- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Hospodářský úspěch Malajsie v 90. letech by nebyl myslitelný bez obrovského přílivu zahraničních investic a následné globální expanze malajsijských vývozů. Zahraniční investoři prakticky změnili strukturu průmyslu a vývozů, které byly do té doby převážně tvořeny přírodními surovinami. Přítomnost zahraničních investorů pozvedla technologickou úroveň země a přispěla k rozvoji infrastruktury. Malajsijská vláda si je těchto skutečností vědoma a pokračuje v politice podpory zahraničních investorů. V současnosti tak činí s vědomím drtivé konkurence Číny, která se díky nižším nákladům na pracovní sílu stala pro manuálně náročnější výrobu atraktivnější.
Při udělování investičních pobídek musejí investoři předložit navrhované projekty nejprve „Malaysian Industrial Development Agency“ (MIDA), která posoudí, zda jsou v souladu s „Industrial Master Plan“ (IMP) a s vládní sociální politikou. Podmínky podpory investic obsahuje „Promotion of Investment Act“ z roku 1986 a „Industrial Coordination Act“ z roku 1975. Souhlas s udělením investičních pobídek zahraničnímu investorovi závisí na rozsahu investice, kapitálové/pracovní náročnosti, na tom zda se účastní i domácí subjekt, na typu financování (z domácích nebo zahraničních zdrojů), možnosti existující a plánované infrastruktury podpořit záměry projektu a existence domácího nebo zahraničního trhu pro finální výrobek.
Vláda nabízí zahraničním i domácím investorům celou řadu pobídek a úlev. Hlavní z nich obsahuje „Promotion of Investments Act“ z r. 1986 a „Income Tax Act“ z r. 1967. Z investičních projektů ve východní části Malajsie odvádí společnosti pouze 15 % daň ze statutárního příjmu po dobu pěti let. Dividendy, které jsou placeny z tohoto příjmu akcionářům, jsou osvobozeny od daně. Firmy v západní části Malajsie mohou během pěti let po schválení projektu odepsat 60 % kapitálových investic do nákladů až do výše 70 % příjmu, dokud je nevyčerpají. Další pobídky v oblasti daní (např. pionýrský projekt) jsou popsány v kapitole 5.5.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Malajsie v souvislosti s globální finanční a hospodářskou krizí pocítila v roce 2009 extrémní pokles přílivu přímých zahraničních investic. Dosáhly jen objemu 5 mld. RM, což představuje propad o 80 % oproti předchozímu roku. V r. 2010 se díky ekonomickému oživení světové ekonomiky podařilo trend zvrátit a byl zaznamenány přímé (čisté) investice do Malajsie ve výši 27,6 mld. RM (nárůst na více než pětinásobek), což představuje 3,7 % HNP. Současně investice malaj. firem do zahraničí činily 42,6 mld. RM (v roce 2009 dokonce 27,9 mld. RM).
Čistý příliv portfoliových investic dosáhl v roce 2010 rekordního objemu 44,9 mld. RM (v r. 2009 pokles -1,7 mld. RM), Odliv ostatních investic činil -51,1 mld. RM (jen odliv privátních investic v kategorii "ostatní" dosáhl -51,4 mld. RM). Výsledkem je záporné saldo finančního účtu platební bilance ve výši -21,9 mld. RM/7,1 mld. USD. PZI v Malajsii jsou diverzifikovány do řady odvětví, do zpracovatelského průmyslu jich směřuje 60,2 %, do služeb 30,2 %, do těžby ropy a zemního plynu 8,9 %. Pokud jde o zpracovatelský průmysl, převažuje elektrický a elektrotechnický průmysl, a rovněž do solárního průmyslu.
Malajsie zůstává v rámci regionu atraktivní lokalitou pro zahraniční investory. V rámci ASEANu je podle údajů World Investment Report 2008 na 3. místě podle přílivu PZI v roce 2007 za Singapurem a Thajskem s 8,4 mld. USD (schválené projekty státní organizací MIDA dosáhly výše 12,8 mld. USD), současně však odliv PZI z Malajsie dosáhl výše 10,9 mld. USD. Podle indexu investiční důležitosti za rok 2007 připravovaného ratingovou organizací A.T. Kearney´s se Malajsie umístila na 16. místě na světě z 25 zemí s největší atraktivností pro investory.
Podle údajů MIDA (liší se od statistik centrální banky) byly v roce 2010 schváleny projekty PZI v objemu 29,1 mld. RM/9,4 mld. USD.
Z celkového počtu 919 schválených investičních projektů se zahraniční účastí do výrobního sektoru v roce 2008 v objemu 46,1 mld. RM bylo 548 nových projektů v hodnotě 34,2 mld. RM, dalších 371 projektů v hodnotě 11,9 mld. RM se týkalo rozšíření a diverzifikace dříve schválených aktivit. PZI se na celkových malajsijských investicích do výroby podílely 73%. PZI ve výrobním sektoru směřovaly zejména do produkce kovových výrobků (44%), elektrotechnického a elektronického průmyslu (37%), ropného průmyslu vč. petrochemie (3%), chemického průmyslu (3%) a potravinářského průmyslu (2%).
Sektor služeb absorboval PZI v objemu 3,4 mld. RM a z nejdůležitějších sektorů služeb je možno jmenovat vytváření regionálních center, podpůrné služby a mediální firmy s MSC statutem.
Hlavní zdroje zahraničních investic
Z teritoriálního hlediska se v roce 2008 na prvním místě podle schválených projektů ve výrobním sektoru umístila Austrálie s 28%, na druhém místě jsou USA s 19% a na dalších místech Japonsko (13%), Německo (10%), Španělsko (9%) a Singapur (4%). Státy EU celkem investovaly 26% PZI do výrobních sektorů.
Podle kumulovaných PZI za období 2001 - 2008 jsou na prvním místě USA (28,7 mld. RM), následuje Japonsko (26,4 mld. RM), Německo (21,4 mld. RM), Singapur (15,8 mld. RM).
| Země | 2008 | Země | 2011 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Zahraniční investice (mil. RM) | Počet projektů | Zahraniční investice (mil. RM) | Počet projektů | ||
| Austrálie | 13105,8 | 20 | Japonsko | 10100 | |
| USA | 8669,0 | 22 | Korea | 5100 | |
| Japonsko | 5594,9 | 63 | USA | 2500 | |
| Německo | 4438,3 | 19 | Singapur | 2400 | |
| Španělsko | 4156,2 | 1 | Saudská Arábie | 2100 | |
| Singapur | 2004,3 | 112 | Německo | 1900 | |
| Nizozemsko | 1795,7 | 19 | Thaiwan | 1300 | |
| British Virgin Islands | 1230,4 | 6 | Nizozemsko | 1200 | |
| Taiwan | 911,6 | 82 | Čína | 1100 | |
| Švýcarsko | 873,2 | 8 | Indonésie | 700 | |
Zdroj: Malaysian Industrial Development Authority
9.3. České investice v teritoriu
Obchodní firma AVAS Export Import má v Malajsii reprezentační kancelář a je zde činná od r. 2004. Firma se zabývá vývozem stavebních materiálů a dalších komodit, v dovozu realizuje dodávky palmového oleje a jeho výrobků a v poslední době se zaměřuje i na produkty z oblasti nanotechnologií.
Dne 24.11.2006 byla v Kuale Lumpur zahájena činnost pobočky české firmy STROM Telecom (nyní Sitronics Telecom Solutions) s působností pro celou oblast Jihovýchodní Asie, která však svoji činnost na přelomu roků 2007/08 ukončila.
Další českou investicí v Malajsii je regionální kancelář firmy Optaglio. Kancelář otevřela v roce 2006 česká pobočka britské mateřské firmy se sídlem v Řeži u Prahy. Firma se zabývá dodávkami optoelektroniky a s tím souvisejících řešení.
Spolchemie Ústí nad Labem založila v Malajsii svoji dceřinou firmu a společný podnik se zahraničním partnerem s cílem realizovat investici v oblasti výroby pryskyřice.
Od roku 2006 působí na území Malajsie se svojí pobočkou sdružení českých a zahraničních firem CPE (TechStore), které zde poskytuje služby a dodávky bezpečnostních systémů. Firma má statut MSC umožňující čerpat místní investiční a daňové pobídky.
V současné době další dvě české firmy seriózně zvažují otevřít vlastní kancelář v Malajsii, jedna se orientuje na zemědělské a potravinářské technologie a druhá na projektové inženýrství.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
K velmi perspektivním odvětvím pro zahraniční investory i nadále patří ropný průmysl, o čemž svědčí přírůstky v počtu nových ložisek ropy objevených v malajsijských pobřežních vodách v posledních letech a následný zvýšený příliv zahraničních investic do těžby ropy a zemního plynu.
Malajsie se dívá na střední a východní Evropu jako na nenasycený trh z hlediska ICT a malajsijské firmy mají zájem o navázání spolupráce s firmami ze střední a východní Evropy. Vzhledem k rozsáhlé podpoře sektoru ICT ze strany malajsijské vlády roste atraktivita tohoto odvětví z hlediska možných investic. Příliv investic do ICT pokračuje, mění se však struktura přímých zahraničních investic ve prospěch služeb souvisejících s ICT. Malajsie dnes těží z dlouhodobé podpory tohoto odvětví, díky níž se může pochlubit vyspělou infrastrukturou a dostatkem kvalifikované pracovní síly. Navíc je strategicky situována v regionu, který je z pohledu nasycenosti trhu mnohem perspektivnější než západní Evropa a Severní Amerika. České firmy při investování do ICT mohou při splnění podmínek očekávat přiznání statutu MSC, který umožňuje čerpat investiční pobídky.
Malajsijská vláda obecně podporuje nové technologie a obory s vyšší přidanou hodnotou. Opatření na rozvoj biotechnologií v Malajsii s národním programem podpory tohoto oboru jsou toho svědkem. České firmy z oboru by mohly využít svých zkušeností, malajsijských pobídek a výhod v podobě nižších provozních nákladů a dostupnosti tropického biologického materiálu ke své expanzi v regionu a teritoriální diverzifikaci aktivit.
Mezi další perspektivní obory z hlediska českých zájmů patří nanotechnologie, letecká technika a energetika, zejména malé vodní elektrárny. Obrovské možnosti skýtá v červenci 2009 přijatá Národní strategie rozvoje zelených technologií v Malajsii.
Další perspektivní odvětví pro investování v Malajsii s možností získat státní pobídky jsou uvedeny v kapitole 4.3. (viz priority IMP3).
Z hlediska privatizačních programů neskýtá Malajsie v nejbližší budoucnosti mnoho příležitostí. Vláda v současnosti usiluje o zefektivnění hospodaření firem, v nichž má majetkový podíl tak, aby z nich vytvořila zdroj příjmů do státního rozpočtu. Prozatím však neplánuje jejich privatizaci. Tyto firmy se naopak zaměřují na investiční příležitosti v zahraničí. Nejvýrazněji se v tomto směru zatím prosazovala státem vlastněná petrolejářská společnost Petronas, z níž se stal globální hráč v oboru. V poslední době podniká stejné kroky i Telekom Malaysia.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Malajsie se těší dlouhodobému zájmu zahraničních investorů, kteří oceňují zejména politickou stabilitu země a její hospodářský rozvoj. V roce 2003 Malajsie zvládla odchod premiéra Mahathira, který působil ve funkci 22 let. Nový premiér Abdullah Ahmad Badawi přivedl vládní koalici v březnu 2004 k historickému volebnímu výsledku, který se mu ve stejné míře nepodařilo zopakovat ve volbách v březnu 2008, ale koalice má stále většinu v parlamentu. V dubnu 2009 se stal novým premiérem dosavadní místopředseda vlády Najib. Z hlediska politického rizika investování by Malajsie měla být i nadále stabilní a atraktivní. Navíc Malajsie se staví na mezinárodním kolbišti do pozice lídra v regionu.
Z hospodářského hlediska výsledky za uplynulé roky s růstem ekonomiky okolo 6 % podporují atraktivitu země pokud se týká investování. Místní měna po přechodu na plovoucí kurz posílila (zejména vůči USD) a tento trend stále pokračuje. Investoři tak mohou očekávat další zhodnocení svých investic v Malajsii. Tento proces pokračuje i poté, co se Malajsie v roce 2010 velmi pozoruhodně vyrovnala s důsledky globální finanční krize.
Internetové odkazy:
- www.mida.gov.my - vládní agentura na podporu investic budoucna
- www.iproperty.com.my - portál pro vyhledávání nemovitostí v Malajsii
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
