Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Ekonomika Malajsie se v r. 2011 vyrovnávala s kolísavým vývojem světového hospodářství a přes značné výzvy v tomto směru se jí podařilo udržel relativně vysoké tempo růstu HDP. Celkově za rok 2011 byl zaznamenán 5,1% růst HDP, což je sice níže než předloňských (2010) 7,2 %, ale v kontextu řady nepříznivých faktorů (výkyvy ve světové ekonomice, události na blízkém východě a severní Africe) se jedná o překvapivý údaj.

Růst HDP byl relativně pomalejší v první polovině r. 2011 zejména ve druhém kvartálu vlivem katastrofy v Japonsku. V druhé polovině pak došlo k jeho zrychlení, a to díky masivní domácí poptávce. Za celý rok 2011 byl zaznamenán růst domácí poptávky ve výši 8,2 %, zatímco v předchozím roce (2010) to bylo jen 6,3 %. K silné domácí poptávce přispěly výdaje jak domácností tak podniků a také výdaje z veřejných rozpočtů.

Sektor zpracovatelského průmyslu rostl tempem 4,5 %, růst sektoru služeb činil stejně jako v předchozím roce 6,8 % a podílel se 3,9 procentními body na celkovém růstu HDP. Stavebnictví rostlo v r. 2011 tempem 3,5 %. Pokud jde o růst HDP ve výdajovém vyjádření jeho struktury, pak objem soukromých investic vzrostl v roce 2011 o 14,4 %, soukromé spotřeby o 6,9 % a exportu o 8,7 %. Uvedený ekonomický růst byl nadále tažen zejména silnou domácí poptávkou a pokud jde o zahraniční obchod, tak stabilní regionální poptávkou (ASEAN).

Vývoj struktury HDP 2011 z hlediska celkové poptávky:

Spotřeba domácností vzrostla v r. 2011 o 6,9 %. (r. 2010 6,5 %). mj. v důsledku příznivého vývoje trhu práce, který je z hlediska vývoje nezaměstnanosti nejlepší od r. 2000 (pokles míry nezaměstnanosti z 3,3 % v r. 2010 na 3,1 % v r. 2011) a růstu disponibilních příjmů. Určitou roli hrál také přístup k úvěrům. Větší objem tak zaznamenal prodej automobilů, maloobchod a dovoz spotřebního zboží.

(Soukromé) investice vzrostly v r. 2011 o 14,4 % (v r. 2010 17,7 %) a to průřezově ve většině sektorů, i když ve druhé polovině zvláště v případě zpracovatelského průmyslu jejich růst v kontextu globálních nejistot zpomalil. V r. 2011 se o 5,4 % zvýšil dovoz investičního zboží (v r. 2010 o 23 %). Pokles v této oblasti byl do jisté míry způsoben zemětřesením v Japonsku a povodněmi v Thajsku (narušení dodavatelských řetězců).

Vládní výdaje investičního charakteru poklesly o -2,4 % (v r. 2010 o -2,8 %), což je mj. důsledek ukončení protikrizového fiskálního balíčku v r. 2010. Příspěvek nefinančních státních podniků k veřejným projektům byl nadále vysoký.

Hospodářská politika opřená o aktualizované ETP a NEM se nadále v r. 2011 přikláněla k podpoře soukromých investic, přičemž vládní výdaje se zaměřovaly na podporu vytipovaných klíčových projektů (rozvoj dopravní infrastruktury, vzdělání, zdravotnictví apod.). Vládní výdaje neinvestičního (spotřebního) charakteru vzrostly o 16,8 % (v r. 2010 o 0,5 %) v důsledku zvýšených nákladů na externí dodávky zboží a služeb a mzdových nákladů.

Růst hrubého vývozu zpomalil v r. 2011 na 8,7 % (v r. 2010 15,6 %). Zpomalení bylo důsledkem slábnoucího exportu tradiční elektrotechniky a elektroniky (zatímco neelektronický a neelektrotechnický zpracovatelský průmysl a primární komodity si tempo růstu udržely). Hrubý dovoz vzrostl o 8,6 % (v r. 2010 poklesl o 21,7 %).

Vývoj struktury HDP 2011 z hlediska celkové nabídky:

Většina sektorů malajsijského hospodářství zaznamenaly v r. 2011 růst.

Sektor služeb vrostl o 6,8 % (stejně jako v r. 2010) a nejvíce tak přispěl k celkovému růstu (3,9 procentními body).

Zpracovatelský průmysl zaznamenal růst 4,5 % (v r. 2010 pokles 11,4 %). Oslabující zahraniční poptávka po malajsijských produktech (ve vyspělých tržních ekonomikách zasažených krizí) byla částečně vykompenzována jejich uplatněním na domácím trhu.  Rozvoj zaznamenaly jak produkce pro domácí trh, tak pro zahraniční (zejména elektrický a elektronický průmysl).

Stavebnictví vzrostlo v r. 2011 o 3,5 % (v r. 2010 o 5,1 %), zejména v důsledku méně nových projektů v oblasti stavby nerezidenčních/průmyslových objektů (zejména obava převisu nabídky kancelářských prostor v aglomeraci Klang Valley) a také již byla v předchozích letech (v rámci 2. fiskálního balíčku) úspěšně ukončena výstavba hlavních dálnic a opravy a modernizace veřejných budov. Naopak ceny domů a bytů vzrostly, až o 8,6 % (za 3 kvartály r. 2011).

Zemědělství, lesnictví a rybolov vzrostly o 5,6 % (v r. 2010 1,7 %). Hlavním faktorem růstu byla obnovené tempo růstu objemu produkce surového palmového oleje (růst 11,3 % na 18,9 milionů tun, díky dobrým klimatickým podmínkám a příznivým cenám na světových trzích). Další zemědělské produkty jako kaučuk a plodiny si udržely silnou domácí a regionální poptávku.

Těžba poklesla o -5,7 % (v r. 2010 poklesla o -0,2 %). K poklesu došlo zejména v důsledku výpadku produkce ropy a jejích derivátů (odstávka a údržba kapacit, nedostatečná výtěžnost starých i nových polí apod.). K zavírání kapacit došlo i v oblasti těžby zemního plynu, a to zejména v poloostrovní části Malajsie. Hlavním tahounem produkce zemního plynu byla poptávka z Japonska, zasaženého zemětřesením.

Zahraniční obchod r. 2011 vykázal i přes nepříznivý vývoj na mnohých zahraničních trzích pozitivní výsledky. Hrubý export vzrostl v r. 2011 o 8,7 %. Celkový zahraniční obchod v roce 2010 dosáhl objemu 1.465,5 mld. RM (cca 489 mld. USD), z toho vývoz 803,3 mld. RM (cca 268 mld. USD) a dovoz 662,2 mld. RM (220,7 mld. USD). Pozitivní obrat v závěru r.2009 a v průběhu celého r. 2010 je dán prudkým růstem průmyslové výroby (13% růst v r. 2010) a domácí poptávky (naprostá většina dovozů slouží jako vstup do průmyslové výroby, která je z 80 % exportně orientovaná).

Aktivní saldo obchodní bilance, které je s železnou pravidelností dosahováno od roku 1997, činilo za r. 2011 celkem 141 mld. RM (74 mld. USD). Největším obchodním partnerem podle obratu byla v r. 2011 Čína (167 mld RM), následovaná Japonskem (145 mld RM), EU! (132 mld RM) a USA (113 mld RM). Pořadí ČLR, Japonsko, EU a USA je stejné i v případě vývozu a dovozu. Největší vývozní i dovozní komoditou jsou tradičně elektrické a elektronické výrobky s podílem 34 % na celkové exportu a 31 % na celkovém dovozu.

Platební bilance skončila s mírným deficitem -2,6 mld. RM, běžný účet zaznamenal výrazný přebytek (97,9 mld. RM/11,8 % HNP). a finanční účet skončil v r. 2011 po zaznamenaných deficitech v minulých letech aktivní saldo (čistý příliv zahraničního kapitálu ve výši 15,5 mld. RM mj. v důsledku rostoucích investic zahraničních firem do Malajsie). Malajsie byla v r. 2011 atraktivní investiční destinací v důsledku očekávání pozitivního makroekonomického vývoje, posilující domácí poptávky a posilující měny RM. Významnými byly také přímé investice malajsijských firem v zahraničí (rozšiřování své distribuční sítě apod.). Deficit státního rozpočtu r. 2010 dosáhl 5,6 % HDP. Devizové rezervy činily k 31. prosinci 2011 423,3 mld. RM/133,6 mld. USD, což pokryje 9,6-ti měsíční dovozy nebo 4,1x krátkodobé vnejší zadlužení. 29. února 2012 úroveň devizových rezerv dále vzrostla na 426,7 mld. RM/134,7 mld. USD, což pokryje 9,4 měsíční dovozy nebo 4,1x krátkodobé vnejší zadlužení.

Zahraniční zadluženost na konci roku 2011 ve srovnání s předchozím rokem vzrostla na úroveň 257,2 mld. RM/80,4 mld. USD a představovala na konci roku 31 % HNP. V červenci 2011 úspěšně vydala 5letý/10letý Sukuk (dluhopis globálního islámského finančního trhu deminovaný v USD) v hodnotě 2 mld. USD.

Krátkodobé dluhy činily v r. 2011 12,5 % HNP; 24,5 % devizových rezerv a 12,9 % exportu zboží a služeb. V portfoliu dluhů Malajsie s podílem 59,6 % převažovaly středně a dlouhodobé dluhy. 79,4 mld. RM/25,5 mld. USD. Dluhová služba se zvýšila na 7,6 % z 6,5 % v roce předchozím. Investice malajsijských firem do zahraničí v r. 2010 činily 42,6 mld. RM (a v r. 2009 27,9 mld. RM).

Inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za celý rok 2011 dosáhla výše 3,2 % v r. 2011. Po předchozím údaji v r. 2010 (1,7 %) se jedná o vysokou úroveň. V první polovině r. 2011 se na zvýšené inflaci podílely vysoké ceny potravin na světových trzích a odbourávání subvencí. Vrcholu inflace dosáhla v červnu (3,5 %). Nárůst inflace je dán růstem cen potravin a komodit a snižování subvencí u řady produktů. Nezaměstnanost poklesla z 3,7 % na 3,2 %. V roce 2011 se očekává zejména v důsledku vyšších cen potravin na světových trzích zvýšení inflace (měřené indexem spotřebitelských cen CPI) na úroveň 2,5 – 3,5 %. Součástí výše uvedené vládní strategie je i liberalizace malaj. ekonomiky ve smyslu plánovaného odbourání subvencí (pohonných hmot, energií a některých potravin) a proto inflace za celý rok 2011 bude velmi pravděpodobně vyšší než současných 3,4 % (říjen 2011), tím jak se zvýšení energií promítne do všech výrobních vstupů a následně cen výrobků a služeb. Nezaměstnanost by se měla letos (2011) snížit z loňských 3,7 % na 3,1 %. Spotřebitelské ceny vzrostly u položky potraviny a nealkoholické nápoje, a to o 4,3 % již v 1. kvartálu r. 2011. Ve 4. kvartálu r. 2010 ceny u této položky vzrostly o 2,9 %. Jenom za půl roku říjen 2010 – březen 2011 tak ceny u této kategorie vzrostly o 7,2 %. Tato nepříznivá skutečnost již tehdy začala být hlavním diskutovaným tématem v Malajsii a příčinou jistého sociálního napětí před připravovanými všeobecnými volbami.

Výhled na r. 2012: Domácí ekonomika je nadále výrazně ovlivňována globální ekonomickou situací a růst malajsijské ekonomiky tak do značné míry koreluje s růstem světové ekonomiky a růstem asijského regionu jako celku. Podle předpovědí malajsijské vlády a odhadů MMF dojde v roce 2012 k relativně pomalejšímu růstu HDP v intervalu 4 až 5 %, v kontextu nejistot ve světové ekonomice a světovém finančním systému. Horní mez bude dosažena v případě optimistického (ekonomického, zejména fiskálního) vývoje hlavních obchodních partnerů Malajsie. Růst bude nadále tažen silnou domácí poptávkou (při zpomalené vnější poptávce) a růstem spotřeby domácností. Klíčovou roli budou na základě premiérem vyhlášeného rozpočtu pro r. 2012 hrát opatření ve prospěch spotřeby domácností (zvýšení platů ve státní správě a přímá finanční podpora nižším a středním příjmovým skupinám obyvatelstva). Soukromé investice budou podpořeny rozvojem domácích průmyslových odvětví a realizace projektů v rámci ETP. Očekává se rozvoj většiny sektorů malajsijské ekonomiky. Nicméně slabý růst zahraniční poptávky negativně ovlivní úrovně výstupů proexportně orientovaného zpracovatelského průmyslu a obchodně zaměřené služby. Na domácí trh zaměřená odvětví s největší pravděpodobností zaznamenají další růst, týká se to stavebnictví, očekává se obnovení těžebního průmyslu. Naopak v případě zemědělství nejsou vyhlídky (v návaznosti na vývoj v r. 2011) nijak zvlášť pozitivní, vzhledem k pomalejšímu růstu produkce palmového oleje, kaučuku apod.

Očekávaná inflace pro rok 2011 by se měla pohybovat v rozmezí 2,5 až 3,0 %; předpověď zpomalené inflace vychází ze zpomaleného růstu cen na globálních trzích a pomalejšího předpokládaného růstu domácí poptávky. Rizika, že se inflace dostane nad tyto meze však zůstává, neboť ceny surovin na světových trzích mohou vzrůst výrazněji, může dojít k další vlně liberalizačních opatření (další odbourávání dotací po předpokládaných volbách). Malajsijská centrální banka je připravena v rámci své monetární politiky zmíněná rizika flexibilně sterilizovat a rovněž bude posilovat bilaterální spolupráci s centrálními bankami regionu a mezinárodními institucemi v oblasti islámských financí. Centrální banka bude dále konsolidovat právní rámec malajsijského finančního trhu. Nezaměstnanost by měla po dosaženém dnu mírně vzrůst na 3,2 %. Hlavními zdroji pracovních míst by měly být domácí sektor služeb, stavebnictví. Zaměstnanost v proexportních odvětvích naopak může v důsledku vývoje na zahraničních trzích kolísat. Současně se plánuje snížení deficitu státního rozpočtu na 4,7 %. Hlavním cílem rozpočtu pro r. 2012 je maximálně (i když v mezích udržitelnosti) podpořit domácí poptávku (spotřebu a soukromé investice), sektor zahraničního obchodu, rozvoj lidského kapitálu a rozvoj venkova. Na zahraniční frontě se očekává přetrvání přebytku běžného účtu platební bilance ve výši 109,5 mld. RM (tj. 12,2 % HNP). U hrubého exportu se očekává zpomalení, přesto by přebytek obchodní bilance měl zůstat (odpovídající zpomalení importu) na stejné úrovni jako v minulém roce. Nejvíce dynamickým proexportní obory budou mimo tradiční elektroniku&elektrotechniku. Rysem finančního trhu bude v r. 2012 nadále vysoká volatilita ve světle globálního vývoje.

Hlavní výzvou pro Malajsii bude zajistit i přes současné nejistoty ve světové ekonomice dlouhodobě udržitelná tempa růstu HDP.

4.1.1. Obchodní režim

Malajsie zůstala nadále zemí relativně otevřenou obchodu a zahraničním investicím. Cla jsou stále hlavním nástrojem regulujícím dovoz zboží. Přes 30 % celních sazeb zůstává stále neomezeno závazky země vůči WTO. Výrazný rozdíl mezi závaznými tarifními stropy (bound tariffs) a reálně uplatňovanými tarify (applied tariffs) vytváří faktor nejistoty pro podnikatele a úřadům poskytuje značný prostor pro zvyšování cel. Je však též možno konstatovat, že reálně uplatňované tarify byly k roku 2005 postupně sníženy na 8,9 % (2001:9,1 %). Při zveřejnění rozpočtu na r. 2009 se Malajsie zavázala zrušit nebo snížit celkem 494 tarifních linek. Ve vzájemném obchodě se státy ASEAN k 1. lednu 2010 Malajsie zrušila 2 123 tarifů v souladu s CEPT a sníží 66 tarifních sazeb ze seznamu citlivých a velmi citlivých položek v rámci AFTA. K 1. dubnu 2008 Malajsie zavedla harmonizovaný systém HS 2007. Průměrná cla pro obchod se stáry ASEAN se v r. 2008 snížila na 1,95%.

Pokud jde o spotřební daně, je na dovážené zboží v zásadě pohlíženo stejně, jako na zboží domácí výroby; výjimka se týká snížení spotřební daně pro národní výrobce automobilů. Přibližně 27 % skupin zboží je předmětem dovozních povolení (licencí), z nichž podstatnou část tvoří licence neautomatické. To nepochybně též dává orgánům státní správy prostor pro administrativní rozhodování ve prospěch či neprospěch určitých druhů činností.

Zejména se jedná o Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu (MITI), které dohlíží na systém zvláštních povolení (tzv. Approved Permits - APs), které umožňují držiteli dovážet zahraniční automobily a prodávat je na místním trhu. Tento systém byl uveden do života v roce 1970 jako forma pomoci etnickým Malajcům, kteří v obchodní oblasti zaostávali ze menšinovými Číňany. V návaznosti na novou automobilovou politiku (New Automotive Policy - NAP), kterou vláda Malajsie zveřejnila dne 19. 10. 2005, však budou tyto výjimky postupně odbourány.

Malajsie poměrně aktivně používá obchodní ochranná opatření, kdy v uplynulých 4 letech iniciovala 17 antidumpingových řízení na půdě WTO; sama byla ve stejné době předmětem 26 obdobných řízení. Na konci r. 2006 Malajsie vedla proti druhým zemím 6 antidumpingových řízení. Dále připravuje legislativu pro dočasná opatření na ochranu domácího trhu před náhlými nárůsty dovozů, které by mohly způsobit komplikace pro domácího výrobce stejného druhu zboží (safeguards). Všechna další investičně-obchodní opatření Malajsie již postupně odbourala.

Vláda zůstává významným odběratelem zboží a služeb; v roce 2007 tvořil celkový objem vládních nákupů zhruba 23 % HDP, v r. 2008 jen 11,9%, což reprezentuje 23 mld. USD. Při veřejných zakázkách je i nadále poskytováno preferenční zacházení místním firmám, zejména pokud se jedná o menší objemy. Mezinárodní tendry jsou vypisovány pouze v případě, že zboží není dostupné z místních zdrojů. Vláda též prostřednictvím rozsáhlého vlastnictví v podnicích ovlivňuje poptávku i nabídku po zboží a službách. Malajsie není účastníkem Mnohostranné dohody o vládních zakázkách WTO (WTO Plurilateral Agreement on Government Procurment).

Významnou roli v malajsijské průmyslové politice hrají vývozní cla a licence. Ta jsou uplatňována zejména v případě vývozu určitých komodit, jako je dřevo, což má za následek omezení jejich vývozu a snížení jejich cen na domácím trhu. Cílem těchto opatření je podle vládních úřadů podpora zpracovatelského průmyslu, který je zdrojem přidané hodnoty. V roce 2001 podléhalo 36 % malajsijských zbožových skupin požadavkům na vývozní licence a v roce 2009 situace zůstala prakticky nezměněna. Současně je různými způsoby podporován export. Jedná se například o výjimky/úlevy z dovozních cel, daňové úlevy, zvýhodněné exportní úvěry, státem podporované exportní pojištění a záruky, nebo podporu propagace a marketingu.

K prioritám, které mají Malajsii dovést ke získání statutu vyspělé země v roce 2020 patří zavádění mezinárodních standardů a v tomto směru Malajsie vyvíjí značné úsilí. Z 372 nových standardů, přijatých v roce 2005, bylo celkem 294 (79 %) dáno do souladu s mezinárodními standardy. Malajsijská standardizační komise (SIRIM) si vybrala mezinárodní standardy jako primární volbu při revidování existujících a tvorbě nových standardů. Ke konci roku 2005 bylo ustanoveno celkem 4085 Malajsijských standardů. Z tohoto počtu bylo do souladu s mezinárodními uvedeno 2111 standardů (51,7 %) a 122 standardů bylo prohlášeno za povinné.

Úsilí Malajsie při tvorbě certifikátů pro potraviny odpovídající muslimským dietárním pravidlům halal vynesly zemi pověst celosvětově nejlepšího příkladu pro výrobu potravin tohoto typu. To je v souladu se snahou vlády o přeměnu Malajsie v mezinárodní centrum výroby potravin halal.

Dlouhodobým nástrojem strategie ekonomického rozvoje malajsijského hospodářství jsou daňová zvýhodnění. Používají se pro podporu investic do zpracovatelského průmyslu, zemědělství, turismu, služeb, stejně jako aktivit v oblasti výzkumu a vývoje a ochrany životního prostředí. Pokud jde o celkové daňové prostředky, věnované na realizaci těchto pobídek, nejsou k dispozici žádné odhady. Zveřejňování takových údajů by však nepochybně vedlo k větší fiskální transparentnosti a přispělo by k zefektivnění daňového systému země.

Za posledních několik let posílila vláda režim v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména z důvodu porušování autorských práv a používání obchodních značek. Malajsijské úřady tvrdí, že dosáhly výrazného pokroku při eliminaci výroby pirátských kopií optických disků, nicméně tato oblast spolu s paděláním značkových výrobků zůstává i nadále problémem.

Velké úsilí je vynakládáno na zlepšování způsobů a metod řízení firem, které je základem pro efektivní fungování kapitálového trhu jako prostředku pro mobilizaci a přesun úspor do nejproduktivnějších investic. Požadavky na firmy pro kotaci na burze byly revidovány, již v roce 2001 byl vytvořen koncept reformy kapitálového trhu (tzv. Capital Markets Master Plan) a v současné době probíhá první etapa programu restrukturalizace podniků se státní účastí, tzv. government-linked companies (GLCs).

Stát si udržuje silnou přítomnost ve většině sektorů ekonomiky, především prostřednictvím více než 40 kotovaných i nekotovaných GLCs, jejichž celková aktiva představují přes polovinu HDP Malajsie. K největším patří firmy Petronas (ropa a plyn), Tenaga (výroba a distribuce elektrické energie), Malajské aerolinie, Proton (výroba automobilů) a Telekom Malaysia. Nedávno zahájené kroky směrem k reformě těchto společností jsou součástí rozsáhlejšího úsilí o zlepšení transparentnosti a výkonnosti GLCs, mimo jiné pomocí stanovení výkonnostních ukazatelů a systému odměňování manažerů ve vazbě na ekonomické výsledky firmy. Těmito opatřeními chce vláda též poněkud rozvolnit dnešní těsné vazby s těmito společnostmi tak aby byly méně závislé na jejím rozhodování, byly více komerčně orientované a tím atraktivnější pro soukromé investory.

4.1.2. Perspektiva dalšího vývoje

Predikce ekonomického vývoje v r. 2012 je popsána v kapitole 4.1. Pro další rozvoj země bude mít rozhodující význam realizace projektů rozepsaných v Ekonomickém transformačním programu a další předpokládaná liberalizace (služeb apod.). Opatření vycházejí také z Nového ekonomického modelu a 10. malajsijského plánu, který byl pro období 2011 - 2015 zveřejněn v červnu r. 2010. Oba dokumenty budou směřovat k dosažení hlavního cíle, kterým je stát se do r. 2020 rozvinutou zemí. Podrobněji viz kapitola 4.1.3 a 10.1.

Panující rizika:
Silná proexportní orientace a to zejména na sektor elektrotechnického a elektronického průmyslu, jehož výrobky tvoří 41% vývozu a 37% dovozu Malajsie (malá diverzifikace průmyslu) a dále na vývoz komodit a souvisejících výrobků. Případné další ekonomické otřesy u největších odběratelů těchto výrobků (USA, Japonsko a EU) mohou přinést zvrat v pozitivním vývoji malajsijské ekonomiky z posledních měsíců. Dalším nebezpečím je kolísání cen komodit na světových trzích, zejména u ropy, plynu, palmového oleje a kaučuku, které tvoří další podstatnou část vývozů a příjmů do státní pokladny. Malajsie jakožto otevřená ekonomika je vystavena vnějším výkyvům a náznakům zpomalení světové ekonomiky, nepříznivému vývoji trhu práce v rozvinutých tržních ekonomik apod. Důležité je nadále udržet domácí poptávku (soukromou spotřebu a investice) a příznivé spotřebitelské klima. Rizikem je také zvýšená inflace (3,4 %), nejvíce v kategoriích potraviny a doprava (v dopravě již došlo ke zpomalení inflace).

4.1.3.  9. rozvojový plán Malajsie na léta 2006–2010

Devátý malajsijský plán (9MP) zahrnuje období let 2006–2010 a je základním plánovacím dokumentem, který předurčuje alokaci prostředků státního rozpočtu ve střednědobém horizontu. Parlamentu byl představen k rozpravě v březnu 2006. V obecné rovině je deklarovaným záměrem plánu realizace strategií, které zemi umožní obstát a prosperovat v prostředí narůstající mezinárodní konkurence. V tomto ohledu půjde zejména o posílení zdravých ekonomických principů fungování ekonomiky, současně s hledáním nových zdrojů hospodářského růstu.

Zatímco během prvních 15 let Vize 2020 byl důraz kladen především na materiální rozvoj a technickou infrastrukturu, druhá etapa bude zaměřena více na aspekty rozvoje lidských zdrojů a optimalizaci využití disponibilního fyzického potenciálu tak, aby Malajsie v daném čase dosáhla svého cíle a získala statut rozvinuté země. Při již existující infrastruktuře světové úrovně je 9MP zaměřen na přípravu lidských zdrojů světově srovnatelné úrovně ve všech oborech, které uspokojí budoucí poptávku ze strany jednotlivých odvětví ekonomiky a předejdou vzniku výrazné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.

4.1.4. 10. rozvojový plán (10MP) na roky 2011-15

Dne 11. června t.r. premiér Najib přednesl v parlamentu návrh 10. malajsijského plánu (10MP), který si klade za cíl zvýšit kvalitu života a příjmů všech Malajsijců a posílit konkurenceschopnost země. K tomu má přispět široká reforma zahrnující novou strategii i regulatorní procesy, které podpoří privátní sektor, povzbudí investování a zajistí rozvoj lidského potenciálu. Zvláštní důraz bude kladen na 12 klíčových ekonomických oblast, na které se soustředí pozornost i podpora vlády: olej a plyn, palmový olej a návazná výroba, finanční služby, velkoobchod a maloobchod, turistika, informační a komunikační technologie, vzdělání, elektrotechnický a elektronický průmysl, obchodní služby, privátní zdravotnictví, zemědělství, rozvoj Kuala Lumpur a okolí. K posílení globální konkurenceschopnosti přispěje silná podpora malých a středních firem, důraz na rozvoj inovací, výzkumu a vývoje včetně vyčlenění potřebných fondů, nový zákon o konkurenci, snižování cenových subvencí a liberalizace, zvláště pak v sektoru služeb. Vláda současně bude usilovat o změnu bumiputera politiky směrem k podpoře 40 % domácností s nejnižšími příjmy bez rozdílu etnik; 30%-ní podíl bumiputera kapitálu ve strategických oborech však zůstává nedotčen. 10MP je v souladu s dlouhodobým programem vlády Vize 2020, který má za cíl povýšit Malajsii do roku 2020 do kategorie zemí s vysokými příjmy. 10MP konkretizuje již prezentovaná opatření vlády na rozvoj společnosti a hospodářství jako je Vládní transformační program z ledna t.r., Nový ekonomický program z března t.r. a vize 1Malaysia z dubna t.r., která má za cíl sjednotit národ.

Záměry 10MP předpokládají průměrný roční přírůstek HDP ve výši 6%, zvýšení hrubého příjmu na obyvatele na 12 139 USD z dnešních 8 256 USD a snížení deficitu státního rozpočtu v r. 2015 na 2,8% ze současných 5,3%. Z celkových výdajů v objemu 230 mld. RM/72 mld. USD bude vyčleněno pro hospodářství 55%, na sociální výdaje 30%, na bezpečnost 10% a na administrativu 5%. Oproti minulé pětiletce byl zvýšen objem prostředků určených na rozvoj lidského potenciálu a zlepšení kvalifikace pracujících na 40% z celkového rozpočtu (21,8% v 9MP). Zvýšený důraz bude kladen na rozvoj privátních investic, které by měly v průměru ročně růst o 12,8% a dosáhnout ročního objemu 115 mld. RM. Uvedená dislokace prostředků má za cíl posílit konkurenceschopnost země, zvýšit atraktivnost pro zahraniční i místní investory a zajistit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, která je stěžejní pro zvýšení produktivity práce a služby s vyšší přidanou hodnotou.

10MP pro období 2011-2015 vytyčil k dosažení svých cílů pět strategických záměrů: /1/ prosazovat vládní filosofii a přístup k transformaci Malajsie s využitím metodologie pro národní klíčové ekonomické oblasti, /2/ vytvořit prostředí podporující ekonomický růst, /3/ podpořit komplexní sociálně-ekonomický rozvoj, /4/ vytvořit a udržet základnu talentů a odborníků na světové úrovni, /5/ budovat prostředí, které zvýší kvalitu života.

Z hlediska českých zájmů v teritoriu jsou důležité informace o podporovaných klíčových ekonomických oblastech, kde se nachází řada oborů s dlouholetou a úspěšnou exportní tradicí českých firem (energetika, environmentální technologie, zdravotnická technika a prostředky, výstavba dopravní infrastruktury aj.). Proklamovaná podpora inovací, výzkumu a vývoje může mít zásadní význam pro české firmy z oblasti nových progresivních a inovativních technologií (biotechnologie, nanotechnologie, ICT, letecký průmysl aj.), které mají zájem pronikat na trhy v regionu JV Asie, protože řada malajsijských vládních pobídek se týká i zahraničních firem.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Hrubý domácí produkt

Období	2007	2008	2009	2010	2011	2012
HDP (ve stálých cenách r. 2000; mld. RM)	505	528	521	560	588	614
Roční růst HDP (%)	6,3	4,6	-1,7	7,2	5,1	4-5
HDP na obyvatele (v běžných cenách, v USD)	6 724	7 737	6 634	7755	8150

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v uplynulých letech (%)

Období	2007	2008	2009	2010	2011	2012p
Zemědělství	7,6	7,5	7,7	7,1	7,3	7,3
Těžba nerost. surovin	8,6	8,0	7,9	7,0	6,3	6,1
Průmysl	30,2	29,2	26,9	26,9	27,5	27,3
Stavebnictví	3,0	3,0	3,2	3,2	3,2	3,3
Služby	53,4	55,0	57,4	55,8	57,7	58,9

Roční míra inflace

Období	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Index spotřebitelských cen (růst v %)	3,6	2,0	5,4	0,6	1,7	3,2

Míra nezaměstnanosti

Období	2006	2007	2008	2009	2010	2011
Nezaměstnanost (v % práceschopného obyvatelstva)	3,3	3,2	3,3	3,7	3,3	3,1

 

Kurz domácí měny k USD a úrokové sazby

Od 2. září 1998 do 21. července 2005 byl kurz malajsijského ringgitu vůči americkému dolaru fixně stanoven v poměru 3,80 RM/1USD. Dne 21. 7. 2005 oznámila Centrální banka Malajsie zavedení řízeného plovoucího kurzu. Průměrný kurz v r. 2005 byl 3,79, v r. 2006 měna posílila a průměrný kurz dosáhl úrovně 3,67. Na konci roku 2007 byl kurz 3,30. Dne 24. dubna 2008 kurz dosáhl rekordní úrovně 3,13, ale s ohledem na vývoj na světových trzích a posilování dolaru ringgit oslabil k 31.12.2008 na 3,46, ke konci roku 2009 na 3,4245 a ke konci roku 2010 výrazně aprecioval na 3,0835. Jedná se za rok 2010 o 11,1% apreciaci místní měny.

V průběhu finanční a hospodářské krize centrální banka přistoupila celkem třikrát ke snížení základní úrokové míry: v listopadu 2008 z 3,50% na 3,25%, 21. ledna 2009 na 2,50% a k 25.2.2009 dokonce na 2,0%.

V reakci na prudké oživení ekonomiky ve 4. kv. 2009 a pozitivní vývoj v r. 2010 centrální vláda zvýšila základní úrokovou míru (OPR) v březnu 2010 na 2,25%, v květnu na 2,50% a v červenci 2010 dokonce na 2,75%. Základní sazba pro půjčky (BLR) činila v prosinci 2010 6,27 %. Dle malajsijské CB by udržení nízké úrokové míry způsobilo destabilizaci ekonomiky a nadměrné úvěry, CB považuje současnou úrokovou míru za dostatečně nízkou (a stále prorůstovou), neboť je nižší než v „předkrizovém“ období. Zároveň se předchází inflačním šokům na straně poptávky. Dne 5. května 2011 CB Malajsie zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o 25 pb na 3 %, mj. v kontextu silných inflačních tlaků. Během zasedání v září 2011 byla 3 % klíčová úroková sazba (OPR) ponechána.

Úrokové sazby - na konci roků

Období	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011 k 31.12.
1 měsíční mezibankovní úrok. sazba (% p.a.)	3,12	3,58	3,56	3,30	2,07	2,83	3,05
průměrná základní úroková míra u půjček (base lending rate, v %); * - v 12/2010	6,20	6,72	6,72	6,48	5,51	6,27	6,53

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Dne 18. srpna 2006 byl za přítomnosti ministerského předsedy Badawiho vyhlášen ministryní mezinárodního obchodu a průmyslu Třetí plán rozvoje průmyslu na léta 2006–2020 (Third Industrial Master Plan – IMP3), který navazuje na IMP2 realizováný v letech 1996–2005. IMP 3 uvádí jako stěžejní pro rozvoj ekonomiky státu následující průmyslová odvětví:

elektronický a elektrotechnický průmysl

výroba lékařských přístrojů a zařízení

textilní a oděvní průmysl

strojírenství:

• energetické stroje a zařízení, včetně turbín, motorů, kotlů a elektráren
• specializovaná technika a zařízení pro specifické obory, jako je zemědělství, výroba potravin a nápojů, elektronika a elektrotechnika, ropa a zemní plyn, zpracování dřeva a plastických hmot
• kovozpracující stroje a zařízení, které zahrnují kovoobráběcí a tvářecí stroje a nástroje
• všeobecné strojírenství jako např. výtahy, klimatizační jednotky, jeřáby, lisy, stavební stroje a zařízení

dopravní zařízení:

• výroba automobilů (osobních i nákladních), motocyklů, součástek a náhradních dílů
• námořní doprava, kam spadá stavba lodí, těžké strojírenství a opravy lodí, a
• letecký průmysl, který zahrnuje údržbu, opravy a generální opravy, výrobu součástí a náhradních dílů a výrobu lehkých letadel

petrochemický průmysl

výroba a zpracování palmového oleje:

• palmový olej a výrobky z něho
• oleochemikálie
• bionafta
• výrobky z biomasy

Hlavními cíli IMP 3 jsou:

zpracovatelský průmysl

• růst 5.6 % ročně a 28.5% podíl na HDP v r. 2020
• celkové investice za dané období ve výši 412,2 mld. RM (27,5 mld. RM ročně)

služby (poskytované privátním sektorem)

• růst o 7,5 % ročně a 59,7% podíl na HDP v r. 2020
• celkové investice za dané období ve výši 687.7 mld. RM (45,8 mld. RM ročně)

Zahraniční obchod

• růst vývozů na cílových 1 400 mld. RM v r. 2020
• růst objemu obchodu na 2 800 mld. RM

Produktivita

• Růst celkové produktivity výrobního faktoru každoročně o 2,6 %

Zpracovatelský průmysl

Průmyslová výroba zaznamenala v r. 2010 růst o 11,4 % po enormním 9,4% propadu v „krizovém“ r. 2009. Proexportně orientovaná odvětví s ohledem na poptávku po elektrických a elektronických zařízeních a komponentech zaznamenala růst o 9,7 % (v r. 2009 pokles o -11,1 %). Rovněž odvětví zaměřená na domácí odbyt (mj. v důsledku pozitivní spotřebitelské nálady) vykázala silný růst o 15,6 %. Na tvorbě HDP se zpracovatelský průmysl v roce 2010 podílel  27,7 %, což je růst oproti předchozímu roku růst podílu na HDP o 1,1 p. b.

Růst ve vybraných sektorech zpracovatelského průmyslu

Průmyslové odvětví	2008	2009	2010	2011	2009	2010	2011
	Indexy průmyslové výroby (2005 = 100)				Roční přírůstek v %
Elektrické a elektronické výrobky	107,8	83,2	97,7	94,2	-22,8	17,4	-3,6
Kovovýroba	146,2	144,6	166,3	205,9	-1,1	15,0	23,8
Chemická výroba	107,6	105,8	117,9	128,3	-1,7	11,5	8,8
Výroba potravin	125,8	129,8	133,8	140,1	3,2	3,1	4,7
Výrobky z gumy	128,2	124,3	150,2	171,0	-3,0	20,8	13,9
Papír a výrobky z papíru	120,6	114,0	125,8	140,4	-5,5	10,4	11,6
Dopravní zařízení	116,4	102,0	132,3	131,1	-12,4	29,7	-1,0
Dřevo a dřevěné výrobky	91,2	76,0	84,9	79,9	-16,6	11,7	-5,9
Textil, oděvy, obuv	100,3	80,4	83,8	92,5	-19,8	4,2	10,4

Zdroj: Department of  Statistics

Těžební průmysl

Těžební průmysl v r. 2010 mírně vzrostl o 0,2 % (v r. 2009 poklesl o -3,8 %), na tvorbě HDP se podílel 7,2 % (v r. 2009 to bylo 7,8 %). Mezi nejdůležitější suroviny patří ropa, přírodní plyn a v menší míře cín a uhlí. Produkce ropy vč. kondenzátů poklesla o -3,5 % (v r. 2009 pokles o -4,5 %). Průměrná těžba ropy v r. 2010 dosáhla 636 tis. barelů denně. Těžba plynu se zvýšila o 4,4 % na 6 065 mil. scf za den s ohledem na vyšší poptávku po LNG (Japonsko, Korea, Tchai-wan apod.). Export minerálů vzrostl o 23,4 %, zatímco v předchozím r. 2009 poklesl o -32,2%. Zásoby ropy jsou odhadovány na 5,8 mld. barelů, což odpovídá 24 rokům těžby. Zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 38 roků. Ve státě Sabah byla v průběhu roku 2007 otevřena první hloubková podmořská těžba ropy v Malajsii.

Souborové přílohy:

• Průmysl MY  (122 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30208

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví prošlo v posledním desetiletí dramatickým vývojem. Před obdobím asijské finanční krize v roce 1997 rostl sektor rychleji než HDP celkem na základě velké poptávky po rezidenční výstavbě, stejně jako po objektech veřejné infrastruktury. V roce 1998 došlo k redukci kapacit o 24 % a podíl stavebnictví na HDP klesl ze 4,7 % v roce 1996 na 2,6 % v roce 2006. V roce 2007 zažila stavební výroba po třech letech stagnace oživení o 4,6 % a podíl na tvorbě HDP vzrostl na 3 %. V r. 2008 stavebnictví vzrostlo o 2,1 % a tvořilo 3 % HDP. V r. 2009 bylo stavebnictví odvětvím národního hospodářství s nejvyšší dynamikou růstu 5,8 %, k čemuž přispěly finanční injekce do infrastruktury ze 2 stimulačních balíčků na překonání hospodářské krize. V r. 2010 sektor stavebnictví rovněž vzrostl, i když již o něco pomalejším tempem 5,2 %. Jeho podíl na HDP dosáhl 3,26 %. Růst stavebnictví v r. 2010 byl determinován zejména stavbou nerezidenčních/průmyslových objektů a opravou a modernizací veřejných budov. V r. 2011 se očekává růst sektoru stavebnictví o 5,4 %.

Podíl na růstu měly zvýšené výdaje na vládní rozvojové projekty: v r. 2007 o 33 %, v roce 2008 o 13 %, v r. 2009 o 8 % vyšší (54,5 mld. RM) a v r. 2010 o 1,3 % vyšší než v předchozím (55,2 mld RM), pro rok 2011 se počítá s mírným poklesem těchto výdajů na 54,8 mld RM. Rozvojové projekty zahrnují především výstavbu dálnic, mostů, škol a projektů ve vodním hospodářství. Současně byly v roce 2007 zahájeny práce na vytvoření 3 hospodářských koridorů: Iskandar Development Region na jihu země, na východním pobřeží ve státech Terengganu/Kelantan/Pahang (ECER) a severní na ostrově Penang (NCER). Počátkem roku 2008 byla zahájena realizace výstavby i dvou koridorů ve státech Sabah a Sarawak na ostrově Borneo.

Z konkrétních stavebních akcí probíhala v r. 2010 např. výstavba druhého mostu na Penang, rozšíření železniční sítě (dvojitá trať), apod. V rámci druhého stimulačního balíčku k překonání krize byly dodatečně vyčleněny další prostředky na výstavbu dopravní infrastruktury, škol, nemocnic, policejních stanic, nízko-nákladového terminálu LCCT, rozšíření letiště v Penangu a ve státě Sabah. Pro pozemní stavitelství má zvláštní význam účast při budování nové infrastruktury pro expandující ropný průmysl (zejména ve stítě Sabah). Růst sektoru turistiky přináší stavbu nových hotelů apod.

Obecně však, s ohledem na nedostatek nových projektů v minulých letech, malajsijské stavební firmy byly nuceny rozvíjet své aktivity na zahraničních trzích jako je Indie, Pákistán, Thajsko, Blízký východ nebo Jižní Afrika a Súdán. V roce 2005 registroval malajsijský CIDB (Construction Industry Development Board) 76 malajsijských stavebních společností, které realizovaly 316 projektů na těchto zahraničních trzích.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství zůstává důležitou složkou hospodářství Malajsie. V roce 2010 zaznamenalo přírůstek o 1,7 % s podílem na tvorbě HDP 7,3 % a na exportu se zemědělské produkty podílely 10,9 % (růst o 1,2 p.b.). V zemědělství je zaměstnáno 11,8 % pracujícího obyvatelstva. Vývoz zemědělské produkce zaznamenal v r. 2009 růst o 30,8 %, jen vývoz kaučuku vzrostl o 106,5 % a palmového oleje o 25,4 %. Tyto nadprůměrné hodnoty jsou dány mj. značnými poklesy v „krizovém“ roce 2009 a tedy nízkým základem.

V souladu s 9. a 10. pětiletým plánem Malajsie a Programem ekonomické transformace (ETP) se bude rozvoj zemědělství dále přednostně ubírat tímto směrem:

• odvětví bude rozvíjeno aplikací biotechnologií a zaváděním moderních agrotechnických metod (např. v pěstování rýže apod.), dle ETP bude využit potenciál světově jedinečné a rozmanité biodiverzity Malajsie
• pro segment výroby potravin je stanoven roční růstový cíl 7,2 %
• důraz bude kladen na široce založenou produkci přírodních výrobků, akvarijních ryb, okrasných rostlin a rostlinnou výrobu vůbec a potraviny, vyrobené podle muslimských dietárních pravidel (halal)

Nejvýznamnější zemědělskou komoditou je palmový olej (tvoří 30 % zemědělské produkce), jehož produkce v r. 2010 poklesla o -3,3 % a dosáhla objemu 17,0 mil. Tun (v důsledku nepříznivých klimatických podmínek). Další významnou plodinou v Malajsii je kaučukovník, který je důležitým zdrojem obživy ve venkovských oblastech a jeho produkce má návaznost na další odvětví, např. výrobu gumových rukavic. Vysoké ceny kaučuku v minulosti pomohly k oživení odvětví, k určitému zvratu došlo v r. 2009, kdy výroba kaučuku přechodně zaznamenala pokles o 20,1 % (na 0,86 mil. tun). V r. 2010 došlo opět k růstu cen kaučuku (na rekordně vysoké ceny o více než 50 % na 15 RM za 1 kg na konci r. 2010) a růstu jeho fyzické produkce o 9,6 % na 0,94 mil. tun. Malajsie si udržuje pozici třetího největšího výrobce kaučuku na světě (po Thajsku a Indonésii).

V oblasti lesnictví došlo v roce 2009 k poklesu produkce surového dřeva o 10,9 % na 16 682 mil. kubických metrů a v r. 2010 o dalších -2,2 % (2006: 21 180 mil. m3). Produkce kakaa klesla v r. 2009 o -35 % a v r. 2010 o -13,8 %. V r. 2010 poklesla i produkce zeleniny, a to o -17,6 %. Produkce ovoce naopak vzrostla, a to o 8,3 %. Produkce dobytka vzrostla v r. 2010 o 2,4 % a rybolov vzrostl o 2,7 %.

V oblasti dalšího rozvoje zemědělství bude zásadním parametrem udržitelnost, zahrnující dodržování mezinárodních ekologických standardů, zejména konkrétních směrnic u produktů, dovážených do EU (palmový olej, surové dřevo, apod.). Pro Malajsii, zažívající obrovský boom environmentálních technologií, by v rámci naplňování současných vládních plánů a iniciativ nemělo naplnění těchto norem představovat velký problém.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Sektor služeb zaznamenal v r. 2010 nárůst o 6,8 % (v r. 2009 byl nárůst 2,6 %). Na tvorbě HDP se v r. 2010 podílel 57,4 % a na zaměstnanosti 53,4 %. Zaměstnává celkem 6,3 mil. pracujících. Účet služeb v platební bilanci vykázal mírný přebytek 0,9 mld. RM (v r. 2009 4,7 mld. RM), mj. díky zvýšenému incomingovému cestovnímu ruchu a přeshraniční poskytování IT služeb.

V sektoru služeb zaznamenaly největší přírůstky komunikace o 8,5 % (v r. 2009 6%), služby státu (nespecifikováno) o 6,5 % (v r. 2009 2,0 %) a finanční služby a pojišťovnictví o 6,1 % (v r. 2009 5,1 %). V r. 2010 na rozdíl od „krizového“ r. 2009 vzrostla o 6,9 % doprava doprava a skladovaní (v r. 2009 se propadly o 2,8 %). Počet turistů vzrostl o 3,9 % na 24,6 milionů (v r. 2009 23,6 mil), přičemž většina příchozích turistů pocházela z Asie (mj. díky rozvoje low costové letecké dopravy). Podle objemu výkonů je největším druhem služeb velkoobchod a maloobchod (s podílem na tvorbě HDP 13,4 %) a finanční služby a pojišťovnictví (s podílem na HDP 11,6 %).

Do sektoru služeb patří zdravotnictví a školství. Na konci roku 2006 bylo v Malajsii 35 soukromých nemocnic, certifikovaných ministerstvem zdravotnictví na podporu zdravotnické turistiky. V oblasti soukromých vzdělávacích služeb bylo ve stejném roce 515 institucí vyššího vzdělání včetně 11 soukromých univerzit, 12 univerzitních kolejí, 5 poboček zahraničních univerzit a 487 soukromých vyšších škol s celkovým počtem 314 000 místních a 39 000 zahraničních studentů. Zhruba 53 % z celkového počtu zahraničních studentů tvořili občané Číny a Indonésie.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Sektor dopravy včetně skladování zaznamenal v roce 2010 nárůst o 6,9 % (2009: -2,8 %). Růst tohoto subsektoru koreluje s růstem zahraničního obchodu Malajsie a růstem počtu cestujících, a tedy v druhé polovině zaznamenal jisté zpomalení. Počet přepravených kontejnerů vzrostl o 15,6 % (r. 2009 -1,8 %), počet přepravených leteckých pasažérů vzrostl o 12,2 % (v r. 2009 vzrostl o 6,9 %), letecké kargo vzrostlo o 14,2 % (po 13,7% poklesu v r. 2009).

Rozvoj dopravní infrastruktury v hlavním městě (a jeho aglomeraci) je zakotven v 10. malajsijském plánu (2011 – 2015) a v novém programu ekonomické transformace (ETP) z října r. 2010 pod položkou „Velká Kuala Lumpur“ (Greater KL). Počítá se s výstavbou nového systému veřejné dopravy, která bude pokrývat nejen centrální část hlavního města, ale i dosud ne komfortně dostupné okrajové části (Projekt MRT – mass rapid transit systém) aglomerace Klang Valley. Dopravní systém by měl mít 3 linky a celkovou délku 150 km. Výstavba první linky by měla začít již v červenci r. 2011. V prosinci 2010 byl projekt schválen a vládou byl určen jako hlavní realizátor JV společností Gamuda a MMC Corp Bhd. Rozpočet tohoto projektu je 36 mld. RM (12 mld. USD).

Rozvoj dopravní infrastruktury podporují opatření zakotvená v návrhu státního rozpočtu pro rok 2009, jako je zvýhodněný úvěr (soft loan) ve výši 3 mld. RM na nákup nových autobusů (např. pro Penang) a zařízení pro železniční veřejnou dopravu, snížení dálničních poplatků pro autobusovou dopravu na dva roky. Celkové dislokované prostředky do veřejné dopravy dosáhnou v období 2009-2014 částku 35 mld. RM (např. je plánována nová lehká železnice LRT v údolí Klang, nové integrované dopravní terminály vyrostou na jižním a severním předměstí Kual Lumpur).

Další prostředky byly vyčleněny pro dopravu v rámci 2. stimulačního balíčku z března 2009: k podpoře letecké dopravy prostředky nad rámec schváleného rozpočtu na výstavbu nového nízko-nákladového letiště v Kuala Lumpur (2 mld. RM) a rozšíření letiště v Penangu (250 tis. RM). Leteckým společnostem operujícím z Malajsie bude snížen přistávací poplatek na dva roky o 50%. Další významné prostředky byly určeny navíc na rozvoj silnic jak na poloostrově, tak především ve státech Sabah a Sarawak, kde je plánována i výstavba a rekonstrukce dalších letišť.

V roce 2009 stejně jako v uplynulých letech příjmy za dopravní služby na účtu platební bilance byly převýšeny výdaji, což mělo za následek deficit ve výši 17,0 mld. RM jen u tohoto segmentu. Zhruba 95 % zahraničního obchodu Malajsie prochází sedmi největšími přístavy, kterými bylo v roce 2006 přepraveno 265 mil. tun zboží. Růst způsobila především expanze kontejnerové přepravy a přepravy kapalných substancí (ropa a zemní plyn), ale i převedení části přepravy ze Singapuru.

Vývoj výkonů nákladní dopravy v Malajsii: námořní, letecká a železniční

Rok	námořní	letecká	železniční
	tis. tun	tis. tun	tis. tun
2010	444 700 (+13,8 %)	924 100 (+13 %)	238.251 TEU containerů (20’)
2007	427 400	1 144 000	8 248
2006	384 200	1 055 000	4 466
2005	369 400	1 007 000	4 031
2000	190 417	775 000	5 481
1995	147 378	482 000	5 249
1990	99 897	241 000	4 631

Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu

Pro období 9. pětiletého plánu (2006-2010) má Ministerstvo veřejných prací (Ministry of Works) v úmyslu realizovat 692 projektů v infrastruktuře za 30 mld. RM (20 % z celkové rozpočtované částky ve výši 150 mld.). Z těchto 30 mld. RM bude asi 55 % (16,5 mld. RM) použito na dokončení celkem 296 projektů, zahájených v průběhu 8. pětiletého plánu a 13,5 mld. RM (45 %) na 404 nových projektů, k nimž patří například i druhá etapa výstavby komunikace East Coast Expressway s rozpočtem 1,6 mld. RM. Trend posilování výstavby infrastrukturálních projektů dokládá i rozpočet na r. 2009, který vyčlenil na rozvojové projekty 56,7 mld. RM (ty zahrnují výstavbu dálnic, mostů, ale i škol a vodohospodářských projektů).

Telekomunikace

Tento segment služeb zaznamenal v r. 2010 přírůstek o 8,5 % (v r. 2009 o 6 %) a podílí se na tvorbě HDP 3,8%. Zahrnuje jak mobilní telefonní sítě (penetrace trhu v roce 2009 dosáhla 106,2%), internetové spojení (širokopásmové připojení domácností činí 55,6 %, vzrostlo z 31, 7 % v roce 2009 a byl tak překonán vládou stanovený cíl 50% penetrace). Rozvoj zaznamenala také moderní bezdrátová vysokorychlostní spojení 3. generace. Penetrace pevnou linku se snížila z 44 % v r. 2009 na 42,5 % v r. 2010 a penetrace mobilními telefony vzrostla v téže období z 106,2 % na 117,6 %. Malajsijská internetová burza byla založena 17 místními poskytovateli internetových služeb, což přinese pro uživatele zkvalitnění a zlevnění služeb. V průběhu roku 2006 byly vydány 2 nové licence k provozování 3G spojení a 4 licence pro WIMAX technologie. Legislativní rámec pro tento sektor tvoří Komunikační a multimediální zákon z r. 1999. Internetové připojení přes uvedená pozitiva nedosahuje rychlosti běžné v Evropě a mnoho uživatelů má problémy s internetovou komunikací. Stimulační balíčky k oživení hospodářství z března 2009 mj. počítají s dislokováním významné částky (několik mld. RM) na vybudování funkční širokopásmové sítě pro rychlý internet. V zemi působí 3 GSM operátoři, Maxis Communications, Axiatou vlastněný Celcom a Telenorem vlastněné DiGi. V červnu 2010 bylo podepsáno MoU mezi dvěma operátory Celcom a Digi týkající se sdílení sítí, za účelem snižování provozních nákladů. Největší operátor Maxis má stále největší podíl na trhu (41 %).

Energetika

Služby v souvislosti s dodávkou elektrické energie, plynu a vody vzrostly v r. 2009 o 0,4% a na tvorbě HDP se podílely 3,0% (v roce 2007 přírůstek 3,9% a podíl na HDP 4% ). Lze předpokládat, že nakonci 10. MP (v r. 2015) vzroste spotřeba elektrické energie celkem o 25,6 % ze současných odhadovaných 99,1 TWh v r. 2010 na 126,1 TWh v r. 2015. Další nárůst spotřeby stejnou dynamikou (o 26,2 %) by měl proběhnout v letech 2015 – 2020. Jedná se v asijském kontextu o nadprůměrnou spotřebu el. energie. Spotřeba ve špičce vzrostla v r. 2007 o 5,2%, v r. 2010 o 3,9% a dosáhne úrovně 15 602 MW. Růst poptávky po elektřině pokryje růst instalovaných výrobních kapacit v průměru ročně o 2,1% z 17 134 MW v r. 2006 na 20 684 MW v r. 2010. Poroste význam vodní energetiky, která během příští dekády dosáhne 30%-ní podíl na celkové výrobě el. energie. V letech 2010 – 2020 se předpokládá rozšíření kapacit vodní energie o 117 %. Nové hydroelektrárny se budou stavět ve státech Pahang, Kelentan a Perak. Největší vodní projekt, který je ve stádiu výstavby, je Bakun Hydroelectric Project ve státě Sarawak (v koridoru obnovitelné energie SCORE) s výkonem 2 400 MW (ostrov Borneo). Zde vyrobená el. energie bude určena nejen pro domácí spotřebu, ale i pro vývoz do okolních zemí Brunej, Indonésie a dokonce i Thajska. Vláda plánuje výstavbu podvodního kabelu k přenosu el. energie ze státu Sarawak na pevninu. Vláda současně podporuje výrobu energie z dalších obnovitelných zdrojů, kromě vody (a malých elektráren) se jedná o vítr a solární energii.

Fosilní energetické zdroje jsou základem energetického mixu země, který dnes tvoří plyn z místních zdrojů (64,2%), dovážené uhlí (28,5%), vodní zdroje (7,1%) a ropa (0,2%). Malajsie se v roce 2014 stane čistým dovozcem ropy. Kapacita tepelných elektráren by měla vzrůst v letech 2010 – 2020 dle odhadů o 37,0 %.

Nejdůležitější v energetické rozvaze Malajsie je ropa a plyn. Zásoby ropy jsou podle posledních malajsijských odhadů z r. 2010 po započtení nových nalezišť na úrovni 5,8 mld. barelů (24 roků těžby). 64% těžby je určeno pro tuzemskou spotřebu (rafinerie a zpracovatelský průmysl), 36% je určeno na export. U zemního plynu jsou odhadované zásoby na 14,76 mld. boe (barelů ropného ekvivalentu), 38 roků těžby. 53% bylo určeno k tuzemské spotřebě. Malajsie hraje významnou roli jako vývozce zkapalněného plynu (LNG). V r. 2010 exportovala 23,3 mil. tun, což je zhruba 15 % světového exportu. Hlavními trhy pro vývoz LNG jsou pro Malajsii Japonsko, Korea a Tchai-Wan. V r. 2007 bylo v Malajsii vytěženo 1,3 mil. tun uhlí, přičemž jeho celková spotřeba v objemu 7,3 mil. tun (údaj za r. 2004) musela být řešena dovozem.

Doporučení vyplývající pro Malajsii z mezinárodního fóra o energetické bezpečnosti z listopadu 2008: důkladně využívat vodní energetický potenciál na poloostrově, rozšiřovat vodní energetiku ve státě Sarawak a propojit jeho energetickou síť podmořským kabelem s poloostrovem, rozšířit využívání obnovitelných zdrojů (kromě vody i na solární energii a biomasu) a formálně zahájit program na využití jaderné energetiky.

Zahájení programu jaderné energie je výslovně uvedeno v Programu ekonomické transformace (ETP) z října a jeho aktualizace v lednu 2011. Spuštění prvního jaderného reaktoru se předpokládá v rozmezí let 2021 až 2025. Podle slov malajsijského ministra energetiky, zelených technologií a vodního hospodářství, Seri Petera China, je sice vhodné prosazovat v Malajsii obnovitelné zdroje energie, avšak nepodceňovat přitom kritérium hospodárnosti. Ministr by si nepřál, aby břímě za nadměrný podíl obnovitelných zdrojů energie nesli spotřebitelé v podobě zvýšených tarifů elektrické energie. Pro vytipování vhodných lokalit a splnění požadavků pro zahájení jaderné energetiky Malajsie počítá se zahraniční expertízou. Ta by měla být dokončena v letech 2013/2014 a příslušný tendr tak bude vyhlášen v roce 2016. Mezitím bude probíhat informační kampaň a vysvětlování opodstatněnosti jaderné energetiky místnímu obyvatelstvu. Státní elektrárenská společnost Tenaga je dle tiskových zpráv připravena první elektrárnu (o výkonu 1 000 MW) postavit za 3,1 mld. USD. Opodstatněnost jaderné energetiky vychází zejména ze závislosti země na zemním plynu (64 % energie) a uhlí jakožto zdrojích pro výrobu elektrické energie. Cílem dlouhodobé vládní politiky přitom je, přestat se jednostranně orientovat na fosilní paliva. Důležitou roli také hraje závazek Malajsie, snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 %. Kromě uplatňování alternativních zdrojů energie je cílem Malajsie také maximalizovat efektivitu na straně spotřeby (podniků i domácností).

Vláda chce mj. maximálně využít hydropotenciál, ten existuje v ostrovní části Malajsie (státy Sabah a Sarawak), nikoliv na poloostrově. V úvahu připadají i větrné elektrárny a výroba elektrické energie spalováním biomasy. Možný příspěvek těchto dvou zdrojů k celkové produkci elektrické energie v Malajsii je však zanedbatelný. Pokud jde o solární energetiku, potenciál bezesporu existuje a bude podporován, avšak jeho přednímu postavení v malajsijském energetickém mixu brání zatím vysoké pořizovací náklady daných technologií. Malajsie bude proto k solární energetice přistupovat jako k doplňkové.

Mezinárodní pozice Malajsie na cestě k jaderné energetice je příznivá. Malajsie již jeden malý zkušební reaktor typu Triga (s výkonem 1 MW) od roku 1982 provozuje a již od roku 1972 má s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii dohodu o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Klíčovým krokem na cestě Malajsie k jaderné energetice je (v současnosti) implementace nového systému exportních licencí (tzv. Strategický obchodní akt viz dále) a tím efektivnější kontrola zboží s dvojím použitím včetně jaderného materiálu.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Malajsie se sice zatím neřadí k rozvinutým zemím světa, avšak není klasickým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Některé země v Malajsii financují projekty technické spolupráce (ve velké míře například Japonsko), avšak Malajsie se řadí do skupiny nastupujících nově industrializovaných zemí Asie a dlouhodobě si vytkla za cíl stát se v roce 2020 průmyslově rozvinutou zemí. Bilaterální i multilaterální donoři (EU apod.) si uvědomují, že Malajsie není typickou rozvojovou zemí, ani dosud rozvinutou tržní ekonomikou s vysokými příjmy, a tak je potřeba optimalizovat defenzivní versus ofenzivní charakter projektů na podporu rozvojové spolupráce/penetrace trhu. Projekty bude potřeba profilovat ve smyslu technické (protransformační) asistenci malajsijské vládě.

V opačném směru, útvar hospodářského plánování, který je součástí Úřadu předsedy vlády, je hlavním koordinátorem programů technické spolupráce. Zpočátku Malajsie poskytovala tuto formu rozvojové pomoci zemím ASEAN, ale dnes již poskytuje rozvojovou pomoc formou vědecko-technické spolupráce 133 rozvojovým zemím světa v devíti hlavních regionech:

• ASEAN
• ostatní země jihovýchodní Asie
• členské státy Organizace islámské konference a arabské země
• státy pacifické oblasti
• severní Afrika a západní Asie
• ostatní africké země
• střední a východní Evropa
• jižní Amerika
• karibská oblast

V rámci ASEAN poskytuje Malajsie pomoc zejména novým členům tohoto uskupení (Laos, Kambodže, Barma a Vietnam). V Evropě přijímá pomoc například Bosna a Hercegovina.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu