Maďarsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

• 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
• 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
• 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
• 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
• 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
• 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
• 8.7. Problémy a rizika místního trhu
• 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
• 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Distribuce a prodej spotřebního zboží v MR probíhá obdobným způsobem jako v ČR. Maďarsko disponuje rozsáhlou sítí maloobchodů (více jak 160.000), supermarketů a hypermarketů. Nákupní a zábavní centra zde mají delší tradici než v ČR. Dodávky do maloobchodů se dějí buď přes síť velkoobchodů, nebo některé maloobchodní řetězce mají vlastní distribuci a zboží nakupují do svých prodejen přímo od výrobců a dovozců (např. CBA, Univer Coop, Reál).

Dodávky do supermarketů a hypermarketů do vstupu MR do EU se prováděly centrálně přímo od výrobců. Zboží ze zahraničí se nakupovalo centrálně, ovšem přes podnik (velkoobchod, nebo zástupce) se sídlem v MR. Po vstupu MR do EU dochází ke spolupráci mezi řetězci v sousedních zemích, např. stejné řetězce v ČR a MR si vzájemně vyměňují zboží vyrobené v obou zemích.

Dodávky do nákupních zábavných center mají spíše charakter dodávek do maloobchodů. Zde ale převažují obchody se značkovým zbožím. Tyto obchody dostávají zboží buď přímo od výrobce, nebo od distributora s oprávněním obchodovat se značkou.

Dodávky spotřebního zboží z ČR je možno realizovat přímo maďarskému partnerovi (prodejci), nebo prostřednictvím obchodního zástupce. Další možností je založit v MR dceřinou společnost. Při vyhledávání maďarského partnera lze též využít služeb agentury pro podporu exportu CzechTrade (www.czechtrade.cz).

Další možností jak uplatnit české zboží na trhu je pověřit jeho distribucí existující společnost, která již distribuuje jiné zboží z ČR na zdejším trhu a má kapacity k rozšíření nabídky (výhoda je, že v tomto případě je možné si vyžádat reference). Případného partnera je možno hledat i mezi členy Česko-maďarského obchodního klubu (CSMÜK), který působí v Maďarsku (www.csmuk.hu).

Novým prvkem distribuce a prodeje zboží na maďarském trhu jsou aktivity maloobchodních prodejů přes internet. Zatím se touto formou nerealizují velké obraty, avšak z marketingového pohledu se jedná o velice zajímavou formu reklamy. Jako příklad je možno uvést projekt firmy BusinessBörze Kft., která provozuje obchodní internetové stránky, kde se mezinárodní nabídka nebo poptávka objeví do 48 hodin v 10 zemích, přeložena do jazyka dané země, mimo jiné i v češtině - viz www.businessburza.cz.

Souborové přílohy:

• madarsko 8.1 SOTEIN   (27 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=57499

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Zaměstnávání cizinců

Vstupem ČR, SR a MR do EU si tyto státy vzájemně otevřely pracovní trh. Český občan, který chce pracovat v MR, nepotřebuje k práci pracovní povolení (dle nařízení vlády MR č. 93 z dubna 2004). Po příjezdu do MR občan České republiky nemá přihlašovací povinnost. Může se zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení 90 dnů. Po tomto termínu musí požádat o povolení k pobytu (Tartózkodási Engedély) v kanceláři Úřadu pro přistěhovalectví a státní občanství (orgán cizinecké policie – Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal) podle místa pobytu, viz. http://www.bmbah.hu. Povolení se vydává na dobu pěti let a poté je lze automaticky prodloužit.

K žádosti cizinec musí doložit následující:

• pas nebo občanský průkaz
• vyplnit formulář
• 1 fotografii
• kolek
• formulář k ohlášení pobytu – k tomu doloží vlastnický list nebo smlouvu o nájmu nebo podnájmu s podpisem vlastníka
• doklady potvrzující účel pobytu, co může být
  • u zaměstnance pracovní smlouva
  • u živnostníka – živnostenský list
  • u podnikatele – výpis z obchodního registru
  • u studentů – potvrzení o zápisu nebo přijetí k studiu
  • u rodinných příslušníků – matriční doklad
  • u důchodců – potvrzení o předisponování důchodu
• zdravotní pojištění – zaměstnanec nepotřebuje

 Povolení k pobytu se vydává na pět let ve formě karty. Tato doba může být omezena platností Kanceláře pro vydávání dokladů (Okmányiroda), kde dostane registrační kartu s jeho adresou v Maďarsku  (Lakcímet Igazoló Hatósági Igazolvány).

Povolení k pobytu v hlavním městě pro občany Evropského hospodářského prostoru se vyřizuje na adrese:

Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal
(Úřad pro přistěhovalectví a státní občanství)
Budafoki út 60.
1117 Budapest XI.
tel.: 00 36 1/463 9133, fax 463 9135

Na téže adrese funguje také Kancelář pro vydávání dokladů (Okmányiroda). Tyto kanceláře postupně budou fungovat i vedle regionálních kancelářích, sídlo mají na radnicích (místní samosprávy).

Existuje celkem 7 kanceláří tohoto úřadu v Maďarské republice. Názvy, místní příslušnost a sídla jsou uvedeny v následující tabulce. S povolením žadatel obdrží i úřední osvědčení k pobytu.

Na příslušném úřadě práce podle sídla firmy je třeba ještě vyplnit oznamovací formulář s údaji o maďarském zaměstnavateli, zaměstnanci apod. a přiložit fotokopii osobního průkazu s úředním překladem do maďarštiny.     

Případné další praktické informace (v angličtině) lze získat na: http://www.mfa.gov.hu/kum/en/jobb/consular_services/Entry_Foreigners_Hungary/

Při přijímání maďarského občana do zaměstnaneckého poměru v obchodním zastoupení zahraničního subjektu v MR platí pro obchodní zastoupení stejné předpisy jako pro ryze maďarské zaměstnavatelské organizace. Povinností zaměstnavatele, obdobně jako je tomu v ČR, je nahlásit přijetí nového zaměstnance na sociální a zdravotní pojišťovnu.

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejvýznamnějšími zákony, upravující podmínky podnikání pro cizince v MR jsou tyto:

• XXIV z roku 1988 Investování cizinců v MR
• CXLIV z roku 1997 Obchodní organizace
• CXXXII z roku 1997 Zřizování obchodního zastoupení
• XLV O evropské akciové společnosti, r. 2004
• XXXIV O podpoře rozvoje malého a středního podnikání, r. 2004
• VIII O podpoře rozvoje malého a středního podnikání - modifikace zákona XCV z roku 1999, r. 2004

Pro zřízení obchodního zastoupení existují v MR dvě základní možnosti:

• Zahraniční firma pověří tuzemskou hospodářskou organizaci zahraničního obchodu, která na základě smlouvy o zastoupení bude tyto aktivity vykonávat. K uzavření této smlouvy není nutné žádné jiné schválení, za předpokladu, že jsou splněny ze strany maďarského partnera podmínky vládního nařízení 112/1990 (23.10.1990). Další podmínkou je registrace zahraničně-obchodní činnosti maďarského partnera u MNB - Maďarské národní banky.
• Přímé zastoupení, tj. zřízení informační a servisní kanceláře. U Obchodního soudu MR (Cégbíróság) se tímto zabývá JUDr. János Bártai (tel. 00 36 1/3544865) a JUDr. Anna Romoda (tel. 00 36 1/3544863), společný fax 00 36 1/3111216.

Při registraci uvedených forem podnikatelského subjektu je požadována povinná spoluúčast právníka. Řídícím dokumentem k firemní registraci je nařízení 13/1989 (16.12.1989) vydané IM - Ministerstvem spravedlnosti. Obvyklou formou obchodního zastoupení je s.r.o. Předepsaná minimální hodnota základního jmění v tomto případě je 3 mil.HUF, v případě a.s. je stanovena na 20 mil. HUF.

Rozšířenou formou podnikání jsou v Maďarsku i komanditní společnosti. Zahraniční firmy zde s oblibou zřizují i svoje filiálky nebo zastoupení (zákaz obchodní činnosti) za účelem marketingu, propagace a přípravy svých investic do maďarské ekonomiky.

V současnosti v MR převládá forma přímého obchodního zastoupení českých firem, která umožňuje provádět obchodování.

Kontaktní instituce k založení podnikatelského subjektu jsou:

• APEH (Adó- és Pénzügyi Ellenőrző Hivatal/Tax and Financial Audit Office) (DIČ)
• KSH (Központi Statisztikai Hivatal/ Central Statistical Office (statistické číslo)
• Társadalombiztosítási Igazgatóság/Social Security Directorate (reg. číslo)
• Cégbíróság/Court of Registration (IČO)
• Banka, poskytující služby pro podnikatele (bankovní účet)
• Komora (obchodní a průmyslová, agrární, živnostenská) (reg.číslo)

V případě zřizování kanceláře v Budapešti platí tyto adresy:

Központi Statisztikai Hivatal (Ústřední statistický úřad)
1024 Budapest, Keleti Károly u. 57.
tel.: (36-1)345 6000, fax: (36-1)345 6378
Internet: www.ksh.hu

Budapest és Pest Megyei Társadalombiztosítási Igazgatóság (Ředitelství sociálního pojištění pro Budapest a župu Pest)
1081 Budapest, Fiumei út 19/a
tel.: (36-1)288 5100

Adó és Pénzügyi Ellenőrző Hivatal (APEH) - Dél-Budapesti Igazgatóság(Daňový a finanční úřad - ředitelství pro jižní Budapest)
1132 Budapest, Haller u. 3-5.
tel.: (36-1)299 4000, fax: (36-1)299 4973

Adó és Pénzügyi Ellenőrző Hivatal (APEH) - Pest Megyei Igazgatóság(Daňový a finanční úřad - ředitelství pro župu Pest)
1132 Budapest, Váci út 48/c-d
tel.: (36-1)412 5400, fax: (36-1)450 4003

Budapesti Cégbíróság (Obchodní rejstřík pro Budapest)
1051 Budapest, Nádor u. 28.
tel.: (36-1)331 1150

Pest Megyei Cégbíróság (Obchodní rejstřík pro župu Pešť)
1064 Budapest, Rózsa u. 79.
tel.: (36-1)312 1629, fax: (36-1)312 6409

Tyto instituce mají své zastoupení kromě Budapešti i ve všech župách, kterých je v MR celkem devatenáct.

Náklady na založení organizace a podnikatelského subjektu jsou různé s přihlédnutím např. k výši poplatku za právníka, počtu zaregistrovaných činností atd. (založení s.r.o. cca 300 000 HUF).

Lhůta vyřizování, nutná pro zahájení činnosti nové organizace, je v průměru 3 až 4 týdny (doba od data zahájení spolupráce s právníkem k datu, kdy se od firemního soudu Cégbíróság získá potvrzení o podání žádosti o registraci). Získáním tohoto potvrzení se stává nová organizace plnohodnotným právním subjektem.Vlastní výpis z obchodního rejstříku se získá za dobu jednoho i více měsíců. (Uvedené časové údaje jsou typické pro Budapešť, kde jsou stále problémy s přetížeností firemního soudu. Situace mimo hlavní město je příznivější).

Průměrné ceny za pronájem kanceláří v MR v roce 2006 stagnovaly, neboť nabídka je větší než poptávka. V Budapešti se v roce 2006 cena pohybovala v rozmezí 119 - 16 EUR/m2/měsíc. V Budapešti bylo koncem roku 2006 k dispozici na 2,14 mil. m2 kancelářské plochy.

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Cílená propagace je rovněž na maďarském trhu nevyhnutelná. V oblasti celoplošných televizních a  rozhlasových reklam jsou zastoupeny hlavně nadnárodní společnosti, které vedou tvrdý a nákladný boj o zákazníka. Typické je to zejména v případě spotřebního zboží, kde je situace obdobná jako v ČR (reklamy na prací prášky, hygienické potřeby, jogurty, krmiva pro kočky a psy, atd.).

Kromě deníků s celostátní působností se výrobci z ČR vyplatí soustředit se také na  inzerci v odborných periodikách a současně na inzerci ve vysílání regionálních rozhlasových a TV stanic.

Z výstav vystupuje do popředí význam účasti na specializovaných výstavách se speciálním odborným zaměřením (viz bod 8.9.).

Základní význam má příprava reklamních materiálů a prospektů v maďarštině zejména u spotřebního zboží.

Prezentaci českých firem lze zajistit i ve spolupráci s Českým centrem sídlícím v budově Zastupitelského úřadu České republiky v Budapešti.

Souborové přílohy:

• madarsko 8.4 SOTEIN   (22 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=57497

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Maďarská strana má při uzavírání obchodních dohod snahu prosadit do dohody zásadu řešení případných sporů u maďarského soudu. Při přetíženosti zdejšího soudnictví a určité nejednotnosti výkladů některých právních předpisů se však doporučuje zakotvit do smlouvy zásadu řešení případného sporu v zahraničí, např. dle rakouských právních norem a v Rakousku.

Zákon, obdobně jako v dalších zemích EU umožňuje i použití instrumentu mimosoudního vyrovnání spotřebitelských sporů (viz zákon CLV z roku 1997 v platném znění). Základní podmínkou jeho použití je existence možnosti použití mimosoudního vyrovnání ve smlouvě mezi oběma stranami.

Zřízení podniku, kanceláře v MR – právníci

Földes-Kővári-Zilai (název kanceláře) (mluví anglicky, německy, francouzsky a rusky)
Falk Miksa u. 16.II/2
1055 Budapest
tel.: 00 361/3127638, 2693184
e-mail: ugyved@fkzlayers.hu

Dr. Dobos J. László (ruština, angličtina)
Keszkenő u. 21.fsz.1.
1131 Budapest
tel. 00 36 70/3126700
e-mail: dobos.laszlo@chello.hu

Dr. Hajdú István (mluví česky a anglicky)
Sün u. 8.
1121 Budapest
tel./fax: 00 361/2492828
e-mail: hajduihajdu@t-online.hu

Dr. Szabó Károly Gergely (mluví německy, anglicky, italsky a rusky)
tel.: 00 36 1/2240940
e-mail: ksazbo@kszabo.hu 

Dr. Borsai Nelli(mluví anglicky)
Szemere u. 17. V. em.2.ajtó
1054 Budapest
tel.: 00 36 1/3020872
e-mail: postmaster@borsaidr.t-online.hu

Dr. Varga Bernadett(mluví i slovensky)
tel.: 003620/399 91 17
e-mail: bernadett@drvarga.eu

Dr. Pucsok Albert(mluví anglicky a rusky)
tel.: 00361/266 79 63
e-mail: albert.pucsok@pui.hu 

Dr. Kertész Anikó (mluví anglicky a francouzsky)
Besnyői utca 9.
1143 Budapest
Mobil: 003620/9971324
Tel./fax: 00361/2516754
e-mail: kertesz@kerteszaniko.hu

Souborové přílohy:

• madarsko 8.5 SOTEIN   (29 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=57498

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Maďarsku upravuje Zákon o veřejných zakázkách č. CLXXII. ze dne 27.12.2005, s platností od 15.1.2006. Zákon bylo nutno přijmout po tom, co předchozí zákon z roku 2003 v mnoha směrech neodpovídal unijním zásadám.

Více informací je možno získat na webové stránce Rady pro veřejné zakázky http://www.kozbeszerzes.hu/index.php?locale=en  (v angličtině).

Plné znění textu vypisované zakázky se vyhlašuje v on-line věstníku Közbeszerzési Értesítő (Zpravodaj veřejných zakázek www.kozbeszerzes.hu ). Tento věstník OEÚ pravidelně sleduje a pro české podnikatele nejzajímavější zakázky uveřejňuje prostřednictvím systému Sinpro na stránkách http://www.businessinfo.cz/cz/zahranicni-projekty-tendry .

Znění vypisované zakázky (v maďarštině) může OEÚ ZÚ Budapešť zaslat zájemci na požádání. Veřejné zakázky bývají vypisovány v maďarštině. V češtině jsou zakázky na úrovni EU k dispozici na internetových stránkách (ve velmi zkrácené verzi) na adrese: http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do  .Účast zahraničních účastníků je ztěžována např. velmi krátkými termíny pro povinné zakoupení dokumentace, nepoužíváním mezinárodních IBAN kódů pro převody plateb a kvůli problematické komunikaci s maďarskými  firmami, která se může uskutečnit ve většině případů pouze v maďarštině.

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Uznávání certifikátů
Od 1.5.2004 se uznávání certifikátů řídí direktivami EU.

Likvidita obchodních partnerů
V roce 2008 úrokové míry (referenční sazba MNB se pohybuje na úrovni 9,5 -10%) nezlepšují možnosti maďarského partnera získat volné finanční prostředky levně. Otázka finančního krytí obchodních případů, zvláště u komodit investičního charakteru, se stává velice často rozhodující otázkou pro úspěšné uzavření kontraktu. Platební neschopnost firem v Maďarsku je stává výrazným problémem. Průměrná doba úhrady závazku se v roce 2008 zvýšila na cca 100 dní.

Místní a zahraniční konkurence
Konkurenční prostředí pro obchodní aktivity pro subjekty z ČR je náročné. Důvodem je citelná zahraniční konkurence západních firem, které využívají výhody silného domácího finančního zázemí. Po vstupu MR do EU konkurenční tlak především ze strany podnikatelů ze starých členských států na maďarský trh dále vzrostl.

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Maďarsku vstoupila dnem 29. září 2002 v platnost Smlouva o ochraně autorských práv vytvořená a podepsaná v Ženevě v prosinci 1996 WIPO (World Intellectual Property Organization), v Maďarsku ohlášená zákonem XLIX. z roku 2004. ZÚ nejsou v Maďarsku známy případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

Podle předpisů EU funguje od května 2004 při regionálním velitelství Celní a finanční správy pro střední Maďarsko Oddělení pro ochranu práv duševního vlastnictví, který má také oprávnění zavést řízení v případě zjištění porušení práv na ochrannou značku.

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Platební zajišťovací nástroje používané při zahraničním obchodě jsou srovnatelné s podmínkami obvyklými v rozvinutých zemích světa (Letter of Credit, bankovní garance, zajištění nemovitostí či zbožím atd.). V posledních dvou letech se v MR rozšiřuje vyrovnání za obchodní případy formou faktoringu. Platební morálka v porovnání s celkovou situaci v regionu však není vyhovující, úhrady závazků z obchodní činnosti se pohybuje v řádu 90-100 dní. Objem křížových pohledávek se v posledních měsících roku výrazně zvyšuje.

Česká koruna je vedena u MNB od dubna 1997. Z obchodních bank ji vedou prakticky všechny, dále některé cestovní kanceláře a soukromé směnárny.U směnného kursu mohou být poměrně velké odlišnosti.

Dosud se profinancování většiny obchodních případů mezi MR-ČR realizuje v EUR nebo USD prostřednictvím obchodních bank, a to přesto, že i HUF je vedena u ČNB. Posun ve prospěch užívání EUR místo USD je patrný a bude patrně dále sílit. V dolarech se obchodují komodity, které jsou v této měně kotovány na světových burzách.

Většina přímých plateb ze zahraničí za zboží se provádí rychlou platbou (SWIFT za 1 den).

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Výstavy v roce 2009 a 2010

Většina výstav s účastí ČR se odehrává v Budapešti na výstavišti Hungexpo. V roce 2009 se tam uskutečnilo 25 výstav, na rok  2010 se očekává 33 výstav. Na významu získávají stále se zkvalitňující výstavy s mezinárodní účastí v regionech MR. OEÚ spolu s agenturou CzechTourism organizuje pro menší české firmy z oblasti potravinářského zboží a turistiky samostatné výstavy České dny. Od března roku 2007 se pravidelně uskutečňuje v župních městech presentační akce „Česká republika – Váš obchodní partner“, kterou organizuje Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Budapešti a umožňuje prezentaci institucím CzechTourism, Brněnské veletrhy, Česko-maďarský obchodní klub apod.

Výstavy a akce s účastí ČR:

• Akce zahájení předsednictví ČR v EU (12.1.2009)
• Setkání obchodních radů (12.3.2009)
• České hvězdy (27.-29.3.2009) – prezentace hvězd českého průmyslu v rámci výstavy, koncertu a pivní ochutnávky
• CONSTRUMA (mezinárodní odborná výstava stavebního průmyslu a technického zařízení, Hungexpo, 1.-5.4.2009), účast 8 českých firem
• HUNGAROTHERM (mezinárodní odborná výstava stavebního průmyslu a technického zařízení, Hungexpo, 1.-5.4.2009), účast 2 českých firem
• Pivní festival (11.-14.6.2009) – prezentace světoznámých a méně známých českých piv
• „Česká republika – Váš obchodní partner“ – v Kecskemétu (15.-27.2009)
• České dny ve Velké městské tržnici (17.-19.9.2009) prezentace českého zboží na maďarském trhu
• Prezentace firmy Eurobi (24.11.2009)
• „Česká republika – Váš obchodní partner“ – v Miskolci (27.11.2009)
• Vánoční setkání s podnikateli (15.12.2009)
• Slavnostní otevření České pivnice Ferdinand Monarchie (19.2.2010)
• Pivní party (23.2.2010) - prezentace českých pivovarů na Velvyslanectví ČR v MR
• „Česká republika – Váš obchodní partner“ – v Nyíregyháze (23.3.2010)
• CONSTRUMA - mezinárodní odborná výstava stavebního průmyslu a technického zařízení, (Hungexpo, 14-18.4.2010), účast 4 českých firem

Výstavy Hungexpo r. 2010 jsou uvedeny v příloze č. 4.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu