Lucembursko: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Lucemburk (Lucembursko)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Vzhledem k rozloze a geografické pozici je pro Lucembursko charakteristická ekonomická otevřenost, integrace do větších hospodářských celků a silná orientace na zahraniční obchod. Přirozenými a největšími hospodářskými partnery jsou sousední země a ostatní členské země EU. Ve struktuře hospodářství dominují strategická odvětví, a to finanční služby, doprava a logistika, telekomunikace a ocelářský průmysl. Některé společnosti z tohoto okruhu etablované v Lucembursku patří k předním světovým operátorům. Na tyto velké společnosti se nabalují nové firmy zaměřené na produkci s vysokou přidanou hodnotou, opírající se o zkušenosti, know-how, rozvoj nových technologií a vysokou produktivitu práce.

Nicméně snahou vlády je zajistit další diverzifikaci hospodářství, aby země byla méně vystavena případným ekonomickým výkyvům jednotlivých odvětví u hlavních zahraničních partnerů. Cílem je přivést do země zahraniční investory, kteří mají naplnit diversifikační cíle v prioritních oborech, tj. biotechnologii, zdravotnické technice, logistice, automobilovém průmyslu, informatice a komunikacích. Vláda za tímto účelem cílevědomě buduje vhodné právní a investiční prostředí (fiskální opatření, investiční rozvojové programy), podporuje nezbytný rozvoj školství a vědy (založení lucemburské univerzity) jako jednoho ze základních předpokladů hospodářského růstu.

Dominantním sektorem národního hospodářství jsou služby, na které připadá 83 % vytvořené hrubé přidané hodnoty, z nichž na prvním místě jsou finanční služby, které vytvářejí více než 40 % příjmů státního rozpočtu. Lucembursko patří k předním finančním centrům světa a po Londýnu je druhým největším evropským centrem privátního bankovnictví. V zemi působí 150 bank, 3 463 podílových a specializovaných investičních fondů a 8 769 dalších poskytovatelů finančních služeb (rizikové a penzijní fondy, samostatní poskytovatelé finančních služeb). Disponuje rovněž rozvinutou sítí služeb pro podnikatele, jako jsou architektonické a inženýrské služby, pojištění, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, informatici, konzultanti, realitní kanceláře. Centrální geografická poloha umožňuje zde lokalizovaným logistickým centrům expanzi do tzv. Velkého regionu (Sársko, Lotrinsko, Porýní-Falc a Valonsko).

Průmysl zůstává nadále významným hospodářským odvětvím. Vláda podpořila restrukturalizaci hutnictví a napomohla k tomu, aby si země udržela velmi významné postavení na evropském a světovém trhu oceli. Vhodnou pobídkovou politikou stimulovala rozvoj jednak aplikovaného výzkumu a jednak odvětví lehkého průmyslu využívajících pokrokových technologií a dosahujících vysoké míry zhodnocení.

Dne 29.4.2011 ministři financí Luc Frieden a hospodářství, zahraničního obchodu a energetiky J. Krecké představili návrh hlavních směrůprogramu stability a růstu na roky 2011-2014 a národního programu reforem "Luxembourg 2020".

Vláda vytyčila dvojí  cíl: vybudovat  základní strukturální a rozpočtovou politiku a z druhé strany tyto politiky lépe kontrolovat a sladit. Luc Frieden upřesnil, že vláda je optimistická a počítá proto s hospodářským růstem o 3,2 - 4%, s nezaměstnaností mezi 4,4 – 5,3% a s nárůstem státního dluhu o 5%. Nicméně plány jsou postupné. To znamená nejprve v roce 2011 zvýšení veřejných financí, případně vytyčení dodatečných rozpočtových opatření s cílem výsledné ekonomické rovnováhy.

Národní program reforem "Luxembourg 2020"se zakládá na dvou pilířích: dosáhnutí vyčíslených cílů a uskutečnění vládních reforem.  Základní plán pro rok 2010 vytyčil Jeannot Krecké. Především zvýšení počtu volných pracovních míst o 73%, udržení odchodů ze školní docházky pod 10%, 40% osob mezi 30-34 lety s ukončeným vysokoškolským vzděláním, snížení rizika chudoby či společenského vyloučení, snížení emisí CO2 o 20% a až o 11% vyšší využití obnovitelných zdrojů.

Vzestup lucemburské ekonomiky v letech 2011-2014 bude dle agentury STATEC pouze mírný. Předpokládá se, že HDP Lucemburska se zvýší v roce 2011 pouze o 3,2%, v roce 2012 o 3,5% a v letech 2013 a 2014 asi o 3,9%. Co se týče nezaměstnanosti, ta se v těchto letech zřejmě malinko sníží a bude se pohybovat kolem 5,9%.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

Základní hospodářské ukazatele (mil. € ve st.cenách 2000)
 2005200620072008200920102011
HDP (mil. € v st.c. 2000) 26 245 27 547 29 368 29 792 28 716 29 726 30 915
HDP přírůstek (%) 5,4 5,0 6,6 1,4 -3,7 3,5 4,0
inflace (%) 2,5 2,7 2,3 2,1 0,4 2,3 3,3
nezaměstnanost (%) 4,4 4,8 4,2 4,8 5,7 6,0 5,9

Zdroj: Statec

Lucembursko je příkladem stabilního hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem, nízká nezaměstnanost, nízká inflace a vysoký růst HDP. Služby vytvářejí 86 % HDP, klíčovými jsou pak bankovnictví a finanční služby, turismus, informační technologie, doprava a komunikace. Finanční sektor pak tvoří 28 % HDP. Průmysl přispívá 13 % k HDP. Průmyslovému sektoru dominuje ocelářství a chemický průmysl. Zemědělství tvoří pouhé 1 % HDP - zejména pak zpracování vína, mléko a mléčné výrobky a živočišná výroby.

 
 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Podíl průmyslové produkce na HDP v r. 2009 činil 7,5 %, tj. 2,9 mld. € (meziroční pokles o 13,8 %). Sektor zaujímá druhé místo za službami. Celkově došlo k významnému poklesu jeho důležitosti, neboť v r. 1970 s podílem 44 % představoval jeden ze dvou pilířů národního hospodářství. V r. 2009 klesla meziroční výkonnost průmyslu o -16,3 % (EU-27 o -13,9 %), když nejdůležitější průmyslové odvětví hutnictví zaznamenalo propad o -24,2 % a průmysl bez hutnictví o -15,3 %. Z těchto odvětví nekritičtější situace byla v gumárenském průmyslu -47,6 %, výrobě strojů a zařízení -29,1 %, elektronickém průmyslu -27,8 %, výrobě kovových výrobků -21,4 % a dopravních zařízení -20,6 %. Jediným odvětvím, které vykázalo růst byl potravinářský průmysl 1,5 % a výroba nápojů a tabákových výrobků 1,4 %. Největší mezikvartální pokles průmyslové výroby nastal ve IV/2008  (-21,4 %), v I/2009 se snížil na -6,4 %, ale od 2. čtvrtletí mírně roste, v posledním čtvrtletí 2009 o 2,3 % (hutnictví pokles -2,5 % a ostatní průmysl růst 2,9 %). V průběhu roku se zvýšil podíl mzdových nákladů o 16,0 %, když mzdové náklady klesly o -3,2 % a produkce o -16,6 %, čímž se zhoršil ukazatel produktivity práce.

Automobilový průmysl

v tzv. Velkém regionu (Lucembursko, Sársko, Lotrinsko, Porýní-Falc a Valonsko) zaměstnává na 90 tis. osob a je předpoklad, že obor získá na důležitosti v příštích letech. V Lucembursku je zaměstnáno v tomto sektoru 9 tis. osob v 29 podnicích napojených na asi 70 odběratelů. Automobilový sektor představuje 15 % HDP a vykazuje průměrný roční růst 4,1 %, z toho 80 % se realizuje v oblasti elektroniky, tedy oboru s vysokou přidanou hodnotou. Ministerstvo hospodářství má v úmyslu věnovat více prostředků na výzkum a inovace, přednostně v oboru bezpečnosti, vývoje motorů a nízké spotřeby i s ohledem na plnění ekologických závazků. Nejdůležitějším trhem je DE, FR, IT, UK, Japonsko, ES a USA.

Ocelářský průmysl

je reprezentován společností Arcelor–Mittal. Arcelor vznikl v r. 2002 fúzí společností Arbed (LU), Acelaria (ES) a Usinor (FR), má svoje správní sídlo v Lucembursku. V červnu 2006 se spojil s indicko-britskou firmou Mittal-Steel. Fúzí dvou světových ocelářských koncernů vzniká nový světový leader „skupina Arcelor-Mittal“ s roční produkcí 116 milionů tun oceli, obratem 100 mld. € v 60 zemích. Mittal zaplatil za Arcelor (hotově i v akciích) 27,6 mld. €. Největším akcionářem je Lakshmi Mittal s 43% podílem. V Lucemburku bude i do budoucna zachováno správní sídlo koncernu, které zaměstnává 700 pracovníků. V r. 2007 patřilo nově vzniklé skupině, po započtení  připravovaných investic v Číně a Indii, 20 % světového ocelářského trhu.

Společnost vykázala v r. 2009 obrat ve výši 65,1 mls USD (124,9 mld. USD v 2008), čistý zisk USD 118 mil. (9 446 mil. USD v 2008), a to díky propadu celkové poptávky na jedné straně a pádem prodejních cen o více než 25 % na straně druhé. Prodej činil 71 mil. t oceli (101,7 mil. t v 2008). Koncern snížil v posledním kvartále výrobu o 45 % a situace se nezlepšila ani během prvních třech čtvrtletí r. 2009, kdy musel přistoupit k masovému propouštění, zastavení výroby v řadě výroben a zajištění půjčky ve výši 25 mld. USD. Roční produkce činila 73 mil. t. Koncern celosvětově zaměstnával 281 703 osob ke konci r. 2009, (315 867 v 2008) z toho v EU-27 38,8 %.

Obrat lucemburských provozů se meziročně snížil o 43 %, výroba poklesla o 20 % (2,1 mil. t oceli) a zaměstnanost klesla z 6 606 na 6 172 osob.

Druhou největší společností je firma Paul Wurth, která se formou akvizicí transformovala z čistě inženýrské firmy na dodavatele kompletních průmyslových zařízení, zejména pro hutnický průmysl. Firma dosáhla v r. 2009 při obratu 620,9 mil. € (668,7 mil. € v r. 2008) čistého zisku 21,6 mil. € (45,3 mil. € v r. 2008). Dividenda byla meziročně podržena na 420 €/akcii. Zakázky firmy vyšplhaly v r. 2009 na rekordní výši 918,9 mil. € (1 108,8 mil. € v r. 2008), přičemž největší podíl 21,6 % připadá na Indii. Koncern zaměstnává 1 596 zaměstnanců; ročně investuje 5,5 mil. € do výzkumu a vývoje.

Výroba porcelánu

je tradičně zajišťována firmou Villeroy & Boch, která reprezentuje vysokou kvalitu, prestiž a tudíž drahý kuchyňský, ale i sanitární porcelán. Firma byla založena v r. 1748 v sousedním Lotrinsku a v r. 1767 se rozšířila a zavedla první quasi sériovou výrobu právě v Lucembursku. V důsledku hospodářské krize se v druhé polovině r. 2008 prudce snížila výroba a vedení firmy ohlásilo, že do konce r. 2009 zruší výrobu v Lucembursku a ponechá jen některé nevýrobní provozy a počet zaměstnanců sníží z 300 na 90. Vedení firmy tak reagovalo na vysoké jednotkové náklady tohoto provozu, které jsou nejvyšší v rámci koncernu. Útlum v důsledku asijské konkurence se týká i výroben v Německu, Itálii a Švédsku.

Za 1. pololetí 2010 vzrostla průmyslová výroba o 16,2 %, největší nárůst zaznamenal gumárenský průmysl 66,6 %, hutnictví 36,2 %, textilní průmysl 34,4 % a železářský výroba 18,4 %, přičemž je ale nutné vzít v úvahu, že propad průmyslové výroby v 1. pol. předchozího roku dosáhl svého dna.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví bylo v r. 2009 poměrně stabilizované a meziroční pokles činil -2,0 % (růst 2,6 % v 2008). Pozemní a průmyslové stavebnictví díky posíleným veřejným zakázkám vzrostlo o 3,8 % a zbývající činnosti poklesly o -0,4 %. Podíl stavebnictví na tvorbě HDP 2009 činil 5,0 %, vyprodukovaná hodnota dosáhla 1,9 mld. €. Ceny stavebních prací stagnovaly a mzdové náklady na jednotku produkce jen mírně stouply o 2,6 %.

Stavební výroba v 1. pol. 2010 vzrostla o 1,0 %, a to jak v sektoru inženýrských staveb, tak pozemního stavitelství.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Sektor zaznamenal za posledních 35 let pokles – z původního 4% podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty HDP v r. 1970 na 0,35 % v r. 2009. Zemědělství přispělo 136,2 mil. € k tvorbě HDP a zaznamenalo 13,7% meziroční nárůst. Výnosy ze zemědělské činnosti klesly v 2009 o 34 mil. € v důsledku propadu výkupních cen mléka a následně masa a obilovin. Vláda zvýšila finanční pomoc zemědělství o 2,8 mil. €, ze které bylo financováno navýšení příspěvku na sociální a důchodovou daň.

Podle sčítání r. 2008 bylo registrováno 2 287 zemědělských provozů s užitnou zemědělskou půdou 130 982 ha (47,3 % orná půda, 51,5 % louky a pastviny, 1 % vinic a 0,2 % ostatní obdělávané pozemky). Tyto podniky mají dohromady 195 855 ks hovězího dobytka, 81 407 vepřů, 8 480 ovcí, 81 380 kuřat a 4 540 koní. V zemědělství pracuje 3 690 osob, z toho část na částečný pracovní úvazek. Vzhledem k tomu, že klesá počet provozů, roste průměrná obdělávaná plocha připadající na jeden podnik – 57,3 ha. Ze 60,3 % převažují podniky, které se zabývají chovem dobytka, přesto tento obor již několik let vykazuje snižování počtu chovaných kusů: od r. 1995 pokles kusů o 13,7 % u hovězího masného dobytka a o 17,9 % u mléčných krav.

Vláda vypracovala na r. 2007–2013 strategický program na podporu rozvoje venkova, kde žije 55 % obyvatel, odpovídající hlavním liniím stanoveným ve Společné zemědělské politice EU. Opatření dle tohoto programu jsou seskupena do čtyř balíčků a vláda na jejich realizaci vynaloží v daném období celkem 369 mil. €, z čehož příspěvek z Evropského zemědělského fondu na rozvoj venkova (FEADER) činí 90 mil. €.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Rozhodujícím sektorem hospodářství jsou služby, jejichž podíl na tvorbě HDP v 2009 činil 85,6 % (29,3 mld. €) a meziročně zaznamenaly pokles o -2,3 %. Na finanční sektor, služby pro podnikatele (účetnictví, nemovitosti, poradenství atd.) připadá 44,3 % objemu HDP (meziroční pokles -3,4 %), obchod, dopravu, komunikace, opravárenství atd. 18,3 % (meziroční pokles -2,8 % zejména v sektoru automobilové dopravy zboží) a ostatní služby 14,5 %. Výkonnost finančních služeb klesala čtyři čtvrtletí, avšak ve druhém čtvrtletí se vývoj obrátil a ke konci r. 2009 sektor zaznamenal 1,4 % meziroční růst. V sektoru služeb je zaměstnáno 75 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Lucembursko je významným evropským a světovým finančním centrem. Finanční sektor zaměstnává 10,3 % (41 880 osob) celkové pracovní síly a vytváří více než 25 % příjmu státního rozpočtu. Transparentní právní a fiskální rámec spolu se základní stabilitou země a jejím postavením v rámci EU, koncentrací, kvalitou a rozsahem bankovních a pojišťovacích služeb vytváří dostatečně atraktivní rámec pro rozvoj tohoto sektoru.

Lze předpokládat, že v souvislosti se snahami o harmonizaci daní v rámci EU se Lucembursko bude muset vzdát svých mimořádně výhodných pobídek. Vedle daňových stimulů je lucemburské bankovnictví pro svou klientelu atraktivní také doposud velmi rigorózně uplatňovaným zákonem o bankovním tajemství, které se stalo předmětem ostré kritiky zejména sousedních zemí, USA a OECD. Na zasedání G 20 dne 2. 4. 2009 v Londýně bylo Lucembursko, spolu s jinými zeměmi uplatňujícími bankovní tajemství, zaneseno na šedou listinu zemí, které nedostatečně spolupracují při potírání daňových deliktů i přes to, že se rozhodlo řídit pravidly OECD dle vzorové smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Z této listiny bylo v červenci 2009 vyřazeno, protože uzavřelo dodatky v souladu s podmínkami OECD ke 14 smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Lucembursko je připraveno i nadále zachovat bankovní tajemství, ale bude poskytovat informace cizím daňovým a finančním orgánům na základě vyžádání, nikoliv však automaticky a plošně, jak řada zemí požaduje. Je otázkou času, kdy bude v rámci EU zrušen institut bankovního tajemství jako takový. Pokud se tak stane, potom bude zřejmě opuštěn i princip výběru daně u zdroje, který je pro tyto činnosti v současnosti v platnosti dle pravidel EU. Otevírání účtů u místních bank je nicméně podřízeno přísné kontrole a transakce musí být plně dokumentovány.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava a logistika

Doprava a komunikace je třetím nejdynamičtějším odvětvím národního hospodářství, které se podílí více než 10 % na tvorbě HDP. Touto činností se přímo či nepřímo zabývá 930 právnických subjektů, které zaměstnávaly 19 550 osob.

Letecká doprava

Letecký nákladní přepravce Cargolux je z pohledu přepravených tunokilometrů čtvrtým největším světovým leteckým kargo operátorem a v Evropě zaujímá 1. místo; celkové se zvýšil podíl na trhu z 3,8 na 4,3 %. V r. 2009 činil jeho obrat 1,35 mld. USD (tj. -34 % meziroční propad), přepravil 627,8 tis. metrických tun karga (pokles -11 %) a jeho výkon činil 4.800 mil. tkm ( pokles -11,3 %). Společnost v důsledku toho prohloubila ztrátu po zdanění z 61 na 153 mil. USD. Společnost zaměstnává 1 482 zaměstnanců a patří mezi 20 největších zaměstnavatelů v zemi.

Mezinárodní letiště Findel odbavilo v r. 2009 přes 672 tis. tun karga (meziroční pokles -20,0 %) a 1,55 mil. pasažérů (pokles o -6,7 %), je 5. největším evropským nákladním letištěm. Výsledky za r. 2009 byly poznamenány hospodářskou krizí, nicméně v 12/2009 se realizoval nárůst o 5 %, který se ještě zvýšil na 6,7 % v 1. čtvrtletí 2010, což je považováno za dobrý signál pro celý r. 2010.

Národní letecký přepravce  LuxAir Airlines, který patří společně s LuxairTours a Cargo et Services do skupiny Luxair Group, přepravil 1 179 tis. pasažérů v r. 2009, což je meziroční pokles o -3,2%. Společnost odbavila 672 tis. t nákladu (tj. o -17,0% meziroční pokles). Služeb společnosti využilo o 7,0 % méně turistů a zisk tour operátora klesl o 8,0 %. Čistý zisk skupiny klesl z 8,5 na 1,3 mil. €, a celkový obrat se snížil o -8,1 % na 382,8 mil. €. Společnost provozuje 4 stroje B737 a 5 menších strojů Embraer a zakoupila 3 nové stroje Bombardier Q400. Obsazenost se zvýšila na 73,4 %. Skupina zaměstnává 2 461 zaměstnanců. Skupina očekává velice těžký r. 2010.

Silniční doprava

Silniční síť činí celkem 2 894 km silnic, z toho 147 km dálnic (síť se dokončuje směrem na sever země), systém je zapojen do evropského systému dálniční sítě. Prostřednictvím vozového parku imatrikulovaného v Lucembursku bylo v r. 2007 přepraveno 31,1 tis. tun zboží v rámci mezinárodní přepravy a 26,7 tis. tun v rámci vnitrostátní dopravy. Bylo registrováno 463,6 tis. vozidel, z toho 331,5 tis. osobních, 1,6 tis. autobusů, 29.1 tis. nákladních aut, 14,3 tis.zemědělských traktorů a strojů.  

Železniční doprava

Železniční síť tvoří celkem 275 km železnic, v r. 2007 přepravila 16,4 mil. osob a 426,8 mil. tun/km zboží. Provoz státní lucemburské železniční společnosti CFL je subvencován ze státního rozpočtu, v r. 2009 částkou 294,4 mil. €, z fondu dopravní infrastruktury bylo v r. 2009 vyplaceno 15,0 mil. €. CFL je 7. největším zaměstnavatelem s 3 086 zaměstnanci a v r. 2008 hospodařila s konsolidovaným ziskem 11,5 mil. € (3,8% nárůst). Město Lucemburk je napojeno na východní větev francouzského rychlovlaku TGV (Paříž je dostupná za 2,05 hod.), který v r. 2009 přepravil 362 tis. osob.

Říční přeprava

Pod lucemburskou vlajkou se plaví 155 lodí o celkové tonáži 978 tis. tun. Po vodě bylo přepraveno 1,640 mil. tun zboží, z toho bylo v přístavu Mertert naloženo a vyloženo 1,112 mil. tun zboží, přepravovány byly zejména ropné produkty, ocelové/železné výrobky a stavební materiál.

Telekomunikace

Výkon lucemburské pošty stagnoval v r. 2009; obrat se mírně zvýšil na 564,2 mil. € (1,32 %), hrubý zisk před zdanění poklesl o -1,1 % a čistý zisk se zvýšil o -2,6 % na 77,4 mil. €. Nosným segmentem jsou telekomunikace, u kterých obrat se zvýšil o 2,9 %, zatímco příjem z listovních služeb díky zesílené konkurenci klesl o 0,84 a finanční služby dokonce o -19,0 %. Lucembursko se stavělo odmítavě k další liberalizaci poštovních služeb dle požadavku EK, přechodné období u listovních služeb bylo sjednáno do r. 2013. Stát prostřednictvím PaT bude v příštích letech investovat 130 mil. € do plošné pokládky optokabelů vysokorychlostní sítě datového přenosu, která v r. 2015 má dosáhnout rychlosti 100 Megabitů a o  pět let později dokonce 1 Gigabitu.

Vedoucím světovým hráčem v oblasti satelitních služeb je lucemburská firma SES Global, která svou činnost soustředila do 3 divizí pro Evropu, Severní Ameriku a zbytek světa (v Evropě provozuje satelity ASTRA). Její služby pokrývají 98 % celosvětové populace. V současnosti operuje celkem 38 satelitů, které doplní v r. 2008–2010 o dalších 10 satelitů. Hospodářské výsledky za rok 2009 jsou i přes hospodářskou krizi nadstandardně dobré, obrat firmy se zvýšil z 1 630 mld. € na 1 701,6 mil. € a čistý zisk o 23 % z 387,5 mil. € na 476,5 mil. €. Firma v r. 2009 investovala do 5 nových satelitů 761,2 mil. €, které mají zajistit výnos 400 mil. € do r. 2015. V letech 2010–2012 společnost počítá s 5% ročním růstem. Míra využití vysílačů se zvýšila ze 79,0 na 82,1 % v roce 2009.  

SES v roce 2009 dále expandovala v sektoru poskytovaných služeb spojených s rozvojem vysokorozlišovací televize, který se podílí z 67 % na celkovém obratu. SES dále participuje ve třech společnostech – operátorech satelitů a v pěti společnostech – poskytovatelích satelitních služeb. Astra TechCom dodává operátorské služby, technické expertizy, produkty High-Tech Luxembourg (integrovaná řešení pro satelitní průmysl), spolupracuje na výstavbě anténových systémů pro kontrolu satelitů systému Galileo (evropský navigační systém). Projekt si vyžádá náklady v hodnotě 4,2 mil. €, z čehož 3,3 mil. € se vrátí přes zakázky do lucemburských firem. Projekt spravovaný SES Astra Tech Com a Hitec Luxembourg se skládá z vytvoření koncepce, výroby, mechanického sestavení a instalace antén na místě a z personálního obsazení.

Mediální skupina RTL Group je největší společností pro televizní a radiové vysílání a výrobu a obchodování s vysílacími právy. Jejím 90,5% vlastníkem je německá společnost Bertelsmann A.G.  Provozuje 42 televizních kanálů, 32 radiových stanic v 10 zemích. Za r. 2009udržela zisk 298 mil. € (296 mil. € v r. 2008) i při snížených tržbách o 6,3 %.

Další společnosti jsou aktivní v oblasti filmové produkce, internetových technologií, elektronické publikační činnosti a automatických překladů. V případě Lucemburska se tradičně jedná o soukromé společnosti, které působí v mezinárodním měřítku.

Energetika

Z celkové spotřeby el. energie 6 703 GWh v r. 2008 činil dovoz 6 830 GWh (SRN a Belgie), vývoz 2 848 GWh a vlastní produkce 3 516 GWh. Hlavním výrobcem a distributorem je firma ENOVOS. Tato firma vlastní výrobní kapacity o celkovém instalovaném výkonu 1 698 MW (bez přečerpávacích stanic pouze 598 MW). Firma prodala v 2009 v důsledku krize o 6,5 % méně elektřiny a o 36,8 % plynu, celkový obrat dosáhl 1,6 mld. €, hrubý zisk 189 mil. € a čistý zisk 145 mil. €. Investice činily 128 mil. € a v 2010 se mají ještě zvýšit.

V r. 2008 činil netto podíl obnovitelných energií na celkové spotřebě 3,7 % (230 GWh). Dle studie, kterou si nechala vypracovat vláda, realistický produkční potenciál je nedostatečný pro splnění ekologických závazků země. Ze současné kapacity výroby 651 GWh lze teoreticky zvýšit produkci na 1 134 GWh do r. 2010 a 2 996 GWh do r. 2020. I za těchto předpokladů bude činit podíl obnovitelných zdrojů 8,9 % na celkové spotřebě elektrické energie a 6,6 % na spotřebě tepla, tzn. že se Lucembursku nepodaří zajistit stanovený cíl EU, tj. 20% podíl. V současné době je již maximálně využívána vodní energie (952 GWh vč. přečerpávacích stanic), solární energie (21 GWh), energie z větrných elektráren je na svém horním limitu (61 GWh) a rovněž výroba na bázi bioplynu (39 GWh). Jediným růstovým zdrojem obnovitelné energie proto bude výhradně využití biomasy.

Vedle obnovitelných zdrojů jsou využívány klasické zdroje, a to 2 tepelné jednotky o instalovaném výkonu 384 MW (výroba 2 062 GWh) a 115 kogeneračních jednotek o instalovaném výkonu 104 MW a jedna jednotka s plynoparovou turbínou o výkonu 350 MW (výroba 378 GWh).

Lucembursko vstoupilo do konsorcia zemí, které plánují vybudování parku větrných elektráren v Severním moři, přičemž nadbytečná el. energie má být využita v lucemburské přečerpávací vodní elektrárně Viandem, která je největší v Evropě. Dále se podílí na projektech realizovaných v oblasti Velkého regionu zaměřených na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů  Firma Enovos uzavřela s ruským Gazprom Marketing and Trading (každá strana má 50% podíl) dohodu o společné investici do výstavby paroplynové elektrárny v německé Eisenhuettenstadtu o výkonu 2x400 MW v celkové hodnotě 400 mil. €, která bude zásobována z plynovodu Nord Stream. V první etapě bude uvedena do provozu jedna turbína.

Lucembursko je čistým dovozcem plynu, spotřeba v r. 2008 činila 15 TWh (na průmyslovou spotřebu připadá 69 %). Import zajišťuje společnost Enovos (1245 mld. Nm3, z toho 15 % činí ruský plyn dodávaný výhradně z Německa), která disponuje dvěma vysokotlakovými přípojkami z Belgie, po jedné z Německa a Francie (střednětlaková). V rámci transevropských plynárenských sítí (TENP) je Lucembursko napojeno na plynovod sever-jih, vedoucí z Nizozemska do Itálie a na plynovod MEGAL, který je spojen s dodávkami z Ruska (podíl cca 15 %). Toto rozložení zajišťuje jistotu nepřerušeného zásobování. Na plyn je uplatňována snížená DPH ve výši 6 %. Ceny plynu se v Lucembursku pohybují zhruba o 20 % pod cenami nejlevnějších distributorů v Německu a patří mezi nejnižší v Evropě vůbec.

V r. 2009 se realizovala několik roků připravovaná fúze rozhodujících dodavatelů a distributorů energie na lucemburském trhu, která vedla k vytvoření nové společnosti ENOVOS a.s. Vlastnické složení společnosti je následující: lucemburský stát 28,3 %; SNCI (Société National de crédit et d’investissement) 10,8 %; Arcelor Mittal 25,3 %; E-ON Ruhrgas 10,8 %; RWE Energy 19,8 % a Electrabel 5,1 %. Lucemburský stát, při započtení podílu státní SNCI, je hlavním akcionářem s podílem 39,1 %. Nová společnost má holdingovou strukturu (2 společnosti v Německu a 2 v Lucembursku) skládající se ze dvou společností; CREOS provozuje distribuční sítě a ENOVOS Commercial/sales/generation výrobu a obchodní aktivity s energiemi. U obou společností je zachována identická kapitálová struktura jako v případě vlastního holdingu. Obrat přesáhne 2,5 mld. €, společnost disponuje 7 300 km elektrické přenosné sítě, 380 km přepravních plynárenských sítí a 2 300 km distribučních sítí a zaměstnává 745 pracovníků. Nová firma získala přístup na německý a francouzský trh a jejím cílem je zvýšit vlastní výrobní kapacity elektřiny a skladovací kapacity zemního plynu (z důvodu nevhodných geologických podmínek nelze budovat v Lucembursku).

Lucembursko nemá kapacity na zpracování ropy a veškeré ropné produkty se dovážejí (2 858 tis. t v r. 2008).

Lucembursko oficiálně uznává svobodnou volbu každé členské země, bude-li prosazovat jadernou energii ve své energetické koncepci. Současně si ale nepřeje, aby byla jaderná energie považována za opatření vedoucí ke snížení produkce skleníkových plynů a podporuje názor, aby EU nadále diskutovala možnosti a rizika tohoto zdroje elektřiny. Interní předpisy nevylučují ani neomezují dovoz el. energie z těchto zdrojů.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Jedním z pilířů lucemburské zahraniční politiky je rozvojová a humanitární pomoc. Lucembursko s ohledem na ekonomickou vyspělost není příjemcem rozvojové pomoci.

Výše příspěvku na rozvojovou spolupráci dosáhla v r. 2008 částky 287,7 mil. €, tj. 0,95 % HDD, tj. 4,56 % ve srovnání s r. 2007, a cílem je dosáhnout v následujících letech příspěvku ve výši 1 % HDD. Tyto částky jsou distribuovány prostřednictvím následujících kanálů: bilaterální pomoc 59,0 % vynaložené částky, z toho spolupráce s nevládními organizacemi zapojenými do rozvojové pomoci 11,2 % a technická pomoc 1,8 %, multilaterální pomoc 30,6 % a humanitární pomoc 10,4 %. S ohledem na své možnosti Lucembursko vyčlenilo deset prioritních států spolupráce: Burkina Faso, Kapverdy, Mali, Namibie, Nigérie, Nikaragua, Senegal, Salvador, Laos a Vietnam, které čerpaly v r. 2008 105, 1 mil. €, tj. meziroční navýšení o 9,5 %.

Vybrané země se pohybují v druhé polovině žebříčku rozvojových zemí, který je sestaven dle HDI (Human Development Index) OSN. Zvláštní preferenční přístup praktikuje Lucembursko i vůči Palestinským územím, na tyto projekty přispělo v r. 2008 částkou 6,3 mil. €. V dlouhodobější perspektivě bude z preferenčního seznamu stažen Vietnam, Salvador a Namibie.

Země poskytuje rozvojovou pomoc rovněž na základě bilaterálních smluv uzavřených s následujícími zeměmi: Albánie, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Afghánistán, Mongolsko, Ekvádor, Peru, Maroko, Tunisko a Rwanda.

Rozpracování a realizace jednotlivých rozvojových projektů zajišťuje specializovaná agentura „Lux-Development“, která má formu akciové společnosti, jejímž majoritním vlastníkem 98 % je stát. Agentura je řízena Ministerstvem pro rozvojovou pomoc.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter