Lotyšsko: Zahraniční obchod země

© Zastupitelský úřad Riga (Lotyšsko)

Podobně jako v případě České republiky, připadá v lotyšském ZO lví podíl na země Evropské unie, mezi nimiž vedou Estonsko a Litva, zároveň však zůstávají důležitými partnery i mimounijní, především sousední státy (RU, BY).

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Krize lotyšské ekonomiky vedla ke zlomu v ZO Lotyšska.  Původní trend roku 2008, který byl charakteristický tím, že se export zvyšoval daleko dynamičtěji a import mírně klesal, se zásadně změnil od listopadu 2008, kdy (negativní saldo ZO činilo 210,5 mil. LVL = 299,5 mil. EUR) začaly klesat jak import (o 22 %), tak i export,  i když pomaleji (o 18 %).

Export zboží z Lotyšska se v roce 2008 ve srovnání s předchozím rokem ještě zvýšil o 9,6 %, ale za rok 2009 klesla jeho hodnota o 22,1 %. Dovozy zboží adekvátně klesly v r. 2008 o 3,2 % a za rok 2009 o 39,6 %.

Pokud jde o sektor služeb, pak jejich export z LV v r. 2008 stoupl o 16,0 % a import o 10,6 %. Nicméně v roce 2009 klesl celkový vývoz služeb o 9,5 % a dovoz o 26,4 %.

V roce 2009 bylo cca 80% záporné bilance ve výměně zboží vykryto kladným saldem v obchodu službami.

Od roku 2010 se situace v zahrnaiční výměně začala opět zlepšovat, a to zejména díky intenzívnímu růstu vývozu. Export zboží v r. 2010 stoupl o 30,3 % (ve srovnatelných cenách o 19,6 %) a dostal se na předkrizovou úroveň. Také v prvním pololetí 2011 rostly vývozy mimořádně dynamicky, cca o 35 % proti stejnému období předchozího roku.

Rychlý růst zaznamenaly rovněž dovozy do Lotyšska - o 15,6% ve srovnatelných cenách v r. 2010 a o 34 % v 1. pol. 2011 (v aktuálních cenách)

Hlavními obchodními partnery Lotyšska v r. 2010 byly EU-15 (35 %), Litva a Estonsko (celkem 30 %), další země EU (7 %), SNS (15 %) a zbytek světa (13 %).

V prvním pololetí 2011 byly největšími obchodními partnery Litva (17,1 %), Rusko (10,9 %), Estonsko (10,2 %), Německo, Polsko, Švédsko a Finsko.

Podrobnosti na téma zahraničního obchodu (včetně tabulek a grafů) lze najít na adrese:

http://www.em.gov.lv/images/modules/items/tsdep/zin_2011_1/2011_jun_eng.pdf (2011_jun_eng.pdf, )

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

.

Souborové přílohy:

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Od 1. 5. 2004 je Lotyšsko členem EU a tudíž realizuje obchodní politiku a aplikuje celní pravidla Unie (byla prováděna harmonizace celních pravidel s předpisy EU).

Lotyšsko se stalo částí Evropské celní a daňové unie (European Taxation and Customs Union) a jednotného evropského trhu. Celní systém (režim) EU je řízený především:

  • Evropským celním zákoníkem jako základní částí hmotného práva, jak bylo potvrzeno nařízením Evropské rady (ER) č. 2913/92 a implementováno nařízením Evropské komise (EK) č. 2454/93
  • Nařízením ER č. 918/83, které zakládá a sjednocuje systém úlev z celních poplatků
  • Nařízením ER č. 2658/87 které zřizuje/zavádí závazný tarif statistického označení stejně jako Společný celní tarif

Ale v praxi rovněž stanoven prostřednictvím:

  • domácí legislativy zavádějící různé směrnice EU
  • domácí legislativy regulující celní pravomoce a uspořádání.

Celní režim je dále doplněný o mezinárodní smlouvy, mezi nimiž figurují normativní text listiny WTO včetně Rámcové dohody o tarifech a obchodu (GATT), Dohoda o harmonizaci jakosti komodit a kódovacího systému, Dohodu TIR a Dohodu o dočasném dovozu a vývozu ATA.

Přijatá zákonná opatření odpovídají pravidlům a zásadám přijatým GATT/WTO, jejímž je Lotyšsko členem od 10. února 1999.

Obchod s členskými zeměmi EU

Obchod s členskými státy EU ovlivnily následující změny:

  • Většina celních bariér byla odstraněna a tím byly odstraněny všechny celní procedury v rámci Jednotného trhu a místo toho byly podřízeny Celnímu zákoníku společenství, specifikovanému lotyšskou legislativou a několika bezprostředními nařízeními EU vztahujícími se k této věci.
  • S výjimkou některých pravidel pro jednotlivé cestující (allowances for individual travellers), které zůstávají v platnosti dokud nebude všechno evropské právo transformováno, žádná kvantitativní omezení již neexistují.
  • DPH, nepřímé daně a speciální daně již nejsou považovány za celní poplatky.
  • Zboží, které pochází ze starých nebo nových členských států nebo které bylo nahromaděno nebo dovezeno na jednotný trh, je nyní plně použitelné i pro volný pohyb uvnitř společenství.
  • Vyhlášky lotyšských celních úřadů ohledně původu zboží (BOI) nebo splnění podmínek sazebníku (tariff code; BOI) se staly platnými po celé EU.
  • NCTS (New Computerized Transit System), odkazující na databázi, v některých částech v platnosti od července 2003, nahradil transitní procedury na papíře, což umožňuje jak firmám, tak celním úřadům sledovat a kontrolovat pohyb zboží elektronickou cestou.

Přechodná opatření a výjimky

Některá přechodná opatření a výjimky stále ještě platí, dokud nebude plně dokončena praktická i legislativní integrace do celní unie:

  • celní procedury, předcházející vstupu do EU, musí být dokončeny, ačkoli nejsou nutné žádné další povinnosti, pokud je k dispozici všechna potřebná dokumentace
  • určité výjimky platí pokud se týče zemědělských produktů a produktů z výrobních zařízení, které nesplňují licenční standardy EU, ty potom nemohou být vyváženy do ostatních zemí EU a jsou podřízeny specifickým pravidlům a postupům
  • povolení vydaná lotyšskými úřady před vstupem ohledně (1) omezeného skladování, (2) dočasného přístupu/užívání/spotřeby, (3) zvláštní manipulace a (4) svobodných zón a volného skladování byla již sladěna plně s právními předpisy cestou formální úpravy
  • vyjádření a deklarace vydané lotyšskými úřady ztratily veškerou závaznost, kterou měly před vstupem
  • dodávky zemědělských produktů jsou podřízeny speciálním předpisům a výjimkám z obecného postupu

Rusko a SNS

Obchod s Ruskem byl a také i nadále zůstává jedním ze základů lotyšské ekonomiky.  RF je nejvýznamnějším lotyšským obchodním partnerem mimo EU, podnikatelé ze starých členských států stále více využívají Lotyšsko jako komerční „most“ pro vstup na ruský trh.

Lotyšsko dosud nemá s Ruskem dotvořen smluvní rámec, nemá ani investiční dohodu. .

Obchodní vztahy mezi Ruskem a EU jsou podřízeny Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA) z roku 1997, která Rusku mj. poskytuje doložku nejvyšších výhod (Most Favoured Nation Status). Dohoda byla rozšířena o nové členské státy včetně Lotyšska protokolem z 27. dubna 2004.

V důsledku toho – s výjimkou některých ocelářských výrobků – neexistují žádná množstevní omezení na dovoz nebo vývoz.

Podobné dohody (ne vždy tak výhodné) byly uzavřeny i s Arménií, Kyrgyzstánem, Turkmenistánem, Ázerbájdžánem, Moldavskem, Ukrajinou, Běloruskem, Mongolskem, Uzbekistánem, Gruzií, Kazachstánem a Tádžikistánem.

Více podrobností ohledně vztahů EU se zeměmi SNS na:

Další informace na:

Obchod se zeměmi mimo EU

V obchodním režimu se třetími zeměmi nastaly po vstupu Lotyšska do EU výrazné změny.

Celní poplatky jsou nahrazeny „Společným celním tarifem“ (CCT), který platí na dovoz zboží přes vnější hranice EU. Zatímco sazebník je společný pro všechny členské země, výše celní sazby se liší v závislosti na druhu a původu zboží, jak je stanoveno ekonomickými a politickými posouzeními. „Sazba“ odkazuje na kombinaci klasifikaci zboží (tzv. Rejstřík/seznam; „nomenklaturu“) a celní sazbu (duty rate), která platí pro příslušnou klasifikaci/druh. Celní sazba dále zohledňuje všechnu ostatní specifickou evropskou legislativu, která ovlivňuje výši celní sazby na jednotlivé dovozy. Za účelem dostatečné míry praktičnosti, Celní sazebník vyžaduje vydání závazných tarifních informací (Binding tariff information – BTI) na každý ekonomický subjekt, umožňující potřebnou klasifikaci zboží a potřebný statistický rejstřík. Systém BTI je zachycen prostřednictvím databáze udržované Evropskou komisí, dostupné na:

Od 1. května 2004 Lotyšsko může využívat výhody plynoucí z obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi. EU uzavřela dohody o volném obchodu s následujícími státy: se zeměmi Evropské zóny volného obchodu (EFTA; Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko), s Mexikem, Marokem, Tuniskem, Tureckem, Izraelem a Jordánskem.

Celní poplatky jsou splatné v zemi vstupu, kde je dovážené zboží procleno pro pohyb uvnitř společenství (EU).

Certifikáty o původu vydané mezi Lotyšskem a třetími zeměmi zůstávají v platnosti pouze pokud nejsou v protikladu s preferenčními dohodami EU (které neurčí překážku), pokud byly vydány před vstupem do EU nebo pokud byly oznámeny celním úřadům před 1. zářím 2004. Osvědčení zůstanou v platnosti do 3 let a budou zaručovat nakládání podle preferenčních tarifů (preferential tariff treatment), umožňujíc přitom zproštění tohoto zboží od celních poplatků. Obecné informace o pravidlech původu na:

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Obchodní politika Lotyšska je liberální, Lotyšsko uplatňovalo smlouvy o volném obchodu s více než 20 zeměmi, to vše však přestalo platit vstupem do EU 1. 5. 2004.

Se vstupem do EU 1. května 2004 nové členské státy již neuplatňují ochranu obchodu na národní bázi. Veškerá opatření přijatá novými členskými státy ztrácí platnost. Zároveň tím vstoupila v platnost všechna opatření EU na ochranu obchodu. 

Vracení a promíjení celních poplatků (Repayments and Remission)

Prahová hodnota, do které členské státy mohou rozhodovat  ohledně nevrácení, navrácení či odpouštění celních poplatků, je v současnosti nastavena na sumu EUR 500 000, což bylo zavedeno společně s novými postupovými pravidly poměrně nedávno. Všechny nároky škody nad tuto částku musí být řešeny prostřednictvím oficiálních lotyšských úřadů.

Více informací na:

Tarifní kvóty EU (EU Tariff quotas)

Od 1. května 2005 firmy mohou využít tarifních kvót EU, které jim povolují dovoz omezeného množství specifických druhů zboží v omezené době při snížených nebo nulových celních poplatcích.

S ohledem na politický vývoj se očekává, že EU ještě dále zvýší kvóty na ocel,  textil a další zboží z určitých zemí, konkrétně z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu (ocel) a Číny (spotřební zboží), s cílem pokrýt zvýšenou poptávku po vstupu nových členských států.

Kvóty jsou ustaveny na roční bázi; pouze deklaranti by se měli hlásit dle rozpisu kvót, které jsou přidělovány  systémem prvního žádajícího.

Informace o příslušných kvótách a jejich rozpisech jsou na webových stránkách:

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

V Lotyšsku existují 4 zóny volného obchodu (FTZ, z toho 2 speciální) podle bilaterálních jednání s EU v průběhu vstupních rozhovorů. Tyto oblasti zahrnují:

Rižský obchodní přístav a přístav Ventspils a Speciální ekonomické zóny Liepája (rovněž přístav) a Rézekne. Město Rezekne leží ve vnitrozemí – ve východní části Lotyšska poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem.

 Z hlediska cel a daní není území zón považováno za vnitrostátní teritorium a jsou proto uplatňovány úlevy při platbě daní; všechny tyto privilegované zóny nabízí většinou podobné výhody pro investory. Od 1. 1. 2003 nemohou slevy překročit hodnotu 50 % celkové sumy.

Základem pobídkového systému pro společnosti operující v těchto zónách jsou:

  • sleva ve výši 80 % z daně z nemovitostí
  • sleva 80 % z daně z příjmu právnických osob (základní sazba je 25 %)
  • 80 % sleva na daň z dividend,platů administrativního personálu a z plateb za využívání intelektuálních schopností
  • DPH 0 % na většinu zboží včetně jeho skladování a služeb poskytovaných uvnitř volných zón
  • osvobození od spotřební daně a celní daně na výrobky přivážené ze zahraničí a vyvážené do zahraničí

Podrobnější informace lze nalézt na internetové stránce Lotyšské investiční a rozvojové agentury (www. liaa. gov. lv)

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter