- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Vstup zahraničního kapitálu do země, tedy výraznější růst zahraničních investic je jednou z priorit země. Vláda vyhlásila program stimulačních pobídek "Invest in Macedonia" a hledá cesty ke zvýšení atraktivity a transparentnosti makedonského podnikatelského prostředí pro zahraniční investory.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Společnost se zahraniční kapitálovou účastí má ze Zákona o obchodních společnostech stejná práva a povinnosti jako domácí subjekt. Není-li zákonem stanoveno jinak, může zahraniční účast činit až 100%. Zákon stanoví 5 forem podniků, nejobvyklejší je společnost s ručením omezeným a akciová společnost.
V MK neexistují restrikce oblastí pro vstup zahraničního investora. Makedonie je členem MIGA od r. 2004. Na podzim 2009 agentura Standard and Poor´s změnila své hodnocení MK z „negativní“ na „stabilní“. a potvrdila dlouhodobé úvěrové ratingy jako BB/B /zahraniční měny/ a BB+/B /místní měna/.
Od r. 2008 je zavedena plošná daň ze zisku právnických osob a z příjmu fyzických osob ve výši 10%. Vláda přijala program investičních pobídek a rozvoje volných ekonomických zón stimulující zahraniční investory. Tento program má již konkrétní výsledky a otevření výrobních kapacit v MK, kapitálový vstup na makedonský trh již avizovalo několik větších zahraničních společností (Johnson Controls, Johnson Matthey Plc – automobilový průmysl, Société Générale koupila kontrolní balík akcií Ochridské banky, ruská společnost Sintez vybuduje ve Skopji s místní firmou Toplifikacija plynovou TE v hodnotě 150 mil. EUR). Na reinvestovaný zisk je nulová daň, stejně jako ve volných ekonomických zónách a technologických parcích.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Zatím nejlepším v přílivu zahraničních investic byl rok 2001. Na účty byly připsány prostředky z prodejů realizovaných v roce 1999, např. jediné ropné rafinerie OKTA (poblíž Skopje) řecké společnosti Hellenic Petroleum (54% akcií za 32,- mil. USD). V roce 1999 se uskutečnil i prodej největší obchodní banky "Stopanska banka", kterou odkoupilo sdružení bank Hellenic National Bank, EBRD a IFC (85% akcií za 87 mil. USD, z toho řecký partner 65%, EBRD a IFC po 10%). V roce 2000 byl odprodán kontrolní balík akcií makedonského Telecomu maďarskému vlastníkovi. Bezpečnostní krize v r. 2001 ukončila období velkých zahraničních investic, obdobný, i když menší, propad znamenala světová finanční krize v r. 2008. Největšími investory v MK z teritoriálního pohledu jsou: Řecko, Slovinsko, Německo, Maďarsko, Rakousko a Nizozemsko.
V r. 2006 byla privatizována část státního energetického podniku ESM Distribucija, kterou koupil rakouský EVN za cca 220 mil. EUR (český ČEZ se umístil s nabídkou ve výši 180 mil. EUR na 2. místě).
Zahraniční investice v mil. EUR
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 (1. pol.) | |
| FDI | 77,2 | 344,8 | 506 | 371 | 165,2 |
9.3. České investice v teritoriu
V roce 2003 byly registrovány české přímé investice ve výši 23,6 mil. Kč. V ostatních letech nebyly české investice v Makedonii/FYROM vzhledem k jejich zanedbatelné výši evidovány.
Pozitivně je hodnocena činnost české společnosti Hydropol, která získala do roku 2013 koncesi na revitalizaci a provoz sedmi vodních elektráren, stejně jako zájem ČEZ o kapitálový vstup do státní elektrárenské společnosti ESM. Makedonskou stranou je také registrován zájem dalších českých subjektů o privatizaci státní společnosti OHIS ve Skopji (oblast chemického průmyslu) a EMO v Ochridu (elektrotechnický průmysl).
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Pro české zájemce může být zajímavá oblast energetiky, dopravy, potravinářství a zemědělské techniky. Jako velmi perspektivní se jeví také investice do ekologie a odpadového hospodářství, kde má Makedonie velké rezervy a kde lze vzhledem k evropské orientaci země očekávat bouřlivý rozvoj.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat oblastem jako jsou platební morálka, dodržování dohodnutých platebních podmínek a termínů, transparentní vlastnické vztahy, nadbytečná zaměstnanost (nedokončená restrukturalizace průmyslových podniků a nereálné sociální požadavky zaměstnanců), nadměrná byrokracie a liknavost a pomalý chod soudů.
Vládě se nedaří účinně bojovat s organizovaným zločinem, šedou ekonomikou a všudypřítomnou korupcí. Mezi místními subjekty je rozšířena nízká platební morálka a slabá daňová disciplina.
Bez náležitého organizačního, technického a finančního zajištění (přesný, detailně vypracovaný kontrakt včetně sankčních opatření za neplnění a pojištění) nelze obchodní spolupráci nebo investice doporučit.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
