- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Lucemburské hospodářství čelí dvěma základním problémům, a to silnému sociálnímu systému podvazující konkurenceschopnost a strukturální nerovnováze.
Sociální systém je ve své štědrosti na čelném místě ve světě a je postaven na pravidelném ročním hospodářském růstu 4–5 %, kterého Lucembursko do doby krize dosahovalo. Do budoucna takový růst nebude možné realizovat, a proto bude nutné sáhnout k reformě zdravotního a sociálního systému, nemá-li se prohlubovat deficit veřejných financí a konsolidovaný veřejný dluh. Vláda v rozpočtu na r. 2009 a 2010 zvolila přístup otevřené dlaně s úmyslem překlenout krizovou dobu a posílit domácí spotřebu a zaměstnanost, a to v daňových výhodách a veřejných investicích s vědomím dopadů do veřejných financí. Potřebným reformám se však brání silné odbory. I nadále má být zachován systém automatické indexace mezd a sociálních dávek (do cenového koše jsou zahrnuty všechny položky vč. PHM), vysoké příspěvky v nezaměstnanosti, dětské přídavky a nízká úroveň DPH se zvýhodněnými sazbami např. na el. energii, plyn, potraviny aj. Přenášet další zátěž na podnikatelskou sféru je i pro vládu nereálné, protože podnikatelé už delší dobu čelí komparativním nevýhodám ve srovnání s konkurencí ze sousedních zemí právě z titulu sociální politiky. Vláda vypracovala plán návratu k vyrovnanému rozpočtu do r. 2014.
Lucemburské hospodářství stojí na finančních službách (a službách na ně navázaných) a je tudíž silně závislé na světové konjunktuře. Finanční sektor se dostal v r. 2009 pod tlak vlád sousedních zemí v ohledu uplatňování institutu bankovního tajemství. Lucembursko částečně změkčilo praxi poskytování informací, ale další vývoj je nejistý, stejně jako uplatňování principu zdanění u zdroje. Je stále více evidentní, že finanční služby se začínají přesouvat do oblastí výrazného hospodářského růstu – východní Asie, Jižní Amerika. Vláda a profesní svazy proto hledají nové možnosti, jak nabídnout nové finanční nástroje a zlepšit kvalitu služeb. Novými náměty jsou islámské bankovnictví, rozšíření aktivit poboček lucemburských finančních společností na Dálném východě, mikrofinancování aj.
Snaha o diversifikaci hospodářství je dlouhodobá, ale s ohledem na omezené kapacitní možnosti země vláda hledá taková odvětví, pro které je charakteristická vysoká přidaná hodnota – biotechnologie, technologie zaměřené na životní prostředí a technologie pro zdravotnictví. Snahou je přivést do země zahraniční odborníky a také firmy, které zde zřídí pobočky.
V obou směrech vláda účinně a intenzivně provádí obchodní politiku v daných oblastech prostřednictvím příslušných ministrů, Obchodní komory, vládních agentur Luxembourg for Business a Luxembourg for Finance a v úzké spolupráci s profesními svazy.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
S ohledem na závazky vyplývající z evropské energetické politiky bude vláda pokračovat v programech zaměřených na zvýšení efektivnosti využívání energie – dle požadavku EK o 9 % do r. 2016 (nový zákon o tepelném zabezpečení budov) a zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů – dle požadavku EK o 11 % do r. 2020 (výroba bioplynu, dohoda s Nizozemím a Německem o využívání větrných elektráren instalovaných na jejich území, účast v projektu řady západoevropských zemí na výstavbu parku větrných elektráren v Severním moři aj.) v rámci snížení emise skleníkových plynů – dle požadavku EK o 20 % do r. 2020. Pokud jde o další cíl EU zvýšit do r. 2020 podíl biopaliv na 10 % v celkové spotřebě pohonných hmot, zde se i na vládní úrovni ozývá kritika tohoto kroku, který z hlediska snížení emisí CO2 není tak účinný a navíc ve svém důsledku má negativní vliv na globální produkci potravin.
Lucembursko je zemí, která na základě podmínek sjednaných v rámci EU praktikuje institut bankovního tajemství a rovněž zdanění u zdroje např. úroků z vkladů. Od počátku r. 2009 byla tato praxe předmětem ostré kritiky řady zemí (SRN, Německa, V. Británie, USA aj.), a proto přistoupilo na to, že do stávajících i budoucích Smluv o zamezení dvojího zdanění bude aplikovat standardní podmínky OECD, zejména čl. 26 o poskytování informací. Dle dosavadní praxe poskytovala lucemburská strana informace výhradně soudním orgánům cizí země na základě soudního vyžádání o podezření ze spáchání daňového podvodu nebo praní peněz získaných z kriminální činnosti, a to při respektování přesně specifikovaných podmínek. Cizí soud musel dále prokázat, že již bylo v jeho zemi zahájeno soudní řízení, uvést podrobnosti vedoucí k podezření ze spáchání daňového podvodu a prokázat, že kauza má logickou vazbu na Lucembursko.
Nově je možné, aby si informace vyžádaly i daňové úřady cizích zemí. Nicméně i v tomto případě bude výměna informací možná jen ve specifických případech a na základě konkrétních důkazů. Plošné, nahodilé a automatické podávání informací nebude Lucembursko praktikovat, čímž zachová bankovní tajemství, které považuje za nástroj ochrany soukromí jedince a ne porušování práva.
I přes toto opatření se předpokládá, že velké členské země EU budou usilovat, aby se všechny členské země EU v určitém časovém horizontu zřekly bankovního tajemství a potažmo i na něho navázaného systému zdanění u zdroje. Lucembursko již v rámci Rady vetovalo takový pokus prostřednictvím sjednání daňové dohody mezi EU a Lichtenštejnskem (dle stávajících unijních podmínek by všechny státy EU musely na základě tohoto kroku přejít na automatickou výměnu informací). Takové opatření bude znamenat silný zásah do lucemburského hospodářství a podvázání Lucemburska jako světového finančního centra zejména v případě, že nebudou nastaveny stejné podmínky i pro země vně EU, kam by směřoval odliv kapitálu.
Vláda podporovaná tripartitními partnery podporuje rozvoj základního a aplikovaného výzkumu (do konce 80. let prakticky neexistoval) a s tím související zavedení fiskálních pobídek zaměřených na přilákání zahraničních firem a vysoce kvalifikované pracovní síly do Lucemburska. Investice by měly směřovat především do výzkumu biotechnologií, které mají být jedním z nejdůležitějších a nejziskovějších oborů budoucnosti. Současné výdaje na vědu a výzkum jsou stále na nižší úrovni než evropský průměr. Cílem je dosáhnout stavu, kdy veřejný sektor bude vynakládat na výzkum 1 % HDP a soukromý sektor 2 % HDP.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Lucembursko je trh malý a silně konsolidovaný. Maloobchod, až na několik málo výjimek, je obsazen nadnárodními společnostmi, které mají svůj dodavatelský systém. Proniknout na tento trh lze tudíž pouze přes zahraniční centrály těchto firem. Omezenost místního trhu má za důsledek, že nabízený sortiment výrobků je relativně omezený, zásoby minimální a dodací lhůty dlouhé, cenová úroveň je vyšší než v okolních zemích. Vzhledem k vysoké kupní síle většiny obyvatel je žádáno v širší míře zboží značkové a kvalitní.
Sortiment hotových průmyslových výrobků a polotovarů pro výrobní spotřebu je ve vzájemném obchodu celkem stabilizovaný, což je dáno úzkým rozsahem lucemburského zpracovatelského průmyslu. Zvyšování objemu dodávek je nutné přičíst spíše zvyšování objemu a cen, než rozšiřování sortimentu. Další hospodářský růst lucemburské ekonomiky se bude odehrávat zejména v oblasti služeb (finance, doprava, telekomunikace, IT a zejména turistika). V těchto sektorech je možné hledat příležitost pro český export. Zejména sektor služeb hledá příležitosti pro snížení nákladů formou outsourcingu, kde ČR nabízí stále dobré příležitosti – kvalifikovanou pracovní sílu a nižší ostatní náklady.
Ekonomickou spolupráci lze rozšířit nově v oblastech, které z hlediska Lucemburska jsou do budoucna považovány za nosné, tj. technologie zaměřené na ochranu životního prostředí a speciální technologie, např. zdravotnická zařízení. Spolupráce ve výzkumu a vývoji by českým subjektům mohla zajistit i dodavatelské možnosti. Lucembursko se v tomto ohledu zaměřuje téměř výhradně na aplikovaný výzkum, základní výzkum je limitován danými podmínkami.
Málo využitá je turistika, přestože české subjekty se pravidelně účastní místního veletrhu cestovního ruchu Vakanz. Příčina zřejmě bude mj. i v nabízeném sortimentu a kvalitě služeb, neboť lucemburský zákazník je velice náročný (průměrný Lucemburčan cestuje až třikrát ročně na dovolenou).
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
