Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Země v uplynulém období čelila vážným dopadům hospodářské krize. Patrný je prudký pád průmyslové výroby (o 8% v posledním čtvrtletí 2008 a o 17% v I/2009), pokles exportu (o 15%, resp. o 48%), růst nezaměstnanosti (o 2% za I-II/2009). Rozpočtové příjmy za první měsíce r. 2009 zaostaly o 10% za projekcí vlády, která zatím odmítá doporučení MMF – revizi státního rozpočtu, zejména omezení výdajové části (kapitálových investicí).

Zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a ekonomická krize se v MK začaly projevovat již v závěru r. 2008 (říjen – prosinec). Bylo to patrné zejména ve zvýšení citlivosti dosavadní makroekonomické stability (pevný kurz měny, vyrovnaný státní rozpočet, nízká inflační úroveň, nízká zahraniční zadluženost, solidní růst průmyslové výroby) a prohloubení zahraničně obchodního deficitu.

Hospodářská recese se pak v malé otevřené ekonomice projevila ve stagnaci ekonomického růstu, vysoké ceně kapitálu a nízkém podílu přímých zahraničních investic (FDI). Nejvíce postiženými obory byly metalurgie, textilní průmysl a stavebnictví. Nízká úroveň zahraničních investic neumožnila větší rozvoj zaměstnanosti. Finanční krize se výrazněji nepostihla bankovní sektor. K mírnému poklesu likvidity došlo pouze u největších bank. Makedonská národní banka (MNB) vyjádřila připravenost intervenovat s cílem posílit stabilitu bankovního systému (14 bank představující 84% bankovního kapitálu je v zahraničním vlastnictví).

Vláda v reakci na globální krizi přijala dne 27.11.2008 balík opatření pro překonání hospodářské krize. Balík schválený v prosinci parlamentem obsahuje 10 opatření pomoci ekonomice a ke zmírnění dopadů finanční krize. Finanční objem opatření je 361 mil. EUR a vztahuje se především na snížení daňového zatížení, finančních odvodů právnických osob (zdravotní a důchodové pojištění) a odpisy dluhů. Zahrnuje mj. odklady plateb daňových dluhů, snižování celních sazeb u vybraných komodit a daňového zatížení u zemědělců.

Průmyslová výroba v posledních měsících r. 2008 poklesla o cca 10%. Na poklesu průmyslové produkce (zejména v metalurgii s asi 30%-ním podílem na exportu) se též podepsala krize spojená se zablokováním dodávek zemního plynu z Ruska.

Státní rozpočet v r. 2008 vykázal deficit 5,7 mld. MKD (92 mil. EUR), tj. 1,4% HDP, 0,1% méně než plánovaný deficit. Příjmy dosáhly 144,7 mld. MKD (2,4 mld. EUR), zatímco výdaje 150,4 mld. MKD (2,5 mld. EUR). Rozpočtový schodek byl výsledkem zvýšených výdajů v posledních dvou měsících r. 2008 (pro resorty ministerstva obrany, školství a Agenturu pro zahraniční investice). Ještě v říjnu byl státní rozpočet v plusu 11mld. MKD.

Rozpočet pro r. 2009 schválený parlamentem v prosinci 2008 počítal s deficitem 2,8% HDP (189 mil. EUR). Počítal se zvýšením příjmů o 5,9% (2,5 mld. EUR) a výdajů o 9,6% (2,7 mld. EUR). Růst příjmové části měl být založen na nepřímých daních a daních z příjmu. Největší růst výdajů byl plánován v sociálních transferech a kontrole veřejného zadlužení. Státní rozpočet je kalkuloval s plánovaným růstem HDP o 5,5% (nominálním růstem HDP o 9,2%), inflací 3,5% a zvýšením zaměstnanosti o 2,3%. Rozpočtový deficit měl být pokryt zahraničními půjčkami (Světová banka) a domácí dluh vydáním dluhopisů.

Vysoký zahraničně obchodní deficit se dále prohluboval. V r. 2008 deficit dosáhl rekordních 2,873 mld. USD (pokrytí dovozů z 58%). Objem zbožové výměny se zahraničím vzrostl o 26%, přičemž vývoz činil 3,978 mld. USD a dovoz 6,952 mld. USD (statistiky za rok 2009 zatím nejsou k dispozici). Vývoz byl založen na exportu fero-niklových slitin a výrobků z ocele (válcované plechy) a oděvů, největší položky v dovozu tvořily surová nafta, elektřina, železo a ocelové výrobky a osobní motorová vozidla.

Největším obchodním partnerem jsou ČS EU (59,5% vývozů a 48,1% dovozů). Země západního Balkánu jsou druhým nejvýznačnějším exportním trhem Makedonie (35,5% vývozů). V dovozech druhé pořadí zaujímají rozvojové země (30,8% dovozů). Největšími obchodními partnery v r. 2008 byly Srbsko, Německo, Řecko, Rusko a Itálie (dohromady 49,8% obchodní výměny). Významným exportním trhem se stalo sousední Kosovo. Objem zbožové výměny v r. 2008 dosáhl 270 mil. EUR s výrazným pozitivním saldem ve prospěch Makedonie.

Klesaly přímé zahraniční investice a řada zahraničních investorů, kteří již podepsali smlouvu s vládou o vstupu do volných ekonomických zón nebo dalších investičních projektů odložili svoje rozhodnutí. FDI za rok 2008 pokryly cca 74% deficitu platební bilance.

Vývojové tendence makedonského hospodářství

Zdroj: The Economist

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

	2004	2005	2006	2007	2008
HDP (mil. USD)	5368	5633	6218	7559	9797,0
HDP na osobu (USD)	2278	2380	3048	3696	4779,9
Reálný růst HDP (%)	4,1	3,8	3,1	5,1	5,3
Inflace (průměr v %)	-0,4	0,5	3,2	2,3	8,3
Nezaměstnanost (%)	37,2	36,5	35,9	34,8	33,9
Vývoz (mil. USD)	1672	2039	2400,71	3356,2	3978,2
Dovoz (mil. USD)	2785	3330	3762,71	5227,6	6851,7
Bilance běžného účtu (mil. USD)	-415	-319	-23,73	-37,6	-1032,4
Bilance finančního účtu (mil.USD)	156	87	14,98	56,5	1102,8
Deviz.rezervy(bez zlata-mil.USD)	986	1093	1726,99	2057,0	1991,7
Zahraniční dluh (mld. USD)	1957	2165	2410,76	2592,9	4838,5
Devizový kurz (EUR/mak.denár)	61,3	61,3	61,19	44,7096	41,86
Saldo státního rozpočtu (v%HDP)	0,0	-0,5	-0,6	0,6	-0,9

	2004	2005	2006	2007	2008
HDP (mil. EUR)			4957	5525	6694,6
HDP na osobu (EUR)			2430	2701	3266,3
Reálný růst HDP (%)	4,1	3,6	3,1	5,1	5,3
Inflace (av; %)	-0,4	0,5	3,2	2,3	8,3
Nezaměstnanost (%)	37,2	36,5	35,9	34,8	33,9
Vývoz (mil. EUR)			1906,20	2446,4	2689,2
Dovoz (mil. EUR)			2987,68	3795,0	4643,4
Bilance běžného účtu (mil. EUR)			-18,90	-25,2	-720,4
Bilance finančního účtu (mil. EUR)			11,5	43,1	752,3
Deviz.rezervy (bez zlata-mil. EUR)	716,9	1122,9	1311,31	1400,1	1361,0
Zahraniční dluh (mld. EUR)			1830,49	1894,7	3306,3
Devizový kurz (EUR/mak.denár)			61,19	61,1847	61,27
Saldo státního rozpočtu (v%HDP)	0,0	-0,5	-0,6	0,6	-0,9

Zdroje: Makedonský statistický úřad, Ministerstvo financí a Národní banka RM

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Národní hospodářství

Ve struktuře národního hospodářství hrají hlavní úlohu obory, které neprodukují sofistikovanější výrobky, náročné na používaní vyspělých technologií a vzdělanost pracovníků. Hlavní podíl v národní ekonomice mají zemědělství a textilní průmysl, které dávají obživu největšímu počtu práceschopného obyvatelstva. Dalšími významnými obory jsou energetika a stavebnictví. Vzhledem k propadu průmyslové výroby a tradiční inklinaci obyvatel je nepostradatelným tvůrcem národního produktu obchodní činnost, jejíž podíl na HDP převyšuje 50 %.

4.3.1. Textilní průmysl

Textilní průmysl se na průmyslové výrobě podílí 9 % a je největším zaměstnavatelem (15%). Textilní průmysl byl jedním z oborů, které byly intenzivně podporovány při industrializaci země. Z tohoto období se uchovaly značné výrobní kapacity, které dnes velmi obtížně nacházejí své uplatnění. Textilní průmysl byl regionálně směřován hlavně do okolí východomakedonského města Štip (podnik Astibo), západního Tetova (Teteks) a jižního Ochridu (Oteks). Převážná část dříve instalovaných výrobních linek byla získána formou nákupů zahraničních licencí. Ty ovšem s postupem času technologicky zaostávaly.

Výrobní náplň je dnes téměř úplně naplňována prací ve mzdě, hlavně pro odběratele ze zemí západní Evropy. V Makedonii/FYROM tak zůstává pouze necelých 10 % vyrobeného zboží. Během posledních tří let vzniklo v zemi více než 400 převážně malých firem (rodinné podnikání apod.), z nichž mnohé nepřežily důsledky světové hospodářské krize.

Neexistence výroby textilních surovin v zemi je důvodem toho, že téměř veškeré suroviny k dalšímu zpracování jsou dováženy ze zahraničí.

Vzhledem k nedostatečné ochraně domácího trhu před dovozy nízké kvality a nízkých cen ze zemí jihovýchodní Asie ztrácí domácí výrobci konfekce i podíl na domácím trhu.

4.3.2. Energetika

Podíl energetického sektoru na průmyslových tržbách tvoří 14,1 %. Největší podíl až do r. 2006 měl státní energetický monopol „Elektrostopanstvo na Makedonija“ (ESM), který soustřeďoval dobývání surovin, výrobu, přenos i distribuci elektrické energie. Tento gigant zaměstnával cca 9.000 zaměstnanců. V r. 2005 bylo ESM v souvislosti s jeho privatizací rozděleno na tři části: výrobu Elektrarni na Makedonija - ELEM, operátora trhu MEPSO a distribuci ESM - Distribucija.

 Společnost ESM Distribucija, která obsluhuje 721 tis. koncových zákazníků a ročně prodá 4,4 TWh elektřiny, byla formou mezinárodního tendru privatizována a jejím vlastníkem se v r. 2006 stal rakouský EVN, který s nabídkou 220 mil. EUR předstihl v pořadí druhý ČEZ (180 mil. EUR). Součástí AD ESM Distribuce je 11 malých vodních elektráren s celkovou instalovanou kapacitou 38 MW (část zmíněných vodních elektráren má do r. 2013 v koncesi česká společnost Hydropol).

Makedonie dováží téměř 30% elektrické energie ze zahraničí. Ministerstvo hospodářství uvažuje o nových energetických zdrojích (tenčící se zásoby uhlí) a cestách, jak zajistit energetickou soběstačnost. Alternativními řešeními jsou: otevření nového uhelného dolu Brod – Gneotino na hranicích s Řeckem, dovoz lignitu z Řecka, přechod na plynofikaci nebo společná makedonsko-albánská investice do výstavby TE na Kosovu.

Páteří makedonského elektrárenství jsou tři tepelné elektrárny (REK Bitola a TE Oslomej – uhlí, TEC Negotino – mazut) o celkovém instalovaném výkonu 1,062 MW. Vodní elektrárny generují 426 MW. Přenos elektrické energie je zajištěn rozvodnou sítí s napětím 400 kV (366 km), 220 kV (165 km) a 110 kV (1.600 km). Interkonekce je zajištěna dálkovodem 400 kV na Řecko.

Tepelné elektrárny (TE) převážně uhelné, zejména REK Bitola (téměř 80% kapacit TE), se podílejí na výrobních kapacitách až 70%. TE Oslomej má v porovnání s REK Bitola pouze okrajový význam. TEC Negotino (mazut) plní roli záložního energetického zdroje.

Vodní elektrárny (HE), které se podílejí na výrobních kapacitách zhruba 35% (cca 426 MW), by měly být postupně dány do koncese. V Makedonii/FYROM existuje potenciál na výstavbu asi 300 malých hydroelektráren (HE).

Ztenčující se zásoby energetického uhlí nutí vládu k otevírání nových povrchových dolů (oblast okolo Bitoly). Financování náročných projektů je zatím ne vždy jasné. Přislíbené prostředky z deblokace ruského dluhu ve výši zhruba 40 mil. USD budou podle dohody s ruskou stranou nakonec investovány do vybudování rozvodné plynovodné sítě.

Z hlediska struktury spotřeby energetických nositelů dominuje uhlí (42 %), následované ropnými deriváty (29 %) a elektrickou energií (20 %). Využití zemního plynu, geotermálních zdrojů a případně jiných zdrojů (např. dřevo) je spíše symbolické (zemní plyn, v rámci „energetického mixu“ představuje cca 4%).

Jediná rafinerie v zemi je řeckým kapitálem ovládaná rafinerie OKTA, jejíž kapacita dosahuje 2.5 mil. tun ročně.

Důležitým regionálním projektem je liberalizace trhů s elektrickou energií a vznik jednotného regionálního trhu s elektrickou energií. Státy západního Balkánu se k tomuto kroku zavázaly podpisem memoranda, jehož iniciátorem byl Pakt stability pro jihovýchodní Evropu. České podniky se podílely na rekonstrukci některých výrobních zařízení:

-          Chladící věže Praha – na opravěc hladících věží elektrárny Bitola

-          ZAT Příbram – na modernizaci elektrárny Oslomej.

Energetika, zejména investiční projekty zahrnující obnovu stávajících a budování nových výrobních kapacit jsou jednou z nejperspektivnějších oblastí rozvoje bilaterální hospodářské spolupráce. Makedonská vláda nemá dostatečné prostředky na financování výstavby nových energetických zdrojů, a proto vládní zdroje v zásadě nevylučují ani částečnou privatizaci společnosti ELEM, které by mohla být velmi zajímavou investiční příležitostí např. pro skupinu ČEZ.

Energetické zdroje

Ropa a naftové deriváty se ze 100% dováží z RF ropovodem přes Řecko (Soluň – Skopje). Nevýznamná část ropy je dovážena cisternami bulharskou společností Něftochim Burgas (vlastníkem je LUKOIL). Distribuce, čerpací stanice jsou ve vlastnictví privátní a.s. MAKPETROL. Ruská společnost LUKOIL vlastní menší skladovací kapacity ve městě Štip a 4 čerpací stanice (plánuje výstavbu dalších čerpacích stanic) a jedná o možnosti privatizace chemického podniku OHIS ve Skopji.

Zemní plyn, který v rámci „energetického mixu“ představuje asi 4%, se dováží z RF magistrálním plynovodem přes BG. Magistrální plynovod na trase Kriva Palanka – Kumanovo – Skopje (98 km) o kapacitě 800 mil. m3 je z 50% majetkem státní společnosti GAMA a z dalších 50% jej vlastní makedonská a.s. MAKPETROL. Ruské společnosti (GAZPROM a další) mají zájem o připravovanou plynofikaci a společný projekt teplárny TE-TO ve Skopji (s makedonskou firmou Toplifikacija). Další plynofikaci země brání vleklý spor o vlastnictví makedonské části plynovodu mezi společností Makpetrol a vládou. Na plynofikaci Skopje přitom již Řecko, prostřednictvím Řeckého plánu na ekonomickou rekonstrukci Balkánu, přislíbilo finanční prostředky.

Pevná paliva se v rozhodující míře podílejí na výrobě elektrické energie a pokrývají velkou část energetické potřeby průmyslových podniků. Větší část povrchových dolů je ve státním vlastnictví – společnost ELEM (Suvodol u Bitoly, Oslomej, Drimkol Lignit, Brik Berovo a nově otevřená těžební lokalita Brod Gneotino). Menší část dolů byla privatizována.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

        Podíl stavebnictví na tvorbě HDP tradičně dosahuje 5–7 % a pracuje v něm 27.000 lidí. Roční obrat odvětví je asi 400 mil. USD, zajímavou zvláštností je skutečnost, že 20-25 % z celkových tržeb získávají makedonské podniky ze stavebních zakázek v zahraničí.

        Místní firmy v minulosti pracovaly i na území ČR, kde především v 80. letech 20. století v rámci vypořádání státem řízených barterových obchodů vybudovaly několik velkých objektů, mj. např. Fakultní nemocnici v Motole. I v dnešní době jsou některé makedonské stavební firmy aktivní v zahraničí, především v RF či na Ukrajině při výstavbě dálniční sítě. Stavebnictví také představuje hlavní nabídku na zapojení se do obnovy Iráku, kde Makedonie/FYROM, po aktivní podpoře spojencům při jejich vojenských operacích, očekává vstřícnost při udělování zakázek při obnově země.

        Vzhledem k předimenzované nabídce velkých společností trpí stavební firmy chronickým nedostatkem domácích zakázek, které se dnes soustřeďují spíše na soukromou výstavbu jednotlivců. Malý zájem zahraničních investorů nutí makedonské stavitele intenzivněji vyhledávat zakázky v zahraničí a často až k cenovému podbízení.

        Ve spojitosti s výstavbou dopravních koridorů a obnovou silniční a železniční sítě by makedonský trh mohl představovat atraktivní destinaci i pro české stavební podniky a další výrobce. České stavební firmy by mohly mohou nabídnout vedle zajištění financování též moderní speciální zařízení a stavební techniku, kterou makedonské firmy z důvodů špatné ekonomické situace nedisponují.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

           Makedonie/FYROM je tradičně považována za zemědělskou zemi. Několikeré pokusy komunistického režimu o rozvoj průmyslu na úkor zemědělství nebyly úspěšné a s jejich následky se země dodnes nevyrovnala. V 60. letech byl venkov v zájmu nastoupené industrializace uměle vysídlován a některé vesnice i celé oblasti, zvláště ve východní a jižní části země, byly a dodnes jsou vylidněny.

           Makedonie/FYROM je díky geografické poloze (200 až 240 slunečních dní v roce) předurčena k pěstování širokého spektra zemědělských plodin od ovoce, zeleniny, vinné révy, rýže až po podzemnici olejnou a jiné průmyslové plodiny.Podíl zemědělství na tvorbě HDP však stále klesá. V minulých letech dosahoval stabilně 17 až 21 %, nyní představuje 11 – 14% HDP. Přesto zemědělská výroba nadále zůstává jedním z nejdůležitějších sektorů národní ekonomiky, když její podíl na tvorbě HDP dosahuje společně s navazujícím zpracovatelským průmyslem téměř 30 % HDP.

           Zemědělská produkce se realizuje na ploše 1,3 mil. ha. Aktivně je obhospodařováno 0,57 mil.ha, z toho 0,47 mil. ha orné půdy, 0,03 mil. ha vinic, 0,02 mil. ha ovocných sadů a 0,05 mil. ha luk. Zbylých 0,73 mil. ha připadá na pastviny.Zavlažovací systém je k dispozici pouze na 120 tis ha  půdy, což zdaleka neodpovídá potřebám.

           Makedonie je ze zemědělského hlediska rozdělena do šesti základních oblastí (rajonů): Istočen, Mediteranski, Skopsko-kumanovski, Pelagonijski, Zapadni a Golemo ezerski.

Zemědělské závody a družstva obhospodařují 0,76 mil. ha, individuální hospodáři obdělávají 0,54 mil. ha zemědělské půdy. Asi 0,99 mil. ha pokrývají lesy a 0,33 mil ha močály a bažiny.

           V zemědělství pracuje přibližně 91 tis. obyvatel. Tento počet se však přes veškeré snahy vlády, jako je například možnost bezplatného pronájmu státní půdy pro zemědělské účely, snižuje.

4.5.1. Rostlinná výroba

           Makedonští zemědělci, vzhledem k obtížným hydrotermickým podmínkám, záměrně neosévají veškeré plochy, které mají k dispozici. Výjimkou nejsou vynucené intervenční nákupy pšenice v zahraničí s cílem zajištění cenové dostupnosti základních potravinářských výrobků, především chleba.

Země má tradičně přebytek rýže, která se pěstuje především ve východních regionech Kočani, Vinice a její přebytky vyváží do sousedních zemí. Patrná je snaha o lepší zpracování této suroviny, směrem k vyšší kvalitě nabídky (dětská výživa, lahůdkářství).

 4.5..2. Průmyslové plodiny

           Tabák, jehož produkce živí zhruba 35 000 rodin-pěstitelů a dalších 3 600 lidí ve zpracovatelském průmyslu, je mezi průmyslovými kulturami jednoznačně dominantní. V zemi působí tři výrobci cigaret, z jejichž roční produkce 17 000–20 000 tun cigaret se přibližně polovina vyváží do zahraničí. Toto odvětví ročně z vývozních operací utrží kolem 75 mil. USD.

4.5.3. Zpracování potravin

           Moderní skladovací a chladící kapacity, které dosahují 92 000 tun, představují solidní základ pro přípravu, konzervaci a uskladnění vyrobených potravin. Z důvodu malé absorpční kapacity domácího trhu vyvíjí Makedonie značné aktivity při tvorbě zóny volného obchodu na Balkáně, ve které vidí šanci pro další růst svého potravinářského vývozu. Vývoz makedonské zemědělské a potravinářské produkce ročně dosahuje úrovně 180–230 mil. USD, což odpovídá podílu 14–20 % celkového makedonského vývozu. Exportně nejvýkonnějšími položkami jsou tabák, víno a čerstvá a zpracovaná zelenina. Modernizace zpracovatelského průmyslu a jeho sladění s normami EU patří k resortním prioritám a již 264 potravinářských zpracovatelských podniků bylo schváleno hygienickými a veterinárními službami.

           Široká nabídka sýrů podle originálních receptur, podložená dostatkem kvalitních surovin z početných ovčích stád, může rozšířit strukturu makedonské potravinářské nabídky pro české odběratele. Také masné výrobky mohou být předmětem zájmu českých obchodníků; s ohledem na vstup ČR do EU je pozitivní, že již 8 jatečních závodů disponuje certifikátem, umožňujícím vývozy na trhy EU. Podle názoru ZÚ Skopje je třeba také obrátit pozornost na potenciálně perspektivní možnost dovozů do ČR některých (ovocnářských) polosurovin: hluboce zamražené ovoce vč. lesního a zeleniny, jablečné či jahodové pulpy, zahuštěné ovocné sirupy (sukusy) a také rajčatového protlaku a kečupů.

           Země disponuje zpracovatelskými kapacitami na zpracování 100 000 tun zeleniny, z toho je využíváno cca 30 %. Mezi dominantní výrobky patří: rajčatový protlak, dušená zelenina, kečupy, nakládané okurky, nakládaná řepa a žampiony.

           Růst produkce je realizovatelný při zajištění nových investic do technologie výroby, které by také měly zvýšit šance na vývoz mražené, sušené a konzervované zeleniny.

           Z krmných plodin jsou v zemi pěstovány vojtěška (108 tis. t), jetelina (11 tis. t), vlčí bob (9 tis. t), krmná kukuřice (54 tis. t) a krmná řepa (6 tis. t).

 4.5.4. Ovocnářství

           Celková plocha pro ovocnářské účely představuje 16 300 ha. Ze sklizeného ovoce se cca 24 tis. tun dále zpracovává na: jablečné koncentráty, kandované ovoce, džemy a marmelády.

4.5.5. Výroba nápojů a vinařství

           Několik místních pivovarů je schopno ročně vystavit 700 – 950 tis. hl. V oblasti nealkoholických nápojů se v zemi vyrábí široká škála minerálních vod, ovocných džusů i limonád, a to sycených i nesycených.

           Nejvíce zastoupenými odrůdami červeného vína jsou: Vranec, Cabernet Sauvignon, Merlot, červené burgundské. Bílá vína jsou zastoupena odrůdami Chardonnay, Sauvignon a Smederevkou.

           Vinařství je obor, který je spojen nejen s ekonomickým efektem jednotlivých výrobců, ale má hluboké vazby na historický a kulturní rozvoj celé země. Makedonské zpracovatelské závody ročně zpracují a vyrobí asi 2,5 mil. hl. vína ročně. Makedonie ročně do EU vyveze 600 – 700 tis. hl. vína, makedonští vyjednavači se pravidelně snaží dosáhnout zvýšení dovozních kvót na trhy zemí EU. Dle informací EK však nejsou současné koncese makedonskou stranou plně využívány, což je zřejmě důsledkem restrukturalizace vinařského sektoru a nepříznivých klimatických podmínek.

  4.5.6. Chovatelství

           V zemi funguje 43 jatečních závodů, z nichž 8 vlastní certifikáty, umožňující vývoz na trhy EU. Masný průmysl se dynamicky rozvíjí, za posledních 10 let bylo zprovozněno 21 nových závodů na zpracování masa. Celková kapacita masného průmyslu činí více než 15 000 tun hotových výrobků ročně. Země je vývozcem kvalitního jehněčího masa, největším odběratelem z celkem 2 000 exportovaných tun nejvíce odebírá Itálie (1 750 tun).

 

zpět na začátek

4.6. Služby

         Oblast služeb je neprávem opomíjená i když její podíl na tvorbě HDP se zvyšuje. Nejvíce zastoupeny jsou služby v pohostinství. Bohužel i v této oblasti stále chybí přesná zákonná regulativa, včetně sankčních opatření. Úroveň ubytovacích i restauračních zařízení se sice zvyšuje, ale ve většině případů je jen těžko srovnatelná s úrovní evropskou.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

4.7.1. Silniční doprava

           Tento segment dopravy dnes činí páteř veškeré vnitrostátní, ale i zahraniční dopravy. Kamionová doprava realizuje většinu makedonského exportu. Bohužel větší část vozového parku je zastaralá. V posledních letech se podařilo zrychlit celní řízení a rozšířit průchodnost makedonských hraničních přechodů. 

4.7.2. Letecká doprava

           Jediný národní letecký přepravce, letecká společnost MAT, v roce 2009 zkrachoval. Makedonie disponuje dvěma mezinárodními letišti (Skopje, Ochrid), přes která se realizuje veškerá letecká doprava. I když se počet přepravených cestujících i nákladu každoročně zvětšuje, jsou kapacity obou letišť omezené. Letiště v Ochridu v roce 2004 prošlo částečnou technickou rekonstrukcí. Podobná a rozsáhlejší rekonstrukce je zapotřebí ve Skopje. V březnu 2010 má turecká společnost TAV zahájit dlouho odkládanou rekonstrukci a modernizaci obou letišť, která by měla být ukončena asi za dva roky.

4.7.3. Železniční doprava

           Působí pouze v omezeném rozsahu. Zemi chybí železniční propojení na sousední Bulharsko i Albánii. Tomuto propojení se dávají velké priority, neboť má být součástí dopravního koridoru č. VIII. Makedonie však z vlastních finančních prostředků není schopna v krátké době výstavbu železnice směrem na Bulharsko, ale i Albánii ukončit (očekává finanční pomoc z přístupových fondů EU). Průchodné je jen železniční spojení do Řecka a Srbska. Vláda zvažuje restrukturalizaci železnic a jejich zefektivnění. Ty jsou však závislé na finančních zdrojích, kterých je v současnosti nedostatek.

4.7.4.Energetika

           Společnost ESM byla od 1.1.2005 rozdělena na dvě akciové společnosti: Energetický podnik AD ESM (výroba, distribuce a zásobování elektrickou energií) a AD MEPSO (operátor energetického trhu). Následně pak ESM bylo rozděleno na distribuci ESM Distribucija, jejímž vlastníkem se v r. 2006 stal rakouský EVN, a výrobu Elektrarni na Makedonija (ELEM). ELEM sdružuje většinu výrobních kapacit (TE a HE). Malé HE by měly být z větší části dány do koncese. Země má potenciál na výstavbu přes 300 malých HE. Vysokonapěťovými dálkovody je Makedonie propojena se Srbskem a Černou Horou, Řeckem a Bulharskem. Přenosová síť má tři úrovně: 380, 220 a 110 kV.

Energetická bilance (v Gwh):

- výroba: vodní elektrárny                               1.227.039

 tepelné elektrárny - uhlí                                5.470.281

 tepelné elektrárny - topný olej                     35.486

- dovoz:                                                              72.407

           Jedinou ropnou rafinerii - OKTA v březnu 1999 zakoupila řecká společnost Hellenic Petroleum, která nyní vlastní 54% akcií. Země nemá vlastní zásoby ropy, rafinerie je od roku 2002 napojena na ropovod z Řecka a část ropy je dodávána i po železnici z řecké Soluně.

           V Makedonii/FYROM není žádná jaderná elektrárna.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

           Po překonání hluboké krize v roce 2001 se na jaře 2002 konala v Bruselu donátorská konference věnovaná obnově a rekonstrukci Makedonie, která přislíbila na rozvoj země dary a úvěry  ve výši 325 mil.USD.

           Řada zemí, např. USA, Nizozemí, Kanada, Dánsko, Itálie, Japonsko, Norsko, Německo, Velká Británie, Rakousko, Švýcarsko, poskytuje Makedonii bilaterální pomoc ve formě technické podpory transformaci podniků v souvislosti s hospodářskou restrukturalizací.

           Forma zahraniční pomoci se mění, v průběhu let došlo k posunu od klasických forem humanitární pomoci k sofistikovanějším formám spolupráce (projekty, studie proveditelnosti, ekologie aj.). V současné době pomoc poskytují především státy EU, USA a mezinárodní organizace. Země začala čerpat také rozvojové prostředky EU z fondů IPA.

           Pomoc České republiky probíhala v letech 1999 - 2006 (blíže kapitola 7.7.) a soustředila se na oblastí, které jsou specifikovány jako tzv. sektorové priority ČR: životní prostředí, energetika a další infrastruktura (doprava).

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu