861

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

7. 3. 1.  Dovoz zboží z Lotyšska v letech  2010 a 2011

Zbožová skladba vzájemného obchodu se v posledních letech poměrně výrazně mění, což mj. svědčí o tom, že firmy jsou v nesnadných dobách schopny pružně reagovat na měnící se situaci a operativně zaplňovat "volná místa" na trhu. Přibližně polovinu českého vývozu stále tvoří dopravní technika a další strojírenské výrobky, v dovozu je vývoj proměnlivý a jeho dlouhodobou stálicí tak zůstává vlastně jen kovovýroba.

7. 3. 2. Vývoz zboží do Lotyšska v letech 2010 a 2011

Hlavní vývozní komodity ČR v r. 2010: silniční vozidla a ostatní dopravní prostředky (do konce roku 2009 bylo do Rigy dodáno 150 nízkopodlažních trolejbusů Škoda 24 Tr Irisbus, od jara 2010 se v hlavním městě postupně uváděly do provozu první z celkem 20 nízkopodlažních tramvají značky Škoda Tram ForRiga), stroje a strojní zařízení pro různé průmyslové obory, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, plasty, telekomunikační a výpočetní technika, krmiva a potraviny.

Hlavní vývozní komodity ČR v r. 2011 (za osm měsíců roku): dopravní prostředky (v r. 2011 zejména nové nízkopodlažní tramvaje značky Škoda Tram ForRiga), stroje a strojní zařízení, reaktory, kotle, lokomotivy, plasty, kaučuk  a výrobky z něj, sklo a skleněné výrobky, železo a ocel plus výrobky z nich, spotřební chemie, základní kovy a výrobky ze základních kovů, různé spotřební zboží.

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

V předkrizovém období (do r. 2008), kdy pobaltský region a Lotyšsko zejména zažívaly hospodářský boom, byla přítomnost českého zboží a vyspělé techniky na těchto trzích velmi výrazná a nápadně rostla. Hluboká ekonomická a finanční krize, která Lotyšsko zasáhla nejcitelněji, se promítla do prudkého poklesu koupěschopné poptávky a tedy i omezení dovozů ze zahraničí, včetně ČR. Tento propad naštěstí netrval dlouho a výsledky vzájemné výměny se od poloviny roku 2010 opět zlepšují, objemy vývozu i dovozu nyní narůstají o desítky procent měsíčně.

Zatímco však v předchozím období Lotyšsko ochotně nakupovalo v zahraničí hotovou produkci, po krizi je novým logickým rysem jeho snaha přilákat do země zahraniční investory, oživit domácí výrobu a řešit tak zároveň palčivý problém nezaměstnanosti a s ním spojené vysoké emigrace. Z ČR se v posledních letech do LV uskutečnily masivní dodávky především  dopravní techniky (150 nízkopodlažních trolejbusů, dobíhají dříve dohodnuté dodávky 20 moderních tramvají vyrobených v Plzni speciálně pro Rigu), přičemž obnova vozového parku  lotyšských měst zdaleka nekončí. Představy jejich magistrátů ovšem nově směřují spíše k zapojení případných zahraničních partnerů do montáže vozidel na místě. Příznivou okolnost znamená fakt, že na rozvoj a modernizaci infrastruktury se jim daří získávat spolufinancování z evropských fondů. Úspěchy českých firem, které se v Lotyšsku zapojují do projektů kofinancovaných z evropských fondů, dokládají, že i toto může být schůdná a efektivní cesta, jak se na tomto trhu etablovat.

Prakticky trvalé možnosti uplatnění se nabízejí i v energetice, v obnově a výstavbě železničních a silničních sítí, modernizaci lotyšských přístavů, v dodávkách strojů a případné kooperaci v klíčových oborech (dřevařský průmysl a příbuzné obory, kovovýroba, potravinářství a výroba nápojů, farmaceutická produkce, ekologizační projekty aj.) V období krize dostal tento trend ještě novou dimenzi: lotyšští podnikatelé hledají především z úsporných důvodů záměnu „drahého západního zboží“ za české levnější, avšak srovnatelně dobré kvality. Tato tendence se při rozhovorech s podnikateli neustále potvrzuje.  

Jako perspektivní v tomto období pro naše exportéry vidíme (především na základě poptávek lotyšských podnikatelů) obory a připravované projekty, u nichž by české firmy dodávaly technologie v odvětvích, která pomohou Lotyšsku v plnění závazků vůči EU (např. ochrana životního prostředí) či podpoří místní tradiční a dlouhodobě perspektivní odvětví (zemědělství, doprava, strojírenství).

Připomeňme, že v Lotyšsku působí čtyři velké volné zóny – tři v přístavních městech Riga, Liepája, Ventspils, čtvrtá v regionu přilehlém k RF (Rezekne); všechny nabízejí výhodné podmínky jak z hlediska připravenosti terénu, tak investičních pobídek.

Perspektivní obory:

• Energetika – biomasa, bioplyn, kogenerační jednotky, malé vodní a větrné elektrárny, výstavba dalších zdrojů; připravuje se výstavba nové tepelné elektrárny v přístavním městě Liepája, kde se hodlá zúčastnit tendru konsorcium českých firem; vypsán je tendr na opravu hydroagregátů vodních elektráren. Plynárenství – otevírání nových přírodních zásobníků zemního plynu, Lotyšsko je vážným uchazečem o strategickou investici regionálního významu – výstavbu regasifikačního terminálu LNG (zkapalněný zemní plyn) v některém z velkých přístavů na Baltu. 
• Zemědělství a potravinářství – zařízení farem (živočišná výroba, mechanizace), mlékáren (nová technologická zařízení, masokombinátů (jatka), pekáren, likvidace odpadů z provozu; česká potravinářská technika se do LV dodává dlouhodobě (zařízení různého typu a velikosti, též  vybavení pivovarů); vzhledem k nepříznivým výkupním podmínkám surové produkce na místním trhu se zemědělci stále častěji zaměřují na vlastní zpracování agrárních výrobků v menších provozech (malé mlékárny, sýrárny, pekárny aj.)
• Strojírenství – opravárenské podniky (železniční, přístavy), strojní výrobky, dodávky nových technologií, obráběcí stroje a stroje na těžbu a zpracování dřeva
• Doprava, infrastruktura – modernizace městské dopravy (například projekty obnovy infrastruktury tramvajové dopravy v Daugavpilsu a Liepáji s již schváleným evropským financováním); stavby a modernizace dopravních sítí plus veškeré související obory – inženýrské sítě, signalizační a automatizační systémy, vlastní stavební aktivity (stále je vypisováno velké množství tendrů); nově se nabízejí šance pro dodavatele železniční techniky v projektu Rail Baltica, spoluúčast na modernizaci a rozšíření Rižského přístavu
• Ekologie – Lotyšsko v ochraně ŽP poněkud zaostává, takže mnoho projektů se teprve bude realizovat (možnost dodávat zejména čističky odpadních vod, bioplynové stanice, moderní spalovny odpadu aj.)
• Stavebnictví– i přes přetrvávající útlum v tomto oboru (vzpamatovává se nejobtížněji ze všech) vidíme resort stavebnictví pro české exportéry stále jako perspektivní
• Sféra služeb, turismus, nové technologie, IT

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle posledních statistických údajů (ČSÚ) operoalo v roce 2009  na lotyšském trhu 831 českých exportérů, dovozy do ČR pak realizovalo 250 lotyšských firem. Statistiky ovšem neuvádějí, u kterých firem jde o dlouhodobější obchodní zájem a kde to byly třeba jen jednorázové obchodní případy.

Co se týče společných podniků, neexistuje doposud v Lotyšsku takový informační zdroj, který by naprosto vyčerpávajícím způsobem vypovídal komplexně o situaci na trhu v oblasti Joint Venture. Oproti stavu, který byl vykazován za rok 2007 (tabulka v minulé STI) došlo z hlediska počtu společných podniků a tedy i velikosti investic z ČR ke značnému posunu, někteří ukončili činnost, objevili se však i noví hráči na lotyšském trhu. Podrobnosti o firmách působících v česko-lotyšské relaci jsou neveřejné a představují předmět obchodního tajemství.

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

7. 6. 1.  Situace v oblasti poptávek firem ve vztahu k OEÚ ZÚ Riga

Obchodní úsek ZÚ Riga začal svou činnost příchodem VOEÚ v červenci 2005. Do té doby nebyla kompletována žádná databáze firem ani vedena agenda poptávek, nelze proto předchozí situaci podrobněji analyzovat. 

Uvedený přehled vystihuje situaci ne zcela vyčerpávajícím způsobem, celá řada dotazů byla zodpovězena telefonicky, při setkáních s podnikateli atd. Celkový počet dotazů byl tedy daleko vyšší.

V roce 2005 (od července) se VOEÚ zabývala analýzou poptávek jen okrajově, vzhledem k tomu, že existence OEÚ se začala teprve publikovat a úsek se postupně začal prezentovat především pořádáním celé řady akcí, účastí na veletrzích a akcích vůbec. V té době nebyl ještě ani vytvořen komplexní systém práce především s českými firmami a především nebyly určeny nástroje, jak získat zpětnou vazbu ze strany firem k vyhodnocení efektivity jejich pokusů vstoupit na lotyšský trh.

Už tehdy se však začal projevovat zesílený trend obnovení poptávky po tradičních českých výrobcích. A zvyšující se zájem o české výrobky vůbec, o služby a výrobní kooperace.

V roce 2006 značně vzrostla intenzita poptávek jak ze strany českých subjektů, tak i především ze strany lotyšských firem. Jedním z důvodů byla intenzivní adaptace VOEÚ v prostředí, navázání širokého okruhu velmi významných kontaktů v podnikatelské sféře, což napomohlo spolu s postupným zvyšováním počtu akcí, účastí na veletrzích a aktivní prací s novináři ke zvyšování zájmu o české výrobky a služby. Geometrickou řadou rostly ohlasy v médiích (počet publikovaných článků atd. ). Prohluboval se proces tzv. „renesance poptávky po českém zboží“ (viz ohlasy v tisku).

V r. 2007 velmi výrazně vzrostla intenzita kontaktů a celkový objem času OEÚ věnovaného především lotyšské podnikové sféře.  Z ohlasu na veletrzích, z osobních jednání s místními firmami, z mediálních ohlasů aj. zdrojů se stále více ukazovalo, že obavy některých českých firem vstoupit na lotyšský trh z důvodu jeho přesycenosti či cenové nekonkurenceschopnosti určitých sortimentů byly skutečně neopodstatnělé a že reálná situace byla poněkud jiná – pro české podnikatelské subjekty příznivá. Podrobná analýza a vyhodnocení poptávek ze strany lotyšských firem svědčila o tom, že lotyšské firmy směřují své dotazy – většinou osobně na OEÚ Riga. V r. 2007 bylo podnikové sféře – konkrétně firmám z Lotyšska,věnováno při přímém kontaktu (jednání s firmami, konkrétní činnost pro ně a dále pak při zpracování poptávek a vyhledávání kontaktů) několik set hodin pracovní doby VOEÚ a od poloviny roku i asistentky OEÚ (vyhledávání kontaktů přes internet). Do toho je nutno zahrnout i přípravu na celou řadu akcí na podporu prodeje, které byly OEÚ organizovány na základě konkrétních potřeb (akce České dny v RIMI a příprava dalších akcí jako seminářů, tiskovek, workshopů a jiných akcí, zaměřených na podporu podnikové sféry (navazování kontaktů, hledání odbytu aj.).

V roce 2007 bylo podáno a zpracováno celkem 130 poptávek od 104 lotyšských firem, což byl výrazný nárůst oproti předchozímu období (nárůst téměř dvojnásobný).

Z těchto 130 případů (poptávek) bylo uskutečněno 56 úspěšných (Success stories), což znamená 43% úspěšnost. To jsou pouze úspěšné případy zprostředkované a evidované ZÚ OEÚ. Celková úspěšnost vzhledem k dalším kontaktům zprostředkovaným Czech Tradem, PP Agency a dalšími subjekty byla bezpochyby daleko vyšší.

Podobně jako u poptávek ze strany lotyšských subjektů byla provedena podrobná analýza poptávek českých podnikatelských subjektů směrem na lotyšský trh za období celého roku 2007. Celkem se na ZÚ Riga obrátilo 207 podnikatelských subjektů. Díky vytvoření podrobné databáze poptávajících firem na obou stranách se stále častěji dařilo OEÚ propojovat konkrétní podnikatelské subjekty a tak se přímo dozvídat o konkrétních úspěšných obchodních případech. Úplnější výsledky za rok 2007 byly k dispozici v oblasti poptávek lotyšských subjektů (lotyšské firmy kontaktují ZÚ poměrně intenzivně), zpracování poptávek českých subjektů se vzhledem k jejich objemu provádělo a i nadále provádí s určitým časovým odstupem. Rovněž i konkrétní nalezení kontaktů v maximálně dostupné míře (v závislosti na informační bázi) a vyhodnocení jejich úspěšnosti se rovněž předpokládá vždy s určitým časovým odstupem. Doposud jsme ve většině případů českých firem nebyli schopni konkrétní výsledky posoudit, protože zpětná vazba prakticky neexistovala. Pouze výjimečně jsme se dozvídali o úspěšném navázání kontaktů mezi českými a lotyšskými subjekty. Hledali jsme cesty, jak alespoň nejvýznamnější české firmy z hlediska jejich aktivit na lotyšském trhu podchytit. Výrazně nám k tomu pomohly osobní kontakty s českými firmami rozvíjené především při organizování různých akcí, při účasti na veletrzích apod. Podchytit tak jejich aktivity zde se nám daří stále více (viz subkapitola této STI 7. 6. 2. : „Nejviditelnější aktivity čs. firem na území Lotyšska“).

Předběžně uzavřená statistika za rok 2008svědčí o tom, že logicky i ve sféře poptávek po obchodních kontaktech a kontaktech vůbec dochází v souvislosti s celkovým hospodářským vývojem ve světě a v Lotyšsku obzvláště k značnému útlumu všech aktivit. Přesto trend v počtu poptávek není tak výrazně kritický (pokles cca o 1/3) a napovídá tedy o tom, že přes veškeré nastalé problémy zájem lotyšské podnikatelské sféry o spolupráci s českou stranou trvá.

Lotyšsko je však rovněž zajímavé a velmi nadějné i pro naše exportní špičky – v případech velkých projektů, které již probíhají či se připravují k realizaci.

Vzhledem k tomu, žesoučástí systému krizových opatření v Lotyšsku – tzv. „Stabilizačního programu“ je i oblast podpory podnikatelské sféry (malé a střední podnikání) a rovněž i podpora exportu (a tedy i inovace do výroby – příležitost pro naše výrobce technologií), rýsuje se pro českou podnikatelskou sféru i přes kritickou situaci možnost uplatnění na lotyšském trhu. A o to více, že ČR se má stát vedle dalších mezinárodních organizací a států rovněž donorem Lotyšska.

A zde se nabízí možnost spojit naše donorství s podporou lotyšské podnikatelské sféry malého a středního podnikání spojené s naší. Ať už formou výrobních kooperací, odběru našich výrobků, účastí v tendrech atd.

A: Vyhodnocení poptávek ze strany lotyšských subjektů

 Oblasti, na které je směřován největší počet dotazů a konkrétní poptávky jsou:

• potravinářský průmysl, včetně technologií (získávání minerál. vod a jejich plnění naautomatických linkách)
• oblast ochrany životního prostředí – malé čistírny odpadních vod
• strojírenského průmyslu
• oblast energetiky (např. kogenerační jednotky, dále subdodávky pro nové projektyelektráren).
• oblast cestovního ruchu, veřejného stravování (české restaurace)
• elektronika a elektrotechnika vč. elektrotechnických materiálů
• doprava, logistika, automobilový průmysl (nové tramvaje pro MHD v některýchvelkých městech Lotyšska)
• nábytek a zařízení bytu, kanceláří, (nábytek luxusnějšího chrakteru, péra do postelí)
• stavebnictví (především tepelné izolace)

B: Vyhodnocení poptávek ze strany českých subjektů

Poptávky ze strany českých subjektů jsou velmi širokého spektra od uplatnění technologií čištiček odpadních vod, vzduchotechnických zařízení, přes nabídky stavebních materiálů až po kosmetiku (Ryor, Dermacol) a textil.

Směrodatnější ovšem právě pro jejich směrování je analýza zdejší poptávky. Vzhledem k současné ekonomické krizi však došlo ke změnám v podnikatelském prostředí a i ke změnám tendencí v poptávce. Shrnutí proto bude předmětem závěrečné kapitoly 10. 3.

Shrnutí k fungování systému poptávek směrem k OEÚ ZÚ Riga: Díky vytvoření podrobné databáze poptávajících firem na obou stranách se stále častěji daří OEÚ propojovat konkrétní podnikatelské subjekty a tak se přímo dozvídáme o konkrétních úspěšných případech. Konkrétnější výsledky jsou již v oblasti poptávek lotyšských subjektů,zpracování poptávek českých subjektů se vzhledem k jejich objemu provádí s určitým časovým odstupem, nalezení kontaktů v maximálně dostupné míře (v závislosti na informační bázi) a vyhodnocení jejich úspěšnosti se předpokládá opět v polovině roku 2009. 

C: Nejviditelnější aktivity českých firem na území Lotyšska

Nejviditelnější aktivity na lotyšském trhu celoročně projevovaly stabilně opět 3 firmy, nesoucí v názvu „ŠKODA“ a stávající se stále více populární.

1. Škoda Electric s. r. o. – trolejbusy

V říjnu 2009 ukončila společnost ŠKODA Electric  dodávku všech 150 nových nízkopodlažních trolejbusů značky Škoda 24 Tr Irisbus. Tyto trolejbusy se mohou pohybovat i tam, kde není elektrické vedení vzhledem k tomu, že jsou vybaveny dieselovými generátory. To jim umožňuje manévrování v případech nepředvídaných situací, např. při objíždění překážky aj. Do konce r. 2008 bylo celkem dodáno 80 trolejbusů a v r. 2009 pak všech zbývajících 70 (celkem 150 trolejbusů ŠKODA v celkové hodnotě 63 mil. LVL). Současný vozový park Rígas Satíksme sestává z 318 trolejbusů, z nichž 84 bylo získáno v průběhu posledních 6 let. Trolejbusy jezdí po 21 trasách a zabezpečují 33,5 % celkového objemu přepravených pasažérů hlavního města Lotyšska.

2. ŠKODA AUTO

Firma Karlo Motors – oficiální dealer ŠKODA Auto v Lotyšsku –  vykázala obrat za rok 2008 o 33,2 % nižší než v r. 2007, skončila s hrubým ziskem 2,7 mil. LVL (tedy o cca 27 % nižším). Podle oficiálních údajů Lotyšské asociace autorizovaných dealerů byla  Škoda Octavia ještě v r. 2008  neustále lídrem v prodeji osobních automobilů držela si tedy  v podstatě 3,5 roku pozici nejpopulárnější značky na trhu. Rovněž Škoda Fabia se „vyšvihla“ na třetí místo (v předchozím období byla na 4. místě).

Zatím otevřenou otázkou zůstává uvedení do provozu dalšího prodejního a servisního centra Škody Auto Karlo Motors v Rize, které se rovněž vzhledem k situaci v lotyšské ekonomice odkládá.

Přes hlubokou krizi na trhu s automobily, kdy i Škoda zaznamenala pokles prodeje o cca 40 %,  je absolutní pokles prodeje našich vozů vzhledem k celkové situaci na trhu relativně menší (u některých konkurenčních značek pokles o cca 60–70 %).

3. ŠKODA POWER s. r. o. 

Jednou z nejúspěšnějších českých firem na lotyšské trhu je Škoda Power, která na jaře 2009 dodala jako subdodavatel španělské společnosti Iberdrola parní turboústrojí s příslušenstvím v rámci rekonstrukce prvního blboku tepelné elektrárny s kogenerací TEC 2 v  Rize. Škoda Power s. r. o. zároveň vyhrála další tendr na 12letou údržbu tohoto energetického zdroje.

4. ŠKODA Transportation  s. r. o. – tramvaje

V květnu 2008 byly oznámeny výsledky tendru vyhlášeného v lednu 2008 na dodávku 20 nízkopodlažních tramvají pro Rigu. Vítězem tendru se stala Škoda Transportation,  s. r. o. , která předložila nabídku svého nejnovějšího typu tramvají série Škoda 15T s opcí na dalších 32 vozidel. Dodávka 20 tramvají pro Rigu by se měla uskutečnit v průběhu roku  2010.  

5.  PKI TEPLOTECHNA Brno spol. s. r. o.

Brněnská firma Teplotechna byla součástí celého komplexu státního podniku Teplotechny před r. 1989. V r. 1994 se osamostatnila a vznikla firma PKI nabízí technologická a stavební řešení pro všechna průmyslová odvětví využívající tepelné energie – od hutnictví a metalurgii, přes chemický průmysl, cihlářství, keramický a sklářský průmysl, až po komíny a spalovací pece. Vlastní projekční kapacity umožňují komplexní realizaci dodávek tzv. “na klíč“. Těžiště práce se v posledních letech přesouvá do zahraničí – do zemí EU, střední a východní Evropy a Severní Ameriky.

V Lotyšsku se tato firma úspěšně prezentovala již v r. 2007, kdy byla vybrána německou firmou KRONOSPAN jako dodavatel a realizátor vyzdívky spalovací pece pro dřevozpracující závod BOLDERÁJA Ltd. Kronospan tento závod, stejně jako mnoho dalších po celé Evropě, odkoupil od Lotyšů a naši firmu si po předchozích dobrých zkušenostech opět zvolil i pro nový projekt v tomto roce.

20. 5. 2008 se uskutečnilo na závodě SIA Bolderája (předměstí Rigy) setkání představitele Teplotechny se zadavateli a došlo k úspěšnému uzavření dohody pro další projekt. . Projekt vyzdívky spalovací pece se poté uskutečnil v období 15. 6.–31. 8. 2008.  Německá firma KRONOSPAN počítá s účastí naší firmy i do budoucna, dalším nejbližším projektem byl projekt v Rumunsku, který byl realizován koncem r. 2008. 

6)PLYNOSTAV – regulace plynu a. s.

Tato firma se podobně jako ŠKODA Power účastnila stavby "Rekonstrukce Rižské TEC-2" již od začátku dubna roku 2007. Hlavním dodavatelem stavebních a montážních prací byla lotyšská firma LEC, pro kterou Plynostav subdodavatelsky vykonával montáž základních potrubních systémů budované teplárny, byl zodpovědný za montáž potrubí se zaručením jakosti dle evropských standardů, včetně všech zkoušek potrubí. Zajišťoval rovněž žíhání svarů, zkoušky tvrdosti svarů a nedestruktivní testy svarů (rentgeny, vizuální kontroly svarů a magnetické zkoušky).

Plynostav – disponoval na této stavbě přibližně 100 pracovníky (technici, svářeči, montéři, jeřábníci, přípraváři, řidiči). Koncem dubna 2008 byly hlavní práce na montáži potrubí ukončeny a postupně se systémy předávaly investorovi.

Vzhledem k velmi positivním hodnocením ze strany investora (LATVENERGO) se předpokládá, že i tato česká firma by se měla opět stát jedním ze subdodavatelů výstavby nového bloku TEC 2

6) CBR – Czech Business Representation

Tato lotyšsko-česká firma funguje na lotyšském trhu (do r. 2000 pod názvem LMBT) už téměř 11 let (od r. 1997), český kapitál je zastoupen 100 %.

Firma se specializuje na:

1. Komplexní vybavování laboratoří (od vybavení pracovního místa až do kompletního vybavení projektů „na klíč“), lékáren, montáž nábytku (kancelářský i pro laboratoře), dodávky různorodého laboratorního zařízení

2. Komplexní zabezpečení vybavení kabinetů fyziky, chemie a biologie a VŠ názornými učebními pomůckami, soustavami přístrojů a vybavením

Přičemž spolupracují s následujícími českými firmami a jsou na zdejším trhu jejich představiteli:

• DIDAKTIK – názorné pomůcky
• INTRACO MICRO – mikroskopy,lupy…
• SKLÁRNY KAVALÍR – laboratorní nádobí…
• MERCI – specializovaný nábytek pro školní účely (kabinety fyziky, chemie, biologie, informatiky atd. )

3. Prostředky na ochranu při práci

• VM Import-český dodavatel

Za dobu svého působení vybavila více než 60 různých firem a škol (těch bylo přes 20) na základě vítězství ve vypsaných tendrech v současné době již více než 60. Mezi jejími zákazníky byly např: pobočky LATVENERGO, CIDO pártikas Grupa, Látvijas Balzáms, A. S. ALDÁRIS, ALUS NAMS aj.

7) Firma ZVVZ engineering

Firma se specializuje na výrobu a dodávky vzduchotechnických zařízení. Odlučovací zařízení této firmy splňují a dokonce i překračují normy EU, takže firma má veškeré ambice i do budoucna se podílet na dodávkách pro elektrárny, teplárny, cementárny, hutě i státní potřebná odvětví v tomto regionu.

Firma už delší dobu vyvíjí své aktivity v Pobaltí, realizovala úspěšně některé projekty v Estonsku (dodávku 4 ks látkových filtrů a 4 ventilátorů na sila Narvské elektrárny)

Pro elektrárnu VKG Energie Kohtla Jarve zpracovává projekt na odprášení čtyř kotlů (projekt za 3,5 mil. Kč, dodávka celého zařízení za cca 350 milionů Kč).

V Lotyšsku jsou v současné době ve zpracování nabídky na dodávku tří látkových filtrů pro sila a jednoho filtru na odprášení přesypů uhlí TEC Ventspils. V dubnu 2009 proběhne jednání s investorem Ventspilské TEC. Záměrem firmy je dodat kompletní odprášení celého technologického procesu, včetně odsunu odprašků s tím , že část výroby (ocelové konstrukce chce firma nabídnout k výrobě v Lotyšsku.

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Viz kapitola 4.8.

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb

V roce vstupu obou zemí do EU( 2004) Lotyšská republika exportovala do České republiky služby v hodnotě 6,1 mln EUR a importovala služby v hodnotě 10,5 mil. EUR.

V r. 2005 se pasivní saldo dále prohloubilo, přesto, že vývoz lotyšských služeb do ČR vzrostl na 6,5 mil. EUR. Český export služeb do Lotyšska však vzrostl daleko progresivněji – o více než 60 % na 16,9 mil. EUR a pasivní saldo za rok 2005 dosáhlo hodnoty 10,4 mil. EUR. Rok – 2006 znamenal další nárůst – v oblasti exportu služeb z Lotyšska k nám progresivnější – export vzrostl na 7,6 mil. EUR (o 17 %). Import služeb z ČR do Lotyšska vzrostl pouze o 5,1 % na 17,8 mil. LVL, pasívní saldo Lotyšska se tak poněkud snížilo.

Rok 2007 znamenal výrazné prohloubení tohoto trendu. Export služeb z Lotyšska se zvýšil o 35,1 % a dosáhl hodnoty 10,3 mil. EUR, zatímco import z ČR poklesl o 7,3 % a jeho hodnota byla pod úrovní roku 2006 (16,5 mil. EUR). 

Jak se vyvíjela situace v roce 2008 – roce postupující a prohlubující se krize ve světě a zejména v lotyšské ekonomice ve vztahu k celkovému obratu zboží a služeb ukazuje následující tabulka:

V r. 2008 došlo k prakticky ke stejnému nárůstu jak u exportu lotyšských služeb k nám (+17,1 %), tak i českých služeb do Lotyšska (+ 17,9 %), dynamika služeb jako celku byla velmi vyrovnaná, došlo však ke změnám v jejich struktuře.

Pořadí nejvýznamnějších skupin služeb na obou stranách:

1. Dopravní služby
2. Cestovní ruch
3. Právní služby
4. Kulturní služby
5. Informační a počítačové služby

Dále je možno strukturu sledovat i v tabulce, která je konkrétně zaměřena na platební bilanci Lotyšska, konkrétně pak na stav běžného účtu s ČR ve sledovaných letech (v minulé STI jsme uváděli roky 2006 a 2007. Služby jsou klasifikovány a prezentovány na základě podkladů Lotyšské banky (Bank of Latvia), přičemž je využívána klasifikace (kódování) BOPSY (statistické ročenky – platební bilance). Vzhledem k tomu, že v současné době bilance za rok 2008 zatím není k dispozici neuvádíme ji, bude doplněna při další aktualizaci STI. 

Nejvíce vyvážené komerční služby z Lotyšska do České republiky v r. 2008

• Právnické, účetní a jiné služby
• IT a počítačové služby
• Reklama
• Kultura a zábava
• Stavebnictví
• Jiné obchodní služby

Nejvíce dovážené komerční služby z České republiky do Lotyšska v r. 2008

• Služby ve stavebnictví
• Právnické, účetní a jiné služby
• Kultura a zábava
• Reklama
• IT a počítačové služby
• Jiné obchodní služby

Vyhodnocení poptávek po českých službách (České firmy aktivní na lotyšském trhu služeb)

Největšími českými investory v oblasti sektoru služeb na lotyšském trhu jsou (zdroj – Lursoft database):

• Synot Real Estate (vlastní 50 % ofirmy SIA „Real Estate Business Ltd””)
• MDC Company XXI (vlastní 100 % firmy A/S „MDC Nord”)
• FAN BOHEMIA spol s. r. o. (vlastní 49,03 % firmy SIA „FAN”)
• DDD SERVIS (vlastní 68 % firmy SIA „DDD SERVISS-RĪGA”)
• RAVAK (100 % firmy SIA „DC RAVAK LATVIA”)
• Skrivanek s. r. o. (60 % firmy SIA „Tulkojumu birojs Skrivanek Latvia”)
• Technolen technisky tekstil a. s. (vlastní 60 % firmy SIA „MEHLER TEXNOLOGIES”)
• Fikaček David (podíl ve firmě SIA „AMAR MARKETING BALTIC”) včetně nových, které jsou zahrnuty v příloze této STI.

Tyto společnosti operují v oblasti realit, velkoobchodu a maloobchodu, překladatelských služeb, v oblasti služeb sociálního výzkumu, v oblasti poradenských služeb aj.

Podrobnější vyhodnocení poptávek po českých službách (je jich podstatně méně než poptávek po zboží a technologiích), stejně jako vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium bude předmětem dalších analýz v období nejbližších měsíců. Poptávky nyní kompletně zpracovává OEÚ.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh – jednou ze základních priorit EU je volný pohyb služeb v rámci EU. Neexistují tedy de iure překážky vzájemné výměny služeb mezi našimi zeměmi.

Souborové přílohy:

• Lotyšsko: Graf trendy v exportu a importu služeb mezi Lotyšskem a ČR  (24 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=49819
• Lotyšsko: Graf struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené služby  (26 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=49820

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu