- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
„Rozvojový plán Nové Maďarsko" (NFT II), je dokumentem zpracovaným a schváleným v prosinci 2006 vládou a umožňujícím po schválení EK čerpání finančních prostředků z fondů EU v období 2007-2013 na strukturální reformy a všestranný rozvoj maďarského hospodářství s cílem výrazně postoupit na cestě přibližování se vyspělým státům EU. V rámci NFT II schválila vláda celkem 15 operativních programů (OP) s celostátním i regionálním zaměřením, které byly během roku 2007 potvrzeny EK. K dispozici je na realizaci projektů v rámci těchto OP pro období 2007-2013 suma ve výši téměř 7 000 mld.HUF a spolu se samostatnými projekty rozvoje venkova čerpajícími z Evropského fondu rozvoje zemědělství a venkova je na rozvoj Maďarska v letech 2007-2013 určena v rámci NFT II částka kolem 8 000 mld.HUF. Největší podíl je určen na rozvoj dopravní infrastruktury (2 000 mld.HUF). Do podnikatelského sektoru (zejména na rozvoj malého a středního podnikání) má jít 1 300 mld.HUF. Životní prostředí - 1 100 mld.HUF, sociální oblast a lidský rozvoj - 1 600 mld.HUF.
V dubnu 2010 se v Maďarsku konaly parlamentní volby, z nichž jako vítězná strana vyšla středopravá FIDESZ. V květnu bude ustaven nový parlament s dvoutřetinovou většinou této strany. Vláda bude ustavena do půlky června. V současné době byly již zveřejněny některé materiály, týkající se budoucího složení vlády. Uvádíme základní, v současné době dostupné informace o hospodářských ministerstvech v nové maďarské vládě:
Z hospodářského hlediska bude mít v nové vládě největší vliv Ministerstvo národního hospodářství, vedené Györgyem Matolcsym. Nové ministerstvo do sebe agreguje celé Ministerstvo financí předchozí vlády, dále část bývalého Ministerstva národního rozvoje a hospodářství, týkající se hospodářství a část Ministerstva práce a sociálních věcí, týkající se oblasti práce. Státním tajemníkem pro styk s parlamentem bude László Domonkos, státním tajemníkem pro administrativní správu bude Róza Nagy a politickým státním tajemníkem bude Zoltán Cséfalvay (pro oblast hospodářské strategie).
Dalším hospodářskýnm ministerstvem bude Ministerstvo národního rozvoje, vedené Tamásem Fellegim. Toto ministerstvo zahrnuje celé bývalé Ministerstvo dopravy, telekomunikací a energetiky, oblast rozvoje hospodářství bývalého Ministerstva národního rozvoje a hospodářství a část bývalého Ministerstva životního prostředí a vodního hospodářství, týkající se vodního hospodářství. Státním tajemníkem pro styk s parlamentem bude János Fónagy, státním tajemníkem pro administrativní správu bude Mariann Vízkelety a politickými státními tajemníky budou János Bencsik (pro energetiku) a Zsolt Nyitrai (pro informatiku).
K tomuto ministerstvu bude přiřazena Národní rozvojová agentura (Nemzeti Fejlesztési Ügynökség – NFU), která má na starosti agendu fondů EU.
Z dosavadní komunikace je zřejmé, že za pět nejpotřebnějších kroků je považováno snížení daní, potlačení byrokracie, rozšíření zaměstnanosti, přeskupení zdrojů EU ve prospěch výrobních oborů a spuštění dalšího Széchenyiho programu na podporu MSP. Předpokládaná výše deficitu běžného účtu platební bilance na rok 2010 je ve výši 4,5-6,5% HDP s tím, že i pro novou vládu bude prvořadým úkolem snížení deficitu platební bilance.
Vedoucím Úřadu ministerského předsedy bude Mihály Varga (bývalý ministr financí předchozí vlády designovaného premiéra Viktora Orbána) ve funkci státního tajemníka. Mihály Varga zároveň vede komisi, ustavenou FIDESZem ještě před volbami, která by měla zjistit skutečný stav státního rozpočtu a hospodářství země a předložit výsledky vládě do konce měsíce června t.r. Přepokládá se, že zjištění této komise budou ovlivňovat další kroky vlády v oblasti hospodářství. Konkrétní kroky vyjadřující hospodářskou politiku nové vlády je tedy možno očekávat po zveřejnění výsledků práce této komise.
K Ministerstvu zahraničních věcí, vedenému Jánosem Martonyim bude, s ohledem na silnou provázanost zahraniční politiky se zahraničním obchodem, podle všeho spadat agenda zahraničních ekonomických vztahů, tj. multilaterální obchodní politika, vztahy se Světovou obchodní organizací WTO a další.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
V souvislosti se změnami podmínek vyvolaných celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, nutností dodržení konvergenčních plánů a změnou politických poměrů v zemi (viz bod 10.1.) dojde v Maďarsku ke významným změnám v oblasti hospodářské politiky státu. Rozsah reforem dosud není přesně znám. Předběžně je komunikováno snížení daní, a to již v roce 2010, ve značném rozsahu. Dále potlačení byrokracie, rozšíření zaměstnanosti, přeskupení zdrojů EU ve prospěch výrobních oborů a spuštění dalšího Széchenyiho programu na podporu MSP. To předpokládá i přijetí nových zákonů. Podrobnější informace budou známy po převzetí agendy novou vládou.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Velké investiční, kooperační i dodavatelské možnosti pro české firmy se otvírají v souvislosti s realizací Národního rozvojového plánu (NFT II.) na roky 2007-2013, zaměřeného na čerpání ze Strukturálních fondů EU (podrobněji viz bod 9.1.)
I v budoucnosti bude zachován význam stavebnictví, kde se jedná zejména o velké infrastrukturální investice při rekonstrukci silničních a dálničních sítí, železničních svršků, při výstavbě nových úseků dálnic a rychlostní komunikace a železničních koridorů zapojených do systému Evropských koridorů. Šance českých firem v oblasti stavebního průmyslu nejsou zanedbatelné ani při dodávkách zařízení pro bytovou výstavbu a při rekonstrukci panelových domů, pro výrobce stavebních hmot, sanitární keramiky, bílého zboží a nábytku.
Mezi největší investice v MR ve střednědobém horizontu budou patřit také investice do ekologie. Na rozdíl od ČR je MR ve vybavenosti staveb pro ochranu životního prostředí na tom poněkud hůře. Proto se postupně zahajují velké stavby čističek odpadních vod, kanalizačních sítí, zařízení na likvidaci komunálního odpadu, stavby pro sběr a recyklaci separovaného odpadu a separovaný sběr odpadu.
V oblasti energetických staveb je největší chystanou investicí bezesporu prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks. Tato jaderná elektrárna patří již od svého začátku provozování mezi nejspolehlivější zařízení na výrobu elektřiny z jádra. Investice vyžádají prostředky za 160 mld. HUF (653 mil. EUR), potrvají 8-10 let a vedle prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks se o dalších 20 let zvýší i výkon jednotlivých bloků až o 8 %. Škoda Plzeň je jedním z dodavatelů původní elektrárny (např. reaktorová nádoba atd.), má proto předpoklady se zapojit do realizace i při této rozsáhlé rekonstrukci. Možnosti jsou zde i pro další české podniky.
Hlavní město Budapešť pokračuje ve veliké investici do své dopravní sítě. Jedná se o realizaci dlouho připravované investice, výstavby 4. trasy podzemní dráhy a rozsáhlé rekonstrukce stávajících tras. Spolupráce dvou hlavních měst, výměna zkušeností v řešení problémů městské hromadné dopravy dává šanci českým podnikům podílet se na realizaci těchto investic v Budapešti.
Zcela nové možnosti se otevírají pro soukromé investory v MR po schválení pravidel pro účasti soukromého kapitálu na realizaci staveb ve veřejném zájmu označovaném PPP (Public Private Partnership) s garancí návratnosti investic od státu. Takovým způsobem byly postaveny některé dálnice (M5, M6) a se uvažuje o několika projektech: výstavba Kongresového centra v Budapešti, rychlodráha mezi letištěm Ferihegy a centrem hlavního města, věznice v Szombathelyi, sociální nájemné byty v Nyíregyháze, univerzitní koleje v několika městech MR, apod. U těchto projektů vedle možnosti zapojení českého soukromého kapitálu je šance i pro firmy-subdodavatele. Podrobnosti o programech PPP lze nalézt na stránkách http://www.khem.gov.hu/ppp/PPP.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)