- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
Daňové otázky má na starosti v Malajsii "Inland Revenue Board of Malaysia", www.hasil.gov.my, kde lze získat informace o předpisech (http://www.hasil.gov.my/lhdnv3e/index.jsp?process=17000&menu=0&sp=4&pg_title=Tax%20Publications) tak i vznést případné dotazy elektronicky či telefonicky.
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Malajsijská vláda prezentovala 7. října 2011 státní rozpočet pro současný rok 2012 s plánovaným deficitem 4,7 % (o 0,7 procentní body nižší než v r. 2011, kdy dosáhl 5,4 %).
Oba stimulační balíčky z minulých let realizované v rámci boje proti důsledkům tehdejší finanční krize byly již vyčerpány a v roce 2011 již nehrály roli. První byl zveřejněn 4. listopadu 2008 v objemu 7 mld. RM (určeno na malé infrastrukturální projekty jako výstavba nízko-rozpočtových bytů a domů, škol, cest, nemocnic, policejních stanic). Druhý balíček v objemu 60 mld. RM (9% HDP) pro období 2009-2010 byl zveřejněn 10. března 2009. Obě opatření měla za následek zvýšení plánovaného deficitu státního rozpočtu v „krizovém“ roce 2009 na 7 %.
Rozpočet pro rok 2012 je ve výdajové složce o 2,8 % vyšší než v roce 2011. Celkové výdaje by měly dosáhnout 232,8 mld. RM na rozdíl od 212 mld. RM v roce 2010. Operační výdaje jsou plánovány na 196,3 a rozvojové výdaje 59,9 mld. RM, zatímco příjmy 161,6 mld. RM a deficit odpovídající -4,7 % HDP.
Příjmy malajsijského státního rozpočtu v roce 2011 byly 165,5 mld RM a v roce 2010 131,3 mld RM. Tento plánovaný růst příjmů je opřen o současnou makroekonomickou výkonnost a mj. také o zvýšení daně ze služeb od 1. ledna 2011 z 5 % na 6 %. Nepřímá daň (z přidaného hodnoty) na zboží nebyla dosud, i přes četné diskuze, v r. 2011 zavedena.
Rozpočet pro rok 2011 vychází z nových strategických dokumentů; ze střednědobého finanční (10. malajsijský plán pro léta 2011-2015), ze stanovených 6 NKREAs (národní klíčové cílové oblasti: potírání kriminality, boj s korupcí, zvyšování kvality vzdělávání, zvyšování životní úrovně nejchudších a marginalizovaných vrstev obyvatelstva, zlepšování infrastruktury zejména v periferních oblastech a zlepšování systému veřejné dopravy) a 12 NKEAs (klíčové oblasti ekonomiky, do nichž je strategicky směřována většina fiskálních pobídek). Rozpočet v souladu s těmito strategiemi počítá s finanční „pákou“, kdy 34 mld USD vládních investic v období 2010 – 2020 bude efektivním komplementem k 410 mld USD soukromých investic v témže období. Již na rozpočtu pro r. 2011 byl patrný posun k acentu na soukromé financování. To se bude týkat i nového projektu systému veřejné dopravy MRT pro aglomeraci hlavního města KL/Klang Valley (viz kap 4.7. týkající se dopravy).
Důležitou výzvou fiskálních pobídek, mj. v kontextu „vize 2020“ (dosáhnout do r. 2020 statut rozvinuté země s vysokými příjmy) bude formování lidského potenciálu a posílení jeho produktivity a konkurenceschopnosti vůči zahraničním lidským zdrojům. Vláda chystá zřídit národní „mzdovou“ konzultační radu (National Wage Consultation Council), jejímž úkolem bude stanovit minimální mzdy, tak aby byly v souladu s produktivitou práce.
Druhý stimulační balíček z března 2009 (nazývaný minirozpočet), jehož realizace přesáhla do 1. poloviny r. 2010 zahrnovala čtyři okruhy: snížení nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst (vyčleněny byly tehdy 2 mld. RM), snížení nákladů obyvatelstva a zejména zranitelných skupin (10 mld. RM), pomoc soukromému sektoru při překonání krize (29 mld. RM), vytvoření nových kapacit do budoucna (19 mld. RM).
Cíle 10. malajsijského plánu pro období 2011-2015 vyhlášeného premiérem Najibem v březnu 2010:
- provést příslušné strukturální reformy za účelem přibližování se k „k vizi 2020“ (statutu vyspělé země) s rostoucí úlohou privátního sektoru i jeho podílu na financování projektů PPP a nižší měrou subvencí, podpora úlohy středních a malých podniků.
- zvýšit podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou (ICT, biotechnologie, moderní zemědělství, halal potravinářské výrobky, islámské bankovnictví, telekomunikace, turismus a obecně výzkum a vývoj);
- zvýšit podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou (ICT, biotechnologie, moderní zemědělství, halal potravinářské výrobky, islámské bankovnictví, telekomunikace, turismus a obecně výzkum a vývoj);
- zvýšit kvalifikaci pracovní síly a tím dosáhnout větší kapacity ve znalostních oborech a v procesu inovací;
- řešit konstruktivně a produktivně sociálně-ekonomické nerovnosti (zajistit sociální udržitelnost současného ekonomického růstu, sociální odpovědnost firem apod.)
- zvýšit životní úroveň obyvatelstva (ekologická udržitelnost současného růstu, včetně vodního hospodářství, apod.);
- posílit institucionální a realizační kapacity (zejména zefektivnit systém veřejných služeb).
| Období | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | 33,6 | 42,4 | 46,1 | 46,4 | 43,7 | 55,1 |
| Běžné výdaje | 29,3 | 37,3 | 44,3 | 45,9 | 55,7 | 65,3 |
| Rozvojové výdaje | 9,5 | 11,4 | 12,1 | 14,3 | 18,4 | 19,1 |
| Saldo | -5,2 | -6,2 | -10,3 | -13,8 | -5,3 | -28,9 |
| Saldo (% HDP) | -3,3 | -3,2 | -4,8 | -7,0 | -5,6 | -5,4 |
Zdroj: Bank Negara Malaysia
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Platební bilance Malajsie v roce 2011 zaznamenala výrazný přebytek ve výši 94,7 mld RM (v r. 2010 vykázala platební bilance deficit v rozsahu -2,6 mld RM). V r. 2011 došlo k nárůstu devizových rezerv, nenominovaných jak v USD (růst z 106,5 mld na 133,6 mld), tak v RM (růst z 328,6 mld na 423,3 mld). Trend růstu devizových rezerv lze nadále předpokládat i v r. 2012, např. k 29. únoru 2012 dosáhly výše 426,7 mld. RM/134,7 mld. USD.
Finanční účet vykázal narozdíl od minulých let (kdy byl v deficitu) přebytek v objemu 15,5 mld. RM (v r. 2010 byl deficit -20 mld RM). Toto aktivní saldo v roce 2011 bylo dáno výrazným přebytkem obchodní bilance (mj. vysoké ceny Malajsií exportovaných komodit na světových trzích apod.).
Účet služeb vykázal mírný přebytek -8,4 mld RM mj. díky nižším příjmům z incomingového cestovního ruchu a čisté platby za zahraniční dopravní služby.
Portfoliové investice zaznamenaly čistý příliv v objemu 30,3 mld. RM (v r. 2010: 48,5 mld. RM), přímé investice deficit -12,4 mld. RM (v r. 2010 byl deficit přímých investic ještě větší, -13,6 mld RM). Příliv FDI dosahoval v r. 2011 98,9 mld. RM (tj. cca 33 mld. USD), to představuje 11,9 % HNP. FDI byly diverzifikované do různých sektorů; směřovaly z 59,2 % do zpracovatelského průmyslu (zde nejvíce do elektrického a elekronického průmyslu; modernizace kapacita, nákupy technologií), z 30,3 % do služeb (nejvíce finance a pojišťovnictví, velkoobchod a maloobchod) a z 9,6 % do těžby ropy a zemního plynu. Největšími investory r. 2010 byly USA, Japonsko a Německo. Zároveň došlo k posílení FDI pocházejících z regionu (JV Asie), které nyní představují 32,3 % veškerých FDI (v r. 2003 to bylo 10,1 %).
Běžný účet platební bilance zaznamenal (absolutně v místní měně RM) vyšší přebytek než v předchozím roce (2011: 97,9 mld RM/ 11,8 % HNP zatímco v r. 2010: 88,1 mld RM/ 11,9 % HNP). Tento fakt byl dán růstém exportu (zejména primárních komodit a neelektronických a neelektrických produktů zpracovatelského průmyslu). Přebytek zahraničně-obchodní bilance byl v r. 2011 ve výši 120,3 mld. RM (v r. 2010 110,0 mld. RM).
Deficit účtu důchodů platební bilance se v r. 2011 ještě více snížil (na -22 mld RM) než v r. 2010 (-26,5 mld RM). Toto prohloubení deficitu bylo dáno rychlejším růstem zisků malajsijských investorů v zahraničí (nejvíce obory těžba, finanční sektor a pojišťovnictví, zemědělství) než zahraničních investorů v Malajsii (z FDI).
Základní úroková míra (OPR) byla v letech 2010-2011 postupně čtyřikrát zvýšena z původních 2,25 % na současných 3,0 %. Základní sazba pro půjčky (BLR) činila v prosinci 2011 6,53 %. Malajsijská centrální banka nemusela od r. 2010 po pominutí ekonomické krize realizovat expanzivní monetární politiku (monetární stimulaci) a její monetární politika je v současnosti konzervativní i když do určité míry flexibilní. Inflace tak měla zdroje na straně nabídky (vysoké ceny dovážených surovin, snižování subvencí). Snižování úrokové míry CB ve světle stále existujících (externě daných) inflačních tlaků v nejbližší době neplánuje.
| Období | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Účet zahraničního obchodu (zahrnuje i speciál) | 38,1 | 38,8 | 49,1 | 41,4 | 44,9 | 49,8 |
| Účet služeb | -2,0 | 0,3 | 0,5 | 0,9 | 0,6 | -2,8 |
| Běžný účet | 24,9 | 30,1 | 37,3 | 33,0 | 29,4 | 32,6 |
| Běžný účet (% HNP) | 17,3 | 15,8 | 18,1 | 17,0 | 11,9 | 11,8 |
| Rezervy centrální banky | 82,5 | 101,3 | 91,5 | 96,7 | 106,5 | 133,6 |
Zdroj: Bank Negara Malaysia
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Strategie řízení zahraničního dluhu Malajsie v r. 2011 odpovídala realitě měnící se světové finanční situace a nastoupené transformaci Malajsie ve znalostní ekonomiku s vyššími příjmy a konkurenčním podnikatelským klimatem. Rámec pro řízení zahraničního zadlužení byl dán konzervativním přístupem a efektivním a včasným monitorováním celkového zahraničního zadlužení a jeho struktury. Povolení získávat finanční zdroje půjčkami ze zahraničí bylo firmám udělováno pod podmínkou, že prostředky budou využity na rozvoj výrobních kapacit s potenciálním přínosem v podobě zahraničních tržeb, tak aby bylo snadné financovat zahraniční dluh a platební bilance si udržovala rovnováhu finančních toků oběma směry. Půjčky v cizí měně od zahraničních dceřiných/mateřských a jiných kapitálově provázaných společností je možné.
Konzervativní strategie řízení zahraničního zadlužení z minulých let, stojící na minimalizaci rizika velkých změn úrokových sazeb v zahraničí a negativních změn podnikatelské důvěry zahraničních investorů, doznala s ohledem na globální finanční krizi modifikaci. Účinné monitorování zahraničního zadlužení umožňuje centrální bance a dalším institucím sledovat celkovou úroveň zahraničního dluhu, jeho strukturu a současně povinnosti z něho vyplývající na straně soukromého i veřejného sektoru. Konzervativní strategie zahraničního zadlužování Malajsii přinesla nižší riziko z externích šoků a tím i vyšší odolnost domácí ekonomiky v období nepříznivé globální hospodářské situace.
Celkový zahraniční dluh na konci roku 2011 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil z 227,1 mld. RM/75,7 mld. USD (v r. 2010) na 257,2 mld. RM/80,4 mld. USD a činil 31 % HNP (v roce 2010 30,2 %). Krátkodobé dluhy se zvýšily na 103,9 mld. RM/35 mld. USA (2010: 79,4 mld. RM/25,5 mld USD). Dluhová služba se zvýšila z 7,6 % na 10,3 %. Devizové rezervy na konci roku 2011 dosáhly výše 423,3 mld. RM (133,6 mld. USD). Celkový zahraniční dluh činil na konci roku 2011 60,1 % objemu devizových rezerv. Deficit státního rozpočtu byl v r. 2011 5,4 % HDP.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní systém, který se skládá z komerčních bank (obchodních) a investičních bank a ostatních finančních institucí (zejména islámské a mezinárodní islámské bankovnictví), je hlavním institucionálním zdrojem úvěrů pro rozvoj hospodářství země. Kromě toho existují v Malajsii ještě tzv. rozvojové finanční instituce, které poskytují financování určitým strategickým sektorům ekonomiky. V r. 2011 fungovalo v Malajsii 25 komerčních bank, 15 investičních bank a 16 islámských bank (mnohé banky nabízejí zároveň služby konvenčního i islámského bankovnictví). Kromě toho se na finančním trhu nacházejí 4 ostatní finanční instituce pro zprostředkování platebního (a úvěrového styku), rovněž regulované CB Malajsie (AEON, Diner Club, MBF Cards, Synergy Cards). Zahraniční finanční instituce dosáhly v bankovnictví 30% podílu na trhu, v pojišťovnictví dokonce 70%.
Komerční banky
Jsou hlavními hráči v bankovním systému. Z celkového počtu 41 má 23 (včetně mezinárodních islámských) zahraniční vlastnictví; 17 licencí islámských (většinou místních). 6 z domácích bank působí ve více než dvou desítkách zemí prostřednictvím svých poboček nebo společných podniků. Kromě toho v Malajsii udržuje svou přítomnost prostřednictvím reprezentačních kanceláří zhruba 25 dalších zahraničních bank. Tyto kanceláře neprovozují běžné bankovní činnosti, zajišťují však součinnost a výměnu informací se svými partnery v Malajsii, pokud jde o společné obchodní zájmy.
Dne 15.1. 2004 vstoupil v platnost Zákon o bankovních a finančních institucích schválený v roce 2003, který umožňuje nabízet současně bankovní a investiční služby pod jednou střechou. Vláda tímto krokem chtěla podpořit růst bank a zvýšit jejich příjmy, předtím než dojde k další liberalizaci bankovního trhu ve vztahu k zahraničí.
Malajsie má též několik rozvojových finančních institucí (DFIs), které doplňují bankovní instituce při poskytování finančních prostředků pro sektory jako je zemědělství, infrastruktury, doprava, výroba na vývoz a SMEs.
Spojením dvou institucí - Export-Import Bank of Malaysia a Malaysia Export Credit Insurance Berhad v prosinci 2005 vznikla - Exim Bank, která financuje a jinak podporuje vývoz a dovoz zboží a služeb a zahraniční projekty se zvláštním zaměřením na netradiční trhy. Dále poskytuje pojištění exportních úvěrů, investiční úvěry a garance.
Nově zřízená SME Bank (v říjnu 2005) poskytuje plné spektrum finančních služeb a poradenství pro malé a střední podniky.
Vývoj bankovního sektoru v roce 2009-2011
Během finanční a ekonomické krize i po jejím odeznění (a obnovení vysoké domácí i zahraniční poptávky se souvisejícími zejména inflačními riziky) byl bankovní systém odolný se stabilizačními i prorůstovými mechanizmy. Úspěšnost bankovního sektoru je patrná již po odeznění asijské finanční krize v kontextu zakládání větších a kapitálově silnějších bankovních domů. Bankovní sektor snížil v r. 2011 poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům na 15,1 % (2010: 14,8 %, 2009: 15,4 %). Poměr objemu klasifikovaných úvěrů se v roce 2011 snížil na 1,8 % (2010: 2,3 %, 2009: 1,8 %). Návratnost vlastního kapitálu dosáhla (ROE) dosáhla 17,4 % a návratnost jmění (ROA) 1,6 %. Aktiva bankovních institucí představovaly v r. 2011 55 % veškerých aktiv finančního trhu Malajsie.
Centrální banka Bank Negara Malaysia reagovala v r. 2009 na finanční a hospodářskou krizi řadou opatření. Základní úroková míra byla v průběhu finanční krize upravována směrem dolů (z 3,5% v listopadu 2008 na 2,0% v únoru 2009) a po odeznění krize a oživení ekonomiky opět nahoru: v březnu 2010 na 2,25%, v květnu na 2,50% a v červenci 2010 dokonce na 2,75%. V květnu 2011 CB Malajsie zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 3 %. Základní sazba pro půjčky (BLR) činila v prosinci 2011 6,27 %. Dle malajsijské CB by udržení nízké úrokové míry způsobilo destabilizaci ekonomiky a nadměrné úvěry, CB považuje současnou úrokovou míru za stále dostatečně prorůstovou,
Centrální banka rovněž vytvořila garanční schéma pro pomoc malým a středním podnikům v objemu 3 mld. RM a v rámci 2. stimulačního balíčku z března 2009 se podílí i na novém garančním schématu v objemu 25 mld. RM, které podporuje malé a střední firmy v oblasti pracovního kapitálu a všechny firmy při restrukturalizaci. Současně vláda schválila vytvoření Finanční garanční instituce (v polovině roku 2009), která nyní dohlíží na poskytování uvedených garancí.
Vláda současně připravuje další etapu liberalizace bankovního systému, která např. přinese zvýšení podílu zahraničního kapitálu při zakládání finančních institucí. Liberalizace naváže na již přijaté kroky z předchozích let, kdy v roce 2005 Bank Negara Malaysia vydala řadu nařízení a regulativů, které mají jednak posílit odolnost finančního systému, zvýšit efektivitu a konkurenceschopnost bankovního systému na jedné straně, jednak zvýšit ochranu spotřebitele a důvěru klientů v bankovní systém. Jedná se například o pravidla nakládání s úvěrovými deriváty, pravidla pro chování investičních bank, pravidla přístupu univerzálních makléřů na mezibankovní trh, možnosti poskytování faktoringových služeb komerčními bankami apod. Významným opatřením je možnost zakládání nových poboček zahraničních bank, registrovaných v Malajsii. Tyto banky mohly od 1.1.2006 v průběhu jednoho roku založit až čtyři další pobočky. Tato nová flexibilita ze strany centrální banky byla jedním z prvních kroků, připravovaných pro liberalizaci bankovního trhu v Malajsii. V roce 2006 na to navázala další opatření, např. nová pravidla pro směnárníky a dále zpřísněná pravidla a postihy na trhu při oběhu zahraniční měny (vstoupila v platnost 1.1.2007). Dalším liberalizačním krokem byla nová devizová pravidla, která od 1. dubna 2007 rozšířila oprávnění (licenci) u devizových operací pro pobočky zahraničních bank, rozšířila možnosti nerezidentům při investování v místní měně, naopak rezidentům zlepšila přístup k investování v zahraniční měně a firmám tuzemským i zahraničním zjednodušila přístup na burzy místní i zahraniční.
Očekávaná dílčí liberalizace finančního sektoru byla zveřejněna 27. dubna 2009. Zahrnuje zvýšení zahraničního podílu z 49 % na 70 % u investičních bank, islámských bank a pojišťoven (netýká se komerčních bank), poskytnutí větších oprávnění zakládat pobočky na pevnině pro instituce působící s oprávněním Labuan Offshore Financial Services Authority a vydání nových bankovních licencí pro islámské i komerční banky.
Povinné pojišťování vkladů
Malajsie se od 1. září 2005 přidala ke zhruba 80 zemím, které mají institut povinného pojišťování vkladů. K tomuto účelu byla nově zřízena pojišťovací instituce PIDM (Perbadanan Insurans Deposit Malaysia). Podle nového schématu pojištění vkladů, budou pojištěny vklady včetně úroků až do výše 250 000 ringgitů (cca 80 000 USD) pro jednoho vkladatele u jedné banky (do výše 99 %). Režim pojišťování vkladů byl zaveden rovněž pro islámské bankovnictví. Pojistné od 1. září 2005 odvádějí banky. Jeho výše byla podle CB Malajsie Zeti Akhtar Azízové stanovena tak, aby dodatečné náklady nemusely být přenášeny na bankovní klienty.
Souborové přílohy:
-
Seznam bank - Malajsie
(11 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30371
-
Seznam pojišťoven - Malajsie
(106 kB)
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30372
5.5. Daňový systém
Daň z příjmů
Daň z příjmů je uvalena na příjmy spojené s činností v Malajsii nebo příjmy v Malajsii plynoucí z aktivity v zahraničí. Jednou z výjimek je však například příjem pobočky malajsijské banky umístěné na ostrově Labuan, který podléhá zdanění podle zvláštního předpisu (Labuan Offshore Business Activity Act 1990).
Zdaňovacím obdobím je obvykle kalendářní rok, ale příjmy z podnikání ve firmě, jejíž finanční rok je odlišný od kalendářního roku, jsou zdaňovány za období vymezené jejím finančním rokem.
Daň z příjmů fyzických osob
Rozlišuje se mezi rezidentními poplatníky a nerezidentními poplatníky. Rezidentní poplatník musí v Malajsii pobývat alespoň 182 dní v roce a vztahují se na něj následující sazby:
| Pásmo (RM) | Sazba (%) | Daň (RM) |
|---|---|---|
| 0–2 500 | 0 | 0 |
| 2 500–5 000 | 1 | 25 |
| 5 000–20 000 | 3 | 450 |
| 20 000–35 000 | 7 | 1 050 |
| 35 000–50 000 | 13 | 1 950 |
| 50 000–70 000 | 19 | 3 800 |
| 70 000–100 000 | 24 | 7 200 |
| 100 000–250 000 | 27 | 40 500 |
| 250 000 a více | 28 | 54 975 |
| Typ příjmu | Sazba (%) |
|---|---|
| Z umělecké činnosti | 15 |
| Úroky | 15 |
| Autorské poplatky | 10 |
| Pronájem | 26 |
| Technické a manažerské služby | 10 |
| Dividendy | 26 |
| Z podnikání | 26 |
Na daň z příjmů fyzických osob se vztahují odpočitatelné položky (na děti, manžele, při zdravotním postižení, atd.) v rozpětí 1000 – 8000 RM. Z daně lze odečíst zakat, fitrah nebo další poplatky vycházející z islámu, ale například také částku 400 RM za nákup počítače (viz http://www.hasil.org.my/goindex.php?kump=5&skum=1&posi=3&unit=1&sequ=1).
Daň z příjmů právnických osob
Společnost se považuje za daňového rezidenta, pokud je řízena v Malajsii. Místo managementu a řízení je pro účely daňových zákonů definováno tam, kde se schází vedení společnosti.
Příjmy rezidentních společností byly ještě v r. 2006 zdaňovány sazbou 28 %, od r. 2007 byla snížena na 27%, v r. 2008 na 26% a od roku 2009 dokonce na 25%. Od roku 2004 jsou malé a střední podniky, jejichž splacený kapitál je nižší než 2,5 mil. RM, zdaňovány následujícím způsobem:
- Příjmy do 500 000 RM sazbou 20 %
- Příjmy nad 500 000 RM sazbou 25 % (od r. 2009).
| Typ příjmu | Sazba (%) |
|---|---|
| Poplatky z autorských práv | 10 |
| Pronájem | 25 |
| Technické a manažerské služby | 10 |
| Úroky | 15 |
| Dividendy | 25 |
| Z podnikání a ostatních činností | 25 |
Pokud je firma daňovým rezidentem v zemi, která má s Malajsií podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění, mohou být sazby nižší. V případě České republiky, která takovou dohodu s Malajsií podepsala, činí daňová sazba z úroků 0 nebo 12 %.
Firmy mohou při výpočtu daňového základu odečíst ze sumy příjmů část nákladů spojených s nákupem kapitálových statků a předmětů dlouhodobé spotřeby.
| Položka | Sazba pro roční odpis - % |
|---|---|
| Těžké stroje | 20 |
| Výrobní hala a strojní zařízení | 14 |
| Nábytek | 10 |
| Kancelářské zařízení (ICT, PC) | 40 |
| Motorová vozidla (omezení max. hodnoty) | 20 |
Premiér Badawi při představení rozpočtu pro rok 2008 (počátkem září 2007) informoval o záměru zjednodušit daňový systém. Zisk bude zdaněn ve firmě, zatímco dividendy získané akcionářem budou oproštěny od zdanění, což podpoří širší míru vyplácení dividend. Přechodné období k zavedení systému bude 6 roků. Další novinkou se od r. 2008 stala povinnost malých a středních firem platit daně až na konci finančního roku (do té doby firmy platily měsíčně zálohy na daň).
Daňové úlevy
Obecně je smyslem daňových úlev podpořit firmy podnikající v oblastech, kde na tom má stát největší zájem. Jde například o obory, s nimiž si Malajsie spojuje svou transformaci ve „znalostní společnost" (knowledge-based), ale řada pobídek a úlev je nabízena u projektů v měně rozvinutých oblastech země, jako je například východní pobřeží nebo státy Sabah a Sarawak na Borneu.
- Společnosti s tzv. pionýrským statutem
Statut pro účely daňových zákonů přísluší společnostem, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Společnosti s pionýrským statutem mohou po dobu pěti let od zahájení výroby uplatňovat snížení daňového základu o 70 %. Z daňově osvobozených příjmů lze navíc vyplácet nezdanitelné dividendy. Od roku 2004 navíc tyto společnosti mohou požádat před uplynutím pěti let o daňové úlevy na reinvestovaní příjmů.
- Investiční daňové úlevy
Tyto úlevy se vztahují opět na společnosti, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Jde v podstatě o alternativu k pionýrskému statutu. Investiční prostředky vložené do podnikání za dobu pěti let od data schválení záměru mohou být ze 60 % postupně odepisovány až do výše 70% ročních příjmů, dokud nebudou plně vyčerpány. Z daňově osvobozeného příjmu lze vyplácet nezdanitelné dividendy.
Daň z pronájmu nemovitostí
Daň z příjmů pocházejících z pronájmu nemovitostí spadá svým charakterem do skupiny kapitálových daní. Zdanitelné příjmy jsou v tomto případě definovány jako příjmy z pronájmu, opcí a poskytnutí jiných práv na nemovitosti v Malajsii. Zároveň této dani podléhají příjmy z podílů ve společnostech, které se zabývají pronájmem nemovitostí (hodnota nemovitostí v majetku těchto společností musí přesahovat 75 % jejich hmotných aktiv).
| Období pronájmu | Společnosti | Fyzické osoby |
|---|---|---|
| v prvních dvou letech | 30 | 30 |
| ve třetím roce | 20 | 20 |
| ve čtvrtém roce | 15 | 15 |
| v pátém roce | 5 | 5 |
| v šestém roce a v následujících letech | 5 | 0 |
Od roku 1997 podléhají příjmy fyzických osob z pronájmu nemovitostí zvláštním sazbám, pokud tyto osoby nejsou občany Malajsie nebo zde nemají trvalý pobyt. V prvních pěti letech odvádějí 30 % příjmů a v následujících letech 5 %.
Daň z kapitálového zisku při prodeji nemovitosti
K 1. dubnu 2007 byla daň zrušena. Dosud místní obyvatelé platili z kapitálového zisku 30% při prodeji během 2 roků a později do šesti roků 5%, cizinci platili při prodeji do 5 roků 30% a poté 5%.
Daň ze služeb
Daňovým základem je v tomto případě poplatek za jakoukoliv zdanitelnou službu poskytnutou plátcem daně. Daň ze služeb se vyměřuje z ceny a činí 6 % (zvýšena 1.1.2011 z 5 %). Nařízení vlády o dani ze služeb taxativně vymezuje, kdo je plátcem této daně. V zásadě jde o hotely, restaurace, bary, kavárny, advokátní kanceláře, účetní poradce atd. V závislosti na oboru podnikání jsou poplatníky společnosti nebo podnikatelé, jejichž roční příjem přesáhne určitou hranici, která je stanovená na 150 000 nebo 300 000 ringgitů.
Prodejní daň
Daň z prodejů je při opakujících se transakcích uvalena pouze na jedné úrovni a vztahuje se na určité druhy zboží vyrobeného v Malajsii a na podobné druhy dováženého zboží. Bezcelní zóny na ostrovech Labuan, Langkawi, Tioman a prodejní sklady licencovaných výrobců nespadají do předmětu prodejní daně. Svým charakterem patří mezi spotřební daně a odpovědnost za její výběr má prodejce, který ji vyměřuje, vybírá a odvádí při prodeji zboží zákazníkovi. U dováženého zboží se daň odvádí v okamžiku propuštění do vnitřního oběhu na celnici. Zboží je přitom oceňováno podle zásad a pravidel Světové obchodní organizace.
Daňové sazby jsou vždy vztaženy k hodnotě zboží. Zvláštní sazby jsou uvaleny na určité druhy nafty. Ostatní sazby jsou uvedeny v následujícím přehledu.
| Druh zboží | Sazba (%) |
|---|---|
| Ovoce, určité potraviny, dřevo a stavební materiály | 5 |
| Cigarety a tabák | 25 |
| Alkohol | 20 |
| Ostatní druhy zboží (mimo naftu a osvobozené zboží) | 10 |
Zdanění podléhá zboží vyrobené v Malajsii a veškeré dovezené zboží, které není osvobozeno zvláštním výnosem ministerstva financí. Osvobození se vztahuje na všechny druhy vyváženého zboží a dále na:
- živá zvířata, ryby, maso, mléko, vejce, zeleninu, chléb, atd.
- na zdravotní a učební pomůcky, sportovní potřeby, knihy, atd.
- fotografické vybavení a filmy
- motocykly s obsahem motoru do 201 cm3, jízdní kola a náhradní díly
- strojní zařízení pro textilní průmysl, typografický průmysl, papírenství, stavebnictví, kovoobráběcí stroje, atd.
- přírodní suroviny včetně kakaových bobů, kaučuku
- minerály a chemikálie
- letadla, vrtulníky, lodě
Kolkovné (Stamp Duty)
Součástí malajsijského daňového systému jsou poplatky za potvrzení dokumentů vystavených pro účely majetkových transakcí. Určité dokumenty (nástroje) podléhají tomuto druhu zdanění, nicméně pokud je možné danou transakci provést bez zdanitelného nástroje, kolkovné se neplatí. Zdanitelné nástroje však musí být opatřeny kolkem do 30 dnů od jejich vystavení.
| Hodnota/částka transakce v RM | Sazba | Kolkovné |
|---|---|---|
| do 100 000 | 1 RM za každých 100 RM | 1 000 |
| 100 000 – 500 000 | 2 RM za každých 100 RM | 8 000 |
| nad 500 000 | 3 RM za každých 100 RM | 9 000 |
V případě převodu akcií a obchodovatelných cenných papírů činí výše kolkovného 3 RM za každých 1.000 RM, přičemž hodnotu transakce stanoví Kolkový úřad na základě 4 kritérií: výnosnosti cenného papíru (price earnings ratio), hodnoty čistých hmotných aktiv, odhadu prodejní ceny a na základě jmenovité hodnoty. Za základ pro výpočet kolkovného se vždy bere nejvyšší hodnota.
Osvobození od kolkovného podléhají transakce mezi holdingovými společnostmi, transakce spojené s kapitalizací pohledávek, emise akcií prostřednictvím burzy schválené Komisí pro cenné papíry, atd.
Od kolkovného budou osvobozeny akvizice a spojování firem a to až do 31.12.2010 (toto opatření zavedené v r. 2006 mělo ukončit platnost na konci r. 2007).
Daňová opatření zveřejněná při představení státního rozpočtu na rok 2009
Podniková sféra ocení zejména daňové úlevy: zrychlení odpisů za nákup ICT a zabezpečovací techniky ze dvou na jeden rok, firmy rizikového kapitálu získají daňové prázdniny na 5 let, pokud investují minimálně 30% vlastního kapitálu do rozjezdu firmy, malé a střední firmy budou moci odepsat během jednoho roku stroje a zařízení zakoupené v letech 2009 a 2010. Započítávání ztrát firem v holdingu bude zvýšeno z 50 na 70%, náklady v souvislosti s náborem nové pracovní síly budou odčitatelnou položkou, limit odčitatelných položek na charitu byl zvýšen ze 7 na 10%. Od roku 2009 začalo platit již dříve avizované snížení daně ze zisku firem ve výši 25%.
Spotřební daň u cigaret se zvedla o 0,03 RM na 0,18 RM za kus, celkem zvýšení o 0,60 RM na krabičku. Přes očekávání nebyla zvýšena spotřební daň u alkoholu.
Pro zahraniční firmy budou od roku 2009 zavedeny pobídky v souvislosti s registrací zahraničních firem na místní burze, srážková daň při investování do realit v rámci zvláštního fondu Real Estate Investment Trust byla snížena z 20 na 10% (u nerezidentních osob z 15 na 10%).
Zavedení nové srážkové daně ve výši 10% se týká nerezidentních osob a jejich „ostatních příjmů", kam spadá odměna za zprostředkování, garanční odměna vyplácená ředitelům aj.
Prohloubení liberalizace obchodu přináší kromě již uvedených snížení cel u vybraných potravin a zařízení pro domácnosti: zrušení dosud vyžadovaných povolení při dovozu jeřábů pro přístavy a snížení dovozních cel z 20 na 5%, odstranění dovozních cel a prodejní daně u fotovoltaických systémů, vysoce efektivních motorů a izolačních materiálů. Posledně jmenované opatření podporuje úspory energií, stejně jako odstranění prodejní daně u solárních systémů, energeticky účinných spotřebních výrobků jako jsou ledničky, klimatizace, osvětlení, větráky a televizory z místní provenience a odstranění celého dovozního cla a poloviny spotřební daně u nových hybridních automobilů do 2000 ccm (týká se jen vozů Honda a Toyota). Dále byla snížena cla u textilu, skla a průmyslových výrobků z polymerů.
Daňová opatření v souvislosti s globální finanční a hospodářskou krizí
Místopředseda vlády a ministr financí zveřejnil 10.3.2009 plán na překonání hospodářské krize v zemi, který zahrnuje řadu daňových opatření v následujících oblastech:
- Zvýšení zaměstnanosti - Nové daňové pobídky jsou připraveny pro zaměstnavatele, kteří přijmou propuštěné pracovníky a to formou odčitatelných položek v dvojnásobné výši vynaložených prostředků na zaměstnání propuštěných pracovníků.
- Snížení nákladů obyvatelstva - propuštěným byly zvýšeny daňové odčitatelné položky z 6 na 10 tis. RM, u půjček na bytové projekty bude umožněn roční odklad splátek a úleva na úrocích po dobu 3 let.
- Podpora podnikatelů - odvody zaměstnavatelů za pracovníky do fondu na rozvoj lidských zdrojů byly sníženy na polovinu (na 0,5%) na 2 roky a v textilním a elektrotechnickém průmyslu úplně zrušeny na 6 měsíců, do konce roku 2010 platí zrychlené odpisy u nových strojů a zařízení a firmy mohou ztráty maximálně do výše 100 tis. RM převést do příštího roku.
Internetové odkazy:
- www.bnm.gov.my– Centrální banka Malajsie
- www.pmo.gov.my– Úřad předsedy vlády
- www.treasury.gov.my Ministerstvo financí Malajsie
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
