Maďarsko: Vnitropolitická charakteristika

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Hlavou státu je prezident republiky. Zákonodárným orgánem MR je jednokomorový parlament. Systém parlamentních voleb je dvoukolový a kombinuje poměrný a většinový volební systém. Z 386 křesel je 176 obsazováno na základě většinového systému (176 volebních obvodů, na základě individuálních kandidátních listin). Dalších 152 poslanců je do parlamentu voleno na základě územních stranických kandidátek a zbývajících 58 na základě celostátní kandidátní listiny.

Maďarská republika je fungující pluralitní demokracií se standardní vnitropolitickou situací i stranickým systémem. Maďarské politické spektrum bylo postupně redukováno a dnes mu dominuje několik politických stran. Volby na jaře 2010 značným způsobem pozměnily zastoupení politických stran v parlamentu.  Vypadly dvě strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF) a současně se dostaly do parlamentu poprvé extrémně pravicová Jobbik a LMP, strana se zeleným programem.

Ve  volbách 11. a 25.4.2010 došlo k výraznému volebnímu vítězství pravostředové aliance Fidesz-KDNP, která získala 68,14% parlamentních křesel. Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů. Současná poloúřednická vláda Gordona Bajnaiho (ekonomické resorty vedou nezávislí odborníci, ostatní resorty členové MSZP) na konci května 2010 předá moc nové vládě vedené premiérem Viktorem Orbánem.

Charakteristika parlamentních stran:

MSZP – Maďarská socialistická strana, od roku 1994 do voleb v roce 2010 jeden ze 2 hlavních pólů politického spektra. Postkomunistická strana, která se vyvinula z reformní části původní Maďarské socialistické dělnické strany. Profiluje se jako moderní levicově orientovaná liberální sociálně-demokratická strana evropského typu. Je člen Socialistické internacionály. V posledních volbách ztratila téměř polovinu voličské základny. Je proevropsky orientovaná. Předsedkyně strany Ildikó Lendvai po prohraných volbách spolu s předsednictvím strany podala demisi. Strana v novém parlamentu bude nejsilnější opoziční stranou, ale bude mít méně než třetinu mandátů oproti předchozímu volebnímu cyklu (59 poslanců).

SZDSZ – Strana svobodných demokratů, liberální spojenec MSZP. V rámci původní vládní koalice se socialisty (2006-2008) hlavní „motor“ liberálních reforem. Většina jejích představitelů pochází z řad disentu (vznikla v r.1988). Od první vlády po změně systému drží post primátora Budapešti - opakovaně G. Demszky (popáté do funkce zvolen 1.10.2006). Předsedou strany je Attila Retkes (6/2009 odstoupil bývalý předseda Gábor Fodor). Liberálové nesestavili samostatnou kandidátku do parlamentních voleb na jaře 2010. Strana, která byla hlavním politickým subjektem změny režimu, poprvé od roku 1989 nebude parlamentní stranou.

FIDESZ-MPSZ–Svaz mladých demokratů – Maďarský občanský svaz. V posledních dvou volebních obdobích opoziční protipól MSZP. Od pravostředové strany zastávající liberální hodnoty při svém založení se výrazně posunula směrem ke konzervativní pravici, zejména v důsledku vývoje své politiky v národních otázkách a ve snaze sjednotit a získat pravicové voliče (včetně části extrémní pravice). Po prohraných volbách v roce 2002 změnila svou strukturu na politické sdružení menších a nevládních organizací a tzv. občanských kruhů. Navzdory deklarované pravicové orientaci vykazuje jeho praktická politika řadu výrazně levicových až populistických prvků. Strana vedená od počátku výraznou, politicky ambiciózní osobností Viktora Orbána (premiér v letech 1998-2002) dosáhla historického vítězství ve volbách a bude disponovat v novém parlamentu nebývalou 2/3 většinou (v alianci s KDNP 263 mandátů).

MDF– Maďarské demokratické fórum, tradiční pravicová konzervativní strana vedená charismatickými osobnostmi, např. Józsefem Antallem. Od počátku 90. let, kdy byla hlavní pravicovou formací, zaznamenala strana podstatný ústup. Do voleb v roce 2002 úzce spolupracovala s Fidesz, pak ale došlo k postupnému přerušení spolupráce. Strana v roce 2004 prošla poměrně vážnou vnitřní krizí, která vedla k rozštěpení a k odchodu části politiků ze strany. Strana je velkým kritikem poměrů současné pravice, zejména Fideszu. Ve volbách do EP překročila 5%-ní hranici bez společné kandidatury s Fidesz, podobně jako v posledních parlamentních volbách na jaře 2006. Ve volbách na jaře 2010 utrpěla zdrcující porážku a do nového parlamentu poprvé od roku 1989 se nedostala. Její předsedkyní do voleb byla Ibolya Dávidová. Předsedkyně Dávidová po vyhlášení předběžných výsledků voleb podala na svou funkci demisi. 

KDNP - Křesťansko demokratická lidová strana, tradiční pravicová strana stavějící na křesťanských hodnotách, rodině a národu, ovšem s rétorikou posílení vlivu církve ve státě. Předseda Zsolt Semjén je považován za kontroverzní osobu se silným sklonem k populizmu.  Voleb v roce 2006 se  strana zúčastnila v alianci s FIDESZ-MPSZ. Strana se ve stejné alianci zúčastnila parlamentních voleb na jaře 2010.

Jobbik- Hnutí za lepší Maďarsko, krajně pravicová strana charakterizovaná xenofobní, protiromskou a antisemitskou rétorikou, antiglobalistickými postoji a sociálně laděným populismem. Strana konstantně (a doposavad beztrestně) horuje proti „cikánské zločinnosti“, „pronikání židovského kapitálu", „morálnímu úpadku charakterizovanému šířením homosexuality“, nechybí ani výroky popírající holocaust. Nosným tématem strany (a pravicových radikálů v MR obecně) je nostalgie po velkém Uhersku. Od 6/2009 má 3 poslance v Evropském parlamentu, když překvapivě získala v eurovolbách 14,77% hlasů. V dubnových volbách získala 12,18% parlamentních mandátů, poprvé se dostala do parlamentu a stala se 3. nejsilnější stranou (47 křesel). Předsedou je Gábor Vona (rovněž předseda spolku Maďarská garda, která byla v prosinci 2009 pravomocně soudně rozpuštěna).

LMP (Lehet Más a Politika) – Politika může být jiná. Původně nevládní organizace ochránců přírody, hledající a nabízející „zelené“ řešení. Ve stranu se přeměnila na jaře 2009 před volbami do EP, kde však neuspěla. Velkou podporu má v hlavním městě. V posledních parlamentních volbách hned na první pokus překonala 5%-ní hranici nutnou k získání mandátů a v parlamentu bude mít 16 poslanců. Větší šance se straně dávají v komunální politice (komunální volby budou na podzim 2010). Předsedou strany je András Schiffer.

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Současným prezidentem MR je László Sólyom ("Šójom"), který předchozího prezidenta vystřídal ve funkci dne 5.8.2005 (Ferenc Mádl 2000-2005; Árpád Göncz 1990-2000). Prezident je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. Prezident MR má poměrně omezené pravomoci, neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice předsedy vlády.

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Maďarský parlament po volbách v dubnu 2006 schválil do funkce premiéra 16.5.2006 opětovně Ference Gyurcsánye. Strany vládní koalice MSZP a SZDSZ  podepsaly dne 30.5. novou koaliční smlouvu a 9.6. vláda složila svůj slib. Od května 2008 po rozpadu koalice v zemi fungovala menšinová vláda socialistů. Po odchodu Ference Gyurcsáne z čela strany a vlády v dubnu 2009 vznikla poloúřednická vláda v čele s premiérem Gordonem Bajnaim. Tato vláda bude nahrazena vládou Viktora Orbána koncem května 2010.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu