Maďarsko: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční prostředí v Maďarsku (MR) Základní Zákon č. XXIV o všeobecných podmínkách investování zahraničních subjektů v MR platí od roku 1989 zajišťuje ochranu zahraničních investic v MR. MR se rovněž přidružila k organizaci MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency), se kterou mohou zájemci o speciální ochranu svých investic uzavřít příslušnou smlouvu.

Investiční prostředí v Maďarské republice (MR) bylo až do roku 2008 pro zahraniční investory dlouhodobě příznivé, o čemž svědčí i celkový příliv přímých zahraničních investic (FDI) do MR, který od roku 1990 do konce roku 2008 činil 63,5 mld. EUR. Maďarsko dlouhodobě dosahuje nejvyššího přílivu FDI na jednoho obyvatele v rámci států střední Evropy (např. v roce 2006 činil podíl přímých zahraničních investic v těchto zemích: Maďarsko 6 170 eur, Česká republika 5 719 eur, Slovensko 3 338 eur, Polsko 2 361 eur). Zahraniční investice v tomto období směřovaly nejvíce do odvětví zpracovatelského průmyslu (automobilový, elektrické stroje). V r. 2009 podle sektorů činí 56% služby, 36% výroba, energie, dodávka vody 5%, ostatní 3%. 79 % FDI pocházelo ze zemí EU, největším investorem byly firmy z Německa (25 % celkových investic), další v pořadí jsou Holandsko (14%) a Rakousko (13%), Lucembursko (6%), Spojené státy a Francie (5-5%).

Celková výše PZI v Maďarsku se v jednotlivých letech vyvíjela následovně:

Rozdělení stavu přímých zahraničních investic nerezidentních subjektů - bez podniků se speciálním cílem

2004          171,2 milionu EUR

2005          196,6 milionu EUR

2006          219,5 milionu EUR

2007          253,1 milionu EUR  

2008          258,5 milionu EUR

2009         248,4milionu EUR

2010         272,2 milionu EUR a       

1Q/2011    71,7 milionu EUR.

Maďarsko pro investora může být stále zajímavé především z těchto důvodů:

• výhodná poloha země v EU a blízkost trhů EU,
• most mezi EU a jihovýchodní Evropou,
• silné přeshraniční hospodářské a kulturní vazby do států s početnou maďarskou menšinou,
• rozvinutá infrastruktura (zejména silniční dopravy),
• fungující a rostoucí moderní tržní hospodářství,
• kvalifikovaná a snadno rekvalifikovatelná pracovní síla.

Některá negativa, které by měl investor vzít v úvahu:

• komplikovaná politická situace země,
• komplikovaná finanční a hospodářská situace země,
• nízká mobilita pracovní síly,
• mimořádná daň ze zisku multinacionálních společností a bank, kterou zavedla vláda zpětně

Investiční pobídky a podpory:

V případě významnějších investic do konce r. 2010 působila Maďarská agentura pro investice a rozvoj obchodu - ITD Hungary jako projektový manažer, tj. zabezpečuje a zprostředkovává kontakt mezi zahraničním investorem a maďarskou vládou. Po jejím zániku byl založen nový institut Národní úřad zahraniční ekonomiky(Nemzeti Külgazdasági Hivatal).

Investiční příležitosti českých firem mohou být směřovány v souvislosti s hlavními prioritami rozvoje Maďarska, definovaných především v rámci Nového Szécheniho plánu na roky 2011 – 2013, zaměřeného na čerpání ze Strukturálních fondů EU. Čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU musí být v každé členské zemi v souladu s Pravidly Společenství v oblasti státních podpor: http://ec.europa.eu/competition/ komplexní přehled Operačních programů je možno najít na následujících stránkách: http://ujszechenyiterv.gov.hu/ operační programy konkretizované v rámci Nového Széchenyiho plánu.

Nepřímé investiční pobídky:

- Rozvojové daňové zvýhodnění poskytované Ministerstvem financí MR. V případě, že hodnota investice dosáhne výše 12 mil. EUR, resp. v preferovaných regionech 4 mil. EUR, je investor po dobu 10 let osvobozen z placení 80 % vyměřené daně z příjmu společnosti za podmínek, že investice vytvoří alespoň 100 nových pracovních míst, resp. 50 míst v preferovaných regionech a celkové mzdové náklady dosáhnou výše 300 až 600násobku minimální mzdy nebo výše uzavřených dodavatelských smluv s malými a středními podniky přesáhne 30 % dle zákona LXXXI z roku 1996 o Zdanění společností a dividend.

- Podpora vzdělávání poskytovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí MR. Suma vyjádřená procentem nákladů na vzdělávání spojených s projektem je 25 % v případě speciálního vzdělávání uvnitř firmy a 50 % jestliže se jedná o všeobecné vzdělávání (akreditovanými zařízeními). V případě zdravotně postižených zaměstnanců se podpora zvyšuje o dalších 10 %. Zaměstnavatel je dále povinen umožnit v prvním roce účastníkům absolvovat výuku ze 60 % v pracovní době.

Maďarská agentura pro investice a rozvoj obchodu - ITD Hungary (akciová společnost založena 10/1993, řízena Ministerstvem hospodářství a dopravy MR - nyní Ministerstvo národního rozvoje a hospodářství). – na základě rozhodnutí vlády chtěli zrušit k datu 1. ledna 2010, ale ještě stále funguje. Nový institut, který by ji měl zastoupit je Nemzeti Külgazdasági Hivatal (Národní úřad zahraničního hospodářství)

Kontakt:

Nemzeti Külgazdasági Hivatalt (Hungarian Investment and Trade Agency – HITA)

Adresa: 1055 Budapest, Honvéd u. 20.

E-mail: info@hita.hu

T.06 1 872-6520

F: 06 1 872-6699,

URL: (http://hita.hu)

Podporou investic maďarského kapitálu za hranicemi MR se zabývá státní agentura Corvinus Zrt., která finančně podporuje (v rozsahu
30 - 300 mil. HUF, resp. 0,12 - 1,2 mil. EUR) slibné projekty v zahraničí. Stává se tak spolupodílníkem projektu, svůj podíl pak po 3 - 6 letech prodává. Bližší informace lze najít na www.corvinus.hu.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle údajů Maďarské národní banky činila hodnota přímých zahraničních investic (PZI) v předchozích letech: 2007 4,049 mld. EUR, 2006 5,680 mld.EUR, 2005 6,172 mld.EUR. Ve výsledku roku 2009 se pravděpodobně projevuje snížená důvěra investorů ve vývoj maďarského hospodářství při jeho potížích v letech 2006-2009 a také vliv světové finanční a hospodářské krize.

Pokud jde o odvětvovou a teritoriální strukturu, od roku 2004 výši PZI do zpracovatelského průmyslu již předstihují PZI do oblasti služeb. PZI tedy dlouhodobě směřují nejvíce do odvětví služeb (56%), zpracovatelského průmyslu (36%, zejména výroba automobilů, elektrických strojů) a dodávek energií a vody (5%).

Podleúdajů Maďarské národní banky činily přímé zahraniční investice v roce 2008 258,5 mil. EUR a v roce 2009 248,4 mil. EUR. Více než 79% PZI pocházelo dlouhodobě ze zemí EU. Největšími investory byly firmy z Německa (25% celkových investic), Nizozemí (14%), Rakouska (13%) Lucembursko (6%),  Francie (5 %) a USA (5%).

V r. 2010 činila hodnota PZI  272,2 mil. EUR a v prvním čtvrtletí r. 2011 71,7 milionu EUR. Nejdůležitějšími investory byli za minulý rok: Lucembursko, Nizozemí, Kanada, Kypr, Jižní Afrika a Belgie.

Celková výše PZI v Maďarsku se v jednotlivých letech vyvíjela následovně:

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Podle údajů ČNB činily za rok 2009 české přímé investice v MR 44 968,7 tis.EUR, v členění: základní kapitál 7 841,8 tis.EUR, reinvestovaný zisk -21 966,3 tis. EUR, ostatní kapitál 59 093,2 tis.EUR, celkem 44 968,7.

·       V roce 2005 královohradecký výrobce stavebních izolačních hmot irského vlastníka Kingspan otevřel svůj závod v Újhartyánu - novou výrobní halu za 12 mil. EUR.

·       Společnost Delta Pekárny otevřela moderní pekárnu v Szigetszentmiklósi za 4,5 mil. EUR (Delta Pékség Kft.).

·       V roce 2006 zakoupila za cca 2 mil.EUR Škoda Holding v dražbě maďarský Ganz Transelektro a vytvořila s maďarským Resonatorem společný podnik Ganz-Škoda Zrt. Gans Transelektro byl konkurentem Škody Transportation ve výrobě trolejbusů na trzích východní a střední Evropy.

·       Česká elektroenergetická společnost ČEZ založila v Maďarsku společnost ČEZ Magyarország Kft., specializovanou na obchod elektrickou energií, a také podepsala koncem roku 2007 s maďarskou petrochemickou společností MOL dohodu o spolupráci, mj. o společné výstavbě dvou elektráren na plyn v Maďarsku a u Bratislavy. Společnost ČEZ zakoupila 7% akcií MOL. V souladu s dohodou vytvořila roce 2008 ČEZ s maďarskou petrochemickou společností MOL společný podnik, který by měl posílit synergické možnosti obou společností v prostoru střední a jihovýchodní Evropy.

·       V říjnu 2008 dokončila společnost RAVAK investici za 2,5 miliardy forintů (cca 250 milionů Kč) – obchodní a logistické centrum v Budapešti Ravak Business Center o ploše 14 500 m2. 

Celková výše FDI České republiky v Maďarsku se podle údajů České národní banky v jednotlivých letech vyvíjela následovně:

2004       13,3 milionu EUR

2005       15,8 milionu EUR

2006       13,3 milionu EUR 

2007       31,8 milionu EUR  

2008       28,5 milionu EUR.

2009       52,4 milionu EUR

2010      -15,7 milionu EUR

1Q/2011   1,8 milionu EUR.

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Hlavní investiční příležitosti pro české firmy se budou v dalším období nacházet především v oblastech, kde se bude protínat dostatečně vysoká úroveň konkurenceschopnosti českých firem s hlavním prioritami rozvoje Maďarska definovaných především v rámci Národního rozvojového plánu na roky 2007 - 2013 (NFT II.). Podrobné informace lze nalézt na internetových stránkách NFTII. – viz bod 9.1. Pro průnik českého kapitálu jsou nejbližší jednak první dvě priority NFT II., a to 1. rozvoj hospodářství a 2. rozvoj dopravy, jednak 4. priorita - rozvoj životního prostředí a energetiky.

V prvé oblasti mj. budou podporovány (zejména v rámci Operačního programu Rozvoj hospodářství):

• podniky s inovační činností, resp. spolupráce s nimi, mezinárodní technologická kooperace, - transfer technologií a jejich adaptace v MR (preferovány budou obory informatika a komunikace, biotechnologie a zdravotnický průmysl, automobilový průmysl, průmysl     životního prostředí, cestovní ruch a zábavní průmysl),
• rozvoj průmyslových parků,
• budování sítě logistických parků,
• moderní komunikační technologie,
• budování širokopásmových IT sítí,
• další rozvoj elektronických veřejných služeb.

Ve druhé oblasti budou podporovány (v rámci Operačního programu Rozvoj dopravy):

• rozšiřování rychlostní silniční sítě a hlavních silničních tahů,
• modernizace hlavních železničních tratí a příměstských železnic,
• rozšiřování říční infrastruktury.

Ve čtvrté oblasti budou podporovány (v rámci Operačního programu Rozvoj životního prostředí a energetický rozvoj):

• rozvoj životního prostředí (zdravá a čistá sídla, ochrana vod),
• rozvoj energetiky přátelské k životnímu prostředí.

Další perspektivní obory a oblasti jsou:

Stavebnictví

• bytová výstavba, rekonstrukce panelových bytů,
• investice do lázeňské a kongresové turistiky, wellness-programů,
• infrastrukturální investice (výstavba silniční a dálniční sítě, železniční koridory),

Energetika

• rekonstrukce stávajících a výstavba nových elektráren,
• prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks,
• investice do výrob pro energetiku citlivou k životnímu prostředí.

Ekologie

• dodávka technologií pro čističky odpadních vod, pro úpravny vod,
• dodávky technologií pro provozy farmaceutických a chemických firem,
• dodávky pro spalovny a skládky odpadů, pro provozy likvidující nebezpečný odpad,
• spolupráce a přímé dodávky pro realizaci sběru separovaného odpadu.

Zdravotnictví

• rekonstrukce a revitalizace nemocnic,
• účast na realizaci nových zdravotnických zařízení,
• výroba zdravotnického materiálu a přístrojů.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Maďarsko se dlouhodobě snaží o získání přízně investorů. S investičními pobídkami má patnáctileté zkušenosti. Systém pobídek je propracovaný a pro investora relativně bezpečný. MR patřila dosud u investorů k nejoblíbenějším zemím střední Evropy. V posledních letech příliv zahraničních investic sice ochabuje, ale v oblasti investování začínají hrát významnou úlohu tzv. reinvestice. Cizí investor část realizovaných zisků použije k dalšímu rozšíření svých aktivit v MR. Celková výše zahraničních investic včetně reinvestic se předpokládá na úrovni 3,5–4,5 mld. EUR ročně ve střednědobém horizontu. (viz též kap. 9.1.).

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu