- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| Centrální rozpočet v letech 2003-2011 | |||||||||
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 (plánované údaje) | |
| Příjmy (mld. HUF) | 4 939,2 | 5 354,8 | 6 458,4 | 6 549,2 | 7 102,0 | 8 170,5 | 8 321,1 | 8 464,7 | 8 280,9 |
| Výdaje (mld. HUF) | 5 670,6 | 6 244,8 | 7 003,4 | 8 510,8 | 8 491,9 | 9 029,2 | 9 058,3 | 9 300,5 | 8 894,2 |
| Saldo (mld. HUF) | -731,4 | -890,0 | -545,0 | -1 961,6 | -1 389,9 | -858,7 | -737,2 | -835,7 | -613,3 |
Zdroj informací: Centrální statistický úřad MR (KSH)
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| Platební bilance (mil. EUR) | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| A. Běžný účet | - 6 364 | - 6 976 | -6 013 | -5 446 | -5 060 | -7 77,2,0 | 428,7 | 2 031,5 |
| Saldo zahraničního obchodu | - 2 898 | - 2 453 | -1 490 | -921 | 1 431 | -115 | 3 738,1 | 4 674,4 |
| - vývoz | 38 377 | 45 083 | 50 120 | 59 080 | 68 675 | 73 585 | 59 139,3 | 70 374,8 |
| - dovoz | 41 274 | 47 536 | 51 610 | 60 001 | 67 243 | 73 700 | 55 401,2 | 65 700,4 |
| Bilance služeb | 141,5 | 483,9 | 1 132,5 | 1 245,8 | 1 051,4 | 853,9 | 1 474,0 | 2 405,7 |
| Bilance běžných převodů | 594,7 | -382,3 | -557,2 | -412,1 | -494,3 | -686,2 | 308,7 | 392,1 |
| B. Kapitálový účet | -32 | 260 | 713 | 675 | 1 035 | 1 034,3 | 1 261,4 | 1 789,7 |
| C. Finanční účet | 6 297 | 9 596 | 11 671 | 8 821 | 6 613 | 8 257,8 | 5 485,9 | 3 017,9 |
| D. Devizové rezervy | 10 142 | 11 703 | 15 721 | 16 397 | 16 478 | 23 560,1 | 30 676,5 | 38 058,0 |
Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), : Centrální statistický úřad MR (KSH)
Pozn.: Statistické údaje č. 1 „Saldo zahraničního obchodu“ se odlišují od údajů uvedených v kapitole „6.1. Obchodní bilance“ z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do MR), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly, atd.)
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1Q/2011 | |
| Hrubá zadluženost v devizách (mil. EUR koncem období) | 100 684,7 | 87 858,8 | 106 480,1 | 136 795,2 | 165 441,9 | 291 529,6 | 356 440,5 | 364 967,5 | 88 206,5 |
| Čistá zadluženost v devizách (mil. EUR koncem období) | 27 365,2 | 24 175,5 | 31 584,4 | 45 886,1 | 64 737,8 | 139 604,8 | 155 833,0 | 150 476,0 | 34 542,2 |
| Dluhová služba *(%) | 11,8 | 13,9 | 14,6 | 11,2 | 12,4 | 17,2 | 27,1 | 22,2 | n.ú. |
Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), http://www.mnb.hu/
* poměr splátek střednědobých úvěrů, vč. čistých výdajů na úroky a hodnoty vývozu zboží a služeb
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
MNB (Maďarská národní banka) určuje kurs deviz a valut v MR a za pomoci prostředků monetární politiky podporuje hospodářskou politiku vlády MR.
| Nejvýznamnější banky v Maďarskuv roce 2009 | Nejvýznamnější pojišťovny v MR v roce 2009 |
1. OTP Bank Nyrt. 2. CIB Közép-Európai Nemzetközi Bank Zrt. 3. MKB Bank Nyrt 4. Raiffeisen Bank Zrt. 5. Budapest Bank Nyrt. 6. K&H Bank Zrt. 7. Eger és Környéke Takarékszövetkezet 8. Takarékbank Zrt. 9. WestLB Hungária Zrt. 10. Merkantil Bank Zrt. | 1. Aegon Cégcsoport 2. OTP-Garancia Biztosító Zrt. 3. Generali-Providencia Zrt. 4. Allianz Hungária Biztosító Zrt. 5. ING Biztosító Zrt. 6. Uniqa Biztosító Zrt. 7. K&H Biztosító Zrt. 8. Ahico Biztosító Zrt. 9. Union Vienna Insurance Group Zrt. 10. AXA Biztosító |
Zdroj informací: Databáze Kompass a HVG (Heti Világgazdaság – Týdenní světová ekonomika www.hvg.hu )
5.5. Daňový systém
Daňový systém Maďarské republiky zahrnuje:
- daň z příjmů právnických osob (társasági adó)
- daň z příjmů fyzických osob (személyi jövedelemadó)
- daň z přidané hodnoty - DPH (általános forgalmi adó - ÁFA)
- zjednodušená podnikatelská daň (egyszerűsített vállalkozói adó)
- bankovní daň
- daň z provozu motorových vozidel (gépjárműadó)
- registrační daň motorového vozidla - zákon CX z roku 2003 zavádí novou registrační daň, která se platí při první registraci motorového vozidla v MR (gépjármű-regisztrációs adó)
- daň energetická,
- ekologické daně
- inovační příspěvek
- příspěvky do fondu Národně kulturního programu (Nemzeti Kulturális Alapprogram).
Daně z příjmů
Kromě daní z níže uvedených je 20% zdaňován podíl na zisku, 25% dividendy, 22% daň finančních institucí, 20% daň z úroků a prodeje akcií (bez daně zůstávají státní dlouhodobé dluhopisy). 54% daň z naturálních příjmů.
Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob (társasági adó) činí ode dne 1.1.2011 10% do daňového základu 500 mil. HUF.
Zvláštností v systému daní z příjmu právnických osob je tzv. zjednodušená podnikatelská daně (EVA) zavedená zákonem XLII z roku 2002. Systému EVA mohou využít ty právnické osoby, jejichž roční celkový příjem v daňovém roce nepřekročí hranici 25 milionů forintů. Původní sazba zjednodušené podnikatelské daně 15% byla od října 2006 zvýšena na 25%, což v roce 2007 způsobilo značný pokles výběru tohoto typu daně.
Daň z příjmů fyzických osob
Na rok 2010 byla v platnosti dvoupásmové zdanění podle následujících: od 0 - do 5 000 000 HUF 17%, od 5 000 001 HUF 850 000 HUF a 32% nad 5 000 000 HUF.
Při výpočtu daně se mohlo uplatnit řadu odpočtů (podle výše mzdy, rodinné zvýhodnění podle počtu vyživovaných dětí).
Od 1. ledna 2011 je v platnosti jednopásmová 16 % daň z příjmu fyzických osob.
Minimální mzda nyní činí 78 000 HUF.
Povinné odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců na sociální a zdravotní pojištění
Od 1. ledna 2010 povinné odvody zaměstnavatelů na zaměstnance činí 27% (bylo 32 %). Zůstala však daň do fondu solidarity, která se odvádí od platu vyšší než 7 446 000 HUF jako součást daně z příjmu. Náklady zaměstnanců na zdravotní pojištění činí 7,5 %. Důchodové pojištění se zvýšilo na 10%.
Daň z přidané hodnoty - DPH (általános forgalmi adó - ÁFA)
Do roku 2006 byla DPH vybírána ve třech pásmech - 5%, 15% a 25%. Sazbou 5% se zdaňovaly např. učebnice, oleje, bylinné čaje, léky, 15% potraviny, lékařské pomůcky, plyn atd. Sazbou v třetím pásmu se daní ostatní zboží. Od 1.1.2006 bylo třetí pásmo sníženo z 25 na 20%. Od září 2006 bylo pásmo 15% zvýšeno na 20%. Od 1. srpna 2009 bylo zavedeno 18% daňové pásmo pro ústřední topení. V současné době jsou tři daňová pásma DPH 5%, 18% a 25%. Od 1. ledna 2010 bylo sníženo 18% daňové pásmo pro ústřední topení na 5%.
Spotřební daň
Ve spojení s DPH (ÁFA) je spotřební daň pevným prvkem maďarského daňového systému. Stejní plátci daně, kteří jsou povinni platit DPH, platí i spotřební daň. Daň bývá placena v případě, že produkty vyjmenované v zákoně LXXVIII 1991 jsou prodávány v tuzemsku. Na rozdíl od DPH nejsou v případě spotřební daně zohledňovány bezcelní zóny a tranzitní prostory. Od 1. ledna r. 2010 se zvýšila spotřební daň v případě nafty, benzínu, petroleje, zhuštěného plynu, alkoholických nápojů a cigaret. U jednotlivých výrobků se spotřební daň mění, takže od 1. ledna 2011 se podle předpisu EU se přiměřeně zvyšuje spotřební daň na tabákové výrobky.
Výše spotřební daně na jednotlivé výrobky je až na výjimky harmonizována s předpisy EU. Pro některé výrobky jsou v maďarské „přístupové smlouvě" stanovena přechodná období pro úplnou harmonizací s předpisy EU.
Výše nejdůležitějších spotřebních daní je k dispozici na http://jovedekiado.hu/news/view/jovedeki-ado-valtozasok-2010-tol .
Daň energetická
Zavedena od roku 2004 zákonem č. LXXXVIII. z roku 2003. Účelem je eliminovat škody na životním prostředí způsobené hospodařením s energiemi a také stimulovat lepší hospodaření se zemním plynem a elektrickou energií. Základem daně je množství elektrické energie, měřeno v megawatthodinách (daň 252 HUF/MWh), resp. množství zemního plynu, měřeno v gigajoulech (75,60 HUF/GJ).
Ekologické poplatky
Jsou stanovovány v případě importu vyjmenovaných výrobků dle zákona LVI. z roku 1995 ve smyslu jeho pozdějších modifikací (poslední z roku 2005). Výrobky patřící do skupin různých ropných produktů, pneumatik, chladících zařízení, obalů, akumulátorů, reklamních papírů, elektrických a elektronických zařízení se zpoplatňují poplatkem určeným na ochranu životního prostředí, a to nezávisle na celní hodnotě zboží a přímo úměrně jeho hmotnosti. Např. za 1 kg plastových obalů je poplatek 36 HUF, akumulátorů do mobil.telefonů 1000 HUF/kg, domácích el. strojů 83 HUF/kg apod.
Novelizace daňového systému
Dne 28.6.2010 byly parlamentem schváleny některé body akčního plánu předsedy vlády Viktora Orbána, který byl parlamentu předložen dne 8.6.2010.
1. Podniková daň – snížení podnikové daně z 19 % na 10% u firem, jejichž daňový základ nepřesáhne 500 mil. HUF. Daňový klíč zůstane 19% nad daňovým základem 500 mil. HUF. To samé se vztahuje na soukromé podnikatele, kteří platí daň podle daně z příjmu podnikatelů.
2. Mimořádná bankovní daň – u úvěrových institucí byla zavedena bankovní daň podle pásem. Základem je bilanční suma bank z r. 2009, kde platí, že do 50 mld. HUF se používá daňový klíč 0,15 %, nad 50 mld. HUF 0,5 %. Pojišťovny, které získaly povolení k podnikání po 1.6.2007 mají platit daň ve výši 6,2 % z loňské sumy výběru pojistného. Daňový klíč pro finanční podnikatelské instituce je 6,5 %. Pro investiční podnikání, burzy, poskytovatele zbožních burz, gestory zabývající se rizikovým kapitálem a poskytovatele peněžních služeb platí daňový klíč 5,6 % na základě cenového příjmu, resp. poplatků. Správci majetku fondů podle daňového klíče 0,028 % (na základě čisté hodnoty majetku, který spravovali do 31.12.2009). Daň je nutné zaplatit ve dvou částech: do 10. září, resp. do 10. prosince. Podle přijatých pravidel se bude platit mimořádná bankovní daň také v r. 2011 a 2012, jejíž míra bude stejně jako v r. 2010 200 mld. HUF. Maďarská pošta nemusí platit mimořádnou daň.
3. Přechodné krizové daně - sektorové daně v rozsahu 1-6% z obratu byly zavedeny pro oblast telekomunikací, energetiky a obchodu (obchodních sítí) rámci 2. akčního plánu vlády za účelem získání dalších prostředků do rozpočtu. Daně, které mají být vybírány po dobu tří let, postihly především velké zahraniční firmy.
4. Daň z odstupného – Soukromé osoby, které jsou zaměstnány ve státní sféře jsou povinny zaplatit daň z odstupného, která činí nad 2 mil. HUF 98%.
5. Zrušení některých daní:
- Zrušení daňové povinnosti při pohybu majetku po přímé příbuzenské linii
- Zrušení daňové povinnosti za provozování televize v případě obchodních podnikatelů a pohostinských zařízení
- Zrušení daňové povinnosti za tzv. cenné majetky (vodních, leteckých dopravních prostředků a motorových vozidel s velkým výkonem)
- Zrušení daňové povinnosti v případě pronájmu nemovitosti soukromých subjektů
- Zrušení daňové povinnosti za vykonávání domácích prací
- Zrušení daňové povinnosti za domácí výrobu kořalky do 50 litrů ročně.
Důležitým elementem tohoto akčního plánu je zavedení jednotné 16 %-ní daně z příjmu fyzických osob k 1.1.2011. Na podzim 2011 se připravuje schválení nových daňových zákonů. Uvažuje se např. o zvýšení zdanění hazardu, alkoholu a tabáku, což by mělo pomoci zvýšit příjmy státního rozpočtu a pomoci dodržet rozpočtový deficit pod 3%.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)