Makedonie: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

(Poznámka: podle bulletinu MF MK, uvedené sumy jsou v mld. MKD)

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

         Vnější finanční pozice země je relativně křehká, platební bilance vykazuje každoročně záporné saldo, což zvyšuje nároky na zajištění peněz z vnějších zdrojů. Deficity obchodní bilance se nedaří nahrazovat ani přílivem zahraničních investic, ani postupně vysychajícími finančními toky od zahraničních donátorů. Vláda je proto velmi opatrná v otázce dalšího zadlužování země. V posledních letech 20. století (1996 – 1998) se deficit pohyboval v rozmezí 6–8 % HDP. Snížení na úroveň 1 – 2 %, kterého se podařilo dosáhnout v období 1999 – 2000, však bylo pouze dočasné. Negativní ekonomické trendy, které byly přímo spojeny s vypuknutím bezpečnostní krize v roce 2001, deficit znovu prohloubily na 6 – 8 %.

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

           Zahraniční zadlužení země v r. 2008 dosáhlo 3,3 mld. EUR. Ve struktuře dluhu nedošlo k výraznějším změnám a více než polovinu zahraničního dluhu tvoří závazky vůči multilaterálním věřitelům (IDA, IBRD, EIB, EU a EBRD). Bilaterální věřitelé mají podíl 9,5% a privátní 40,4% /z toho 21,1% jsou euro-dluhopisy/.

           Z analýzy MMF vyplývá nutnost co nejrychlejšího přesunu od úvěrování ze zahraničí k domácím zdrojům (vládní dluhopisy, nominované v domácí měně, apod.). Příjmy z privatizace jsou totiž minimální a s jejím očekávaným ukončením v brzké době vyschnou úplně. Finanční výpomoc zahraničních donátorů, kteří Makedonii pomáhali bezprostředně po vypuknutí bezpečnostní krize, již prakticky skončila. Je tedy pravděpodobné, že vláda bude muset zvážit žádost o restrukturalizaci svých dluhů.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

          Bankovní sektor MK byl privatizován. Od dubna 1992, kdy byla zavedena po osamostatnění země vlastní makedonská měna, prodělal podstatné změny. Zákon o bankách a spořitelnách z května 1993 stanovil pravidla pro zakládání bank, mj. minimální základní kapitál ve výši 1,5 mil. USD pro banku, která provádí pouze tuzemský platební styk, resp. USD 4,5 mil. pro banku, která má oprávnění provádět operace se zahraničím. Tyto částky byly změnou zákona z dubna 1996 zvýšeny na 3,5 mil. USD, resp. 11 mil. USD. V roce 1996 byl založen "pojistný fond vkladů", jehož akcionáři se staly všechny banky a spořitelny.

          V zemi působí 18 obchodních bank. Podle odborných studií se jedná o nadměrné množství peněžních ústavů, dochází proto ke slučování, ale také k uzavírání.

         Největšími obchodními bankami jsou Stopanska banka (řecký kapitál), Komercijalna banka (makedonští vlastníci, 8%-ní podíl EBRD), NLB Tutunska banka (slovinský vlastník), Ohridska Banka (Société Géneral), Stopanska Banka-Bitola, Uni Banka, atd. Všechny uvedené banky mají své pobočky v regionálních centrech země. Z hlediska českého vývozu jsou první čtyři uvedené banky zcela přijatelné pro pojištění EGAP /resp. financování vývozů prostřednictvím ČEB/.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

          Vláda N. Gruevského  zahájila po volbách  v r. 2006 rozsáhlou daňovou reformu, jejímž základem je zavedení rovné daně ze zisku právnických osob a příjmu fyzických osob ve výši 12% od 1.1.2007 a od r. 2008 ve výši 10%. Výrazné snížení daňového zatížení, na základě kterého se MK stala zemí s nejnižšími daněmi v Evropě, je jen součástí balíku opatření, jejichž cílem důsledná ekonomická reforma, především pak nastartování ekonomického růstu založeného na přílivu zahraničních investic.

Daňové sazby:

a) přímé daně:

• korporativní daň /ze zisku/ 10 % ze zdanitelného zisku (předtím činila 12%)
•  0 % (u reinvestovaného zisku)
• z příjmu fyzických osob 10 % (předtím činila 12%)
• ve volných ekonomických zónách a technologických parcích je základní sazba daně z příjmu snížena o 50% a investor osvobozen od jejího placení po dobu 5 let

b) nepřímé daně: DPH (= DDV):

• všeobecná: 18 %
• snížená 5 %

DPH (DDV = danok na dodadena vrednost) byla v MK zavedena k 1. dubnu 2004.

Od daně z přidané hodnoty jsou zcela osvobozeny:

• prodej a pronájem budov a bytů (vyjma prvního prodeje, uskutečněno do 5 let od doby výstavby);
• poštovní služby;
• bankovní, finanční služby a služby pojišťoven;
• kulturní služby, poskytované veřejnými institucemi;
• zdravotní a vzdělávací péče;
• mezinárodní osobní doprava.

Spotřební daň činí 5 - 130% podle druhu výrobku.

Odkazy na další informace:

www.finance.gov.mk Ministerstvo financí

www.ujp.gov.mk Správa veřejných příjmů

www.customs.gov.mk Celní správa

www.mse.org.mk Makedonská burza cenných papírů

www.sec.gov.mk Komise pro cenné papíry

www.stat.gov.mk Státní statistický úřad

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu