- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Zahraniční obchod je trvale deficitní. Nedostatek vlastních energetických surovin, předimenzování výrobních kapacit těžkého průmyslu na úkor produkce spotřebního zboží, nízká absorpční kapacita domácího trhu (malý objem trhu i nízká koupěschopná poptávka) a slabá ekonomická výkonnost sousedních zemí, to všechno negativně ovlivňuje strukturu makedonské nabídky i poptávky.
Vzhledem ke vstupu země do WTO (2003) a plnění podmínek, vyplývajících ze Stabilizační a asociační dohody s EU se makedonská ekonomika potýká s řadou výzev. Členství ve WTO sice zjednodušuje přístup makedonského zboží na zahraniční trhy, zároveň však liberalizace zahraničního obchodu vede k nárůstu konkurence na domácím trhu. Ratifikací přístupové balkánské regionální dohody volného obchodu CEFTA 2006 ze strany BaH (22.11.2007) byla zahájena liberalizace obchodu v regionálním měřítku.
Podle statistického úřadu objem zahraniční zbožové výměny v r. 2008 dále vzrostl na cca 10 mld. USD. Obchodní deficit dosáhl rekordní hodnoty 2,9 mld. USD, přičemž makedonský vývoz činil cca 4 mld. USD a dovoz 6,8 mld. USD. Větší část makedonského vývozu směřuje do EU 27 (65%)azemí západního Balkánu (29,5%). Nejvíce se dováží z EU 27 (49,5%) a rozvojových zemí (30,9%). Největšími obchodními partnery MK jsou Srbsko, Německo, Řecko, RF a Itálie (49,6% z celkového obratu).
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| Zahraniční obchod | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
| Vývoz (mil. USD) | 1.672 | 2.039 | 2.400,7 | 3.349,5 | 3.978,2 |
| Dovoz (mil. USD) | 2.785 | 3.330 | 3.762,7 | 4.979,2 | 6.851,7 |
| Saldo (mil. USD) | -1.113 | -1.291 | -1.362,0 | -1629,7 | -2873,5 |
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největším zahraničním obchodním partnerem ve vývozu i dovozu v r. 2008 byly státy EU (55,2%, resp. 43,9%). Důležitými trhy pro MK jsou také země bývalé SFRJ, kam směřuje celkem 32,8 % makedonského vývozu (resp. 10,6% dovozů).
| tis. USD | Vývoz
| 2008/2007 % | Dovoz | 2008/2007 % | Saldo | % podíl vývoz/dovoz |
| EU | 2 366 858 | 108,4 | 3 294 165 | 127,3 | -927 307 | 59,5/48,1 |
| EFTA | 17 544 | 153,8 | 297 396 | 252,0 | -279 852 | 0,4/4,3 |
| Rozvinuté země | 2 477 107 | 109,2 | 3 910 375 | 132,3 | -1 433 268 | 62,3/57,1 |
Další rozvinuté země | 92705 | 126,9 | 318 814 | 128,2 | -226 109 | 2,3/4,7 |
| Rozvojové země | 84 191 | 91,8 | 2 112 234 | 130,6 | -2 028 043 | 2,1/30,8 |
| Země západního Balkánu | 1 413 862 | 142,6 | 759 202 | 123,7 | 654 660 | 35,5/11,1 |
| Nerozvinuté země | 3 071 | 62,6 | 69 861 | 165,2 | -66 790 | 0,1/1,0 |
| Ostatní země | - | - | 1 | - | - | 0,0 |
| CELKEM | 3 978 231 | 118,5 | 6 851 673 | 131,1 | -2 873 442 | 100/ 100 |
V bilaterálním obchodním vztazích je makedonským největším obchodním partnerem Srbsko, následované SRN, Řeckem, RF a Itálií. Stejná či podobná teritoriální struktura je vlastní i ostatním zemím západního Balkánu (Srbsko, Černá Hora, BaH).
| Země | Objem výměny, tis. USD | Podíl
% | Vývoz
tis. USD | Podíl
% | Dovoz
tis. USD | Podíl
% | Pokrytí dovozů vývozem % |
| Srbsko | 1 466 734 | 13,5 | 934 717 | 23,5 | 532 017 | 7,8 | 175,7 |
| Německo | 1 213 585 | 11,2 | 563 252 | 14,2 | 650 333 | 9,5 | 86,6 |
| Řecko | 1 045 826 | 9,7 | 535 000 | 13,4 | 510 826 | 7,5 | 104,7 |
| Rusko | 963 578 | 8,9 | 32 683 | 0,8 | 930 895 | 13,6 | 3,5 |
| Itálie | 703 914 | 6,5 | 321 001 | 8,1 | 382 913 | 5,6 | 83,8 |
| Bulharsko | 703 715 | 6,5 | 376 641 | 9,5 | 327 074 | 4,8 | 115,2 |
| Chorvatsko | 366 673 | 3,4 | 228 959 | 5,8 | 137 714 | 2,0 | 166,3 |
| Čína | 316 380 | 2,9 | 1 606 | 0,0 | 314 774 | 4,6 | 0,5 |
| Švýcarsko | 308 831 | 2,9 | 16 142 | 0,4 | 292 689 | 4,3 | 5,5 |
| Turecko | 300 319 | 2,8 | 31 565 | 0,8 | 268 754 | 3,9 | 11,7 |
| Polsko | 282 092 | 2,6 | 16 802 | 0,4 | 265 290 | 3,9 | 6,3 |
| Slovinsko | 268 469 | 2,5 | 65 107 | 1,6 | 203 362 | 3,0 | 32,0 |
| Ukrajina | 205 917 | 1,9 | 2 949 | 0,1 | 202 968 | 3,0 | 1,5 |
| Holandsko | 164 328 | 1,5 | 70 610 | 1,8 | 93 718 | 1,4 | 75,3 |
Bosna a Hercegovina | 157 443 | 1,5 | 104 841 | 2,6 | 52 602 | 0,8 | 199,3 |
| Belgie | 151 310 | 1,4 | 109 214 | 2,7 | 42 096 | 0,6 | 259,4 |
| Rumunsko | 150 976 | 1,4 | 33 466 | 0,8 | 117 510 | 1,7 | 28,5 |
| Francie | 145 524 | 1,3 | 24 273 | 0,6 | 121 251 | 1,8 | 20,0 |
| Albánie | 142 429 | 1,3 | 106 773 | 2,7 | 35 656 | 0,5 | 299,5 |
| Rakousko | 142 322 | 1,3 | 22 489 | 0,6 | 119 833 | 1,7 | 18,8 |
| Celkově | 10 829 904 | 100,0 | 3 978 231 | 100,0 | 6 851 673 | 100,0 | 58,1 |
6.3. Komoditní struktura
| Zboží | Vývoz | Struktura v % |
| Potraviny a živá zvířata | 210,1 | 7,8 |
| Nápoje, tabákové výrobky | 148,8 | 5,5 |
| Suroviny (bez paliv) | 181,2 | 6,7 |
| Fosilní paliva, maziva apod. | 210,7 | 7,8 |
| Zboží tříděné podle materiálu | 1.075,9 | 40,0 |
| Ostatní | 862,5 | 32,1 |
| Celkově | 2.689,2 | 100,0 |
Údaje Státního úřadu pro statistiku za r. 2008 v mil. EUR.
| Zboží | Dovoz | Struktura v % |
| Průmyslové zboží | 1.244,7 | 26,8 |
| Stroje a dopravní prostředky | 981,1 | 21,1 |
| Suroviny (bez paliv) | 235,9 | 5,1 |
| Fosilní paliva, maziva apod. | 955,0 | 20,6 |
| Ostatní | 1.226,7 | 26,4 |
| Celkově | 4.643,4 | 100,0 |
Údaje Státního úřadu pro statistiku za r. 2008 v mil. EUR.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Restriktivní vývozní a dovozní opatření byla zrušena v listopadu 1996. Celní sazby upravuje Zákon o celních sazbách ze srpna 1996. Výše sazeb se pohybuje u většiny položek mezi 0 až 35%, u vybraných zemědělských produktů do 60%, celní sazby pro dovoz ropy a některých dalších základních surovin jsou nižší než 5%, pro ropné deriváty 10%. Průměrné dovozní clo činí 15%. Vývozní cla nejsou uplatňována.V lednu 1997 byly zavedením "jednotné (dovozní i vývozní) celní deklarace" zjednodušeny celní formality.
Dohodu o obchodní spolupráci Makedonie/FYROM s EU z r. 1997 nahradila v roce 2001 (9.4.) Stabilizační a asociační dohoda s EU. Vstupem do WTO v r. 2003 přijala Makedonie/FYROM i veškeré závazky z tohoto členství vzešlé.
6.5. Ochrana domácího trhu
Ochrana domácího trhu odpovídá úrovni země s přechodovou ekonomikou a je limitovaná jejím členstvím ve WTO. Zvláštní důraz je kladen na kontrolu dovozu agrárních a potravinářských produktů. Makedonské orgány se snaží o rychlé vytvoření liberálního ekonomického prostředí s tržními mechanismy. V některých snahách jsou korigovány MMF i požadavky EU.
6.6. Zóny volného obchodu
Po vstupu ČR do EU mohou čeští občané/ podnikatelské subjekty využít bezcelní kvóty, kterými je vývoz ze zemí EU do Makedonie/FYROM recipročně usnadňován (viz. Stabilizační a asociační dohoda s EU). MK podepsala 7 bilaterálních dohod o volném obchodu (se Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem, Černou Horou, prozatímní dohodu s Kosovem, atd.), dále pak multilaterální DoVo se státy EFTA a CEFTA, což umožňuje přístup na trhy s celkově 650 mil. spotřebiteli.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
