- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Dynamika růstu maďarského hospodářství (růstu HDP) se v posledních letech pozvolna snižovala (1,3% v roce 2007, 0,6% v roce 2008). V roce 2009 zejména vlivem celosvětové finanční a hospodářské krize poklesla o 6,3 % oproti předchozímu roku. Hodnota HDP v roce 2009 činila 26 095 mld. HUF, což znamená 2 640 tis. HUF na osobu. Hodnota HDP vzrostla v roce 2010 o 1,2 % oproti stejnému období předchozího roku, v absolutním vyjádření činil HDP za toto období 27 119 mld. HUF. Za období leden-březen r. 2011 HDP vzrostl o 2,4 % oproti stejnému období předchozího roku, v absolutním vyjádření činil za toto období 6 303 mld. HUF. Pro rok 2011 byl růst původně odhadován okolo 3%, koncem léta však byly tyto prognózy redukovány na zhruba 2%.
Schodek státního rozpočtu v roce 2009 činil 737 mld. HUF, což je o 121,5 mld. HUF méně, než v roce 2008. V r. 2010 byl deficit 835,7 mld. HUF. Příjmy státního rozpočtu činily 8 464,7mld. HUF a výdaje 9 300,5 mld. HUF. Deficit vládního sektoru dosáhl v r. 2010 hodnoty 1 153 mld. HUF, 4,3 % HDP, což bylo o 9 miliard forintů víc než ve stejném období r. 2009, nicméně z hlediska podílu na HDP o 0,2 % méně. V r. 2011 počítá státní rozpočet s příjmy 2 618,5 mld. HUF a výdaji 3 205,0 mld. HUF. Vláda hodlá dodržet závazek, že udrží rozpočtový deficit pod úrovní 3%. Podle první vládní verze rozpočtu na rok 2012 je pro tento rok plánován rozpočet s deficitem 2,5% HDP.
Státní dluh dosáhl koncem roku 2009 hodnoty 20.396 mld. HUF, tj. 78,3% HDP. Koncem září 2010 vyšplhal hrubý státní dluh dokonce na hodnotu 21.735 mld. HUF, tj. 81,4% HDP. Na základě údajů Centrály hospodaření se státním dluhem činil ke dni 30.6.2011 státní dluh 19 577,9 mld. HUF. Snižování státního dluhu je jedním z hlavních cílů současné vlády. Vláda chce dosáhnout do r.2014 poklesu dluhu na 65-70% HDP. Koncem léta 2011 se jí podařilo snížit státní dluh na hodnotu cca 77% HDP.
Výkon průmyslu byl od roku 2008 ovlivňován nejprve zhoršující se hospodářská konjunkturou, později snížení poptávky vlivem nastupující hospodářské krize. Oproti roku 2007, kdy výkonnost průmyslu stoupla o 8,2% oproti předchozímu roku, došlo v roce 2008 k poklesu na 98,9%, tj. o 1,1%. Výkonnost průmyslu v r. 2009 byla o 17,8 % nižší, než v r. 2008, ale v roce 2010 již byl zaznamenán růst o 6,4 % oproti předchozímu roku.
Stavební výroba v roce 2008 klesla na 94,9%, tj. o 5,1% oproti předchozímu roku. V roce 2009 oproti předchozímu roku klesla o 0,7%. V r. 2010 klesla opět o 10,1 % (důvodem značného poklesu bylo, že v samotné kategorii ostatní stavby nastalo snížení o 21,0 % oproti stejnému období minulého roku). V prvních pěti měsících r. 2011 opět klesla o 8,3% a ani další vyhlídky tohoto sektoru nejsou příznivé.
Objem produkce zemědělské výroby v roce 2009 klesl o 9,5 %, v roce 2010 o 6,0 %.
Maďarsko je otevřená ekonomika a zahraniční obchod hraje v jejím rámci významnou úlohu. Podíl exportu na HDP činí cca 70%. Dynamický růst obchodu nicméně zpomalil okolo roku 2008 a v prosinci 2008 došlo dokonce k propadu zahraniční obchodní výměny o cca 18%. V současné době vykazuje zahraniční obchod opětovný růst s pozitivní bilancí. Ta činila v roce 2008 32 mil. EUR, v roce 2009 4,6 mld. EUR (zejména důsledkem prudkého snížení dovozu oproti vývozu) a v r. 2010 bilance zahraničního obchodu vykázala aktivum 5,5 mld. EUR. Vývoz tehdy vzrostl o 17,3% a dovoz o 15,5%. V 1. polovině r. 2011 vzrostl export o 13,8% a import o 11,5% s pozitivní bilancí ve výši 3,85 mld. EUR.
V roce 2009 došlo na trhu pracovní síly k nepříznivým změnám, snížil se počet zaměstnaných, přičemž nezaměstnanost citelně vzrostla. Průměrná míra nezaměstnanosti se v roce 2009 zvýšila na 10,1% oproti roku 2008. V r. 2010 míra nezaměstnanosti dosáhla 11,2 %. Počet nezaměstnaných činil 475 tis. osob, o 54 tis. více než v předcházejícím roce. Počet zaměstnaných činil v r. 2010 3 750 tis. osob. Nezaměstnanost v prvním pololetí r. 2011 klesla na 10,8 %.
V r. 2010 vzrostla reálná mzda o 1,9 % oproti r. 2009. Hrubý nominální příjem v r. 2010 vzrostl o 1,4 %, čistý o 6,9 %. Hrubý průměrný plat v r. 2010 činil 202 600 HUF a čistý průměrný plat 132 600 HUF. V prvních třech měsících r. 2011 činil hrubý průměrný plat 210 036 HUF a čistý průměrný plat 139 707 HUF. Reálná mzda byla o 0,7 % nižší než ve stejném období loňského roku.
Roční inflace se v roce 2009 oproti roku 2008 (6,1 %) snížila na 4,2 %. Inflace v r. 2010 dosáhla 4,9 %. V období leden-duben r. 2011 činila inflace 4,7 %.
Příliv přímých zahraničních investic v r. 2010 dosáhl 272,2 mld. EUR. Nejdůležitějšími investory byli Lucembursko, Nizozemí, Kanada, Kypr, Jižní Afrika a Belgie. Hodnota celkové PZI do MR v 1Q/2011 činila 71,7 mil. EUR.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
| Základní ukazatele | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| HDP (mld.HUF) | 18 815,0 | 20 803,8 | 21 988,6 | 23 755,5 | 25 408,1 | 26 543,3 | 26 094,8 | 27 119,8 |
| HDP/obyv. v PPS* (EU-27=100) | 62,8 | 63,4 | 63,2 | 63,5 | 62,6 | 65,0 | 65,0 | 64,0 |
| Roční nárůst HDP (%) | 2,9 | 4,6 | 4,1 | 3,9 | 1,3 | 0,5 | -6,3 | 1,2 |
| Inflace (%) | 4,7 | 6,8 | 3,6 | 3,9 | 8,0 | 6,1 | 4,2 | 4,9 |
| Míra nezaměstnanosti (%) | 5,9 | 6,1 | 7,2 | 7,5 | 7,4 | 7,8 | 10,1 | 11,2 |
| Průměrný kurs HUF/USD | 224,44 | 202,63 | 199,66 | 210,50 | 183,83 | 187,91 | 182,92 | 193,83 |
| Průměrný kurs HUF/EUR | 253,51 | 251,68 | 248,05 | 264,27 | 251,31 | 264,78 | 272,55 | 275,41 |
| Základní úroková sazba MNB | 12,50 | 9,50 | 6,00 | 8,00 | 7,50 | 10,00 | 6,25 | 6,00** |
* PPS – parita kupní síly
** ke dni 25.01.2011
Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad MR (KSH), Eurostat
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Vývoj průmyslové produkce v roce 2009 ovlivnila pokračující celosvětová finanční a hospodářská krize a z toho plynoucí snižování objemu zakázek.
V roce 2009 se průmyslová produkce snížila o 17,7 % oproti předcházejícímu roku. V r. 2010 však bylo již zaznamenáno zvýšení o 6,4 %. Vnitřní spotřeba klesla o 2,9 %, export průmyslové produkce však rostl o 16,3 %. Celková hodnota průmyslové produkce byla 25 854 mld. HUF. Hodnota průmyslové produkce v období leden – březen r. 2011 činila 6,0 %, vnitřní spotřeba klesla dále o 2,9 %, export průmyslové produkce rostl opět o 14,5 %. Celková hodnota průmyslové produkce tohoto období byla 2 442 mld. HUF.
K největšímu snížení došlo v oboru těžby 25,2 % a výroba elektrických strojů, přístrojů a zařízení klesla o 15,7%. Největší růst byl zaznamenán v oblasti výroby strojů a zařízení v r. 2010 42,5 % , v období leden – březen r. 2011 57,2%. Další oblasti, ve kterých došlo ke zvýšení za období leden – březen r. 2011 byly výroba textilie (27,2 %), zpracování materiálů s kovovým základem (118,7) výroba umělé hmoty (15,8 %) a těžba kovů a kamene (14,6 %) atd.
Průmyslové parky
První průmyslový park na území Maďarska byl otevřen v r. 1992. Počet podnikatelských projektů, které působí v těchto parcích, se od té doby zdesetinásobil na více než 4 000. Počet průmyslových parků v MR se nyní pohybuje okolo 470.
Třetinu průmyslové výroby a více než třetinu průmyslového exportu uskutečňují firmy fungující v průmyslových parcích. Druhým největším zaměstnavatelem v MR po maďarském státu se staly právě průmyslové parky. Přispěly k vývoji regionů tím, že podporují zesílení hospodářské výkonnosti regionů, jejich konkurenceschopnost a podporují investice zahraničního kapitálu. Na základě tohoto vývoje se vytvořila diferenciovaná struktura, která se přizpůsobuje požadavkům jednotlivých regionů. Tak vznikly tzv. „obchodní“, „služební“, „logistické“ a „informatické“ průmyslové parky.
| Výsledky programu „Průmyslový park“ | ||
| 1997 | 2010 | |
| Počet průmyslových parků | 28 | 470 |
| Rozloha průmyslových parků (hektar) | 2 350 | 13 410 |
| Zastavěnost (%) | 22 | 57 |
| Počet podnikatelských projektů | 320 | 4 553 |
| Počet pracujících (tis. osob) | 27 | 192 |
| Investice podnikání (mld. HUF) | 166 | 2 820 |
| Příjmy podnikání (mld. HUF) | 619 | 7 242 |
| Export podnikání (mld. HUF) | 514 | 4 313 |
| Podíl exportu (%) | 83 | 60 |
4.4. Stavebnictví
Produkce stavební výroby rostla ještě v roce 2009, a to o 0,7 % oproti předchozímu roku. Objem staveb budov klesl o 0,1%, objem ostatních staveb vzrostl o 34 % díky výstavbě dálnic a dalších veřejných staveb. V r. 2010 byl však již zaznamenán výrazný propad: -10,1% (produkce stavební výroby), - 6,6 % (stavba budov), - 21,0 % (ostatní stavby). Klersající trend pokračuje i v roce 2011.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Objem produkce zemědělské výroby v roce 2009 klesl o 9,5 %, v roce 2010 o 6,0 %. Rostlinná výroba zaznamenala snížení o 1,9 % v roce 2009 a v r. 2010 pád až o 11,0 %, produkce živých zvířat a živočišných produktů klesla v těchto obdobích o 5,8%, resp. 1,3 %.
V roce 2010 bylo na ploše 2,6 milionu hektarů vyprodukováno 12,3 milionu tun obilí. To je o 11% méně, než v předcházejícím roku. Množství sklízené pšenice je o 15%, kukuřice o 8%, brambor o 22% méně než v r. 2009.
Z průmyslových plodin klesla produkce cukrové řepy o 6% (754 tis. tun) oproti r. 2009.
Produkce brambor byla loni 440 tis. tun, o 22% nižší, než v předchozím roce.
Stav skotu, ovcí a prasat klesl v r. 2009 o 0,9 %, v r. 2010 se snížil jejich stav celkem o 19 tis. U drůbeže došlo k mírnému zvýšení jejich počtů (0,9%).
4.6. Služby
V roce 2009 dosáhl v Maďarsku export služeb výše 11,6 mld.EUR, import 13,0 mld.EUR. Schodek zahraničního obratu služeb v roce 2009 dosáhl 1,4 mld.EUR. V r. 2010 dosáhl export služeb 14 391,0 tis. EUR, import 11 985,3 tis. EUR. Bilance činí 2 405,7 tis. EUR ve prospěch Maďarska.
Cestovní ruch
Podle informací KSH (Centrální statistický úřad) došlo v roce 2010 ke stagnaci zahraničních návštěvníků Maďarska (39 904 tis. osob), což znamená mírný, 1,8 % pád. Jejich celkové výdaje činily v r. 2009 2 610,1 mil. EUR, v r. 2010 byla tato hodnota 2 242,8 mil. EUR. 76,2 % návštěvníků Maďarska zde však nepobývá déle, než jeden den. Počet návštěvníků v regionu Balatonu klesl o 18,2 % oproti předešlému roku, v Budapešti však naopak rostl o 5,4 %.
| Cestovního ruchMR | ||||
| Rok | Vývoz (mil. EUR) | Dovoz (mil. EUR) | Obrat (mil. EUR) | Saldo (mil. EUR) |
2006 | 3 371,1 | 1 687,3 | 5 058,40 | 1 683,8 |
2007 | 3 449,6 | 2 148,9 | 5 598,50 | 1 300,7 |
2008 | 4 101,1 | 2 739,9 | 6 841,00 | 1 361,2 |
2009 | 4 083,5 | 2 610,1 | 6 693,60 | 1 473,4 |
2010 | 4 051,0 | 2 242,8 | 6 293,80 | 1 808,2 |
Doprava
Export dopravních služeb v roce 2009 činil 2 465,5 mil.EUR, import 2 038,6 mil.EUR. Aktivum bilance činí 427,0 mil.EUR. Významný podíl na aktivní bilanci měla silniční a letecká doprava. Z 90% byl obrat dopravních služeb tvořen s evropskými zeměmi. Export dopravních služeb v r. 2010 činil 2 769,4 mil.EUR, import 2 339,3 mil.EUR. Aktivum bilance činí 430,1 mil.EUR.
| DopravaMR | ||||
| Rok | Vývoz (mil. EUR) | Dovoz (mil. EUR) | Obrat (mil. EUR) | Saldo (mil. EUR) |
2006 | 2 099,8 | 1 968,0 | 4 067,80 | 131,7 |
2007 | 2 422,0 | 2 220,9 | 4 642,90 | 201,1 |
2008 | 2 711,5 | 2 451,1 | 5 162,60 | 260,5 |
2009 | 2 465,5 | 2 038,6 | 4 504,10 | 427,0 |
2010 | 2 769,4 | 2 339,3 | 5 108,70 | 430,1 |
Ostatní služby
V roce 2009 dosáhla hodnota dovezených ostatních služeb 7 310,7 mil. EUR, vývoz 6 760,4 mil. EUR, pasivum bilance činilo 550,3 milionů EUR. V r. 2010 dosáhla hodnota dovezených obchodních služeb 7 403,3 mil. EUR, vývoz 7 570,6 mil. EUR, pasivum bilance činilo 167,3 milionů EUR.
| Ostatní službyMR | ||||
| Rok | Vývoz (mil. EUR) | Dovoz (mil. EUR) | Obrat (mil. EUR) | Saldo (mil. EUR) |
2006 | 5 404,2 | 5 990,6 | 11 394,80 | -586,4 |
2007 | 6 703,4 | 7 155,9 | 13 859,30 | -452,4 |
2008 | 7 006,1 | 7 667,6 | 14 673,70 | -661,5 |
2009 | 6 760,4 | 7 310,7 | 14 071,10 | -550,3 |
2010 | 7 570,6 | 7 403,3 | 14 973,90 | 167,3 |
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
a) Doprava
Výstavba a rekonstrukce železnic
Vzhledem k rozsahu železnic v MR (7 600 km, z toho 3000 km kmenových tras napojených na evropskou železniční síť), bude pokračovat obnova železničních tras z podpůrných fondů EU (kmenová síť), úvěrů EIB. Doprava je jedním z nosných pilířů Nového Széchenyiho plánu (podrobněji viz bod 7.4.).
Investice do železnice
Pomocí podpory EU (41,3 mld. HUF) se obnovuje v MR 1000 km železniční tratě. Bilance za rok 2009 je 16 realizovaných projektů. Do konce roku 2012 se předpokládá zvýšení rychlosti dopravy z 80 km/h na 120 km/h. Mezi důležitými předměstskými projekty patří plány P+R parkovišť po celé železniční síti.
Realizované projekty v r. 2009:
Objem investice (mld. HUF) | Délka obnovených tratí (km) | Podíl podpory z prostředků EU (%) | |
| Obnovení tratě a zabezpečovacího systému (Bp.Ferencváros-Vecsés) | 12,3 | 15 | 80 |
| Obnovení tratě a zabezpečovacího systému (Mezőtúr-Gyoma) | 25,6 | 18 | 80 |
| Zabezpečovacího systém (Szajol-Mezőtúr) | 9,3 | 31 | 54 |
| Stavba tratě (Szajol-Tiszafenyő) | |||
| Přestavba stanice Pilis a obnovení tratě (Pilis-Albertirsa) | 6,1 | 12 | 80 |
| Doplňující práce na trati Bagod-Andráshida-Zalaegerszeg) | 6,8 | 12 | 80 |
Současně probíhající projekty:
| Modernizace tratě Sopron-Szombathely-Szentgotthárd | 48,6 mld. HUF |
| Rekonstrukce tratě Bp.Kelenföld-Székesfehérvár-Boba I./1. | 119,2 mld. HUF |
Připravované projekty:
| Rozvoj předměstských tratí Budapešti | 7,1 mld. HUF |
| Rekonstrukce, příprava a stavba předměstské tratě Bp.-Esztergom | 35,6 mld. HUF |
| Rehabilitační práce III/1. trasy Budapest-Lökösháza | 88,8 mld. HUF |
| Rehabilitační práce III/2. trasy Budapest-Lökösháza | 70,0 mld. HUF |
| Rozvoj trasy Szajol-Püspökladány | 137,4 mld. HUF |
| Stavba GSM-R systému bezpečného provozu a cestování | 58,8 mld. HUF |
| Příprava rozvoje tratě Győr-Pápa-Celldömölk-Boba | 0,48 mld. HUF |
Silniční síť a výstavba dálnic
Silniční síť v Maďarsku tvoří 31 tisíc kilometrů státních silnic a 162 tisíc kilometrů silnic spravovaných samosprávami (z toho 54 tis.km v obcích, zbytek mimo obce). Státní silniční síť však přenáší kolem 75% celkového silničního dopravního zatížení. Síť rychlostních silničních komunikací tvořilo v roce 2009 1 200 km dálnic a rychlostních silnic. V září 2008 byla dokončena a předána veřejnosti poslední část okruhu mezi M1 (vede od Vídně, resp. Bratislavy) a M3 (vede na Miskolc, Debrecen, resp. Ukrajinu), takže silniční spojení mezi západním a východním Maďarskem je nyní již možné bez nutnosti projíždět centrem Budapešti. V dubnu r. 2010 byla uvedena do provozu dálnice M6.
Na dálnicích se platí dálniční poplatek společně pro dálniční úseky M0, M1, M3, M5, M6 a M7. Úhrada dálničního poplatku se počínaje rokem 2008 velmi intenzivně kontroluje mobilním způsobem (čidly namontovanými na automobil) a stacionárními čidly na dálnicích podle SPZ vozu (dálniční známky ve fyzické podobě se již nevydávají). Sazby dálničního poplatku a zpoplatněné úseky dálnic a úseky bez poplatku je možno nalézt na internetu.
Využití fondů EU.
Vláda považuje dopravu je jedním z nosných pilířů Nového Széchenyiho plánu, který využívá fondů EU (podrobněji viz bod 7.4.).
Letecká přeprava
V souvislosti se silným nárůstem provozu na budapešťském letišti se bude posilovat propojení příměstských a dálkových železničních tras u Budapešti. Bude pokračovat i výměna vozového parku, zejména motorových vozů (s dieselovými motory). V plánu zůstávají i komplexní rekonstrukce budapešťských nádraží (východního, západního a jižního) opět s účastí soukromého kapitálu.
b) Energetika
Jednotný trh s elektrickou energií se rozdělil na dva trhy. Zůstává komunální trh a nově vznikl volný trh. Zákon č. CX. o elektrické energii z roku 2001 předpokládal liberalizaci trhu s elektrickou energií, která započala rokem 2003. Po otevření trhu pro velkoodběratele se od roku 2004 se uvolnila cenová regulace, ale komunální spotřebitelské ceny zůstaly nadále úředně regulovány, vládními úspornými opatřeními v roce 2006 se státní dotace snížily a elektřina pro obyvatelstvo zdražila. Od 1.1.2008 vstoupil v platnost zákon 2007/LXXXVI.) o plné liberalizaci trhu s elektrickou energií. Podrobnosti o fungování trhu s elektrickou energií lze nalézt na webových stránkách www.mavir.hu.
Zvláštní místo mezi výrobci elektrické energie zaujímá jaderná elektrárna Paks. Dlouhodobě se zde vyrábí kolem 40 % elektrické energie spotřebované v MR.
Maďarsko pro střednědobé zásobování elektrickou energií nemá jinou alternativu, než prodloužení životnosti JE Paks. Životnost stávajících čtyř bloků skončí v letech 2012 – 2017. Maďarská vláda dne 7.9.2005 dala principiální souhlas k prodloužení životnosti těchto bloků o 20 let. Dne 21.11.2005 vzal maďarský parlament toto rozhodnutí na vědomí. V případě kladného výsledku dalších institucí, které se k otázce prodloužení životnosti vyslovují, by mohly být tyto bloky provozovány do roku 2032 – 2037. Po schválení projektu prodloužení životnosti JE Paks dojde ze strany státu k vypsání konkrétních tendrů. Při prodloužení životnosti všech čtyř bloků dojde i ke zvýšení výkonu jaderné elektrárny o 8 %. Investice si vyžádají 653 mil. EUR.
Maďarský parlament zatím obecným stanoviskem odsouhlasil dne 30.3.2009 další výstavbu JE Paks. Vláda bude posuzovat různé alternativy (jeden či dva bloky, kapacita apod.). V ideálním případě by mohla být stavba nového bloku (nových bloků) zahájena za 10-12 let (tzn. v letech 1018 – 2020). Nejzazší termín zahájení provozu nového bloku je rok 2032, kdy definitivně skončí životnost nejstaršího stávajícího bloku.
c) Telekomunikace
Telekomunikační trh reguluje Zákon č. XL z roku 2001 o telekomunikacích, známý jako Jednotný telekomunikační zákon (Egységes Hírközlési Törvény - EHT). Proces restrukturalizace telekomunikací ukončila privatizace Matávu (maďarské státní telekomunikační společnosti) na jaře 1999.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
MR je poskytovatelem rozvojové pomoci. V listopadu 2002 byl zřízen u MZV MR odbor pro mezinárodní rozvojovou spolupráci. Hlavním úkolem odboru je tvorba, provádění a poskytování rozvojové pomoci na bázi maďarských národních zájmů pro méně rozvinuté země ve spolupráci s ostatními donorskými státy. Program je realizován formou technické pomoci, rozvojové spolupráce formou projektů a zasílání humanitární pomoci.
Do roku 2010 měla maďarská rozvojová pomoc dle unijních závazků dosáhnout (stejně jako u ostatních nových ČS) minimálně 0,17% HNP, resp. 0,33% HNP do roku 2015.
O zahraniční rozvojové pomoci MR je možné získat bližší informace na stránkách MZV MR - http://www.kulugyminiszterium.hu/NR/rdonlyres/933C1461-8F65-403A-B841-B0A37C755BF4/0/061206_newdonor.pdf (061206_newdonor.pdf, 34kB) (061206_newdonor.pdf, ) (061206_newdonor.pdf, ).
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
