- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána dne 8. 3. 1996 v Kuala Lumpur a v platnost vstoupila dne 9. 3. 1998.
Dohoda o ochraně a podpoře investic, jejíž podpis se uskutečnil v průběhu návštěvy předsedy vlády ČR Václava Klause v Malajsii dne 9. září 1996, vstoupila v platnost dne 3. 12. 1998.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
| Vývoz | Dovoz | Obrat | Saldo | |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | 4.197 | 21.527 | 25.724 | -17.330 |
| 1994 | 5.397 | 29.648 | 35.045 | -24.251 |
| 1995 | 11.915 | 47.004 | 58.919 | -35.089 |
| 1996 | 13.033 | 67.891 | 80.924 | -54.858 |
| 1997 | 6.588 | 74.342 | 80.930 | -67.754 |
| 1998 | 5.839 | 117.867 | 123.706 | -112.028 |
| 1999 | 10.480 | 120.646 | 131.126 | -110.166 |
| 2000 | 35.498 | 166.055 | 201.553 | -130.557 |
| 2001 | 34.341 | 317.823 | 352.164 | -283.482 |
| 2002 | 51.721 | 464.988 | 516.709 | -413.267 |
| 2003 | 29.730 | 646.761 | 676.491 | -617.031 |
| 2004 | 40.636 | 565.179 | 605.815 | -524.543 |
| 2005 | 59.160 | 485.080 | 544.240 | -425.920 |
| 2006 | 54.851 | 638.674 | 693.525 | -583.823 |
| 2007 | 63.779 | 862.163 | 925.942 | -798.384 |
| 2008 | 98.057 | 900.476 | 998.524 | -802.410 |
| 2009 | 57.121 | 742.293 | 799.414 | -685.172 |
| 2010 | 95.004 | 937.826 | 1 032.830 | -842.822 |
| 2011 | 107.382 | 1.262.105 | 1.369.487 | -1.154.723 |
Zdroj: statistika MPO ČR
Obchodní výměna nadále probíhala s výrazným záporným obchodním saldem (-1,15 mld. USD) v neprospěch ČR. Nepříznivá bilance související především s dovozem dílů a součástek pro montáž a výrobu počítačů na území ČR a s přetrvávajícími překážkami vstupu firem na malajsijský trh (v důsledku nichž není zatím Malajsie na rozdíl od liberálnějšího Singapuru v takové míře využívána jako regionální distribuční centrum pro reexport do okolních států ASEANu) pokračovala, ale tříciferný český export do Malajsie za r. 2011 (107.382) překonal do té doby rekordní údaj z r. 2008 (v r. 2008 dodávka speciální techniky) a je nejvyšším od r. 1993. V r. 2011 vykázal obrat zahraničního obchodu ČR s Malajsií 32,6% růst z 1,03 mld. USD v r. 2010 na více než 1,37 mld. USD v r. 2011. Vývoz v tomto období vzrostl o 13 % (2010: 95 mil. USD, 2011: 107,4 mil. USD), dovoz vzrostl o 34,6 % (2010: 937.826 mil. USD, 2011: 1.262.105 mil. USD). Podle podílu na celkovém objemu zahraničního obchodu ČR zaujímal obchod s Malajsií v roce 2010 30. místo z hlediska obratu, 24. místo v dovozu a 56. místo ve vývozu.
Malajsie se řadí spolu s ČLR, Japonskem a Koreou k největším obchodním partnerům v Asii. V ASEANu je Malajsie pro ČR 2. největším obchodním partnerem (po Thajsku; z hlediska obratu) a 3. největším exportním partnerem (po reexportně zaměřeném Singapuru a Thajsku; z hlediska vývozu),. Podobně přední postavení jakožto jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů v ASEANu i v Asii má Malajsie ve vztahu k EU 27 jako celku (Malajsie je po Singapuru 2. největším obchodním partnerem v ASEANu, 6. v Asii a 24. na světě pro EU). Také Česká republika patří z pohledu Malajsie k významným obchodním partnerům v regionu střední Evropy, kdy zaujímá podle obchodního obratu druhé místo dle malajsijských statistik za Polskem. Maďarsko a SR jsou až za ČR. ČR je v rámci OECD 20. největším obchodním partnerem Malajsie podle stejného zdroje informací (údaje za rok 2010).
