- 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
- 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
- 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
Evropský a euroatlantický integrační proces, tj. začlenění Makedonie/FYROM do EU a NATO, jsou zahraničně – politickými prioritami makedonské vlády.
EU
Makedonie/FYROM patří mezi nejpokročilejší země regionu, usilující o členství v EU. Kandidátský statut získala v prosinci 2005 a od té doby pracuje na splnění podmínek pro zahájení přístupových jednání, které stanovila EK v Přístupovém partnerství. Po incidentech během parlamentních voleb 2008 k nim přibyl i požadavek na řádný průběh voleb.
V roce 2009 Makedonie učinila významný pokrok při plnění klíčových priorit přístupového partnerství. Zlepšilo se fungování Parlamentu, pokročila policejní reforma, byla dokončena legislativní část soudní reformy, pokročil boj proti korupci trestním stíháním případů na vysoké úrovni a zvýšením schopností protikorupčních institucí.
Země plní závazky vyplývající ze Stabilizační a asociační dohody s EU, která je v platnosti od roku 2004. EK v říjnu 2009 doporučila, aby MK přešla do druhé fáze asociace, během níž má být proces přidružení dokončen.
Na základě splnění stanovených podmínek EK ve svém doporučení v říjnu 2009 navrhla zahájit přístupová jednání s MK. Podmínkou je vyřešení bilaterálního sporu s Řeckem ohledně názvu státu, kterým Atény podmiňují souhlas se zahájením přístupových jednání. Pro Řecko je jediným možným řešením změna názvu země přidáním adjektiva (severní, horní, nová) a princip jeho všeobecného užívání (erga omnes) Vzhledem k tomu, že zatím nebylo dosaženo dohody o názvu státu, Rada v prosinci 2009 s ohledem na hrozící řecké veto rozhodla vrátit se k diskusi o stanovení termínu zahájení přístupových rozhovorů v první polovině roku 2010. Zároveň však konstatovala, že dobré sousedské vztahy včetně dojednaného vzájemně přijatelného řešení jména státu, zůstávají nezbytnou otázkou.
Makedonie byla v uplynulém období regionálním leaderem v přípravách na vízovou liberalizaci. Dne 15. 7. 2009 proto EK doporučila zrušení vízové povinnosti pro makedonské občany nejpozději ke konci roku 2009. K úplnému zrušení krátkodobých schengenských víz pro Makedonce (držitele biometrických pasů) došlo 19.12. 2009.
NATO
MK spolu s Albánií a Chorvatskem usilovala na bukurešťském summitu NATO (duben 2008) o pozvánku k přistoupení k Alianci, avšak jako jediná ji neobdržela. V závěrech summitu bylo konstatováno, že MK v zásadě splňuje kriteria pro členství v Alianci a pozvánka může být vydána dodatečně. Podmínkou toho je nalezení kompromisníhořešení řecko-makedonského sporu o název MK.
Po neúspěšném summitu musela MK projít novým nezkráceným již 10. cyklem Membership Action Plan (MAP), přičemž požadovala, aby se s ní zacházelo prakticky jako se spojencem, když je na tom "stejně jako AL a HR s výjimkou vyřešení názvu s GR". Vzhledem k nedostatku konsensu v Alianci se však nepodařilo angažovat MK nad rámec MAPu.
Z pohledu Aliance byly ve vztahu k MK stanoveny v r. 2009 tyto priority: zlepšení politické kultury, demokratické a spravedlivé místní a prezidentské volby v březnu 2009, další implementace Ochridské rámcové dohody – OFA (zvláště decentralizace a zastoupení menšin ve státní správě), boj s organizovaným zločinem a korupcí a pokračování obranných reforem.
Makedonie závěrem r. 2009 oznámila, že zvýší svůj příspěvek do operace ISAF v Afghánistánu o 45% (79 osob v únoru 2010).
Kosovo a bezpečnostní situace
19.10.2009 MK splnila svou hlavní prioritu ve vztahu ke Kosovu, když se podařilodokončit demarkaci státní hranice a následně navázat diplomatické vztahy (nezávislost KS uznala 8.10.2008).
Kosovo zůstává pro Makedonii nadále potenciálním bezpečnostním rizikem. Radikálové zastoupení v hlavních politických stranách etnických Albánců v MK hovoří čas od času o „flexibilním přístupu“ k otázce státních hranic a o nutnosti spojení albánského národa v regionu. Přímá hrozba destabilizace bezpečnostní a politické situace v souvislosti s vývoje v KS zatím nehrozí. Radikální nacionalistické organizace a hnutí v MK požadující federalizaci MK a připojení její západní části ke KS nemají v albánských politických stranách rozhodující vliv a jsou pod kontrolou bezpečnostních složek. Případná hlubší destabilizace situace na KS však může vést ke zhoršení politické stability v MK.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
Makedonie/FYROM je členskou zemí OSN a jejích dceřinných organizací. Od 1.4.2003 je plnoprávným členem WTO.
Pod patronací USA se Makedonie/FYROM, Chorvatsko a Albánie dohodly na společném postupu v procesu přibližování se členství v NATO a 2.5.2003 podepsaly „Jadranskou chartu“. Od května 2010 do listopadu 2010 bude MK/FYROM předsednickou zemí Rady Evropy.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Dne 19.12.2006 se MK stala po podpisu přístupové smlouvy v Bukurešti členem regionální zóny volného obchodu – CEFTA 2006. Ratifikací přístupové balkánské regionální dohody volného obchodu CEFTA 2006 (obdoby CEFTA) ze strany BaH (22.11.2007) byla prakticky zahájena liberalizace obchodu v regionálním měřítku. ČS EU patřily v r. 2008 a v první polovině r. 2009 k největším obchodním partnerům MK (59,5% vývozů a 48,1% dovozů). Země západního Balkánu byly druhým největším MK exportním trhem (35,5% vývozů). V importu druhé pořadí zaujímají rozvojové země (30,8% dovozů). Největšími obchodními partnery MK byly Srbsko, Německo, Řecko, Rusko a Itálie (49,8% obchodní výměny). Významným obchodním partnerem je sousední Kosovo. Objem obchodu s Kosovem v r .2008 dosáhl 270 mil. EUR s výrazným pozitivním saldem ve prospěch MK.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
Sukcese do smluv byla ukončena Protokolem mezi vládou ČR a vládou Makedonie o sukcesi do smluv (Skopje, XII/1999). V platnosti bylo potvrzeno 22 smluvních dokumentů.
Obchodní dohoda mezi Makedonií/FYROM a Českou republikou, podepsána dne 19.9.1997 v Praze a vstoupila v platnost dne 10.12.1997. V r.2003 byla českou stranou jednostranně vypovězena a její platnost zanikla automaticky vstupem ČR do EU. Současné vzájemné obchodní vztahy jsou upraveny na základě platných bilaterálních dokumentů uzavřených mezi EU a MK, t.j. Stabilizační a asociační dohodou (SAD),která byla ČS EU ratifikována v lednu 2004. SAD plně liberalizuje vývoz makedonského zboží do EU, kromě živého skotu, hovězího masa, výrobků z ryb, ovoce, zeleniny a vína. U dovozu z EU se MK zavázala postupně odstranit celní sazby v horizontu 10 let.
Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána 21.6.2001 a vstoupila v platnost dne 29.5.2002.
Dohoda o ochraně a podpoře investic byla podepsána 21.6. 2001 a vstoupila v platnost dne 19.8.2002. V r. 2005 ČR z důvodu nutnosti harmonizace této dohody s právem EU navrhla změnu několika článků. Expertní jednání o harmonizaci zmíněné Dohody proběhla v Praze v termínu 12.-13. dubna 2007.
V roce 2005 byla vzájemnou dohodou ukončena platnost Dohody o spolupráci ve veterinární oblasti z r. 1965 a česká strana jednostranně vypověděla Dohodu mezi vládou ČR a vládou SFRJ o spolupráci na úseku ochrany rostlin z r. 1965.
Smlouva mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o sociálním zabezpečení bylapodepsána 7.10.2005 a vstoupila v platnost 1.1.2007. Zásadní změnou je úprava v oblasti zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady oproti minulosti již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce.
Protokol o změně Dohody mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (VI/2001) byl podepsán 5. dubna 2009 ministry financí obou zemí. Česká strana nótou v listopadu 2009 notifikovala splnění vnitrostátních požadavků pro vstup v platnost. Na makedonské straně probíhá ratifikační proces.
Text smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti byl dojednán při expertním jednání ve Skopje v dubnu 2009. Během května a června 2009 proběhlo meziresortní připomínkové řízení o smlouvě. Dne 6.11. česká strana notifikovala souhlas s anglickým textem dohody předloženým makedonskou stranou. Očekává se formální odpověď makedonské strany.
Prováděcí protokol ke komunitární dohodě ES - Makedonie o zpětném přebírání osob s nedovoleným pobytem byl podepsán 18. 9. 2007 a obsahuje detaily k provádění komunitární readmisní dohody, tj. zejména stanoví příslušné orgány, hraniční přechody a styčná místa pro realizaci dohody, podmínky průvozů, příp. důkazní prostředky. Z hlediska právního řádu ČR jde o smlouvu vládní.
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací byla podepsána 27.8.2008 a vstoupila v platnost 1. října 2009.
Česká strana má zájem na podpisu dohody o mezinárodní silniční dopravě (nedostatečný kontingent vstupních povolení pro české autodopravce). Návrh textu vzorové dohody posuzuje makedonská strana.
V srpnu 2009 byla ve Skopji ministry kultury podepsána Dohoda o vzájemné spolupráci v oblasti kultury.
V závěru roku 2009 projevila makedonská strana zájem o uzavření dohody o spolupráci v oblasti zdravotnictví. Vzorový text (Draft Agreement on cooperation in the fields of health and medicine) posuzuje gestor v ČR.
Během návštěvy místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí J. Kohouta ve Skopji (IX/2009) ministr zahraničních věcí MK A. Milošoski vyjádřil také zájem na podpisu dohody o spolupráci v oblasti školství.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- >> 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
