Lotyšsko: Základní informace o teritoriu

© Zastupitelský úřad Riga (Lotyšsko)

1.1. Oficiální název státu

  • Latvijas Republika (Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko, lotyšsky Latvija)
  • Politický systém: demokratická parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident
  • Kód země: LV


Název Lotyšska pochází z názvu starobaltského (indoevropského) kmene Latgalů (v lotyšštině latgali), ze kterého pochází kořeny budoucího lotyšského národa.

Název státu v jiných jazycích:

  • Anglicky – Latvia
  • Německy – Lettland
  • Francouzsky – Lettonie
  • Španělsky – Letonia

Nejstarší dochované záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její znovuzrození se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 postaral Ansis Cīrulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý.

  • Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)

Souborové přílohy:

zpět na začátek

1.2. Rozloha

  • Rozloha: 64 589 km2
  • Ze západu na východ je Lotyšsko dlouhé 450 km a ze severu na jih měří pouhých 210 km.
  • Celková délka hranic: 1 862 km, z toho 494 km mořská hranice
  • Sousední státy: Litva (576 km), Estonsko (343 km), Rusko (282 km), Bělorusko (176 km)

Lotyšsko je situováno v SV Evropě na pobřeží Baltského moře. Již od středověku Lotyšsko zaujímalo klíčovou pozici na tradiční obchodní křižovatce. Tvoří vlastně most mezi západní Evropou a Ruskem. Známá „Cesta Vikingů k Řekům“, o které se píše již ve starých kronikách, vedla ze Skandinávie přes lotyšské teritorium podél řeky Daugavy do starého Ruska a Byzantské říše.

Další geografické údaje

  • průměrná nadmořská výška 87 m n.m.
  • nejvyšší vrchol – Gaiziňkalns 311,6 m n.m.
  • řeky – cca 12 000 o celkové délce 38 000 km
    • největší Daugava (1020 km, z toho 357 km v Lotyšsku)
    • nejdelší na lotyšském teritoriu – Gauja (452 km)
  • jezera a rybníky cca 3 000
    • největší jezero Lubáns 80,7 km2
    • nejhlubší jezero Drídzis 65,1 m
  • Vodní zdroje zabírají 1,7 % lotyšského území
  • roční srážky 677 mm
  • průměrná vlhkost 83 %
  • průměrná teplota 6,3 °C

Klima

Počasí v Lotyšsku je ovlivňováno mírným přímořským klimatem s častými změnami vysokého a nízkého tlaku a poměrně vysokým množstvím srážek. Průměrná teplota v létě 15,8°C, (v hl.městě 16,1°C), v zimě -4,5°C (v hl. městě -3,8°C) Nejteplejší měsíc – červenec, nejstudenější – leden, velmi charakteristická je vysoká vlhkost vzduchu.

Fauna a flora

Lotyšsko se nachází v oblasti mírného pásu. Díky blízkosti Baltského moře zde můžete najít specifické přímořské druhy rostlin i zvířat. Na druhou stranu se tu vyskytuje i silně zastoupená kontinentální vegetace.Lesní porosty zaujímají 55,7 % celkové rozlohy Lotyšska (3,6 mil. ha) a tento ukazatel neustále mírně vzrůstá.

Množství volné krajiny zaručuje výskyt i ohrožených druhů zvířat – např. existuje zde největší evropská populace bobrů a vlků. Klimatické podmínky jsou ideální pro ptactvo, kterého tu hnízdí na 223 druhů např. orel mořský, volavky a tisíce čápů. Okolo 9 % lotyšské krajiny je přírodní rezervací.

Nerostné suroviny

Lotyšsko není příliš bohaté na užitečné nerosty. Jediným minerálem, který má svým objemem zásob (cca 530 000 000 t ) pro Lotyšsko větší ekonomický význam, je rašelina, sloužící jako topivo. Největší naleziště rašeliny jsou v okolí Rigy,v okresech Preili, Ludza, Valka a Aizkraukle. Ekonomicky významná jsou rovněž naleziště dolomitu, který slouží jako stavební materiál (střední a východní Lotyšsko), dále pak vápence (okres Saldus), sádry (okolí Rigy a Bausky), jílu, oblázkového štěrku a písku (po celém území státu).

 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel

  • 2 230 500 ( k 31. 12. 2009)

Výše uvedený údaj sice nebyl zatím úředně upraven, nicméně podle posledních šetření provedených na konci léta 2011 se počet obyvatel Lotyšska snížil na cca dva milióny, jednak vlivem slabé porodnosti, ale zejména kvůli masívní emigraci. Odhaduje se, že za posledních pět let zemi opustilo na 200 000 obyvatel. Více řeknou očekávané výsledky jarního sčítání lidu.  Většina odcházejících směřuje na Bristské ostrovy, od letoška též na nově otevřené pracovní trhy Německa a Rakouska, část ruskojazyčných, zejména starších obyvatel využívá nabídky k osídlení v Ruské federaci.

Alarmujícím ukazatelem je očekávaná délka života, která je v Lotyšsku nejnižší v rámci Evropské unie (70,7 roku).

Hustota na km2

  • 35,16 obyv./ km2 (také tento údaj bude na základě sčítání lidu 2011 v nejbližší době upřesněn).

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Vlivem hospodářské krize se podíl ekonomicky činného obyvatelstva na celkovém počtu obyvatelstva  v uplynulých letech snížil. Jestliže v r. 2009 činil 986,7 tis. osob (ve věku 15-74 let) a míra ekonomické aktivity osob ve věku 15-64 let činila 73,9 %, pak podle údaje z konce r. 2010 to bylo adekvátně 937,7 tis. a 73,4 %, poslední údaj se však jeví jako nadhodnocený.   Míra nezaměstnanosti v krizovém roce 2009 činila 16,9 %, v roce 2010 se situace na pracovním trhu začala postupně zlepšovat a na konci léta 2011 vykazovala 11,6 %. Lotyšsko patří k zemím s  vysokým podílem stínové ekonomiky a tedy i neregistrované zaměstnanosti.

Míra zaměstnanosti mužů koncem r. 2010 činila 61 %, u žen to bylo 60,2 %. V krizi byl vzhledem k útlumu průmyslových oborů zaznamenán větší úbytek zaměstnanosti mužů, nyní jsou to opět oni, kdo se rychleji vracejí na pracovní trh.

Podle oborového členění vypadala koncem r. 2010 struktura zaměstnanosti následovně: veřejné služby (vč. školství, zdravotnictví, bezpečnosti apod.) 22 %, obchod 20 %, další komerční služby 15 %, zpracovatelský průmysl 14 %, primární sektory 10 %, doprava a spoje 10 %, stavebnictví 7 % a energetika 2 %.

 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

údaje budou doplněny po zveřejnění výsledků sčítání lidu 2011

 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

NárodnostObčané LotyšskaBez občanstvíS cizím občanstvímCelkem%
Lotyši 1 340 648    1 616    1 1751 343 43959,2 %
Rusové    374 200235 908  26 697  636 80528,0 %
Bělorusové     33 132  48 104    2 284     83 5203,7 %
Ukrajinci     17 753  34 106    4 881     56 74012,5 %
Poláci     40 966  12 148       910     54 0242,4 %
Litevci     18 7339 666    2 344     30 7431,3 %
Židé      6 606    3 060       473    10 1390,5 %
Romové      8 000       537    45      8 5820,4 %
Němci      2 084    1 339       934       4 3570,2 %
Estonci      1 496       540       461       2 4970,1 %
Češi           57         16       108          1810,008 %
Ostatní     12 215   11 021     16 631     39 8671,7 %
Celkem1 855 890358 06156 9432 270 894100 %

Pramen: Naturalizační úřad, stav k 31. 12. 2008

Podíl občanů Lotyšska na celkovém počtu obyvatel: 81,7 % (loni 81,6 %) napovídá o tom, že neustále mírně roste počet obyvatel – občanů a relativně klesá počet lidí bez lotyšské státní příslušnosti ( 15,8 % „neobčanů“ v r. 2008, 16,3 % v r. 2007).

Souborové přílohy:

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v oblasti Latgale, ortodoxní-pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství  tvoří cca 8 % a 35 % obyvatel je bez náboženského vyznání.

 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Oficiálním jazykem v Lotyšsku je lotyština, která patří k samostatné baltské větvi indoevropských jazyků, s níž jsou nejpříbuznější jazyky slovanské. Lotyštině nejbližším jazykem je litevština. Lotyština převzala při své gramatické reformě z češtiny čárky a háčky nad písmeny. Lotyština je mateřským jazykem pro 59,2 % obyvatel, což představuje cca 1,34 mil. obyvatel. Mimo území Lotyšska hovoří tímto jazykem cca 150 000 lidí.

Nový jazykový zákon byl přijat Saeimou 9. 12. 1999 (vstoupil v platnost 1. 9. 2000). Tento zákon odpovídá mezinárodním standardům a zároveň zajišťuje šíření a ochranu lotyšského jazyka. Následné vládní vyhlášky upravují vyžadovanou úroveň znalosti jazyka pro určitá povolání, tlumočení veřejných akcí do státního jazyka, pravidla transkripce nelotyšských jmen apod. Ruská strana tento zákon kritizuje a odsuzuje, neboť dle jejího názoru diskriminuje ruskojazyčnou menšinu.

Většina obyvatel Lotyšska ovládá ruštinu. Mladší generace a pracovníci veřejné správy, státních orgánů a institucí, služeb, oblasti cestovního ruchu v čím dál větší míře ovládají angličtinu, méně je používána němčina a další světové jazyky.

Historicky vždy převládaly na území Lotyšska v souvislosti s politickou nadvládou 2 jazyky – němčina a ruština. Proto výuce lotyšského jazyka a rozvoji lotyšské kultury vláda věnuje mimořádnou pozornost.

Základní výrazy v lotyštině:

  • Ahoj – sveiks
  • Děkuji – paldies
  • Na shledanou – uz redzéšanos
  • Prosím – lúdzu
  • Ano – já
  • Promiňte – Atvainojiet
  • Ne – né

Stručná historie Lotyšska

  • První osídlení dnešního Lotyšska proběhlo 9000 let před naším letopočtem. Baltské kmeny a samotní Lotyši přišli na toto území 2000 let před naším letopočtem. Současní Lotyši jsou potomci nejen původních Baltských kmenů, ale také Ugro-finských obyvatel.
  • Díky strategické poloze na obchodní stezce bylo Lotyšsko po celý středověk i novověk ve středu zájmu velkých mocností a pod jejich vlivem (Rusové, Švédové, Němci, Poláci).
  • V roce 1201 byla založena Riga. O něco později se stala jedním z klíčových členů Hanzovní ligy.
  • Na konci 19. století byla Riga třetím největším průmyslovým centrem a čtvrtým největším městem carského Ruska.
  • Po konci První světové války se Lotyšsko poprvé osamostatňuje – 18. listopadu 1918.
  • Během necelých 20 let samostatné republiky Lotyšsko zaznamenává obrovský růst v ekonomické, mezinárodně-obchodní, ale také kulturní sféře.
  • 23. října 1939 byl představiteli Německa a Sovětského svazu podepsán pakt Molotov-Ribbentrop o rozdělení vlivu v Pobaltských státech.
  • Mezi lety 1939 až 1944 bylo Lotyšsko okupováno nejdříve Sovětským svazem, pak Německem a poté od roku 1944 až 1991 opět Sovětským svazem.
  • Během okupace byly tisíce lidí přemístěny na Sibiř. Naprostá většina z nich transport nebo následný pobyt nepřežila.
  • 21. října 1991 získalo Lotyšsko opět nezávislost.
  • V roce 2004 se Lotyšsko stalo členem Evropské Unie a NATO.
 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Územní reformu a vytvoření nových regionálních celků Lotyšsko připravovalo 15 let. Zákon o územně správní reformě byl přijat v r. 1998, reforma však nebyla až do prosince 2008 v plné míře uskutečněna a implementace uvedeného zákona probíhala se značnými problémy. K urychlení jeho definitivního přijetí bezesporu přispěla hluboká ekonomická a sociální krize v zemi.Tečkou za tímto zdlouhavým procesem se stalo dne 18. prosince 2008 schválení „Zákona o územním členění“ podle kterého má být Lotyšsko rozděleno na 109 celků a  z toho 9 republikových měst.

Administrativně bylo území Lotyšska až dosud rozděleno na 467 samosprávných obcí, 11 oblastí, 26 okresů, 65 měst a 7 velkých měst. Celkově je na území Lotyšska 77 měst, z nich 22 má více než 10 000 obyvatel.

Hlavním cílem této reformy bylo vytvoření větších správních jednotek (krajů) spojením dosavadních menších správních celků. S tím bylo samozřejmě spojeno radikální snížení počtu administrativně-správních úředníků a tím i nákladů SROV.

Transformace územních celků předpokládá snížení počtu samosprávných celků z  553  na  109 (100 krajů a 9 republikových měst), nejmenší z těchto samosprávných celků mají mít minimálně 3 300 obyvatel, největší pak okolo 60 000.

K republikovým městům byla zařazena vedle Rigy města: Jelgava, Liepája, Rezekne, Daugavpils, Ventspils, Jurmala, Valmiera a Jekabpils. Hlavním městem je  Rīga,.

Rīga (720 tisíc obyvatel)

Riga je hlavním městem Lotyšska, ale také největším městem celého Pobaltí. Město se rozkládá při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu. Riga je hospodářským a kulturním centrem celého Lotyšska. V roce 2001 oslavilo město významné výročí 800 let od  svého založení. Staré město je turisticky velice atraktivní, i proto je zapsáno na seznam celosvětového kulturního dědictví UNESCO.

Mezi hlavní průmyslová odvětví, zastoupená v Rize, patří strojírenství, potravinářství a dřevozpracující průmysl. Riga je důležitým dopravním uzlem, kříží se tu významné silnice železnice. Město disponuje také přístavem a největším mezinárodním letištěm v Pobaltí.

Více informací na:

Daugavpils (105 958 obyvatel)

Druhým největším lotyšským městem je Daugavpils. Město se rozprostírá na obou březích řeky Daugavy. Daugavpils je jednou z nejvýznamnějších dopravních křižovatek v zemi, rozbíhají se tu silnice i železnice na Rigu, Rēzekne, do Běloruska i Litvy. Město je centrem různých průmyslových odvětví jako je strojírenství, chemie,  potravinářský a dřevozpracující průmysl.

Další informace:

Liepāja (85 050 obyvatel)

Přístav Liepāja je třetím největším lotyšským městem. Město je obklopené Baltským mořem a jezery Liepāja a Tosmāre. Jezero Liepāja je propojeno s mořem Obchodním kanálem, který prochází středem města. Liepāja je významným administrativním, kulturním a průmyslovým centrem západní části země, v létě je okolí Liepāji hojně využíváno k rekreaci.

Další informace:

Jelgava (65 635 obyvatel)

Čtvrté největší lotyšské město leží na řece Lielupeasi 45 kilometrů na jihozápad od Rigy. Slavná historie Jelgavy se váže ke Kuronskému vévodství, jehož byla hlavním městem. Je nejen významným průmyslovým střediskem, ale také důležitou dopravní křižovatkou.

Další informace:

Jūrmala (55 580 obyvatel)

Podlouhlé přímořské letovisko, táhnoucí se v délce 30 kilometrů západně od Rigy, je pátým největším lotyšským městem. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro klasické dovolené rodin s dětmi. Severní okraj Jūrmaly lemuje pobřeží Rižského zálivu, zatímco podél jižního teče řeka Lielupe, která mezi Rigou a Jūrmalou ústí do moře.

Další informace:

Ventspils (43 299 obyvatel)

Celoročně nezamrzající přístav Ventspils leží v severozápadní části země při ústí řeky Venty do Baltského moře. Na tradiční rybolov v této oblasti navazuje zpracování ryb, který je nejdůležitějším průmyslovým oborem ve městě.

Další informace:

Kulturně a historicky se Lotyšsko dělí na 4 kraje: Kurzeme (Kurzemsko) v západní části země, Zemgale (Zemgalsko) v jižní části, Vidzeme (Vidzemsko) ve střední a severní části země včetně Rigy a Latgale (Latgalsko) ve východní části.

 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Základní peněžní jednotkou je lat (1 Lats, mezinárodní zkratka je LVL, na domácím trhu označován zkratkou Ls). Jeden lat má sto santimů (1 santims – zkratka se neužívá). Lat byl zaveden v říjnu r. 1993. V rámci příprav na přijetí eura, byl s účinností od 1. 1. 2005 zafixován kurs latu k euro (1 EUR/0,702804 LVL) a od 2. 5. 2005 je Lotyšsko zapojeno do ERM II. Přijetí eura původně plánované na rok 2008 bylo v důsledku krize odloženo na rok 2014. Podle nejnovějšího vývoje základních ukazatelů je Lotyšsko na nejlepší cestě tento termín dodržet, i když mnohé bude záviset také na vývoji hospodářské a finanční situace ve světě.

Ve velkých hotelích je možné platit světovými měnami. Ve směnárnách (lotyšsky „maiňa“) a bankách je možno měnit hlavní světové měny a také měny sousedních států. Česká koruna není směnitelná ve všech směnárnách, naopak je k dispozici prakticky ve všech bankách (např. Parex, Unibanka). V Lotyšsku je možné směnit valuty v kteroukoliv denní i noční dobu, směnárny jsou četné, zejména v Rize. V pouličních směnárnách i v bankách je podobný, nevýhodný je v pouličních směnárnách ve večerních a nočních hodinách a o sobotách a nedělích, kdy jsou kursy daleko nevýhodnější než během týdne. Dolarové bankovky jsou přijímány jen od roku emise 1995, a to v čistém nepoškozeném stavu, u eur zase není možné vyměnit mince. Banky jsou otevřeny převážně od 9:00–17:00 od pondělí do pátku.

 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Hlavním státním svátkem Lotyšska je 18. listopad – vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky roku 1918. Druhým nejdůležitějším svátkem je pak 4. květen – den obnovení lotyšské nezávislosti v r. 1990.

Dalšími svátky, kdy se nepracuje, jsou:

  • 1. leden – Nový rok
  • Velký pátek a Pondělí velikonoční
  • 1. květen – Svátek práce
  • 8. květen – porážka fašismu
  • 23. červen – Lígo (letní slunovrat)
  • 24. červen – Jánis (letní slunovrat)
  • 24. prosinec (nově od r. 2008)
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční
  • 31. prosinec – Silvestr

Běžná pracovní doba je 8 hodin. Pracovní doba v úřadech nejčastěji začíná v 8:30 hod., základní a střední školy zahajují vyučování v 8:00 hod. Supermarkety a obchody se základním zboží mají vesměs otevřeno od 8:00 do 20:00 hod., často i do 22:00. Mnoho hlavně menších soukromých obchodů s potravinami a některé lékárny mají otevřeno 24 hodin denně a kromě velkých svátků prakticky každý den.

 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Obchodní jednání je možno uskutečnit kromě měsíce srpna, kdy má dovolenou téměř celé Lotyšsko, po celý rok a kromě státních svátků, které Lotyši slaví poměrně hodně horlivě.

Je zvykem oslovovat se křestními jmény, a to prakticky hned od prvního momentu navázání kontaktu, tituly se používají zřídka. Nebuďte překvapeni, pokud Vám Lotyši prakticky hned začnou tykat.

Lotyši všeobecně jsou zvyklí chodit později spát a také pak později ráno vstávat, obědvají okolo 14:00 hod.

Velkou výhodou bývá nalezení obchodního partnera s kontakty na orgány státní či místní správy. Je nutné počítat s přetrvávajícími byrokratickými omezeními a návyky.

Mnohem častěji než v ČR jsou darovány květiny (i mužům), při návštěvě jsou pravidlem. Ženy mají v lotyšské společnosti viditelně vyšší postavení než v ČR, včetně nejvyšších politických postů.

Malé zpoždění je spíše pravidlem než výjimkou a bývá samozřejmě i z druhé strany  tolerováno (dopravní zácpy v hlavním městě Rize), přesto doporučujeme chodit včas.

 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Obecně platí, že první pomoc je poskytována bezplatně jak občanům Lotyšska, tak i cizincům zdarma, za vše ostatní se platí.

I přes existenci evropské karty zdravotního pojištění doporučujeme proto mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí s tím, že čeští občané si částku za ošetření zaplatí v Lotyšsku hotově a zpětně ji vyúčtují české zdravotní pojišťovně.

Cizinec zaměstnaný v Lotyšsku (nehovoříme samozřejmě o turistech) se může zaregistrovat u lékaře prvního kontaktu (praktický lékař). Předtím se vyplatí zjistit, zda je lékař napojený na síť zdravotního pojištění, anebo zda pracuje pouze za hotovost. Registrace u lékaře je bezplatná, ale je třeba si přinést povolení k pobytu s přiděleným individuálním osobním číslem. Poté je nutné zajít na úřad, který spravuje zdravotní péči o obyvatele (Primary Health Care Administration), poslat potvrzení o výběru lékaře a do 30 dnů úřad pacientovi přidělí registrační kartu a číslo pojištění. Tato kartička pojištěnce je jakousi vstupenkou do všech státních zdravotnických zařízení. Kdo má zájem o vyšší standard péče, o lepší vyšetření na modernějších přístrojích a podobně, může se připojistit.

V případě přírodní turistiky( případně agroturistiky) po Lotyšsku doporučujeme podstoupit očkování proti klíšťové encefalitidě, protože výskyt infikovaných klíšťat patří mezi největší v Evropě.

Léky a jiné medicínské pomůcky se dají koupit pouze v lékárnách ( „Aptieka“).

Důležitá telefonní čísla:

  • První pomoc 03
  • Tísňové volání 112
  • Policie 02
  • Hasiči 01
  • Informace 118
 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

K cestám do Lotyšska je pro občany ČR nezbytný platný doklad totožnosti – pas (cestovní, služební, diplomatický) nebo jakýkoliv platný občanský průkaz. Dítě mladší 15 let musí mít vždy svůj vlastní doklad (nestačí, aby bylo zapsáno v pase rodiče).

Při cestě motorovým vozidlem je nutné mít malý technický průkaz vozidla, řidičský průkaz (nemusí být mezinárodní, platný je i český řidičský průkaz) a doklad o zaplacení povinného ručení. Při cestě služebním vozidlem je nezbytné mít ověřené potvrzení od firmy, že souhlasí s tím, aby dané vozidlo bylo použito uvedenou osobou k cestě do Lotyšska. Obdobné potvrzení je nutné i v případě, že vozidlo patří jinému majiteli, než který ho k cestě do Lotyšska využije.

Mezinárodní očkovací průkaz není k cestám do Lotyšska nezbytný.

Víza, režim vstupu, přihlašovací povinnost

Občan členské země EU může do Lotyšska přicestovat podle platných pravidel volného pohybu osob v rámci EU. Pokud je jeho plánovaný pobyt delší než tři měsíce měl by se do 30 dnů po příjezdu registrovat na oddělení evidence obyvatel příslušného městského úřadu adresu pobytu. Občan ČR má právo požádat o povolení k přechodnému pobytu občana Evropské unie, které uděluje Imigrační úřad (výjimky se vztahují na zaměstnance na sezónních pracích, zaměstnance v Lotyšsku, kteří žijí v jiné zemi EU, a dále na zájemce o pracovní poměr v Lotyšsku, kteří jej bez povolení k přechodnému pobytu mohou hledat 6 měsíců). Vyřízení povolení k přechodnému pobytu by mělo být čistě formální záležitostí, tento proces by měl trvat maximálně 1 měsíc. K vydání povolení k přechodnému pobytu by měl mít občan potvrzení o registrované nové adrese pobytu u příslušného úřadu, platné dlouhodobé zdravotní pojištění (povinné ze zákona, anebo komerční pojištění do zahraničí) a doklad o příjmech.

Jedinými zákonnými důvody pro odmítnutí udělení pobytového povolení jsou ohrožení bezpečnosti státu a podezření z nebezpečné kriminální činnosti.

Celní a devizové předpisy

27. 12. 2007 se Lotyšsko spolu s dalšími devíti státy EU stalo součástí Schengenského prostoru. Odpadly sice pohraniční kontroly, v hraničním pásmu však operuje pohraniční policie, která může zkontrolovat kterékoliv projíždějící vozidlo. Zrušením hranic se však zintenzivňuje spolupráce na úrovni policií a je umožněna působnost národní policie i na teritoriu jiné země Schengenu (např. při pronásledování svých trestně stíhaných občanů apod.).

Vzhledem k členství obou zemí v EU je dovoz veškerého zboží neomezený, pohraniční policie si pouze vyhrazuje právo kontrolovat kohokoliv při vstupu do země při důvodném podezření na pašování zbraní, drog či nebezpečného materiálu. Zůstávají omezení co se týče vývozu alkoholu a cigaret.

Při převozu zvířat je nutné mít na každé zvíře mezinárodní certifikát a očkovací průkaz (tzv. žlutý pas).

Do Lotyšska se nesmí bez povolení dovážet zbraně, munice, výbušniny a chemikálie, narkotika a psychotropní látky, pornografické materiály a čistý líh.

Tax-free

Pokud cestujete do Lotyšska z nečlenské země EU, máte možnost využít vrácení DPH u zboží zakoupeného během lotyšského pobytu. Zboží je třeba zakoupit v obchodě s označením Tax-free a při zakoupení předložíte cestovní pas a vyplníte příslušný platební doklad na vrácení peněz. Seznam všech obchodů s fax free naleznete na www.taxfree.lv.

Nakupování

Ceny jsou vždy vyznačeny v latech Ls (LVL). Většina spotřebního zboží podléhá  22 % DPH. Při placení je nejběžnější formou bezhotovostní styk. Naprostá většina obchodů, ale také hotely, restaurace, kavárny nebo taxi přijímají platební karty (EuroCard, MasterCard, VISA, JCB, Diner´s club, American Express a Eurochecque).

Otevírací hodiny u menších obchodů:

  • Pondělí až pátek 10:00–18:00
  • Sobota 10:00–17:00
  • Neděle zavřeno

Velká nákupní střediska:

Pondělí až neděle 8:00/10:00–22:00/24:00

Některé obchody, zejména s potravinami, jsou otevřeny 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Veškeré potraviny jsou k dispozici, ceny některých jsou oproti českým až dvojnásobné. Kvalitní a čerstvé potraviny je možno nakupovat na místních tržištích. Vyvážené a známé jsou: lotyšské sýry, smetana a mléčné výrobky vůbec, máslo z konopí (Kanapé), lotyšský tmavý chleba (cca 300 druhů) a rovněž lotyšské šproty a kaviár.

Typické lotyšské výrobky a suvenýry:

Doporučujeme šperky ze stříbra či bronzu zdobené jantarem, či jantar samostatně, řemeslné výrobky – vyřezávané ze dřeva, zhotovené z kůže, tkané pletené, a další, tradičně vyráběné již po několik generací.Tyto výrobky – většinou velmi pestře barevně zdobené je většinou možno koupit ve stáncích Starého města či je shlédnout v Muzeu textilu a užitného umění  v Rize. Dlouholetou tradici má výroba keramiky ve městě Jelgava a v okolí města Daugavpils.

Velmi kvalitní a ve světě známá je kosmetika „Dzintars“ a spodní prádlo (značky Lauma, Rosme, VOVA, Effect...)

Ochrana spotřebitele

Pokud si myslíte, že byla poškozena vaše práva spotřebitele, můžete se obrátit na e-mailovou adresu info@ecclatvia.lv nebo navštivte webovou stránku www.ecclatvia.lv.

Komunikace

Během pobytu v Lotyšsku můžete využít ke komunikaci veřejné telefony, které fungují buď na mince a kreditní karty a nebo na předplacené telefonní karty. Ty si můžete zakoupit v trafice, hotelu atd. Z veřejného telefonu můžete zdarma přivolat záchrannou službu.

Pro používání mobilního telefonu doporučujeme předem zjistit ceny roamingu u vašeho domácího operátora. Při příjezdu do Lotyšska se mobilní telefon automaticky přepne na místní síť (LMT, Tele2 nebo Triatel). Více informací naleznete na webových stránkách jednotlivých operátorů www.lmt.lv , www.tele2.lv , www.triatel.lv .

Internetové kavárny naleznete v každém městě. Jejich cena začíná u 0,50 LVL. Internetové připojení je také v mnoha hotelích nebo business centrech. Bezdrátové připojení je možno využít na veřejných místech – kavárny, hotely, letiště či železniční stanice.

Poštovní služby Lotyšské pošty („Latvijas Pasts“) jsou rozmístěny po celé zemi. Ceny poštovného se odvíjí dle váhy.  Cena základního poštovného za pohlednici či lehčí dopis do Evropy činí 0,55 LVL.

Podmínky pro vývoz:

S účinností od 1. 7. 2006 byla upravena výše finanční hotovosti při vývozu či dovozu přes státní hranici Lotyšské republiky. Jakákoliv finanční hotovost, včetně šeků, platebních příkazů atd., převyšující částku 10 000 EUR, musí být celně deklarována.

  • Při vývozu antikvárních a uměleckých předmětů, které jsou starší 50 let, je nutné mít povolení lotyšského Ministerstva kultury (tel.: 6722 16 47)
  • Při vývozu trofejí a kožešin je nutné povolení od Lesní správy (tel.: 6722 70 57)
  • Při vývozu domácích zvířat – mezinárodní certifikát a očkovací průkaz (příp. dotazy na tel.: 6732 74 73)
  • Za nedovolený vývoz (pašování) je v Lotyšsku trestní odpovědnost, nejvyšší trestní sazba je 10 let.
 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Bezpečnostní situace v zemi není zcela bezproblémová. Lotyšsko spolu se svými sousedy – Litvou a Estonskem patří po Finsku k zemím s největším počtem sebevražd a poměrně vysokým počtem vražd. V Rize jsou kromě „obvyklých“ vykrádání bytů registrovány četné případy loupežných přepadení, míra kriminality je všeobecně vyšší než v ČR. Zvláště cizinci se stávají vyhledávanými oběťmi pro neznalost místních poměrů a jazykovou bariéru při případné komunikaci s místními úřady. Řidiče upozorňujeme na časté vykrádání aut, zejména s cizozemskými poznávacími značkami, proto nedoporučujeme parkovat mimo Rigu osobní auta na opuštěných místech a, především, nechávat viditelně osobní věci a svršky na sedadlech.

Vzhledem k zhoršené ekonomické situaci místního obyvatelstva za současné celosvětové hospodářské recese, která na Lotyšsko dopadla velmi silně a která s sebou přináší i citelný nárůst kriminality, doporučujeme zvýšenou opatrnost a nevystavování se zbytečnému hazardování s osobní bezpečností, tj. nenavštěvovat noční kluby a kluby s erotickými službami – silně kriminogenní prostředí, nepodnikat individuální  procházky v nočních hodinách po odlehlých a neosvětlených místech – raději se vždy držet ve skupině, nepřijímat nabídky na doprovod či pozvání od neznámých, byť zdánlivě důvěryhodných, osob.  

Na základě velmi špatné zkušenosti turistů ze zemí EU výrazně nedoporučujeme navštěvovat noční kluby. Nejenže ceny těchto podniků jsou nepřípustné (za nápoj jsou vyžadovány tisícové až desetitisícové částky v přepočtu na CZK), ale zahraniční návštěvníci se zde stávají oběťmi finančních podvodů (přečerpávání z platebních karet, dvojí účtování, atp.), ale i násilí ze strany personálu s někdy těžkým ublížením na zdraví. Nedoporučujeme i přijímat pozvání žen k návštěvě těchto zařízení vůbec. Nicméně od roku 2009 došlo k posunu v kontrole pohostinských podniků ze strany městské policie rižského magistrátu a od letošního roku jsou udělovány bezproblémovým restauracím, barům, klubům atp. certifikáty „Friendly Place“. Při návštěvě podniku si proto všímejte této etikety – je viditelně vyvěšena.


Z hygienických důvodů nedoporučujeme pít vodu přímo z vodovodních kohoutků. Kdekoliv je ale možné koupit balenou pitnou vodu různých značek.

Dopravní spojení do země

Do Lotyšska se lze dostat automobilem, autobusem, trajektem, vlakem nebo nejlépe letecky.

Letecká doprava

Rižské mezinárodní letiště poskytuje letecké spojení s 33 světovými destinacemi ve 24 zemích. Riga je dobře spojena leteckými linkami s hlavními evropskými letišti. Kromě národního leteckého dopravce (Air Baltic) jsou zde přítomny velké letecké společnosti jako Finnair, Lufthansa, SAS, ČSA, Delta aj. V současné době existuje každodenní letecké spojení ČSA s Prahou dokonce 2x denně. Pokud nezvolíte místo odletu v Praze Ruzyni doporučujeme vyhledat spojení AirBaltic z Vídně nebo společnosti Easyjet z Berlína.

Informace o leteckém spojení naleznete na www.riga-airport.com

Informace o městské hromadné dopravě naleznete na www.rigassatiksme.lv .

Automobilová doprava

Motorizované turisty upozorňujeme na zhoršenou kvalitu silničního povrchu mimo hlavní trasy. Nejvyšší povolená rychlost v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h, pro řidiče – začátečníky je maximální povolená rychlost 80 km/h. Během celého roku je nutné jezdit s rozsvícenými světly. V zimním období (1. 12.–1. 3.) je povinná výbava zimními pneumatikami. Maximum povoleného alkoholu v krvi je 0,50 mg pro řidiče s více než dvouletou praxí a 0,20 mg pro řidiče s méně než dvouletou praxí. V Lotyšsku platí přísný zákaz antiradaru ve vozidle. Krátkovlnnou vysílačku lze ve vozidle používat jen se souhlasem Ministerstva dopravy LoR, které k jejímu používání vydá speciální povolení. Lotyšsko patří mezi země s největší nehodovostí v EU.

Po celém Lotyšsku je rozmístěno více než 500 čerpacích stanic. Mezi nejrozšířenější patří Statoil, Neste, Lukoil, Latvijas Nafta. Motoristé používající alternativní zdroje jako Propan-Butan jsou v Lotyšsku také vítáni. V celé zemi funguje mnoho menších čerpacích stanic, ale plyn je možno načerpat nejen u velkých, ale i u malých benzinových řetězců. Dovoz pohonných hmot mimo pevnou nádrž vozidla je zakázán.

Autobusová doprava

V současné době existuje přímé autobusové spojení z České republiky do Lotyšska 2x týdně.

Více na: www.ecolines.net/index.php?s=83

Lze ale také využít nabídky litevského dopravce TOKS – linka Eurolines a cestovat s přestupem ve Vilniusu (Litva) na trase Riga -Vilnius, Vilnius - Praha. Toto spojení funguje 4x týdně. Více informací o autobusovém spojení najdete na www.autoosta.lv , www.toks.lt a www.eurolines.lv

Jízdenky po Lotyšsku je třeba zakoupit předem na autobusovém nádraží. Spoje převážně zajíždí pouze do velkých měst.

Železniční doprava

Železniční síť je na území Lotyšska velice řídká. Mezinárodní spoje jezdí pouze do Litvy, Ruska, Běloruska a  na Ukrajinu. Vlakové spoje uvnitř Lotyšska fungují pouze na několika trasách. Přímé vlakové spojení s Prahou není. Více informací o vlakovém spojení naleznete na www.ldz.lvnebo www.pv.lv.

Lodní doprava

Díky přímořské poloze je možno využít pro cestu do Lotyšska i trajekt.

Z Rigy do Stockholmu vyplouvá 2x týdně trajekt společnosti Tallink. Další přístavy jsou v Liepaje a Ventspilsu.

Více informací o lodní dopravě naleznete na těchto internetových adresách:

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví České republiky
Elizabetes iela 29a
LV-1010 Rīga
Latvia

telefon: 00371- 67217814,  67287306
fax: 00371- 67217821
e-mail: riga@embassy.mzv.cz

OEÚ: Commerce_Riga@mzv.cz, mobil  00371-2862 67 92        
web: www.mzv.cz/riga

Působnost ZÚ ČR Riga: diplomatická, konzulární a obchodně-ekonomická pro Lotyšskou republiku. Velvyslanectví má od 7. 7. 2005 zřízený obchodně-ekonomický úsek. 

Popis spojení z letiště

Z letiště, které je vzdáleno od centra Rigy 13 km, se do města dostanete autobusem  nebo některým z taxi. Orientační cena taxi do centra města je cca 8 LVL. Cena MHD je 0,30LVL za osobu + 0,60LVL za každé větší zavazadlo. Cena taxi se pohybuje mezi 0,35–0,40LVL za kilometr.

Nejlépe však autobusem 22a dojedete k obchodnímu centru Stockmann, kde přestoupíte na trolejbus 3 a tím pokračujete na zastávku „Makslas muzejs“ (Muzeum výtvarných umění). Odtud se ulicí Elizabetes vydáte pěšky k zastupitelskému úřadu( cca 3 min pěšky).

Popis spojení z centra města

Pěší chůzí se na zastupitelský úřad dostanete cca za 10–15 minut.

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Původní adresa:

CzechTrade-Riga
Elizabetes iela 13, LV-1010 Riga, Latvia

Tel.: 00371/ 6 7 508 371
Fax: 6 7 508 370

Zde byl od 1. 8. 2008 byl opět zahájen provoz.

Mailová adresa zůstává stejná: riga@czechtrade.cz, telefon a fax rovněž: tel:+371/ 6750 8371, fax: +371/ 6750 8370.

Novým ředitelem zastoupení se stal Ing.Milan Mézl (mobil:+371/ 26628 156), který kromě Lotyšska má na starosti i agendu Estonska.

Ostatní instituce v Lotyšsku zastoupení nemají.

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • internetová doména: lv
  • mezinárodní telefonní předčíslí: +371
  • požární služba: 01 (z pevné linky, zdarma)
  • policie: 02 (z pevné linky, zdarma)
  • první pomoc: 03 (z pevné linky, zdarma)
  • nebo lze volat na číslo integrovaného záchranného systému (z mobilního telefonu): 112
  • informace: 118 nebo 117 (v lotyštině, ruštině, angličtině)
 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

Internetové stránky zaměřené na Lotyšsko
State policehttp://www.pd.gov.lv
State Border Gardhttp://www.rs.gov.lv
Citizenship and Migration Issues Boardhttp://www.pmlp.gov.lv
State Fire Fighting and Rescue Servicehttp://www.ugdd.lv
Information Centrehttp://www2.ic.iem.gov.lv
Instituce 
Prezidentská kancelářwww.president.lv
Lotyšská politická scénawww.politics.lv
Vláda (s odkazy na ministerstva)www.gov.lv
Parlamentwww.saeima.lv
Ministerstvo zahraničních věcíwww.mfa.gov.lv
Ministerstvo hospodářstvíwww.em.gov.lv
Ministerstvo financíwww.fm.gov.lv
Ministerstvo pro regionální rozvoj a životní prostředíwww.varam.gov.lv
Ministerstvo vzdělávání a vědywww.izm.gov.lv
Ministerstvo kulturywww.km.gov.lv
Ministr speciálního pověření pro záležitosti sociální intergaciwww.integracija.gov.lv
Ministr speciálního pověření pro záležitosti dětí a rodinywww.bm.gov.lv
Ministerstvo sociálních věcíwww.lm.gov.lv
Ministerstvo regionálniho rozvoje a samosprávywww.raplm.gov.lv
Ministerstvo dopravy a spojůwww.sam.gov.lv
Ministerstvo životního prostředíwww.vidm.gov.lv
Ministerstvo zemědělstvíwww.zm.gov.lv
Ministerstvo obranywww.mod.gov.lv
Ministerstvo spravedlnostiwww.tm.gov.lv
Ministerstvo zdravotnictvíwww.vm.gov.lv
Lotyšská národní banka – Bank of Latiawww.bank.lv
Komise finančního a kapitálového trhuwww.fktk.lv
Statistický úřadwww.csb.gov.lv
Rižská burzawww.rfb.lv
Lotyšská rozvojová agentura – podpora investic a obchoduwww.lda.gov.lv
Lotyšská privatizační agenturawww.lpa.bkc.lv
Obchodní a průmyslová komorawww.chamber.lv
Databáze lotyšských firemwww.zl.lv
Informace o tranzituwww.transit.lv
World Trade Center Riga (Světové obchodní centrum)www.wtcr.bkc.lv
Státní pozemkový úřadwww.zemesgramata.lv
Centrum ochrany práv spotřebitelůwww.ptac.lv
Sociální politikawww.politika.lv
Lotyšská akademie vědwww.lza.lv
Ostatní 
Lotyšské uměníwww.gallery.lv
Lotyšské uměníwww.art.lv
Hudební a taneční folklórní festivalwww.dziesmusvetki2003.lv
Internetový katalogwww.madeinlatvia.lv, www.goods.lv
Lotyšsko-anglický slovníkhttp://dictionary.site.lv/dictionary
Lotyšský jazykhttp://ai1.mii.lu.lv
Mezinárodní letiště Riga (RIX)www.riga-airport.com
CIA – The World Factbook – Latiawww.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/lg.html
Welcome to Latvia – Vítejte v Lotyšskuwww.lanet.lv
Internetový katalog „Made in Latvia“ – nejvýznamnější produkty a suvenýry Lotyšskawww.goods.lv, www.madeinlatvia.lv
Latvia Online – Lotyšsko onlinewww.EUnet.lv
Kultura v Lotyšskuwww.vip.latnet.lv/culture
Telefonní seznamwww.118.lv
Tourist info „Riga in your pocket“www.inyourpocket.com
Lursoft Databázewww.lursoft.lv
Největší lotyšská CKwww.novatours.lv

Další praktické internetové stránky:

  • Daně pro právnické a fyzické osoby – Ministerstvo financí Republiky Lotyšsko (http://www.fm.gov.lv), English – Taxes – Tax system in Latvia
  • Speciální ekonomické zóny – Ministerstvo financí Republiky Lotyšsko (http://www.fm.gov.lv), English – Taxes – Tax system in Latvia
  • Zakládání s.r.o. v Lotyšsku – TTC – hlavní překladatelský servis (http://www.ttc.lv), English – Translations – Latvian Legislation – The Commercial Law (E 0040, Div. X)
  • Zaměstnávání českých státních příslušníků – Imigrační úřad republiky Lotyšsko (http://www.ocma.gov.lv, bezpl. linka +371 800 7657, rovněž v ruském jazyce)
  • Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců – Ministerstvo práce a sociálních věcí republiky Lotyšsko (http://www.lm.gov.lv), English – European Union, Branch Information
  • Dohoda o zamezení dvojího zdanění – Ministerstvo financí Republiky Lotyšsko (http://www.fm.gov.lv), English – Taxes – Conventions
 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Ministerstvo zahraničních věcí
Brīvibas bulvāris 36, Rīga, LV – 1395
tel. +371 7016 210, +371 7016 201
e-mail:mfa.cha@mfa.gov.lv
webová stránka: www.mfa.gov.lv

Konzulární oddělení MZV LV
Elizabetes iela 57, Rīga, LV – 1050
tel. +371 7016 364
tel. v případě nouze: +371 9287 398
e-mail: mfa.cd.cha@mfa.gov.lv

Imigrační oddělení
Raina bulvaris 5, Riga, LV- 1050
tel. +371 8007 657
e-mail: pmlp@pmlp.gov.lv
webová stránka: www.pmlp.gov.lv

Latvian Chamber of Commerce and Industry
Brivibas Bulvaris 21, LV-1849 Riga,
tel. +371-7-225595,
tel./fax 7-820092, fax 7-332276
e-mail: chamber@lcc.org.lv,
web: www.chamber.lv

Pobočky:

Peldu iela 1/5-11, č.508, LV-3401 Liepája
tel. +371-34-29019, fax +371-34-80223
e-mail: girts@chamber.apollo.lv

Imantas iela 9, LV-5401 Daugavpils
tel. +371-54-25114, fax +371-54-11400

Stacijas iela 26, LV-4201 Valmiera
tel. +371-42-36320, fax +371-42-81214

Bérzaines iela 5, LV-4100 Césis
Tel./fax +371-41-22237

Andreja iela 7, LV-3600 Ventspils
Tel./fax +371-36-25658

Atbrívošanas aleja 93, LV-4601 Rézekne
Tel./fax +371-46-25241

Central Statistic Bureau of Latvia
Lačplesa iela 1, LV-1301 Riga, Latvia
fax +371-7-830137
www.csb.gov.lv
e-mail: csb@csb.gov.lv,
information center – ic@csb.gov.lv

LIDA – Latvian Investment and Development Agency (podpora investic a exportu)
Pérses iela 2, LV-1442 Riga
tel. +371-7-283425, 7-320619,
fax 7-282524, 7-820458, 7-830035
e-mail: info@liaa.gov.lv
web: www.liaa.gov.lv

World Trade Center Riga (zprostředkování kontaktů, organizace podnikatelských misí,...)
Elizabetes iela 2a, LV-1340 Riga, Latvia
tel. +371-7-320619, 322242, 321546,
fax 830035
e-mail: mail@wtc-riga.lv
web: www.wtcr.bkc.lv

kontakt: Arvids Sakainis – Economic Information Department, e-mail: arvids@wtc-riga.lv

State Employment Agency
K.Valdemara street 38 k-1, Riga, LV 10-10
Tel:+371/67021706
Fax: +371/6702180
e-mail: nva@nva.gov.lv
www.nva.gov.lv
bezplatná linka: 8000072

Pobočka EURES
18.Novembra 35, Rezekne, LV - 4600, Latvia
Tel. + 371/ 646 07807
http://www.nva.lv/eures
Eures poradce: Inga Gerasimova e-mail: inga.gerasimova@nva.gov.lv

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter