Lotyšsko: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Riga (Lotyšsko)

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Rok 2012 bude pro Lotyšsko klíčový z hlediska dosažení jeho strategického cíle, tj. přijetí společné evropské měny v r. 2014. Ani na podzim 2011, kdy prakticky celá Evropa setrvává v nejistotě ohledně dalšího vývoje v eurozóně, nezazněly v Lotyšsku žádné hlasitější výroky, které by zpochybňovaly tento cíl či vyzývaly k jakkoli kritické debatě.

Domácí bankéři, ale i mezinárodní finanční instituce pokládají zavedení eura v r. 2014 stále za dosažitelné a k naplnění tohoto cíle zaměřují  parametry právě sestavovaného rozpočtu na rok 2012. Znamená to nutnost hledat kompromis mezi fiskální konsolidací a opatřeními zaměřenými na zkrocení inflace. Přestože mzdy začaly opět postupně růst, jejich navýšení požírá inflace, která snižuje kupní sílu obyvatelstva. Vzhledem k výše popsaným okolnostem je Ministerstvo financí připraveno spíše na „horší scénář“ světového vývoje a zvolí konzervativní přístup k návrhu příštího rozpočtu s výchozím odhadem růstu HDP na úrovni 2,5 %, inflace taktéž v rozsahu 2,5 %. Rozpočtový deficit by napřesrok neměl překročit 2,5 % HDP, chce-li země dostát  maastrichtským kritériím.   

K 22. prosinci 2011 končí tříletý program úvěrové spolupráce s mezinárodními věřiteli, v jehož rámci Lotyšsko v letech 2009-2011 vyčerpalo 4,4 miliardy z celkem schválených 7,5 miliardy EUR. Vedení země si dál půjčovat nechce a spoléhá na zlepšování investičního ratingu, což Lotyšsku umožní plnohodnotný návrat na mezinárodní finanční trhy.

Určité důvody k obavám nadále představuje zejména kombinace dosud slabé domácí poptávky spolu s proměnlivostí zahraničních trhů v situaci, kdy se prosperita země po přestálé krizi odvíjí přednostně od poptávky po vývozu zboží a služeb. Vývoj na vnějších trzích je proto primárně tím faktorem, který bude ovlivňovat situaci v lotyšském zpracovatelském průmyslu v nejbližších měsících. S tím zřejmě souvisí i nečekaně prudký propad podnikatelské důvěry, která se dle statistik Evropské komise snížila v Lotyšsku v srpnu o 3,4 p.b. Přestože průmyslových zakázek pro nejbližší měsíce přibývá, v náladách lotyšských podnikatelů převládá skepse z vývoje v Evropě a zejména v eurozóně.

Na druhé straně pokud jde o celkovou finančně ekonomickou kondici, Lotyšsko je dnes  rozhodně lépe připraveno zvládat turbulence na světových trzích, než tomu bylo před krizí. Země je daleko méně zranitelná vůči náhlým výkyvům kapitálových toků, jelikož cenová bublina na realitním trhu praskla a ekonomika je mnohem vyváženější.  

Nejslabším článkem lotyšského hospodářství zůstávají domácnosti, a to navzdory postupnému zlepšování situace na pracovním trhu a obnovenému mírnému růstu mezd. Domácí spotřebu brzdí nejen nová vlna inflace, ale zejména dlouhodobá nedůvěra a nejistota populace.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

viz výše

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Dlouhodobě jsou v Lotyšsku pro české podniky otevřeny dveře především v těchto sektorech:

  • Energetika s důrazem na ekologii – biomasa, bioplyn, sluneční energie, kogenerační jednotky, malé vodní či větrné elektrárny.
  • Zemědělství a potravinářství – zařízení farem (živočišná výroba, mechanizace), mlékáren (nová technologická zařízení, masokombinátů (jatka), pekáren, likvidace odpadů z provozu.
  • Strojírenství – opravárenské podniky (železniční, přístavy), strojní výroba, dodávky nových technologií např. pro výrobu nápojů, obráběcí stroje a stroje na těžbu a zpracování dřeva a zpracování kovů
  • Tranzit, doprava, infrastruktura – modernizace vozového parku (ekologické autobusy, tramvaje, vlaky) a modernizace silniční a železniční sítě – Via Baltica (silnice) a Rail Baltica (železnice) – signalizační a automatizační systémy, modernizace dopravních sítí, modernizace přístavů a přístupové infrastruktury
  • Ekologie – zejména čistírny odpadních vod. Pro dodavatele ekologických zařízení se rýsují velké možnosti (zejména čističky odpadních vod apod. ), a to zejména u projektů kofinancovaných z evropských prostředků
  • Stavebnictví – i přes současné silné ochlazení boomu v oblasti nemovitostí a tím i rapidní snížení poptávky v odvětví stavebnictví, vidíme resort stavebnictví pro české exportéry stále jako perspektivní. Poptávka po stavebních materiálech a technologiích z ČR v Lotyšsku trvá (i když v menší míře). Perspektivní jsou především tzv. energy saving programs (programy šetřící energii) – oblast stavebních izolací (zateplování budov) atd.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb na lotyšském trhu

Perspektivy lze vidět i nadále v oblasti služeb dopravního a komunikačního sektoru, v rozvoji turismu i v kompatibilitě destinací obou leteckých dopravců - ČSA a airBaltic

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter