Makedonie: Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu
1.2. Rozloha
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
1.5. Národnostní složení
1.6. Náboženské složení
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
1.18. Internetové informační zdroje
1.19. Adresy významných institucí

1.1. Oficiální název státu

Ústavní název země je Republika Makedonie (Republika Makedonija).

V EU a na multilaterálních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia FYROM), pod nímž byla MK přijata do OSN a pod nímž ji oficiálně uznala ČR.

V bilaterálních vztazích mezi ČR a Makedonií se používá název Makedonie/ Republika Makedonie (MK)

zpět na začátek

1.2. Rozloha

Celková rozloha 25 713 km²
- Z toho vodní plocha 477 km²
Pozemní povrch 24 236 km²

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

2 048 619 obyvatel (podle údajů Státního statistického úřadu za r. 2009)
Počet ekonomicky činného obyvatelstva (v produktivním věku 15 až 64 let) - 933 878, což představuje 57 %.
Průměrná hustota obyvatel na km² je 78,66.

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V roce 2008 se narodilo 22 945 dětí, ve stejném roce zemřelo 18 982 občanů. Přirozený přírůstek tak činil 3 963 obyvatel.

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

Makedonci 64,2 % /1 297 981/
Albánci 25,2 % /509 083/
Turci 3,9 % /77 959/
Rómové 2,7 % /53 879/
Srbové 1,8 % /35 939/
Ostatní (Vlaši, Bulhaři, ...) 2,2 % /Vlaši - 9 695, .../

Oproti sčítání obyvatel z r.1994 se procentuální zastoupení Makedonců snížilo ze 67 % na současných 64,2 % a naopak makedonských Albánců zvýšilo z 22,4 % na nynějších 25,2 %.

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

Většinové: pravoslaví, islám

67 % pravoslavné
30 % islám
0,5 % římskokatolické
2,5 % ostatní

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je makedonština, v oblastech s více jak 20% přítomností jiné národnosti, je možno používat jako úřední jazyk i jazyk této národnosti např. albánštinu. Dle nové teritoriální organizace je např. hlavní město Skopje dvojjazyčné (podíl albánské menšiny připojením dalších dvou občin s převážně albánským etnikem překročil hranici 20 %). Z minulosti většina obyvatel rozumí nebo hovoří srbsko - chorvatsky. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina. V převážně albánských částech země lze komunikovat i v němčině.

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Hlavní město: Skopje + 83 municipalit/občin
celkem 1 795 osídlených míst

29 měst:

Skopje – 506 926 obyv. (www.skopje.gov.mk)
Kumanovo - 103 205
Bitola 86 408
Prilep - 73 351
Tetovo - 70 841
Veles - 57 602
Ochrid - 54 380
Gostivar - 49 545
Štip - 47 796
Strumica - 45 087
Kavadarci - 38 391
Struga - 36 892, atd.)

Decentralizace je jedním z aktuálních úkolů země. V druhé polovině roku 2004 byly schváleny decentralizační zákony (zákon o nové teritoriální organizaci, zákon o hlavním městě Skopji, zákon o financování lokálních samospráv, atd.), které předpokládají snížení počtu lokálních samosprávných celků (občin) ze 123 na 84 (resp. na 76 do roku 2008) a posilování kompetencí místních samospráv

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Národní měnou je makedonský denár (MKD). Jeden MKD je i nejmenší peněžní jednotkou a dále se nedělí. V platebním styku se dle zákona používá výhradně makedonský denár, ale některá pohostinská zařízení přijímají i platby v EUR. Inflační úroveň je nízká a střední devizový kurz se dlouhodobě pohybuje na úrovni 1 EUR = 61,30 – 61,40 MKD

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky MK:

24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských osvícenců

2. srpen – Den republiky – výročí: tzv. Ilindenského povstání proti Turkům 2.8.1903 a dále dne 2.8.1944 zasedání Antifašistického shromáždění pro národní osvobození (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM)

8. září - Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy se většina obyvatelstva vyslovila pro „suverénní a samostatnou Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“

11. říjen - Den národního povstání (2.světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla zahájena osvobozenecká válka

23. říjen - Den makedonského revolučního boje

8. prosinec - Sv. Kliment Ochridski

Dny pracovního klidu (svátky):

1. leden – Nový rok

7. leden - 1. svátek vánoční (pravoslavný)

pravoslavné Velikonoce - pohyblivý svátek

1. květen – Svátek práce

Ramazan Bajram - pohyblivý svátek muslimů

Svátky národnostních menšin:

27. leden - Sv. Sava, den srbské menšiny

8. duben - Mezinárodní den Rómů

23. květen - Den Vlachů

28. září - Mezinárodní den Bosňáků

Jom Kipur - den židovské menšiny (pohyblivý svátek)

22. listopad - den albánské abecedy

21. prosinec - den vyučování v tureckém jazyku

Náboženské svátky:

6. leden - Štědrý den (pravoslavný)

19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný)

Velikonoce (pravoslavné) – pohyblivý svátek

Velký pátek (pravoslavné) - pátek před Velikonocemi

28 srpen – Nanebevstoupení Panny Marie

1. listopad – Den všech svatých

Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný), vždy v pátek

25. prosinec – Vánoce (katolické)

Kurban Bajram - pohyblivý svátek (muslimský)

Pracovní doba:

Veřejná administrativa (státní úřady): pondělí až pátek od 8.00 – 16.00 hod.

(v létě za vysokých teplot bývá pracovní doba zkrácená - od 7.00 – 13.00 hod.)

Soukromý sektor (firmy, řemeslnící apod.): pondělí až pátek zpravidla od 8.00 až 9.00

do 16.00 až 17.00 hod. (v létě za vysokých teplot zkrácená pracovní doba od 07.00 – 11.00 a od 18.00 – 20.00 hod.)

Otevírací doba obchodů:

obchody s potravinami: pondělí až sobota 7.00 – 20.00 hod. a některé i v neděli od 7.00 – 15.00 hod.

obchody s ostatním zbožím: pondělí až pátek 9.00 – 20.00 hod.,v sobotu 8.00 až –15.00 hod.

Od 19.00 hod večer do 06.00 ráno platí zákaz prodeje

alkoholických nápojů (mimo restauračních zařízení a kaváren).

Restaurace a kavárny: od neděle do čtvrtku – od 09.00 nebo 10.00 hod. do 24.00 hod.

pátek a sobota - od 09.00 nebo 10.00 hod. do 01.00 hod.

Souborové přílohy:

Aktualizace článku (26 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30505

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Při většině obchodních jednání zaznamenáte tzv. jižní (balkánská) specifika. Nepodaří li se makedonskému partnerovi odpovědět na poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádřením nezájmu a omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu, občas s akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené a často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávaní problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání familiérní tón, včetně nabídky na tykání (někdy k němu přistoupí i bez předběžného souhlasu).

Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k rozhovorům využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika němčina.

Ve většinově pravoslavné Makedonii/FYROM se uznávají i religiózní svátky římsko katolické a muslimské. V této oblasti tak vzniká jistá nepřehlednost. Značné omezení intenzity jednání je citelné v letních měsících, kopírujících školní prázdniny, t.j. od 15.6. do 15.9. kdy denní teploty ve Skopji dosahují často až 40⁰ C.

Makedonce nepředstíraně zajímá vývoj v ČR a sledují jej. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují (zvláště pak mírové rozdělení státu, které považují za důkaz vysoké kulturnosti našich národů). Mnoho Makedonců Českou republiku (nebo bývalé Československo) navštívilo a zasvěceně hovoří o naší zemi. V kontextu s tím je dobré, když se český obchodník před jednáním seznámí alespoň s hrubými rysy kulturního a politického vývoje Makedonie/FYROM.

Vztahy mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 stále postrádají předkrizovou důvěru. Uvnitř jednotlivých národnostních skupin jsou však vztahy mezi lidmi vřelé a balkánsky široké. Rodina je v Makedonii/FYROM chápána v širším smyslu než je běžné v centrální Evropě. V relativně malé zemi jakou je Makedonie, se pak nezřídka setkáváte s tím, že „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné.

V severozápadních oblastech Makedonie/FYROM obydlených převážně makedonskými Albánci, převládají přímé, relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, kdežto ve slovansko - makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Na pomyslných hodnotových stupních je u Makedonců nejprve rodina a zdraví, až poté následují peníze, práce nebo volný čas. Ani vazby mezi nadřízeným a podřízeným nejsou ve většině případů vymezeny tak přesně jako je běžným zvykem například v ČR. Vztahy jsou vstřícnější, mnohdy až rodinné. Majitel podniku svým zaměstnancům často tyká, oslovuje je pouze křestním jménem a zná rodinné vztahy i problémy většiny zaměstnanců.

Bez rozdílu národnosti má čas v Makedonii/FYROM zcela jinou hodnotu než je tomu ve střední Evropě. Makedonští partneři tak nepovažují čas a dochvilnost za neměnnou konstantu, která se musí vždy a za všech okolností dodržovat. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje.

Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. Při jednáních může dojít k jistým jazykovým a zvyklostním bariérám a to v případě, že partnerem bude makedonský Albánec, vyžadující konverzaci pouze ve své mateřštině, nebo striktně dodržující zásady islámu (jazyk, stolování, vztah k ženám a podobně). K vyvarování se netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.

Makedonci si potrpí na vzhled a zvláště ve městech chodí střední třída vkusně oblečená. Móda je podřízena klimatickým podmínkám, to znamená, že například v létě se často nosí košile s krátkým rukávem a kravatou, mimo jednání i s rozhalenkou. Ženy rády nosí kostýmy s nejrůznějšími obměnami.

Jídlo nelze v Makedonii/FYROM uspěchat, dlouze se při něm konverzuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Jako aperitiv se podává makedonská rakija nebo mastika, event. řecké ouzo. Předkrmem bývá často salát či „meze“ (výběr pikantních past, sýrů a dalších pochutin). Oběd se dále skládá většinou z masového pokrmu se zeleninovou oblohou. Maso je často připravováno na roštu s dřevěným uhlím. Silná hustá polévka tzv. čorba se konzumuje dopoledne a často nahrazuje snídani.

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1.ledna 2007 vstoupila v platnost Smlouva mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení Zásadní změnou je zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. ZÚ Skopje doporučuje cestovatelům uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění/ připojištění. Při lékařském ošetření ve státním zdravotním zařízení je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (průkazkou příslušné zdravotní pojišťovny). V soukromých zdravotnických zařízeních se ošetření hradí hotově.

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 19.12. 2009 byla pro makedonské občany zrušena vízová povinnost pro všechny země Schengenského prostoru včetně ČR. Toto rozhodnutí týká výhradně držitelů pasů s biometrickými identifikačními úZrušení vízové povinnosti se nevztahuje na držitele staršího národního pasu bez biometrických prvků (tzv. „modrý“ pas), kteří nadále musí o vízum za poplatek 35,-€ žádat (dohoda mezi EU a Makedonií/FYROM ozjednodušení vízového režimu umožňuje vydávat bezplatně víza vybraným skupinám osob a ostatním za sdaji. nížený poplatek 35 €).

Bilaterálně ČR zrušila vízovou povinnost pro držitele diplomatických pasů. Od 1.1.2009 mohou občané Makedonie/FYROM o česká/schengenská víza žádat pouze na velvyslanectví ČR ve Skopje (pokud nemají dlouhodobý pobyt v jiné zemi).

Z makedonské strany byla vízová povinnost pro české občany zrušenajiž dříve. Od poloviny roku 2009 mohou čeští občané pro cestu do Makedonie/FYROM použít občanský průkaz. Podobné opatření však zatím nepřijalo Srbsko, takže pro cestovatele pozemními komunikacemi (včetně železniční dopravy) toto opatření neplatí.

Konzulární oddělení velvyslanectví ČR v Makedonii/FYROM zahájilo činnost od srpna 2008. Sídlí na adrese ul. Kozle 20a, 1000 Skopje, telefon +389 2 308 12 00, 308 11 02, fax 308 11 00, e-mail: consulate_skopje@mzv.cz..

Do Makedonie je z ČR nejsnadnější cesta motorovým vozidlem přes Bělehrad. Letecké spojení je možné přes Prahu, Vídeň, Záhřeb, Curych, Bělehrad, Budapešť a v létě i přes jiná evropská města. Výhodné je pravidelné letecké spojení ČSA mezi Prahou a Skopjí s lety 6x týdně.

Makedonie je protkána hustou a relativně dobře udržovanou sítí pozemních komunikací. Provoz na nich je „balkánský“, např. používání směrovek je minimální a nadměrné je používání zvukových výstražních znamení. Pozornost je třeba věnovat zejména přejezdu křižovatek, kdy řada místních řidičů nerespektuje základní dopravní předpisy, často nedává přednost v jízdě, nebo vpravo odbočuje na červenou. Zejména ve Skopji je častá jízda cyklistů a někdy i řidičů motocyklů v protisměru, po přechodech pro pěší apod.

Přihlašovací povinnost do 24 hodin. Cizinec musí přihlásit svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii i odhlásit. Nocování ve volné přírodě (pod širákem) je zakázáno. Nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech a v kempinzích.

Omezení při dovozu/ vývozu valut, místní měny a ostatní celní předpisy. Při vstupu do země se doporučuje deklarovat veškeré valuty a požadovat adekvátní potvrzení celních orgánů, ačkoliv tato povinnost není makedonskými orgány zdůrazňována. Povolen je vývoz valut v hodnotě do 1.000,- USD bez adekvátního potvrzení od celních orgánů při příjezdu do země. Bezcelní dovoz je povolen u zboží pro osobní potřebu v obvyklých limitech. Dovoz či převoz zbraní je povolen pouze se zbrojním průkazem vystaveným zastupitelským úřadem Makedonie/FYROM.

Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč.vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Makedonie. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje o převáženém zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se jednotný doklad platný pro EU.

Další aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz vč. možných změn. Aktuální informace může poskytnout Velvyslanectví Makedonie/FYROM v Praze.

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Bezpečnostní a politická situace v Makedonii se v uplynulých letech stabilizovala a i dle tvrzení makedonských orgánů je dobrá. Přestože již prakticky nedochází k mezietnickým střetům, určité napětí mezi oběma hlavními etnickými skupinami, slovanskými Makedonci a etnickými Albánci nadále přetrvává. K uklidnění přispěl relativně příznivý politický a bezpečnostní vývoj v sousedním Kosovu i kontrola horských oblastí místními bezpečnostními složkami. Přesto je třeba upozornit na možná rizika cestování do těchto oblastí, kde je obtížná domluva s místními obyvateli a tedy i případná konzulární pomoc.

V důsledku ozbrojených střetů během kosovské krize byla kosovsko-makedonská hranice v minulých letech několikrát krátkodobě uzavřena - vč. nejpoužívanějšího hraničního přechodu General Jankovič (mezinárodní silnice E-65, trasa Skopje-Priština). K uzavření státní hranice s Kosovem, resp. omezení provozu, může nadále docházet, zejména pokud by se zhoršila bezpečnostní situace v sousedním Kosovu.

Potencionální riziková oblast v MK v minulosti začínala severně od Ochridského jezera (kulturní a církevní centrum jižních Slovanů, známé m.j. působením žáků věrozvěstů Cyrila a Metoděje), okolí měst Struga, Debar, Kičevo, Gostivar, Tetovo, západně a severně od makedonské metropole Skopje (zejména levý břeh řeky Vardar, občiny Kondovo a Aračinovo, město Kumanovo v blízkosti makedonsko-srbské hranice, apod.). Ve zbývajících oblastech země je situace bezpečná.

Velvyslanectví ČR ve Skopji nicméně doporučuje dodržovat všeobecně platná pravidla pro region západního Balkánu, tj. cestovat pokud možno ve dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, dodržovat pravidla silničního provozu, v případě odpočinku zastavovat na osvětlených parkovištích apod.

Souborové přílohy:

Aktualizace (29 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30506

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR ve Skopji (ZÚ Skopje) s působností pro MK bylo oficiálně otevřeno 1.9.2006.

Velvyslanectví České republiky (Ambasada na Republika Češka)

ul. Salvador Aljende 35

1 000 Skopje

Telefon: +389/2/3109-805

Fax: +389/2/3178-380

E-mail: skopje@embassy.mzv.cz

Webová stránka: www.mzv.cz/Skopje

Konzulární oddělení Velvyslanectví ČR

ul. Kozle 20 a

1 000 Skopje

Telefon: +389/2/3081-200

Fax: +389/2/3081-100

E-mail: consulate_skopje@mzv.cz

Souborové přílohy:

Aktualizace údajů (24 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30504

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Teritorium MK zpracovává zástupce CzechTrade v Bělehradě:

CzechTrade
Pavel Svoboda

Ředitel
Bulevar Kralja Aleksandra 32
11000 Bělehrad
Srbsko

Tel.: +381 11 323 94 71

Fax: +381 11 323 94 71

E-mail: belgrade@czechtrade.cz

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Policie /Полиција/	192
Rychlá zdravotní pomoc /Брза помош/	194
Požárníci /Противпожарна бригада/	193
Informační centrum /Центар за известување и тревожење/	985
Asistenční služba motoristům /АМСМ-помош на патишта/	196
Informace /Информации/	188
Telegramy /Телеграми/	186
Letiště ve Skopji /Аеродром Скопје/	3148-333
Mezinárodní autobusové nádraží /Меѓуградска автобуска станица/	2466-011
Železniční nádraží /Железничка станица/	3164-255
Lékárny /Дежурни аптеки/:
- Městská lékárna	3130-333
- Objednání léků /Резервација на лекови/	3299-070
Makedonské telekomunikace /инфо центар/	971