Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
• 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
• 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
• 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
• 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
• 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
• 8.7. Problémy a rizika místního trhu
• 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
• 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Lotyšsku platí obchodní právo, které odpovídá předpisům a regulím EU.

Distribuce je zcela liberalizována. Hlavním kanálem pro prodej jsou velkoobchodní firmy, prodejní řetězce a obchodní domy, kterých v poslední době rychle přibývá zejména v Rize a jiných větších městech.

Využití místních zástupců je jednou z nejefektivnějších cest k úspěchu, potvrzují to i zkušenosti momentálně působících českých firem na lotyšském trhu. Došlo k plošnému snížení mezd a platů ve státní i podnikové sféře, místní pracovní síla je stále poměrně levná (průměrný hrubý plat činil v polovině r. 2011 cca 420-430 LVL , tj. 597-611 EUR). Místní zástupce, na rozdíl od zahraničního podnikatele, zná dobře zdejší prostředí. Mnohdy navíc disponuje kontakty na okolní severské země a Rusko, což může přispět i k prodeji zboží na další trhy. Při vybírání místního zástupce je ovšem třeba postupovat obezřetně a neukvapovat se s udělováním exkluzivního zastupování před důkladným prozkoumáním místního trhu. Je také třeba se zástupcem udržovat aktivní kontakt a sledovat jeho obchodní výsledky.

Jak vyhledat partnera v Lotyšsku:

Není to – s ohledem na specifika lotyšského trhu zcela jednoduché, jde o běh na dlouhou trať. Lotyšský trh je vyspělý, žádáno je především značkové zboží nebo zboží s jinými konkurenčními specifiky, jako je např. nízká cena, novost produktu, doprovodné služby (reklama) apod.

Obvyklé a možné jsou zejména tyto postupy:

• vyhledat si partnera sám s využitím níže uvedených zdrojů informací
• využít služeb agentury Czech Trade
• využít kontaktní databáze ZÚ Riga e-mail: commerce_riga@mzv.cz

Z logiky věci, podle charakteru zdejšího trhu a dle zkušeností lze jako optimální cestu doporučit upřesnění postupů a plánů podle bodu 1, a poté využít služeb agentury Czech Trade, která za velmi výhodné (státem dotované) ceny zajistí řadu úkonů typu marketingové studie, sjednání schůzek s partnery, zajištění noclehů, pomoc při účasti na výstavách a veletrzích, dopravu a přepravu apod.

A: Pokud chcete vyhledat partnera sami, doporučujeme následující postup:

• otevřete si internetovou stránku zastupitelského úřadu www.mzv.czRiga. Zde najdete mnoho zajímavých informací a především souhrnnou teritoriální informaci (STI), která Vám dá základní přehled o Lotyšsku a obsahuje rovněž i mnoho dalších odkazů
• nejzajímavější ze všech našich informací je přehled internetových adres v 1. kapitole, ale rovněž i průběžně v textu podle tematiky jednotlivých kapitol. Na nich najdete i návod, jak se dostat k Doing Business in Latvia v anglické verzi, k rejstříku firem, k celním tarifům a podobně, kde a s kým řešit založení firmy v Lotyšsku, daňové otázky a další
• pro další konkrétní kroky lze použít některý z vyhledávačů, které jsou uvedeny v našem přehledu internetových adres. Jako příklad je možno uvést www.google.lv. Zde se můžete dopídit k nějakému portfoliu firem
• jako další krok doporučuji zaslat svoji nabídku v jazyce anglickém na regionální průmyslovou a obchodní komoru. Ta Vám zpravidla Vaši nabídku zveřejní. Seznam kontaktů je v příloze STI. chamber@lcc.org.lv, www.chamber.lv
• státní agentura na podporu obchodu se v Lotyšsku jmenuje LIAA (Latvian Development and Investment Agency). Na webové stránce www.liaa.gov.lv můžete najít partnera podle požadovaného druhu zboží nebo služby. Hodí se především pro ty, kdo chtějí nakupovat, nebo hledají partnera pro kooperaci. Samotná agentura však službu vyhledání partnera neposkytuje
• své partnery můžete potenciálně najít i na veletrhu. Přehled veletrhů můžete zjistit na adrese zastupitelského úřadu, rovněž v STI, kde je uložen v subkapitole 8. 10. formou přílohy č. 6

B: Využití služeb státní agentury Czechtrade

Základní internetová adresa státní agentury Czechtrade je – www. czechtrade. cz (sídlo v Praze v Dittrichově ulici).

Tato agentura na podporu obchodu má v Rize zahraniční kancelář, nyní s působností pro všechny tři pobalské republiky.

Dlouhodobá zkušenost z teritoria je taková, že bez osobní návštěvy a kontaktu nelze kvalitní spolupráci navázat. Řada českých firem zde úspěšně působí. Cesty, jak se na lotyšský trh dostaly, jsou různé, ale vždy je téměř nezbytné najít zde spolehlivého partnera nebo zřídit pobočku s právní subjektivitou.

CzechTrade-Riga
Elizabetes iela 13, LV-1010 Riga, Latvia
Tel. 00371/ 6 7 508 371, fax 6 7 508 370
E-mail: riga@czechtrade.cz

Ředitel ZK Ing. Milan Mézl

Doporučené kontakty z databáze OEÚ Riga

Od července r. 2005 byl při ZÚ zřízen OEÚ, který od té doby shromáždil velké množství užitečných kontaktů z mnoha odvětví a průběžně je aktualizuje. Ve spolupráci se ZK CzechTrade OEÚ pomáhá při pořádání seminářů, prezentací, organizování účasti na veletrzích, Českých dnů atd.

Důležité: V případě Vašich poptávek doporučujeme zasílat přímo v jazyce ruském či anglickém (samozřejmě pokud máte možnost, i lotyšském), usnadní a zrychlí se tak předávání informací potenciálním partnerům. Mnohdy je lépe zaslat i odborný profil Vaší firmy v uvedených jazykových mutacích, pokud je zaručena odborná úroveň překladu.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Notifikační povinnost	Ano
Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit	Státní Inspekce práce 38, K-1, Kr.Valdemara Str. Riga, LV 1010 Tel.: +371 67021704 Fax: +371 67021718 E-mail: vdi@vdi.gov.lv Internet: www.vdi.gov.lv
Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání přesáhne 183 dní.	Rejstřík plátců daní u Státní daňové služby více info: www.vid.gov.lv
Lhůta pro oznámení vyslání	Oznámení je možno učinit kdykoliv před vysláním, ne však až zároveň s vysláním.
Sankce při nedodržení notifikační povinnosti	Pokuta stanovená národním právem.
Notifikační formulář	V současné době neexistuje žádný formulář pro tyto účely.
Údaje, které je třeba oznámit	Jméno a příjmení zaměstnance Datum zahájení výkonu práce Předpokládaná délka práce Místo výkonu práce Zástupce zaměstnavatele v Lotyšsku
Maximální délka pracovní doby	8 hodin denně, 40 hodin týdně. Běžný rozsah práce zaměstnanců v rizikovém prostředí nesmí přesahovat 7 hodin denně a 25 hodin týdně, v případě, že vykonávají takovouto práci více než 50 % svého obvyklého denního či týdenního rozsahu práce. Práce přesčas je povolena jen v případě, že se tak dohodli zaměstnanec a zaměstnavatel písemnou formou. Práce přesčas nesmí přesáhnout 144 hodin během doby 4 měsíců (č.136 PP).
Minimální doba odpočinku	12 hodin po sobě jdoucích a délka odpočinku v rámci týdne (7 dnů) je nejméně 42 hodin po sobě jdoucích. Každý zaměstnanec má právo na přestávku na oběd, jestliže jeho pracovní doba přesáhne více než 6 hodin. Přestávka na oběd musí být povolena ne později než 4 hodiny od začátku pracovní doby.
Minimální délka dovolené	20 dní, přičemž jedna část placené dovolené musí být čerpána v rozsahu minimálně 2 po sobě jdoucích kalendářních týdnů. Není povoleno kompenzovat placenou dovolenou formou finanční, výjimku tvoří případ ukončení pracovního poměru, kdy zaměstnanec nevyčerpal placenou dovolenou za kalendářní rok.
Minimální mzda	Současná minimální mzda byla stanovena na 160 LVL (228 EUR) Pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci by měla být stanovena doplňková mzda. Výše příplatku by měla být stanovena v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě zaměstnance. Zaměstnanec, který pracuje v noci, by měl dostávat příplatek minimálně 50 % hodinového nebo denního mzdového tarifu, v případě, že byla dohodnuta paušální částka výplaty, příplatek by neměl být nižší než 50 % platového tarifu. Zaměstnanec, který vykonává práci přesčas nebo pracuje v době svátků, v době pracovního volna či pracovního klidu, by měl dostat příplatek minimálně 100 % hodinového nebo denního mzdového tarifu. V kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě se zaměstnancem by měly být specifikovány vyšší příplatky.
Doklady, které musí být k dispozici v místě výkonu činnosti	formulář E 101 resp. E 102 EHIC – evropská karta zdravotního pojištění identifikační doklad Státní pracovní inspekce při svých kontrolách většinou požaduje všechny důkazy o tom, že pracovník je zaměstnán v souladu se všemi zákonnými normami. Inspekce zejména žádá, aby zaměstnavatel předložil všechny potřebné dokumenty, které jsou potvrzením pracovního vztahu a faktu vyslání pracovníka.
Nutnost překladu dokladů	Dokumenty je třeba přeložit.
Povinnost archivace dokladů	Nutné dokumenty mají být přístupné pouze během celé doby vyslání pracovníka.
Povinnost ustanovení odpovědného zástupce	Pracovní zákon č.14 část 4 č.5 určuje, že zaměstnavatel, který vysílá zaměstnance za výkonem práce v Lotyšsku, má povinnost určit svého zástupce v LR. Všechny dotazy tykající se konkrétního pracovníka se řeší s tímto určeným zástupcem zaměstnavatele.
Povinnost ustanovení odpovědného zástupce pro přebírání písemností	--------------

8.2.1 Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Po rozšíření EU 1. 5. 2004 jsou podmínky pro působení v Lotyšsku mnohem jednodušší, než tomu bylo dříve. Obecně je pro občany ČR nutné si vyřídit pouze pobytové povolení, které vydává imigrační úřad na základě pracovní smlouvy. Nově zakládanou firmu je nutné zaregistrovat u lotyšského živnostenského úřadu, kde je postup stejný, jako v ČR.

Bližší informace k pobytovému povolení:

Úřad pro občanství a migraci (cizinecké oddělení)
J. Alunána iela 1, LV-1050 Riga
tel.: +371-7219656,
fax: +371-7219655
web: www.pmlp.gov.lv

Zaměstnávání místních sil je výhodné nejen z hlediska jejich znalosti místního prostředí, ale i z důvodů ekonomických (především stále ještě nižší platy než průměr EU). Z druhé strany zdejší pracovní právo velmi chrání místní zaměstnance (po 3-měsíční zkušební lhůtě prakticky nelze dát výpověď). Dorozumívacím jazykem je kromě lotyštiny ruština, mezi mladými lidmi je běžným dorozumívacím jazykem především angličtina.

Cizinci na lotyšském trhu práce

Pracovníci z jiných členských států EU pracují především ve stavebnictví a nebo jako lektoři jazyků. Zbylí cizinci zaujímají většinou manažerské pozice v mezinárodních společnostech nebo se do Lotyšska vydali za podnikatelskými příležitostmi. Nejen v Lotyšsku, ale v Pobaltí všeobecně žije mnoho podnikatelů ze Skandinávie nebo Německa.

Hledání práce

Nejjednodušší způsob, jak si hledat práci v Lotyšsku je využití služeb EURES již v mateřské zemi. Také můžete kontaktovat lotyšskou Státní zaměstnaneckou agenturu a nebo pracovníky EURES přímo v Lotyšsku. Pro Čechy hledající práci v Lotyšsku je specializovaná kancelář EURESu ve městě Rezekne:

Eueres – local Office Rezekne
18.Novembre 35, Rezekne
LV - 4600, Latvia
Tel: +371/ 64607807
http://www.nva.lv/eures
Eures poradce: Inga Gerasimova
e-mail: inga.gerasimova@nva.gov.lv

Internetové odkazy:

• EURES v EU – www.europa.eu.int/eures
• Státní zaměstnanecká agentura – www.nva.lv
• EURES v Lotyšsku – www.nva.lv/eures

Lotyšské servery hledání práce:

• www.cv.lv
• www.workingday.lv
• www.edarbs.lv
• www.vakance.lv

Personální agentury:

• www.ariko.lv
• www.adros.lv
• www.prime.lv
• www.professionalpeople.lv
• www.mercuriurval.lv

Žádost o práci

V Lotyšsku je obvyklé, že budoucí zaměstnavatel dává dopředu konkrétní požadavky na svého zaměstnance. Uchazeč o práci by měl stručně a výstižně zareagovat na nabídku. Další z běžných požadavků zaměstnavatele je předložení životopisu, kopie diplomů nebo jiných studijních materiálů. Avšak zaměstnavatel vás může vyzvat také k předložení referencí. Písemné materiály k přijetí do zaměstnání nestačí. Rozhodujícím faktorem bývá pohovor se zaměstnavatelem. Pohovor s vámi může vést buď ředitel společnosti nebo personální specialista.

Pracovní smlouva, pracovní doba, dovolená

Pracovní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být stvrzen řádnou pracovní smlouvou, která je podepsána oběma protagonisty. Pracovní smlouva musí obsahovat podmínky práce, sjednaná pravidla a výši mzdy. Obvyklý pracovní den čítá 8 pracovních hodin, 40 hodin týdně. Dle lotyšského práva by měly být přesčasy nadstandardně ohodnocené. První dovolená je většinou povolena po 6 měsících práce. Placené volno čitá většinou 28 dní nebo 4 týdny.

Platy, daně a odvody

Platový standard je v Lotyšsku mnohem nižší než je v Evropské unii běžné. Průměrný plat se v roce 2008 pohyboval okolo 480 LVL (683 EUR). Minimální mzda byla zákonem původně stanovena na 120 LVL, v únoru 2008 pak dosáhla nového rekordu – byla zvýšena na 215,75 EUR, od 1. 1. 2009 byla stanovena ve výši 180 LVL (256 EUR).

Sociální odvody činí 33,09 %, přičemž z platu zaměstnance je sociální daň 24,09 % a zaměstnavatel hradí dalších 9 %.

Daňová soustava zaznamenala celou řadu „nepříznivých“ změn v souvislosti s hlubokou krizí v Lotyšsku a s tím souvisejícími opatřeními vlády v rámci „stabilizačního plánu“, viz. kap. 5.5.

Uznávání diplomů

Pracovníci z cizích zemí by se měli ujistit, že jejich studijní diplom je v Lotyšsku uznatelný. Informace o této problematice podává Ministerstvo školství a vědy.

Pro více informací využijte internetové zdroje:

• www.izm.gov.lv
• www.aic.lv
• www.euroeducation.net

8.2.2 Specifika trhu práce

Situace na trhu práce

V posledních letech (až do r. 2007) jsme byli na lotyšském trhu práce svědky zásadních a dramatických změn. Vše bylo zapříčiněno 2 hlavními faktory:

•  dramatickým ekonomickým skokem (nárůst HDP o 28 % za 3 roky)
•  masivním odchodem pracovníků do zahraničí po vstupu do Evropské unie v roce 2004

Snížení počtu disponibilních a zejména kvalifikovaných pracovních sil vedlo k silnému růstu reálných mezd (poslední 3 roky rostly reálné mzdy v průměru 25 % ročně) a k poklesu nezaměstnanosti. Nezaměstnanost rovnoměrně poklesla napříč celým sociálním spektrem a u všech věkových skupin byl patrný úbytek nezaměstnanosti. Nejvýraznější se jevil pokles nezaměstnanosti u mladistvých a skupiny 35–44 let.

Ačkoliv byly změny na lotyšském trhu práce jakkoliv pozitivní, byly ovlivněny vysokou migrací za prací do zahraničí. A tento fenomén se tak stal neblahým stínem všech změn. Nejvyšší počty lidí odcházejících za prací do zahraničí byly zaznamenány v posledních letech. (viz kap. 1. 4. – demografická situace).

Ovšem globální ekonomická krize a zejména výrazné zhoršení ekonomické situace v Lotyšsku se již začalo odrážet citelně i na situaci na trhu práce. Tempa růstu mezd se nejenom zastavila, naopak se začala snižovat v souvislosti s plošným snižováním platů nejenom ve státní správě (stabilizační plán), ale i v podnikatelské sféře. Oficiální statistiky za celý rok 2008 hovoří pak o růstu průměrné hrubé mzdy pouze o 5,3 %, prognózy na rok 2009 pak o poklesu v průměru o -7,5 %.

Roste velice prudce nezaměstnanost. Na konci r. 2008 činila míra nezaměstnanosti 7,5 %, poslední údaje CSÚ za únor 2009 hovoří již o 9,7 % a z března o 10,3 % z celkového počtu ekonomicky činného obyvatelstva, což představuje cca 119 531 obyvatel. Další zhoršování situace na trhu práce potvrzují jednak dotazování podnikatelů, ale i skutečnost faktického snižování počtu pracovníků ve státní sféře i plošné snižování výše jejich mezd. Podle odhadů Konfederace zaměstnavatelů Lotyšska (LDDK) by měla nezaměstnanost dosáhnout cca 11,1 %. Ovšem některé pesimistické prognózy hovoří až o nezaměstnanosti ve výši 15–20 %.

Ekonomická krize způsobila, že další vývoj situace na trhu práce v Lotyšsku je zcela nepředvídatelný. Další, velmi závažná skutečnost mluví opět v neprospěch zejména posledních dvou vlád, jejichž ekonomická politika byla přinejmenším krátkozraká: podle plánu bylo na rok 2009 vyčleněno 100 mil. LVL na podpory v nezaměstnanosti, přičemž už v současné době (březen) je jasné, že tyto prostředky ve státní pokladně nejsou. Současný vývoj na trhu práce podrobněji viz. kap. 4.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

 Podle nejnovějších zpráv a průzkumů Světové banky si Lotyšsko v žebříčku nejpřátelštějších zemí k podnikání značně pohoršilo. Zatímco ještě v r. 2007 Lotyšsko patřilo do první pětadvacítky, v r. 2008 kleslo na 45. příčku (Estonsko 27. a Litva 38. ). Na žebříčku konkurenceschopnosti se propadla z 36. na 47. místo. Snahou nové vlády je toto podnikatelské prostředí dále rozvíjet, zvyšovat konkurenceschopnost lotyšských průmyslových odvětví především z hlediska exportu a postupně divergovat lotyšskou ekonomiku z ekonomiky stále relativně levné pracovní síly s nízkou produktivitou na ekonomiku založenou na znalostech a tím vytvářet efektivní prostředí pro podnikání.

Při zakládání nové společnosti se z právního hlediska nejedná o žádný problém. Lze zadat specializovaným advokátním kancelářím či využít služeb a informací hospodářské komory a lotyšské rozvojové agentury. Předložené žádosti o zaregistrování a dokumenty mají být prověřeny během 5 dní. Každá firma podnikající v Lotyšsku musí být registrovaná v „Registru firem Lotyšské republiky“ (www. ur. gov. lv), činnost nezaregistrovaných firem je zakázána. Také pobočky firem a zastoupení musí být registrovány. Standartní registrační poplatek je 20 LVL (28,5 EUR) pro živnostníka či organizační složku firmy, pro společnost s ručením omezeným 100 LVL (142 EUR) a pro akciovou společnost pak 250 LVL (356 EUR). Teprve po zaregistrování má firma plnou právní pravomoc a statut. Oficiálně se na žádost na registraci musí odpovědět do 30 dnů od podání žádosti, v praxi je však běžná lhůta vyřízení 14 dní. Jestliže do 30 dní neobdrží firma zamítavou odpověď, může se považovat za zaregistrovanou. V případě odmítnutí je možno se odvolat k soudu.

Nejčastější formou je s. r. o. – v Lotyšsku SIA (99 %). Zakládací kapitál: 2000 LVL (cca 3000 EUR), přičemž alespoň 50 % základního kapitálu musí být splaceno při podání dokumentů na registraci. Čekací doba může být někdy i jen 2 dny.

V případě založení akciové společnosti minimální základní kapitál činí 87 850 LVL (125 000 EUR) a minimálně 25 % základního kapitálu musí být splaceno při podání dokumentů na registraci. Poplatky na registraci (viz výše). Založení a. s. trvá jen několik dnů.

Celkové pořizovací náklady kolem založení jakékoliv formy jsou cca 1 000–2 000 EUR.

Vzhledem k velmi jednoduchému daňovému právu v Lotyšsku odpadá mnoho byrokratických překážek a i investice s relativně nízkou kapitalizací mohou být profitující.

Nejpopulárnějším typem společnost je společnost s ručením omezeným s 11 231 registracemi (83,7 % všech nových firem). Druhou nejčastěji přihlášenou formou podnikání bylo živnostenské oprávnění. 70 % nových firem bylo registrováno v Rize a okolí.

Pro založení firmy v Lotyšsku musí být splněny následující základní předpoklady:

• adresa firmy v Lotyšsku
• vedoucí kanceláře - občan EU (i Čech), musí mít však adresu pobytu v Lotyšsku
• na daňovém úřadě musí být přiděleno mezinárodní daňové číslo DPH

Firma může mít i 100% podíl zahraničního kapitálu.

Pro zaregistrování společnosti s ručením omezeným je nutno předkládat tyto dokumenty:

• žádost o zaregistrování na speciálním formuláři
• chartu (stanovy) popisující právní statut, strukturu kapitálu a další zákonem požadované informace
• smlouvu o založení firmy mezi vlastníky (pouze je-li více vlastníků)
• záznam ze zakládajícího zasedání obsahující rozhodnutí o založení firmy a odsouhlasení stanov. Je-li jediným vlastníkem zahraniční firma, předkládá se místo charty
• rozhodnutí správní rady, jedná-li se o dceřinnou společnost
• seznam hmotných investic či dokument potvrzující složení počátečního kapitálu vydaný lotyšskou bankou
• dokument ověřující oficiální adresu společnosti (nájemní smlouva, potvrzení vlastníka)
• seznam osob oprávněných podepisovat jménem firmy
• seznam kapitálových podílů (ne v případě jediného vlastníka)
• potvrzení o platbě státních poplatků za registraci a oficiální vydání
• speciální licenci (je-li vyžadována zákonem - bankovnictví, lékařská praxe, apod.)
• informace o zakladateli (u zahraničního subjektu ověřenou kopii potvrzení o registraci)
• bankovní reference; (fyzická osoba – údaje z pasu a jeho kopii)
• potvrzení o oprávnění (pro osobu předkládající dokumenty)

Všechny zahraniční dokumenty musí být notářsky ověřeny a legalizovány apostilou, kterou vyřizuje MZV ČR, nikoliv ZÚ. Dokumenty musí být v lotyšském jazyce či s ověřeným překladem.

Další formy registrovaných společností mohou být například:

• stálé zastoupení sloužící ke komerčním účelům
• stálé zastoupení k nekomerčním účelům.

Tyto druhy společností je také nutno zaregistrovat. Oproti s. r. o. se předkládá méně dokumentů.

Pro snadnější orientaci v právních otázkách doplňujeme ještě následující subkapitolu, která dá potřebné informace a doporučí subjekty v této oblasti působící.

8.3.1. Právní poradenství v Lotyšsku

Právní systém podléhá neustálým změnám a vývoji, stejně jako jejich ekonomiky. Proto poradenství pro především mezinárodní klientelu v těchto regionech vyžaduje důkladnou znalost místních poměrů i právních systémů a možnost srovnání s právními řády zemí investorů. Z tohoto hlediska je jednou z variant pro naše podnikatele začínající své aktivity na lotyšském trhu volba poradenských a právních služeb mezinárodní firmy. Jednou z takových v Lotyšsku je např. níže uvedená firma bnt – právní a daňové poradenství pro střední a východní Evropu , která má rovněž sídlo i v Praze a může tedy pro zainteresované firmy operativně zajišťovat žádané právní služby. Advokátní kancelář bnt se specializuje na mezinárodní právní poradenství v zemích střední a východní Evropy. Prostřednictvím osmi kanceláří působících přímo v místě hájí bnt právní zájmy západoevropských a stále častěji i středo- a východoevropských investorů. Bnt se soustředí především na obchodní právo a právo v oblasti podnikání.

Bnt má v celé střední a východní Evropě rozsáhlou síť kooperačních kanceláří (Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Ruská federace, Slovenská republika a Maďarsko). Tím je zajištěna odborná úroveň poradenství odpovídající standartům bnt v celé střední a východní Evropě. Klienti oceňují přímou komunikaci a poradenství „z jedné ruky“. Kontaktní osobou u bnt je vždy partner, který klientovi poskytuje též běžné poradenství.

V ČR je bnt zastoupena v Praze prostřednictvím své advokátní kanceláře a svých partnerů:

bnt – pravda & partner, s.r.o.
Vodičkova 37, CZ- 110 00 Praha 1
Tel.+ 420 222 929 301
Fax: + 420 222 929 341
info.cz@bnt.eu

Bnt nabízí rozsáhlé poradenství ve všech právních oborech souvisejících s podnikáním zvláště v následujících oblastech:

• Právo společnosti
• Pracovní právo
• Obchodní právo
• Nabývání podniků a fúze
• Právo k nemovitostem
• Greenfield investments (investice na „zelené louce")
• Obchodní smlouvy
• Všeobecné obchodní podmínky
• Zastupování u státních a rozhodčích soudů
• Správní právo
• Veřejné zakázky
• Živnostenské právo
• Ochrana hospodářské soutěže
• Bankovní právo
• Energetické právo
• Daňové právo
• Vedení mzdového a finančního účetnictví

Poradenské služby této firmy jsou zaměřeny na praktická řešení dle požadavků klientů. Cílem je umožnit klientům právně realizovat jejich podnikatelské záměry.

Kontakt v Lotyšsku:

bnt Klauberg Krauklis ZAB
Alberta iela 13, Rīga, LV-1010
Tel. + 371 6777 05 04
Fax + 371 6777 05 27
info.lv@bnt.eu

Další právní kanceláří nabízející své služby potenciálním českým klientům je advokátní firma „Rusanovs&Partneri“, která nabízí široký balíček právních služeb v oblasti obchodního práva, trestního, civilního a dalších.

Office of sworn advocates „Rusanovs&Partneri“
Škúna iela (Skunu Str.)
Ríga LV 1050, Latvíja
Tel:+371 67273267
Mobile:+371 26568838
Fax: +371 67317724
E-mail: info@rusanovs.lv
web: www.rusanovs.lv

8.3.2. Daňové poradenství v Lotyšsku

Pro poradenství daňové (především problematika DPH apod.) pak doporučujeme místní právní firmu, zaměřenou vyloženě na daňové poradenství pro zahraniční subjekty, se kterou již naše české firmy měly pozitivní zkušenosti:

Firma: „TRANSFER“ (juridiskie pakalpojumi)
p.Igors Pilipenko
Aglonas ielá 16-10
Ríga, LV-1057
tel: +371/726 35 48
fax: +371/67263548
mobil: +371/ 29420278
e-mail: transf@inbox.lv

Ve všech případech jde o placené služby.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Osvědčenou formou propagace jsou reklamy v televizi, rozhlase a inzerce v denním a odborném tisku, využívání bilboardů a reklamních ploch. Vhodnou formou propagace je účast na místních veletrzích a výstavách. Je možné i výhodné vstupovat na trh společně v rámci skupiny firem nabízejících komplexní nabídku – v rámci tzv. aliancí. Při pronikání na trh doporučuje ZÚ využívat zkušenosti na trhu již působících firem a komplexních služeb reklamních a propagačních agentur, kterých je na lotyšském reklamním trhu již dostatek. Stejně tak lze využít placených služeb kanceláře CzechTrade. Vzhledem k růstu zájmu o ČR i ze strany HSP Lotyšska, je možno dát svůj požadavek na OEÚ a firma může být zařazena do mediální kampaně, pořádané různými novinami či časopisy. V roce 2007 proběhla např. úspěšně takováto kampaň v dvouměsíčníku pro podnikatelskou sféru Lotyšska „Direktor“ v jazyce ruském i lotyšském. V roce 2008 pak takovéto kampaně proběhly v rámci oslav 90. výročí založení ČR – našeho Státního svátku formou speciálních vydání čísel časopisu „Byznys & Baltija“ a deníku „Telegraf“ v měsíci říjnu, kde vedle seznámení veřejnosti se situací ve vzájemných ekonomicko – obchodních vztazích obou našich zemí byl dán prostor českým firmám k představení se a ke své reklamě. Podobné kampaně se organizovaly i v rámci dalších akcí (např. tisková konference v rámci „Riga Food“, setkání s novináři v rámci Balttouru, workshopu Czech Tourismu, prezentací českého vína a piva…). Viz příloha: Mediální ohlasy

Po dohodě se ZÚ je možné rovněž zprostředkovat reklamu během akcí představujících českou kulturu. Na ZÚ se také pravidelně obracejí zájemci o sponzorské dary, kterým by české firmy mohly pomoci a zajistit si tak mj. svoji publicitu.

Pro účely zprostředkovávání kontaktů ZÚ využívá mimo jiných zdrojů obecné katalogy českých firem Kompass Czech Republic a HBI. Doporučuje se proto, aby firma mající zájem o prodej svých výrobků do zahraničí byla v těchto katalozích uvedena.

Základní propagaci může sloužit i využití oficiálních periodik Lotyšské rozvojové agentury (LIDA) a Lotyšské obchodní a průmyslové komory a periodika některých dalších institucí, se kterými ZÚ spolupracuje. Jsou zde pravidelně uveřejňovány žádosti zahraničních firem o kontakty v Lotyšsku a firem nabízejících své výrobky.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Základními podnikatelskými normami v Lotyšsku jsou vedle Ústavy (Satversme) především Obchodní zákoník, Občanský zákoník a normy EU.

Spory je možno řešit u rozhodčího soudu při Lotyšské obchodní a průmyslové komoře. Další variantou je obrátit se na specializovanou advokátní kancelář. Jednání s úřady a vyřizování příslušných záležitostí bývá někdy zdlouhavé.

Soudní systém v Lotyšsku je tříúrovňový. Spory jsou tak řešeny od úrovně místních orgánů přes okresní až po nejvyšší soud.

Kontakt na Rozhodčí soud při Lotyšské obchodní a průmyslové komoře:
Arbitration Court
Brívíbas Blvd. 21, LV-1849 Riga
Tel. 00371-7-333229
Fax 820092

Do obchodních smluv se doporučuje uvést:

• „....případné spory může řešit i příslušný soud v Praze...v ČR a vzájemně“

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek je v Lotyšsku upraveno odpovídajícím zákonem o veřejných zakázkách. Zadávání veřejných zakázek zastřešuje „Úřad veřejných zakázek“ (Iepirkumu Uzraudzíbas Birojs) – www.iub.gov.lv     Viz ad1)

O zakázkách informuje především denní tisk, pravidelně jsou otiskovány v oficiálním deníku Lotyšské republiky „Latvijas Véstnesis“ – Vestnik a otiskována v „Official journal of the European Union“ (oficiální časopis EU).

Všechna výběrová řízení jsou rovněž zveřejňována na internetu na adresách:

1. Procurement Agency – http://www.iub.gov.lv/
2. International Journal of EU – http://ted.europa.eu/
3. Ministry of the Environment – http://www.vidm.gov.lv/ 
4. www.fm.gov.lv/pps   

Přihláška do tendru a předání tendrových podmínek bývá většinou podmiňováno zaplacením odpovídajícího poplatku. Při placení, vyzvednutí i odeslání tendrových materiálů může být českým firmám nápomocna kancelář agentury CzechTrade v Rize.

Na financování vypsaných tendrů se často podílí mezinárodní banky (IBRD, EBRD), IMF či je využíváno podpůrných programů EU(kohezní fond aj. ). Vzhledem k tomu, že legislativa spjatá se zadáváním veřejných zakázek ještě není zcela v souladu s evropským právem, chystá se vláda tento zákon novelizovat. Prozatím se tak však ještě nestalo.

Z dosavadních zkušeností českých podnikatelských subjektů (viz následující subkapitola 8.6.1.) se ukazuje, že je možno vyhrát tendr i samostatně (Škoda Power a. s. ,Škoda Electric s. r. o.), jindy je výhodnější prostřednictvím svého zastoupení (firma CBR), doporučujeme však i spojit se s lotyšským partnerem, který má výhodu v přípravě tendru, má lepší a ty „správné“ kontakty a zná lépe místní podmínky a zvyky (tendry v oblasti životního prostředí, ekologické autobusy). V úvahu je však třeba vzít celkové prostředí Lotyšska, které ne vždy nahrává spravedlivým a čestným postupům, metodám a rozhodování. Viz dále kap. 8.7.

8.6.1.Vyhodnocení situace na trhu v oblasti tendrů

Zatímco v letech 2005 a 2006 jsme zaznamenali a doporučovali 14 tendrů (uvedeny v předchozích STI, v r. 2006 byl např. vyhlášen tendr na dodání 150 trolejbusů pro hlavní město Rigu, který vyhrála firma Škoda Electric s. r. o. , tradiční dodavatel trolejbusů značky Škoda pro Rigu), rok 2007 znamenal v Lotyšsku výrazný nárůst aktivit v oblasti tendrů.

V r. 2007 byla česká podnikatelská veřejnost upozorněna na 28 tendrů z různých oblastí. Nejvíce byly zastoupeny tendry vyhlášené Ministerstvem životního prostředí Lotyšska celkem 21, (čističky odpadních vod, vybudování, rozšíření či rekonstrukce systémů zásobování vodou, vybudování systému vytápění měst) Kromě oficiálního oznámení do ČR byly OEÚ ZÚ upozorněny jednak české firmy, které na lotyšském trhu působí a mají zde již své zástupce, rovněž byly upozorněny naše významné firmy z oblasti ochrany životního prostředí a byly jim doporučeni partneři na lotyšské straně (poradenské a konzultační firmy)

Druhou nejvíce zastoupenou oblastí byla doprava. Tendrů pro tuto oblast bylo vyhlášeno Ministerstvem dopravy Lotyšska celkem 7 (v oblasti silniční dopravy 5 a v oblasti železniční dopravy 2).

Z dalších tendrů nejvýznamnějších pro subjekty z ČR uvádíme tendr na dodání nízkopodlažních tramvají pro hlavní město Rigu. Rígas Satiksme (podnik MHD v Rize) v tendru vybral naši ŠKODU Transportation a. s. (květen 2008).

Paralelně s tímto tendrem probíhal tendr na financování, projektování a výstavbu infrastruktury pro tramvajový provoz v Rize.

Vedle ŠKODY Electric s. r. o. vyhrály tendry v r. 2007 další české firmy např. ŠKODA POWER a. s. , která vyhrála tendry na:

•  výstavbu elektrárny pro Ventspils s kapacitou 40 MegaWatt a
•  12-letou údržbu tepelné elektrárny v Salaspilsu

Zde se Škodou Power působila na stavbě TEC 2 i další česká firma z Pardubic Plynostav – regulace plynu, a. s. jako subdodavatel služeb – montáže potrubního zařízení.

K úspěšným českým firmám, které v loňském roce vyhrály tendr a sice ne jeden v Lotyšsku patří také firma CBR – Czech Business Representation. Tato lotyšsko-česká firma funguje na lotyšském trhu (do r. 2000 pod názvem LMBT) už téměř 11 let (od r. 1997) a vede si velmi úspěšně, Za dobu svého působení vybavila více než 60 různých firem a škol (těch bylo přes 20) na základě vítězství ve vypsaných více než 60 tendrech. V r. 2008 vyhrála firma 8 tendrů a prezentovala své 3 dokončené projekty. (viz dále aktivity čs. firem). Velmi významný tendr v Lotyšsku vyhrála další naše firma OKZ Holding. Šlo o mezinárodní tendrna výstavbu 6 zásobníků objemu 1000m3 pro firmu Zemielu Degviela.

Kompletní seznam tendrů –viz příloha: Přehled tendrů v Lotyšsku

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Podmínky na místním trhu v podstatě už plně odpovídají právnímu prostředí EU, slabými stránkami je už zmíněné pracovní právo a zatím ne příliš vysoká profesionalita místních soudců (vzdělání, znalost nové legislativy apod. , polovina soudců je z doby, kdy Lotyšsko patřilo k SSSR). Kromě toho je třeba – podle odborníků Světového fóra ekonomiky zdokonalit trh financí a upravit daňové sazby.

Negativně je rovněž hodnocena v mezinárodním měřítku vysoká korupce, která je spolu s „šedou ekonomikou“ (stínovou) jedním z negativních doprovodných jevů lotyšského podnikatelského prostředí. Tyto jevy nabraly v období krize ještě intenzivnější podoby.

Korupce

O korupci se v Lotyšsku hovoří více než bylo reálně odhaleno případů samotné korupce. Podle mezinárodních ratingů (časopis Forbes) je Lotyšsko na 85. místě z hlediska míry zkorumpovanosti (Litva je 80. a Estonsko 103. )

Zdroje bohatství mnohých lidí, kteří jsou ve vysokých pozicích, jejich příbuzných či obchodních partnerů jsou v mnohých případech nejasné. Konkrétní případy v Lotyšsku prověřuje „Úřad pro boj s korupcí“ – KNAB. Korupci ovšem nelze dokázat bez „auditu“ příjmů fyzické osoby. KNAB přesvědčoval vládu a Ministerstvo financí Lotyšska již v průběhu let 2005 – 2008 zavést tzv „nulové daňové přiznání“. Bohužel – naposledy 10. 9. 2009, kdy probíhalo v Sejmě 3. čtení, parlament schválení tohoto zákona opět odložil. Přičemž „nulové daňové prohlášení“ by mohlo ozdravit lotyšskou ekonomiku, odhalit neplatiče (a velkých) daní, bojovat proti „praní špinavých peněz“ a korupci.

Živnou půdou pro korupci je však především šedá ekonomika.

Stínová -„šedá“ ekonomika

Pro podnikatelskou sféru je „odchod do stínu“ – šedá ekonomika (neplacení daní a následné „praní peněz“) způsob, jak v těžkém období přežít. V současné době je cca třetina světového HDP“ve stínu“. Nejhorší situace je v zemích bývalého SSSR. Tam „stínové“ peníze se buď blíží nebo dokonce přesahují hranici 50 % HDP. Podle výzkumů MMF z let 2002–2003 podíl v Lotyšsku činil 41,3 % HDP. Je jen těžko odhadnutelné, do jaké míry se toto číslo za posledních 6 let změnilo.

Podle nejnovějších statistik (CSÚ LV ze dne 25. 3. 2009) dosáhla úroveň stínové ekonomiky v roce 2008 10–12 %, což představovalo 420–504 mln. LVL (598–717 mln. LVL). Strmý růst podílu „šedé ekonomiky“ v Lotyšsku dal podnět ke svolání konference (u kulatého stolu) 26. února 2009 pod názvem „Stínová ekonomika v zemích Pobaltí: výzvy a realita“. V podmínkách světové krize problém stínové ekonomiky se stává jedním z nejaktuálnějších problémů a vrací některé země s přechodnou ekonomikou do období 90. let. Významný lotyšský ekonom R. Karníte na oficiálních statistických údajích ukázala, že jen z důvodu “praní špinavých peněz“ stát nedostává každý Q. 400 mil. LVL.

Hovořilo se rovněž o nutnosti zavedení „nulové ho prohlášení“, doplňkové prohlášení označili účastníci konference za „trestné“, hovořilo se o úplatcích, provizích atd

Odvětvími, ve kterých je možno sledovat nejvyšší podíl stínové ekonomiky jsou:stavebnictví, doprava a maloobchod.

Stále více sev Lotyšsku projevuje tendence plateb „cash“ od zákazníků i obchodních partnerů, přinejmenším proto, aby se ušetřily výdaje za bankovní poplatky. Obchodníci stále častěji odmítají platební karty a vysvětlují to technickými problémy. To právě signalizuje stav, kd se v důsledku zvýšení daní stále více obchodníků (právě pro maloobchod je to typické) uchyluje do stínu, aby se zbavilo povinnosti tyto daně platit. A tím se zvyšuje tzv. „šedý obrat“ na úkor finančních prostředků, které by za normálních podmínek plynuly do státní pokladny. 

MMF si několikrát objednával na zakázku výzkumy, které se zabývaly specielně problematikou šedé ekonomiky ve světě. A tyto výzkumy odhalily příčiny jejího růstu:

• nadměrné daňové zatížení
• nadměrná reglementace ekonomické činnosti
• zvětšení „černého trhu práce“
• specifika regulování trhu práce
• podíl státního sektoru v ekonomice země
• transnacionalizace a globalizace, jejichž vliv v poslední době stále více roste

A je nesporné, že Lotyšsko splňuje prakticky všechny tyto parametry. . .

Na tomto místě však považujeme za velmi důležité podtrhnout i rizika, která mohou ohrozit české firmy, ucházející se o účast v tendrech:

Jak takovýto standardní postup (typický scénář) vyhlášení, průběhu a vyhodnocení tendru a poté i jeho realizace včetně jeho“uzavření“ vypadá, znázorňuje následující schéma, vytvořené na základě zkušeností zdejších podnikatelů a zkušeností českých či česko-lotyšských firem. Jen za dobu posledních 4 měsíců z přelomu roků 2008/2009 jsou známy 4 konkrétní případy.

Tendr vyhlašuje např. místní samospráva (zastoupená starostou či „jinou zodpovědnou osobou“) (objednavatel X), přičemž podmínky jsou přímo „ušity na míru“ pro už předem vybranou firmu Y (která se patřičně dohodla s X) nabídka této firmy nemusí být (a většinou ani není.) vůbec cenově nejvýhodnější (ba právě naopak), musí jen splňovat „podmínky“ (viz případ české firmy Bioveta, který řešil-neřešil zdejší SOLVIT a snad bylo (spíše nebylo) předáno do Bruselu do EK. Nadhodnocená cena (většina finančních prostředků z EU) se pak patřičně rozdělí (X+. . . ). Firma, která vyhrála může (v případě Biovety) či vůbec nemusí zakázku sama provádět, či provádět jen okrajově (rekonstrukce hradu Bauska – lotyšská firma SIA NIA). Vybere si subdodavatele (v př. hradu Bauska dokonce 2 české firmy) a ty pak projekt realizují. Provedou všechny práce (dokonce v př. hradu Bauska seženou další sponzory ), jsou však placeny jen do určitého stádia projektu. Pak se najednou začínají hledat ze strany lotyšského hlavního dodavatele výmluvy, proč zatím české firmě nelze zaplatit, nejdřív se hledají jiní viníci (např. další subdodavatelé), poté je snaha nalézt nedostatky v provedení její práce či jiné provozní problémy. Lotyšská firmaY mezitím vyhlásí platební neschopnost a ukončí svoji činnost (mezitím ovšem dostane od objednavatele X 100 %-ní platbu za „ nedokončenou a nekvalitní práci) a česká firma si nejen že nevydělala, ale nakonec je i ve ztrátě (a dokonce hluboké-viz případ hradu Bauska cca 5 mil. Kč).

Další konkrétní případy pro jejich momentální aktuálnost a snahy přece jen něco „zachránit“ prozatím neuveřejňujeme.

Vedle těchto negativních jevů se dá říci, že na lotyšském trhu jsou podmínky jsou podobné jako v ČR, neustále dochází ke sbližování s podmínkami a pravidly EU. Existují-li určité problémy, pak vyplývají především ze skutečnosti, že se jedná o mladou transformující se tržní ekonomiku. Jsou to např. nedostatečné finanční zdroje, zvýšená potřeba investic, ne vždy přehledná situace díky rychlému vývoji a změnám v legislativě, byrokracie, atd. Lotyšská vláda o všech těchto problémech ví a vyvíjí určité úsilí na jejich odstraňování (činnost organizace KNAB apod.).

Vzrůstajícím rizikem se však stává hrozivá celková makroekonomická situace. S tím jsou samozřejmě spojeny další akcelerující účinky – snížení poptávky, druhotná platební neschopnost firem atd. (viz dále kap. 8. 9).

Česká republika má s Lotyšskem uzavřenu dohodu o ochraně a podpoře investic. (Dohoda mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic – Riga, 25. 10. 1994).

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Teoreticky je tato problematika podchycena a zajištěna celou řadou zákonů. Legislativa po vstupu Lotyšska do EU převzala pro oblast ochrany duševního vlastnictví evropské standardy. Základem je Zákon o autorských právech, který byl schválen v Saeimě 6. dubna 2000 a je platný od 11. května 2000.

Objekty autorských práv jsou:

• Literární díla
• Dramatická díla, scénáře, audiovizuální a literární projekty
• Choreografická díla
• Hudební díla s textem nebo bez textu
• Audiovizuální práce
• Kresby, malířská, grafická a sochařská díla
• Díla užitého umění,dekorace a scénografická díla
• Díla designu
• Fotografická díla
• Náměty budov, staveb, architektury, parků, krajin
• Geografické mapy, plány, náměty, plastické práce, které se týkají topografie a jiné vědy
• Další autorská díla

Dalšími legislativními akty v této oblasti jsou zákon o ochranných známkách a zákon o průmyslových patentech. Kromě toho v Lotyšsku existují tzv. vedlejší práva – práva interpretů, producentů fonogramů, filmů, práva rozhlasových organizací.

Od 1. ledna 2006 zahájila svou činnost Rada pro intelektuální (duševní) vlastnictví, úkolem které je vytvoření strategie a politiky v oblasti duševního vlastnictví v Lotyšsku, vypracování plánů, doporučení a ochrany práv duševního vlastnictví. Rada je složena z ministrů: spravedlnosti, kultury, zemědělství, ekonomiky, školství a vědy, vnitra, financí, dále jsou jejími členy – generální prokurátor, zástupce vysokého školství a v neposlední řadě premiér, který zasedání Rady řídí. Schůze Rady se konají minimálně 2x ročně. Pro zajištění průběžné agendy byl Radě zřízen sekretariát s prozatím jedním pracovníkem.

Byla rovněž vytvořena skupina stálých expertů ze zástupců státních institucí a nevládních organizací, jejímž úkolem je vypracovat a projednat problémy spojené s oblastí duševního vlastnictví.

Ačkoliv teoreticky je ochrana práv zajištěna, v praxi existuje celá řada problémů. Lidé nemají zkušenosti s touto legislativou a dochází poměrně často k překračování právních mezí v této oblasti (např. kopírování CD, filmů, textilií, hraček..). Vzhledem k tomu, že je Lotyšsko transitní zemí, dostává se do země mnoho falsifikátů z Číny, Ruska a jiných zemí. Policie není ještě vždy dostatečně profesionální.

Podle informací Ministerstva kultury případy porušování práv duševního vlastnictví se řeší na základě vzájemných smluv institucí.

Podle slov pracovníků tohoto ministerstva ve vztahu našich dvou zemí zatím nebyly konstatovány žádné zvláštní případy a porušování v této oblasti.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Přestože lotyšská tržní ekonomika je mladá a rozvíjející se a má spíše nedostatek finančních prostředků, byla platební morálka v zahraničně-obchodních stycích až dosud obecně dobrá a byla lepší než v mnohých zemích EU.

Za poslední 2 roky se náš OEÚ setkal s problémem neplatičů jen 2x, v posledním půl roce se případy lotyšských neplatičů začaly objevovat častěji. V souvislosti se současnou hlubokou krizí lotyšské ekonomiky a zejména i lotyšské bankovní sféry, které jsou důsledkem jejího přehřátí, se stále více firem dostává do situace druhotné platební neschopnosti a následně pak nejsou schopny plnit své závazky vůči svým zahraničním partnerům.

Platební neschopnost lotyšských firem

Za poslední 3 měsíce je tento problém „na pořadu dne“ a stále více zabírá pracovní čas VOEÚ. V dnešní době – podle mínění zdejších finančních expertů je 75 % lotyšských podnikatelů v situaci velmi reálných a obtížných finančních problémů. A to je teprve „dno“ krize před nimi.

V současné situaci je možno lotyšské neplatiče rozdělit na 2 skupiny – jsou dvojího druhu:

A.  Neplatiči z vlastní viny – ti, kteří mají na jejich stavu menší či větší podíl (nezodpovědné braní kreditů, pochybné podnikatelské záměry) až k těm, kteří se snaží „vyprat peníze, firmu zavřít a samozřejmě partnerům – a tedy i českým firmám nezaplatit). Připomeňme jen banku PAREX a všechny problémy s ní spojené (viz kap.5.) Pokud by PAREX zkrachoval, hrozil by stovkám, možná dokonce tisícům podniků rovněž krach. A to by vyvolalo řetězovou reakci v celé ekonomice .

B: Neplatiči ne z vlastní viny – „oběti“ současné krize především v bankovnictví (zmrazování účtů bankami, vyžadování vrácení kreditů předčasně a v případě neschopnosti firem peníze – někdy i o několik let dříve vrátit, zabavování zboží, zmrazování účtů, vyhlášení insolvence)

Obojí případy a i b řešíme i na ZÚ. Každopádně je třeba, aby české firmy nasadily „nová pravidla hry“ při platbách zboží,  služeb, technologií atd a vyžadovaly pokud možno platby předem. Navíc doporučujeme velmi seriózní rozhovor majitelů firem o současné situaci, jejich životaschopnosti a naprosto střízlivé ohodnocení sama sebe a poté i vlastních sil vzájemně. Firmy tak předejdou nepříjemným překvapením a to i u dlouhodobých spolehlivých partnerů, kteří se stali „jen obětí“ dalších neplatičů apod.

V „nekrizových“ případech obchodní spolupráce doporučujeme: Na začátku obchodní spolupráce se doporučuje předplacení služeb. Zásadně je třeba veškeré důležité smlouvy, formuláře, faktury atd. zasílat (vedle faxové podoby) ve formě originálu a i v takové formě vyžadovat od partnera.

Doporučujeme v případech, že partner si žádá už od počátku spolupráce splatnost, požadovat bankovní reference – bankovní garance tzv. perspektivy (spolehlivost) obchodních záměrů či žádat od partnera, aby se ve vztahu k čs. straně pojistil. V žádném případě však nedoporučujeme po první nesplacené faktuře pokračovat v dodávkách zboží či služeb.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Seznam nejdůležitějších výstav a veletrhů, které se konají v roce 2009 v Lotyšsku lze nalézt na internetových stránkách Lotyšské hospodářské komory (www.chamber.lv) nebo Lotyšské investiční a rozvojové agentury (www.liaa.gov.lv).

Podrobný přehled výstav a veletrhů, které se konají v roce 2009 včetně přihlášek i hodnocení předchozích lze rovněž nalézt na webových stránkách 3 agentur, které jsou v současné době jediné, které v Lotyšsku veškeré veletrhy a výstavy pořádají. Agentura Prima Skonto v letošním roce s největší pravděpodobností své aktivity zatím nekončí, její činnost se omezila na zorganizování pouze 2 významnějších veletrhů (viz. dále příloha).

Kontakty na pořádající agentury

1) BT1

Kipsalas iela 8, Riga LV-1048, Latvija
Tel: +371/ 67217260    Fax: +371/ 67240609
E-mail: info@bt1.lv   
http://www.bt1.lv

Kontaktní osoba: Anatolij Butěnko   
mob.+371/ 2959 18 47

2) JANUS  UN  PARTNERI  LLC

Vilandes iela 4-1, Riga LV 1010, Latvija
Tel: +371/ 67284549   
Fax:+371/ 67284549
E-mail: irina@letexpo.lv  
http// www.latexpo.lv

Kontaktní osoba: Irina Lutovinova   
mob.+371/ 2 9510221

3) Izstažu sabiedríba  PRIMA

Olympiská SCONTO halle, Riga LV 1010, Latvija
Tel:+371/ 67365309,  67365305 
Fax: +371/  67365301
E-mail: ilona@prima-skonto.lv   
http//wwwprima.lv

Kontaktní osoba: Ilona Purmale
mobil: +371/ 294 75556

Pořadová čísla agentur 1, 2, 3 jsou přiřazena k jednotlivým veletrhům a výstavám, které  pořádají. Agentury jsou seřazeny v pořadí dle významu na trhu (z hlediska počtu organizovaných veletrhů a výstav v tomto roce).

Lotyšská unie organizátorů veletrhů, uváděná ve všech informačních materiálech, už existuje pouze formálně a dle jejích bývalých i současných členů nevykazuje žádnou činnost. Proto v případě jakýchkoliv dotazů a v případě plánovaných aktivit na lotyšském trhu je možno už pouze kontaktovat uvedené 3 agentury¹⁾, které ze všech 11 dříve uváděných na trhu zůstaly. Pro rok 2009 pak jen zbývající 2.

I v letošním roce 2008 se potvrdila tendence (z hlediska jejich postavení na trhu) a skutečně došlo k podstatným změnám, co do počtu pořádaných veletrhů a výstav, jejich návštěvnosti a samozřejmě tím i významu pro zahraniční vystavovatele a návštěvníky.

V příloze č. 1. uvádíme přehled vybraných veletrhů a výstav, které doporučujeme českým firmám k účasti v roce 2008. Pro rok 2009 jsme připravili na základě informací zbývajících 2 agentur zatím předběžný přehled veletrhů a výstav viz. příloha č. 2.

Stejně jako loni má na trhu nejsilnější pozici agentura BT1 (1), která si však svou vedoucí pozici opět výrazně posílila. Vzrostl počet organizovaných veletrhů a výstav (z letošních 31 připravovaných výstav jsme vybrali opět 19, jako významnější jsme doporučili 10). BT1 pořádá všechny své veletrhy a výstavy na půdě svého výstavního areálu Kípsala.

Agentura LATEXPO (2) si oproti loňskému roku opět mírně polepšila, letošní rok organizuje 7 veletrhů, z toho vybíráme 6 a doporučili jsme 3. Nevýhodou je její poměrně užší specializace na veletrhy a výstavy se zaměřením na módu, kosmetiku, zahradní design, nábytek, reality a problematiku kariéry (zaměstnání). Výstavní plochy si jen pronajímá (nový olympijský areál a Dům kongresů). Podle doposud zaznamenané účasti však postupně svůj význam ztrácí,

K dalšímu zásadnímu poklesu aktivit s jednoznačným poklesem významu jí pořádaných veletrhů (Baltic Industry v současné době „vytěsňuje“ z trhu TECH průmysl 2008) došlo u firmy „PRIMA SKONTO“ (3). Ta v letošním roce pořádá pouze 3 veletrhy a výstavy, uvedli jsme všechny 3, doporučili jsme pouze 2 z nich. Agentura by měla v blízké budoucnosti svou činnost ukončit vůbec.

Na základě vlastní zkušenosti a doporučení místních subjektů považujeme za účelnou účast na 15 veletrzích, označených +++:

V r. 2009 měl nebo bude mít Česká republika v Lotyšsku oficiální zastoupení na těchto veletrzích:

1. BALTTOUR 2008 6.–8. 2. 2009 – již 3. oficiální účast ČR na veletrhu, zabezpečoval Czech Tourism – příspěvková organizace MMR ve spolupráci s OEÚ Riga. Česká republika měla opět jednu z největších expozic .

2. Dům. Byt. 2008 16.–19. 10. 2008 – Mezinárodní veletrh stavebnictví a renovací-vybavování bytů. Účast ČR na tomto veletrhu bude organizována rovněž prostřednictvím Czech Tradu a konkrétně podruhé.

3. ENVIRONMENT & ENERGY

4. TECHINDUSTRY – viz dále příloha

Z ohlasu na veletrzích, z osobních jednání s místními firmami, z mediálních ohlasů aj. zdrojů se stále více ukazuje, že obavy některých českých firem vstoupit na lotyšský trh z důvodu jeho přesycenosti či cenové nekonkurenceschopnosti určitých sortimentů jsou skutečně neopodstatnělé. Svědčí o tom zejména vyhodnocení poptávek ze strany lotyšských firem, které firmy – většinou osobně – směřují na OEÚ Riga. (Viz kap.7.6.). 

Veletrhy a výstavy jsou jednou z nejvhodnějších forem seznámení se s trhem a jednou z nejúčinnějších forem vlastní prezentace firmy na zdejším trhu.  

České firmy by měly využít velmi pozitivního image naší země v Lotyšsku a i dlouhé tradice známosti našich výrobků na zdejším trhu, prezentovat se na příslušném veletrhu v oblastech, na které upozorňujeme. Vzhledem k tomu, že většina veletrhů má celopobaltský dosah, je pravděpodobnost uplatnění jejich produktů i na litevském a estonském trhu velmi reálná.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu