- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Systém investičních pobídek lze hodnotit jako kvalitní. Jejich přehled je k dispozici na serveru lucemburské obchodní komory pod odkazem „Doing business“.
Stručný přehled investičních pobídek v Lucembursku:
- kapitálový státní grant nebo grant Národní úvěrové a investiční společnosti (NÚIS)
- dlouhodobé půjčky při snížených úrocích, které poskytuje EU nebo NÚIS
- u půjček sjednaných u soukromých úvěrových institucí lze získat slevu od státu z úroků
- místní správa a vláda poskytuje průmyslové pozemky k zainvestování
- vláda financuje až 50% nákladů na projekty zaměřené na výzkum a vývoj
- vládní granty určené na organizační studie
- různé formy daňových zvýhodnění jako pobídka pro investice ve velkovévodství.
Obchodní komora Lucemburska společně s vládou a příslušnými profesními asociacemi zahájila v r. 2007 činnost dvou specializovaných vládních agentur, a to na podporu investic „Luxembourg for business“ a propagaci země jako finančního centra „Luxembourg for finance“, které spolupracují se zahraničními subjekty.
Rizikovost země je podle metodiky OECD hodnocena EGAPem „0“, známkou nejnižšího rizika investice.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
S ohledem na specifickou strukturu lucemburského hospodářství, dominantní postavení finančního sektoru a stále se zmenšující podíl zpracovatelských odvětví, hlavní podíl investic do/z LU připadá na portfoliové investice. Investiční činnost v segmentu přímých investic je realizována v 90% prostřednictví tzv. SPE (Special Purpose Entities), které sdružují různé kategorie finančních společností (kromě bank).
Zahraniční firmy jen zřídka investují do LU průmyslu. Výjimečný byl v r. 2006 odkup státního podílu ve firmě Arcelor při fúzi Arcelor Mittal (nákup akcií činil 400 mil. €). Zájem LU je, aby zahraniční firmy využily příznivého daňového a podnikatelského klimatu a zakládaly své regionální/evropské centrály v LU, čímž jednak vytvářejí nová pracovní místa, a jednak platí daně ze své činnosti (pokud bude stále platit pravidlo, že daně v EU se vybírají u zdroje, tj. v místě výroby zboží nebo realizace služeb a ne konečné spotřeby). Poslední investice tohoto typu směřovaly převážně do sektoru služeb, např. e-commerce, telekomunikace (Amazon, Skype, e-Bay, Appel, AOL, iTunes aj.), telekomunikace (Microsoft, CiscoSystems, RTL Group, Vodafon atd.).
Z uvedeného přehledu vyplývá, že Lucembursko je pro zahraniční investory zajímavou destinací. Zahraniční subjekty ukládají volný kapitál zejména do investičních fondů domicilovaných v Lucembursku (rovněž penzijních, důchodových aj. fondů), které ho spravují a investují do aktiv v zahraničí. Jinou formou je investování prostřednictvím regionálních/evropských centrál zahraničních firem umístěných v Lucembursku, a tudíž statisticky zahrnutých do výsledků Lucemburska. Finanční krize se promítla do výrazně sníženého objemu portfoliového investování, i když vliv se projevil až v druhé polovině r. 2008, avšak od dubna 2009 došlo k obratu a určitému posílení důvěry investorů.
Přímé zahraniční investice v Lucembursku tak dosáhly výše 155 411 mil. EUR a portfoliové 146 878 mil. EUR v r. 2010. Do zahraničí putovalo formou přímých investic 139 156 mil. EUR a portfoliově 99 100 mil. EUR.
9.3. České investice v teritoriu
České přímé zahraniční investice v Lucembursku v r. 2010 činily podle údajů ČNB 18 mil. EUR, přímé zahraniční investice LU v ČR pak dosáhly 601 mil. EUR. Za první až třetí čtvrtletí 2011 byl zaznamenán odliv zahraničních investic LU z ČR ve výši 787 mil. EUR.
Podíl Lucemburska na přímých zahraničních investicích v ČR je významnější než jeho podíl na obchodní výměně.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Zahraniční investice v Lucembursku se v naprosté většině realizují buď v oblasti portfoliové (akcie, dluhopisy, finanční deriváty, pojištění aj.), nebo při zakládání správních regionálních či evropských centrál. V oblasti kapitálových investic je Lucembursko na prvním světovém místě v obchodování s obligacemi. Naprostá většina významnějších firem zpracovatelského průmyslu jsou nadnárodní firmy, čistě místní firmy patří, až na výjimky, do oblasti malých a středních podniků. V Lucembursku není v přípravě žádný privatizační projekt.
Novou snahou vlády je přilákat zahraniční investice do oblasti výzkumu a vývoje. Prioritní odvětví, jejichž další rozvoj má být celou škálou opatření podporován vládou, jsou logistika, telekomunikace, technologie spojené s ochranou životního prostředí (především biotechnologie) a zdravotnická technika.
Dalším projektem je snížení energetické závislosti. Poslední ropná krize ukázala, že strategické zásoby ropy nejsou dostatečné, pouze 20 % z potřebných ropných zásob na 90 dní je skladováno v Lucembursku, zbytek v zahraničí. Lucemburská vláda bude iniciovat vznik národní agentury pro skladování ropných produktů.
Lucembursko, konkrétně dominantní firma ENOVOS, nemá dostatečné kapacity na skladování zemního plynu a nemá vhodné geologické podmínky pro jejich vybudování na vlastním území. Má zájem spolupracovat v této oblasti se zahraničím.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Investiční klima v Lucembursku je charakteristické svou transparentností, snahou o maximální stabilitu a zachování některých komplementárních výhod – nízká míra zdanění, rozličné formy státní podpory podnikání. Investiční rizika mají obecný charakter jako v ostatních hospodářsky vyspělých zemích.
Případná rizika pro investory vyplývají spíše z budoucího vývoje EU legislativy – např. harmonizace daňových zákonů (zvýšení sazby DPH a zavedení jednotné sazby, zvýšení spotřební daně, především u PHM atd.), výběr daní u konečného spotřebitele aj., které mohou odbourat místní komplementární výhody a zvýšit výrobní náklady. Tyto faktory jsou dnes na nižší úrovni než v sousedních zemích.
Investor dále musí počítat s automatickou indexací mzdových nákladů (mzdová úroveň je vyšší, než v sousedních zemích), nadstandardními sociálními výhodami zaměstnanců, silnou pozicí odborů a široce rozkročeným rozhodováním v tripartitním systému. Existuje silná ochrana zaměstnanců doprovázená znatelným nedostatkem pracovní síly, především kvalifikované, a z toho vyplývající její malá flexibilita. Ukazatel konkurenceschopnosti Lucemburska se neustále zhoršuje v mezinárodním srovnání, mzdové náklady rostou rychleji než výkony a klesá produktivita práce. Lucembursko v r. 2009 meziročně kleslo o tři pozice na 13. místo v rámci EU-27, o dvě pozice v mezinárodním postavení finančních center na 16. místo aj. Díky vysokým nákladům (zejména nájmy a mzdy) a klesající celkové výkonnosti se nově přenesl pokles konkurenceschopnosti ze sféry služeb i do sféry průmyslu.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
