- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
Vládní koalice po relativně benevolentním rozpočtu v r. 2010 prosadila po sérii dlouhých vyjednávání se sociálními partnery na LU poměry relativně restriktivní rozpočet pro r. 2011 – výdaje v porovnání s předchozím rokem stoupnou o 1,9 %, očekávaná inflace bude 2 %. Schválení rozpočtu předcházelo i přijetí fiskálních opatření, které mají přinést do rozpočtu další příjmy a omezit některé výdaje.
Návrh rozpočtu prošel sněmovnou dne 9.12.2010. Rozpočet byl schválen koaliční většinou (39 hlasů), opozice (21 hlasů) hlasovala proti. Rozpočet počítá s deficitem 1,4 mld. EUR (tj. 3,4 % HDP). Celkový veřejný dluh v r. 2011 dosáhne 8 mld. EUR, což je 19 % HDP. Při součtu deficitů regionálních, centrálního a přebytku fondu sociálního zabezpečení (850 mil. EUR) vychází veřejný deficit ve výši 500 mil. EUR (1,2 % HDP). Snahou vlády je dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v r. 2014. Schválený rozpočet je založen na předpokladu růstu HDP 3 %, inflaci 1,9 % a stabilizované nezaměstnanosti kolem 6 %
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| výdaje veřejné správy celkem | 13 084,9 | 13 559,6 | 14 617,9 | 16 063,8 | 17 155,8 |
| příjmy veřejné správy celkem | 13 544,1 | 14 948,1 | 15 800,7 | 15 715,9 | 16 445,9 |
| saldo veřejných financí | 459,2 | 1 388,5 | 1 182,7 | -347,9 | - 709,9 |
Zdroj: Statec
Dne 9.6.2011 představil guvernér Lucemburské centrální banky (BCL – Banque centrale du Luxemburg) Yves Mersch souhrnnou zprávu BCL za r. 2010. Při té příležitosti Mersch vyslovil několik komentářů na téma ekonomické a finanční situace Lucemburska. Podle Mersche byl r. 2010 rokem ekonomického odrazu a r. 2011 by měl přinést ještě lepší výsledky; růst HDP se očekává v rozmezí 3,7 % a 4,3 %. Současně ale vyzývá k opatrnosti s ohledem na dvě skupiny faktorů – prvním je velká nestabilita trhů s energiemi a nerostnými surovinami a druhým pak realizace opatření na konsolidaci rozpočtu u obchodních partnerů Lucemburska, což by mohlo mít vliv prostřednictvím dopadu na mezinárodní obchod a odtud na růst lucemburského hospodářství.
Nejistotou pro Lucembursko je ale také budoucí vývoj finančního sektoru. Krize ukázala nutnost lépe dohlížet na finanční sektor a současně se vyhnout přílišnému protekcionismu. Na evropské úrovni má BCL v plánu zavézt novou bankovní koncepci Basel II a podílet se na rozvoji nové architektury pro finanční dohled v Evropě s ohledem na kompetence centrálních bank v oblasti makroekonomiky. Na národní úrovni pak BCL připravuje přijetí výkonnějšího správního režimu, podobně jako zavedly některé jiné státy EU, jehož prostřednictvím bude BCL vykonávat nové regulační kompetence a posílí spolupráci s dalšími národními, evropskými a mezinárodními institucemi dohledu nad finančním sektorem. Stejně tak si je BCL vědoma potřeby upravit legislativu a vyjasnit kompetence v oblasti makroekonomického dohledu, finanční stability a mezinárodního zastupování.
Lucemburk by měl podle jeho názoru zejména využít hospodářského oživení a realizovat rozhodující reformy, především pokud jde o trh práce, konkurenceschopnost, veřejné finance a další strukturální a institucionální reformy, což je jediná možnost, jak zajistit udržitelnost lucemburského hospodářského a sociálního modelu. Zdravé veřejné finance jsou podmínkou sine qua non udržitelné konkurenceschopnosti. Rozpočtová konsolidace a strukturální reformy se musí realizovat současně. Pokud jde o rozpočet, BCL k němu vztahuje dvě svá doporučení – jakmile to bude možné, střednědobým cílem rozpočtu by mělo být přibližovat se a dosáhnout přebytku nejméně 1 % HDP do r. 2015 a realizovat současně strukturální reformy sociálního zabezpečení. Mechanismus „pension a la carte“ představený vládou dne 17.3.2011 je dobrým krokem v tomto směru. Současně by tato důchodová reforma měla být doplněna i dalšími reformami a rychle vstoupit v platnost.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. běžný účet | 3 547 | 3 572 | 2086 | 2612 | 3255 |
| 1.1 obchodní bilance | -3 503 | -3 503 | -4 301 | -3059 | -3992 |
| 1.2 bilance služeb | 16 478 | 20 202 | 20 352 | 17 996 | 22755 |
| 1.3 bilance výnosů | -8 413 | -11 420 | -12 109 | -11224 | -14831 |
| 1.4 běžné převody | -1 015 | -1 708 | -1 843 | -1 040 | -678 |
| 2. kapitálový účet | -237 | -147 | -235 | -268 | |
| 3. finanční účet | -3 671 | -3 290 | -1 892 | -1 841 | |
| 3.1 přímé investice | 11 390 | -47 194 | -23 629 | -15 616 | |
| 3.2 portfoliové investice | 57 332 | 97 868 | 23 423 | 2 023 | |
| 3.3 finanční deriváty | 8 070 | 10 643 | -14 247 | -10 367 | |
| 3.4 ostatní investice | -80 488 | -64 668 | 12 651 | 22 182 | |
| 3.5 změna devizových reserv | 24 | 61 | -90 | -64 | |
| 4. saldo chyb a omylů | 362 | -134 | 27 | -21 |
Zdroj: STATEC
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009* | |
|---|---|---|---|---|---|
| veřejná správa | 26 | 46 | 46 | 566 | 1 042 |
| peněžní ústavy | 362 | 70 | 378 | 1 070 | 1 248 |
| finanční instituce | 492 375 | 518 114 | 560 605 | 546 881 | 476 680 |
| jiné sektory | 392 459 | 517 274 | 584 023 | 678 749 | 768 754 |
| z toho přímé inv.: půjčky spol. | 97 462 | 107 729 | 129 698 | 165 216 | 147 036 |
| hrubý zahraniční dluh | 982 683 | 1 143 233 | 1 274 750 | 1 382 261 | 1 396 760 |
Zdroj: NBL
* provizorní
Čistá zahraniční pozice Lucemburska k 31. prosinci 2009 činila 32,6 mld. €, když aktiva lucemburských rezidentů v zahraničí dosáhla 4 276,9 mld. € a závazky 4 244,3 mld. €. Meziročně se saldo aktiv a pasiv zvýšilo o 9,9 % v důsledku přílivu kapitálu v portfoliových a ostatních investicích.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Nejistotou pro Lucembursko je budoucí vývoj finančního sektoru. Krize ukázala nutnost lépe dohlížet na finanční sektor a současně se vyhnout přílišnému protekcionismu. Na evropské úrovni má BCL v plánu zavézt novou bankovní koncepci Basel II a podílet se na rozvoji nové architektury pro finanční dohled v Evropě s ohledem na kompetence centrálních bank v oblasti makroekonomiky. Na národní úrovni pak BCL připravuje přijetí výkonnějšího správního režimu, podobně jako zavedly některé jiné státy EU, jehož prostřednictvím bude BCL vykonávat nové regulační kompetence a posílí spolupráci s dalšími národními, evropskými a mezinárodními institucemi dohledu nad finančním sektorem. Stejně tak si je BCL vědoma potřeby upravit legislativu a vyjasnit kompetence v oblasti makroekonomického dohledu, finanční stability a mezinárodního zastupování.
Počet bank se v r. 2010 snížil z 149 na 146 a nadále zaměstnává 26255 pracovníků s celkovou bilancí 769,3 mld. EUR.
Počet bank dle země původu (květen 2011)
| Země původu | Počet |
| Lucembursko/Belgie | 16 |
| Německo | 43 |
| Francie | 13 |
| Švýcarsko | 10 |
| Itálie | 8 |
| Velká Británie | 8 |
| Švédsko | 7 |
| USA | 6 |
| Japonsko | 5 |
| Ostatní země | 28 |
Nejstarší bankou je Spořitelna (Spuerkeess), která v r. 2006 oslavila 150 let svého založení. Od r. 1944 je plnohodnotnou bankou s oprávněním ke všem bankovním operacím a jediným akcionářem je stát. Realizovaný zisk je každoročně převáděn přímo do státního rozpočtu. Nejvýznamnější LU banky, kromě Banque Centrale de Luxembourg, jsou Banque et Caisse d`Epargne de l`Etat a Société Nationale de Crédit et d`Investissement.
Mezi hlavní banky patřily Banka Fortis (FBL), dříve Banque Générale du Luxemburg (BGL) a Banka Dexia BIL, které se v důsledku finanční krize dostaly do potíží s likviditou a musely být sanovány vládami Francie, Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Lucemburská část banky Fortis byla zpět přejmenována na BGL a v r. 2009 převzata francouzskou bankou BNP Paribas (65,96 %). Po této transakci se jedná o největší lucemburskou banku. Asociace pojišťovacích společností (ACA) reprezentuje 96 pojišťovacích společností etablovaných v Lucembursku. Sektor pojišťovnictví dosahuje značného růstu počínaje r. 2004, a to nejen na národním, ale i evropském trhu.
5.5. Daňový systém
Daňový systém je, pokud jde o strukturu, srovnatelný s německým, jímž se inspiroval od doby německé okupace během 2. světové války, zatímco systém registrace subjektů je obdobný jako belgický a francouzský. Základní sazba DPH 15 % patří mezi nejnižší v EU a je minimální z hlediska rozpětí nařízeného EK.
Sazby základních hlavních daní:
- DPH a spotřební daň: 3 %, 6 %, 12 %, 15 %
- daň z obratu právnické osoby: 20 %, 30 %, 33 %; průměrné zdanění činí 28,59 %
- daň z příjmu fyzické osoby: 8–38,0 % plus 2,5 % příspěvek do fondu zaměstnanosti
- průměrné celkové (zaměstnance i zaměstnavatele) zdanění (daň z platu, sociální pojištění) je 35,9 % mzdových nákladů (Německo 52 %, Belgie 56 %, Francie 49,3 %, ČR 43,4 %)
- maximální nezdaněný příjem manželů: 19 500 € (Francie 4 412 €, Belgie 5 940 €, Německo 15 329 €)
- průměrné zdanění mezd činilo 38,6 %, což odpovídá průměrnému zdanění v eurozóně (EU 40,7 % v r. 2005; Francie 45,3 %, Německo 40,0 %, Belgie 47,4 %).
Lucembursko využívá u zdanění finančních služeb a služeb poskytovaných elektronickou cestou (typu např. e-shopping, telekomunikace aj.) principu zdanění u zdroje. V případě vývozu služeb elektronickou cestou je konečný odběratel zatěžován lucemburskou sazbou DPH 15 %. Tato praxe bude platit až do r. 2013 a následně v upravené míře další 3 roky po dobu přechodného období, než EU přejde i v tomto případě na princip výběru DPH u odběratele.
V minulosti banky přímo nezdaňovaly úroky z vkladů u drobných střadatelů. Tyto úroky byl každý povinen zdanit v rámci ročního daňového zúčtování. Přitom daňové přiznání je povinen podat každý, jehož příjmy odpovídají vyššímu základu, než z jakého byly v průběhu roku odváděny zálohy na daň. Tyto zálohy odpovídají průměrnému výpočtu daně, kterou by měl poplatník s určitým výdělkem odvádět státu. Navíc neexistuje možnost využít ročního daňového súčtování, které by provedl zaměstnavatel za zaměstnance. Vzhledem k tomu, že jde o komplikovaný výpočet přiznání daní, řada Lucemburčanů jej nepodávala a docházelo k velkým daňovým únikům. Z výše uvedeného důvodu vláda upravila od července 2005 zákon vztahující se ke „zdanění úroků“, který přikazuje bankám zdanit 10% u zdroje (tj. přímo odvést daň za střadatele a přiznat mu pouze zdaněný úrok) v případě, že úrok přesáhne 250 €/rok u jednoho účtu.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
