- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Vzhledem k relativně malému makedonskému trhu pokrývá standardní distribuční a prodejní síť pro zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla území celého státu. U některých položek, zejména spotřebního zboží, jsou vytvořeny lokální distribuční kanály. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velkoobchodní a maloobchodní řetězce jsou v Makedonii/FYROM poměrně málo zastoupeny. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce v zemi jsou dosud omezeny na řeckou firmu"Vero" (Veropulos), tureckou Ramstor (skupina Koç) a některé slovinské řetězce. Řřídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje zboží typu "až do domu".
Značná část zemědělské produkce se prodává v tržnicích. Oblíbenou formou uplatnění zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci. V této oblasti je pociťována silná konkurence při hledání zastoupení zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zaměstnávání cizinců je méně obvyklé. Je legislativně i administrativně náročné. Místní síly se řídí makedonským právním řádem.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Při zakládání podniku ve formě stanovené zákonem jsou si makedonští a zahraniční zakladatelé před zákonem rovni. Zahraniční osoba či makedonský státní příslušník mohou získat podíl ve společnosti stejným způsobem a za stejných podmínek.
Společnost je považována za právnickou osobu po jejím zápisu do obchodního rejstříku. Pro každou zákonnou formu společnosti je zákonem stanoven postup jejího založení a registrace. Při zakládání společností se zahraniční kapitálovou účastí je vyžadován souhlas příslušného makedonského ministerstva, které řídí zahraničně-obchodní vztahy země, v případě, že:
- společnost je zcela vlastněna jedním nebo více cizími subjekty nebo jednotlivci;
- většinu vkladu vlastní cizí jednotlivci nebo subjekty.
Toto povolení příslušného ministerstva je vyžadováno rovněž v případě, že se jedná o změnu vlastnické struktury v již existující společnosti nebo kdy podíl cizí strany dosáhne většiny.
Zahraniční kapitálová účast v nově zakládané i již existující společnosti musí být zaznamenána do rejstříku zahraničních investic.
Současná vláda mimo reformy katastru vyhlásila program administrativní gilotiny („Regulatory Guillotine“), který by měl omezit byrokratické postupy a zkrátit registraci firmy na 3 a následně až 1 den.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Nejrozšířenější formou propagace, reklamy a reklamních kampaní je využívání státních i soukromých komerčních televizních kanálů a lokálních komerčních rozhlasových stanic v pásmu FM. Periodický i občasný (účelový) tisk je rovněž hojně využíván k propagačním účelům. Využití velkoplošné reklamy ("bill-boardů") je omezené, i když se začíná uplatňovat. Využití karoserií prostředků městské hromadné dopravy a sportovních areálů k reklamním účelům je časté. Uplatňují se i reklamní akce ve formě jednorázového či dlouhodobého sponzorování sportovních týmů a společenských událostí. V zemi existuje velký počet všeobecných reklamních a marketingových agentur nebo agentur specializovaných na jednotlivé obory reklamy.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Makedonský partner většinou trvá na jejich řešení u místních soudů.
Domácí legislativní zdroje arbitrážních postupů vycházejí z Ústavy MK, Procesního zákona o řešení sporů (SFRJ č. 4/77), Zákona o řešení obchodních sporů (SFRJ č. 43/82) a Makedonského zákona o obchodních společnostech.
S významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva.
Případné české obchodní, či výrobní subjekty se zájmem o spolupráci s Makedonií, je nutné předem upozornit na zdlouhavé projednávání některých obchodních sporů, na čemž má podíl dosud pomalá justice.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Systém zadávání veřejných zakázek a jejich hodnocení řeší Zákon o veřejných zakázkách schválený makedonským parlamentem dne 26.3.2004 (viz. Službeni vesnik, č. 07-13591/1). Pokud hodnota zakázky na dodávku zboží přesáhne 400 tis. EUR nebo zakázka služeb překročí 1 mil. EUR (vždy ekvivalent v makedonských denárech/MKD) musí být vypsán mezinárodní tender (pozn.: může být vypsán dle rozhodnutí objednavatele i při hodnotách nižších, než jsou uvedené).
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Rizikem je především nízká platební morálka. Pro případné české investory a obchodníky se doporučuje eliminovat rizika vhodnými zajišťovacími nástroji obchodního či platebního styku.
V řadě případů, zvláště těch lukrativnějších, se projevuje zasahování státu do ekonomiky (tailor-made tendry, rušení výběrových řízení, nesystémový výběr obchodních partnerů). V r. 2009 se více než v minulých letech mluvilo o korupci.
Velkým problémem nadále zůstávají nevypořádané vlastnické vztahy, případy špatné privatizace, pomalé a málo funkční soudnictví, rozšířená korupce, organizovaný zločin a obecně vysoký podíl šedé ekonomiky,nelegální obchodní aktivity a nelegální zaměstnávání, či neplacení daní. Zmíněné aspekty prudce zhoršují případnou konkurenceschopnost zahraničních subjektů, výrobců či obchodníků, na místním trhu.
Živnou půdou pro uvedená rizika je pomalá a nedokončená reforma soudnictví a s tím spojená nízká vymahatelnost práva ze strany domácích i zahraničních podnikatelských subjektů (časté stížnosti zahraničních i českých firem). Jedním z nepříjemných důsledků je nízká transparentnost výběrových řízení a špatná práce Odvolací komise.
V neposlední řadě nelze opomenout riziko „politické izolace“ MK (zablokování přístupu do EU a NATO v důsledku sporu GR – MK, „dobré sousedské vztahy) a jeho dopady na ekonomiku, resp. zahraniční investory. MK tak mnohdy ztrácí komparativní přednost vůči ostatním zemím západního Balkánu (SRB, ČH).
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Problematiku ochrany duševního vlastnictví řeší příslušný zákon.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Při platebním styku v zahraničním obchodě je běžně vyžadovaná platba předem, tj. před dodáním zboží kupujícímu. Neobvyklé není ani použití platby v hotovosti při dodávce zboží. Obě uvedené formy jsou projevem nedůvěry v platební morálku či schopnost kupujícího. Neméně častý je požadavek makedonského kupujícího na odklad platby (běžně 90 dnů). Tento požadavek je bez pojištění značně rizikový a nelze jej doporučit. Při realizaci větších obchodních případů se používají standardní platební podmínky úvěrového charakteru.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Jedinou veletržní organizací v Makedonii/FYROM je firma „Skopski Sajam" („Skopje Fair"), který se nachází ve Skopji a je v něm 6 výstavních hal o celkové ploše 25.000m2 (16.000m2 zakrytý prostor). Ročně se zde pořádá 13 – 15 veletržních a výstavních tématických nebo všeobecných akcí - např. veletrhy se zaměřením na potravinářský, textilní, kožedělný průmysl, stavebnictví, výrobu obuvi, nábytku, zdravotnických potřeb a vybavení, telekomunikace, počítače a zařízení kanceláří, autosalon.
Skopski Sajam(Skopský veletrh)
Belasica b. b., P.O.Box 356
1001 Skopje Republic of Macedonia
tel.: +389 2 3218-288
fax. +389 2 3218-375
http: www.skopjefair.com.mk
E-mail: skfair@mt.net.mk
V několika dalších regionálních centrech jsou nepravidelně pořádány výstavy místního významu, většinou zaměřené na lokální hospodářskou strukturu.
Hlavní veletrhy podle oborů a rámcové termíny:
Build and Construct (březen, stavebnictví)
Mebel (březen,nábytek)
Days of Education and Career (duben, vzdělávání a zaměstnání)
Book Days (duben, knihy)
Medicine/Cosmetics (květen, zdravotnictví a kosmetika)
International Trade Fair of Consumer Goods – ITF /Agrofood (červen, potravinářství)
Tehnoma (říjen, strojírenství)
Finexpo (listopad, finance, hospodářství)
Infocom (prosinec, IT)
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