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Mezi hlavní vývozní komodity ČR do Malajsie patří: telekomunikační zařízení, chemické výrobky, papír a lepenka, pneumatiky, nábytek, elektrické přístroje, upravený křemík pro elektroniku, předměty z plastů, měřící a optické přístroje, kovové výrobky a ocelové konstrukce a dopravní prostředky (nákladní vozy a v uplynulých letech i osobní vozy), antibiotika, hračky.
V dovozu z Malajsie do ČR tradičně vedou elektrická a elektronická zařízení a přístroje (procesory a řídící jednotky), radiotechnika, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (zejména paměťové jednotky), telekomunikační zařízení, surový kaučuk, měřící přístroje, obuv a oděvy, nábytek, chemikálie a výrobky z plastů a pryže (např. chirurgické rukavice).
|
Kód zboží / SITC/ | Název položky | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 3.087 | 105 | 326 | 1.555 | 7.090 |
| 1 | Nápoje a tabák | 5 | 44 | 44 | 0 | 1 |
| 2 | Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv | 1.061 | 742 | 1.840 | 412 | 284 |
| 3 | Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály | 219 | 371 | 295 | 480 | 407 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 0 | 0 | 0 | - | 2 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. | 9.130 | 13.255 | 17.108 | 22.285 | 29.977 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu | 17.550 | 21.000 | 13.920 | 17.872 | 24.247 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 20.351 | 43.975 | 18.028 | 41.704 | 34.465 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 12.506 | 16.924 | 6.263 | 10.015 | 11.131 |
| 9 | Komodity a předměty obchodu, j.n. | 18 | ||||
| Celkem vývoz | 63.909 | 96.416 | 57.824 | 94.323 | 107.622 |
Zdroj: Český statistický úřad
|
Kód zboží /SITC/ | Název položky | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 1.081 | 1.327 | 1.976 | 1.764 | 1.447 |
| 1 | Nápoje a tabák | 7 | 21 | 117 | 66 | 17 |
| 2 | Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv | 54.483 | 73.647 | 33.096 | 75.901 | 109.344 |
| 3 | Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály | 15 | 22 | 29 | 29 | 7 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 1.114 | 690 | 697 | 361 | 639 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. | 11.958 | 7.939 | 4.117 | 6.811 | 13.457 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu | 32.587 | 31.419 | 28.835 | 39.238 | 48.359 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 720.173 | 745.585 | 623.155 | 757.747 | 1.018.045 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 50.477 | 25,8 | 59.338 | 61.224 | 72.498 |
| 9 | Ostatní komodity a předměty obchodu | - | - | - | - | - |
| Celkem dovoz | 871.895 | 929.466 | 751.360 | 943.141 | 1.263.813 | |
|
|
||||||
| Celkem obchodní obrat | 935.804 | 1.025.882 | 809.184 | 1.037.464 | 1.371.435 |
Zdroj: Český statistický úřad
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Přestože malajsijský trh ve srovnání se sousedy jako je Indonésie nebo Thajsko není tak velký (malajsijská populace má 28,3 mil.), každoročně vzrůstá význam malajsijských reexportů do států ASEAN.
Mezi perspektivní odvětví pro české exportéry patří:
- technologie pro ochranu životního prostředí (spalovny a kogenerační jednotky s využitím biomasy)
- management vodního hospodářství (čističky a úpravny vody)
- energetická zařízení (vodní i parní energetika, zařízení využívající obnovitelné zdroje - zejména malé vodní elektrárny, zařízení pro přenos energie, rozvaděče apod.)
- dopravní systémy (produktovody, stavba a rekonstrukce železnic, tramvaje)
- obranná technika a systémy vč. elektrotechnických
- ICT a software
- těžební technika (nové technologie a bezpečnostní zařízení)
- chemický a petrochemický průmysl (výrobky i technologie)
- strojírenská a elektrotechnická výroba vč. letecké a automobilové techniky a dílů
- zdravotnická technika a farmaceutické výrobky
- biotechnologie, nanotechnologie
- zemědělská technika a technologie
- potravinářský sektor (výrobky i technologie)
- skleněné výrobky a sklářské technologie
Malajsijská vláda schválila v květnu 2009 Národní strategii rozvoje zelených technologií a založila v témže roce nové ministerstvo energetiky, zelených technologií a vody. Nové institucionální uspořádání a vyčleněné prostředky dávají další příležitosti pro uplatnění českých technologií na ochranu životního prostředí na malajsijském trhu. Jako mimořádně perspektivní z hlediska se v tomto směru jeví české environmentální technologie a ekologické produkty. České environmentální technologie byly v roce 2011 poprvé představeny na druhém ročníku prestižního veletrhu IGEM ve dnech 7. až 10. září 2011. Veletrh má každoročně přímou podporu malajsijské vlády a úřadu premiéra.
Ve všech uvedených profilech mají české firmy potenciální šanci uspět, pokud předloží konkurenceschopné nabídky, zvolí vhodnou marketingovou strategii a získají kontakty. Z oborů je zvláště zajímavá obnovitelná energetika, odpadové hospodářství jak pevný tak kapalný odpad (ČOV, spalovny apod.), včetně softwaru, zelené dopravní systémy, zelené zemědělské technologie, věda a výzkum mj. v oblasti materiálu, prodlužování jeho životnosti, úspory el. energie, biotechnologie apod. Spektrum je ve vztahu k Malajsii poměrně široké. Zvláštní pozornost byla v r. 2011 v rámci společné prezentace EU (které se letos ČR zúčastní) věnována středním a malým podnikům, dosud bez přítomnosti na trhu Malajsie.
Další náměty pro rozvoj spolupráce vč. obchodní lze najít v oborech v kapitole 4.3. (Industrial Master Plan 3).
České firmy a instituce mají co nabízet a o jejich výrobky je zájem, což dokládá pořádání Českých technologických dnů v Malajsii v dubnu 2009 se zaměřením na biotechnologie a vesmírnou techniku. Ze semináře a matchmakingu vyplynulo několik společných témat ke spolupráci, která přijela malajsijská polostátní instituce BiotechCorp projednat v srpnu 2009 do Prahy. Obdobně malaj. parteři z univerzity UTM jednali v ČR v květnu 2009 o spolupráci v oblasti nanotechnologií; úvodní jednání proběhla v listopadu 2008 na veletrhu Nanotech Malaysia v Kuala Lumpur a rozhovory v ČR se již týkaly konkrétních preparátů a technologií. Zájem o spolupráci v leteckém průmyslu potvrdila jednání OEÚ ZÚ a regionální kanceláře CzechInvestu v Kuala Lumpur v červnu 2009. V průběhu roku 2009 proběhla úspěšná jednání o dodávkách zemědělských technologií, pokračují jednání o dodávce dopravního systému či kompresorů pro petrochemický průmysl. V roce 2010,2011 ačásti roku 2012 převažovaly akvizice v oblasti civilní ochrany, obrany, chemického průmyslu, zdravotní techniky, „zelené“ energetiky a zemědělství. Příslušná jednání, stejně jako současný dynamický rozvoj a profil Malajsie dokazují zájem Malajsie zejména o pokrokové obory s přidanou hodnotou. Proto se v r. 2012 připravují opět české technologické dny, tentokrát vyprofilované na letectví. V r. 2012 proběhne také česká účast na veletrhu obranných technologií (DSA) a na zdravotnickou techniku zaměřeném SE Asian HealthCare show (duben 2012).
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Od r. 2006 působí v Malajsii firma CPE, která je společenstvím českých a zahraničních firem dodávajících zabezpečovací techniku a systémy do Malajsie. V Kuala Lumpur má svou kancelář česká firma AVAS (vývoz-dovoz); firma STROM Telekom (nyní Sitronics Telecom Solutions) svou kancelář v teritoriu uzavřela na přelomu roku 2007/2008. Ekonomická krize rovněž donutila přerušit činnost česko-britskou firmu Optaglio (Optaglio s.r.o. Řež) a dceřinou firmu Spolchemie Ústí n. Lab a její investiční projekt na severu Malajsie. V r. 2011 svoje regionální zastoupení (pro JV Asie) v Malajsii otevřel český výrobce bezpečnostního softwaru Trustport a česká firma z oblasti zdravotnické techniky.
V žebříčku největších exportérů do teritoria vedou firmy dodávající chemikálie, nábytek, automobily, elektrotechnická zařízení, strojírenskou techniku a sklo. V dovozu dominují nadnárodní firmy, které v ČR montují počítače, mj. z malajsijských součástek.
Pokud však jde o povědomí o českých značkách, jsou nejdůležitějšími obchodními značkami křišťál Bohemia a osobní automobily Škoda nebo pneumatiky Barum.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Malajsijští podnikatelé, kteří se obracejí na ZÚ Kuala Lumpur s žádostmi o kontakty a zprostředkování obchodní spolupráce, často nemají přesnou představu o výrobcích, které by chtěli z ČR dovážet a často projevují zájem spíše o investice v Malajsii a zakládání JV než o přímý klasický export z ČR. Nicméně obchodně ekonomický úsek ZÚ Kuala Lumpur se takovým podnikatelům snaží vycházet vstříc a poskytuje jim požadované kontakty a konkrétní poptávky zasílá na portál Businessinfo, Czech Trade aj. V uplynulém období jsme zaznamenali velký zájem o komponenty pro infrastrukturu off shore těžby ropy (potrubí, ventily apod.), pro dopravu, polovodičové aplikace, o české sklo, zemědělské a potravinářské výrobky, (např. licenční výrobu piva), cvičené psy, dveřní zabezpečovací systémy, malou vodní energetiku, vodoměry, stavební ocel, léky, softwarové řešení, stavebně-rekonstrukční práce, vodě odolné stavební materiály a technologie, zařízení pro ochranu ŽP (čističky vod, spalovny), lékařskou techniku, leteckou techniku (UL), malé palné zbraně, munici, kompresory atd. V oblasti informování o potenciálních dodavatelích zboží z České republiky navázal ZÚ Kuala Lumpur spolupráci s místními hospodářskými komorami (zejména EUMCCI) a Federací malajsijských výrobců.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Česká republika Malajsii neposkytuje rozvojovou pomoc a ani ji od Malajsie nepřijímá.
Od 1. 7. 2007 úspěšně probíhá český projekt humanitární pomoci barmským uprchlíkům v Malajsii financovaný z prostředků Ministerstva zahraničních věcí. ČR prostřednictvím nevládní organizace MERCY Malaysia, místní pobočky UNHCR a tchai-wanské nadace Tzu-Chi a dalších NGO financuje činnost mobilní kliniky poskytující nezbytnou prvotní lékařskou péči pro barmské uprchlíky a monitoring zdravotního stavu těchto uprchlických komunit.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Bilance vzájemné výměny služeb a struktura exportu a importu služeb
Sektor služeb představuje široké spektrum aktivit, do kterého spadá například logistika (doprava, skladování a komunikace), finanční a právní služby, pojišťovnictví, realitní a obchodní služby, technické služby (elektřina, plyn, voda), služby v oblasti ekologie, velkoobchod a maloobchod, hotely, restaurace a stavebnictví aj.
Význam pro budoucí rozvoj bilaterálních vztahů dokládají údaje o malajsijském sektoru služeb, který vzrostl v r. 2010 o 6,8 %, na tvorbě HDP se podílel 58 % a zaměstnává 53,4 % pracovně aktivního obyvatelstva (6,3 mil. pracovních míst). Sektor služeb nejvíce přispěl k celkovému růstu (3,9 p. b.). V souhrnu pracovních míst zaujímá největší podíl zejména velkoobchod a maloobchod, hotely a restaurace (2,2 mil. pracovních míst) a vládní služby (1,2 mil. pracovních míst).
Ve velmi skromné vzájemné bilanci služeb mezi ČR a Malajsií zatím výrazně dominují služby z oblasti logistiky, jak dokládá následující tabulka (pozn.: od r. 2007 ČSÚ nezveřejňuje ke službám informace o řadě zemí, vč. Malajsie):
| Položka/období | 2005 | 2006 | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| příjmy | výdaje | saldo | příjmy | výdaje | saldo | |
| Služby celkem | 1,1 | 1,6 | -0,5 | 1,2 | 3,0 | -1,8 |
| Z toho: doprava | 1,0 | 1,4 | -0,4 | 0,9 | 1,8 | -0,9 |
| ostatní služby | 0,04 | 0,2 | -0,2 | 0,2 | 1,1 | -0,9 |
Zdroj: Česká národní banka
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium
Podle dosavadních poznatků ZÚ působí v Malajsii v oblasti služeb zatím tři české firmy poté, co pobočka společnosti STROM Telecom (nyní Sitronics Telecom Solutions) ukončila svoji činnost na přelomu roku 2007/08, stejně jako firma Optaglio v r. 2010 (česká pobočka stejnojmenné anglické firmy založila v Kuala Lumpur v r. 2006 svoji reprezentační kancelář a nabízela řešení systémů na bázi optoelektroniky). První firmou je AVAS Export - Import, která kromě obchodu se stavebními, zemědělskými a civilně ochrannými materiály nabízí i poradenství při rozmanitých aplikacích těchto materiálů. Druhou firmou je CPE, sdružení českých a zahraničních firem, které do Malajsie dodávají služby a zabezpečovací systémy. Třetí firmou, která na trend rozvoje služeb zareagovala, je český výrobce bezpečnostního softwaru Trustport.
Vyhodnocení poptávek po českých službách
V uplynulém období ZÚ zaznamenal zájem místních subjektů například o dodávky pasivních systémů pro sledování letového provozu, které jsou známy pod mezinárodním označením „multilaterace". V roce 2007 byl projeven zájem o softwarové řešení linek tísňového volání (poptávka byla předána standardním postupem doporučeným institucím jako je CzechTrade, Hospodářská komora, SPaD, portál Businessinfo aj.). V průběhu let 2008-2012 mělo několik malajsijských firem zájem o navázání spolupráce v oblasti IT služeb. Jako perspektivní se jeví environmentální služby, týkající se odpadového hospodářství (pevný i kapalný odpad), geoprůzkumy, ekologické poradenství a audity. Zatím ale bohužel v této oblasti (i jiných oblastech jako ICT, stavebnictví, doprava, finanční služby apod.) existují značné překážky při přístupu na malajsijský trh. Tyto překážky jsou v tuto chvíli předmětem jednání o dvojstranné dohodě o volném obchodu mezi EU a Malajsií (FTA) a Dohodě o partnerství a spolupráci (PCA, rovněž na úrovni EU).
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh
V oblasti služeb lze konstatovat, že Malajsie uplatňuje ze všech členů WTO největší omezení, která prakticky znamenají omezení zahraničního vlastnictví a kontroly nad společnostmi v Malajsii. Obecně platí, že zahraniční i místní nevýrobní firmy musí mít partnera z řad etnických Malajců (Bumiputera) s minimálním podílem 30 %. Stručná charakteristika některých systémových překážek vstupu na trh služeb je uvedena v následujícím textu (pozn.: v průběhu roku 2009 došlo k dílčí liberalizaci 27 subsektorů služeb, viz níže, ale jedná se spíše o kosmetickou úpravu než systémové opatření). Na přelomu 2011/2012 bylo liberalizováno dalších 17 subsektorů zahrnujících zdravotnictví, telekomunikace (poskytovatelé aplikačních služeb ASP možnost 100 % zahr. vlastnictví, poskytovatelé síťových služeb a infrastruktury jen 70 %), vzdělání, účetní a daňové služby. K liberalizaci služby v oblasti architektury a engineeringu se chystá další opatření.
Telekomunikace
V oblasti telekomunikací došlo od 1. ledna 2012 k částečné liberalizaci. V případě poskytování aplikačních služeb (ASP) je již přípustné 100 % zahraniční vlastnictví. Postupně, ve fázích se chystá také liberalizace síťového hardwaru (NFP) a služeb (NSP). Jasný a spravedlivý regulační rámec je nezbytný pro vytvoření stejných podmínek pro subjekty, nově vstupující na telekomunikační trh. Jak dlouho bude proces liberalizace probíhat nelze vzhledem k současnému předvolebnímu klání předpovědět. Dále by měla být zrušena ustanovení, týkající se většinové manažerské kontroly nad firmami v rukách etnických Malajců.
Námořní doprava a doprovodné služby
Další rozvoj obchodu se zbožím s Malajsií vyžaduje zvýšení námořní dopravy a všech doprovodných činností. Proto je nutné umožnit evropským firmám, aby mohly zajišťovat aktivity podél celého dodavatelského řetězce. Dosud však přetrvávají podmínky, kdy se zahraničními dopravci je zacházeno diskriminačním způsobem, pokud jde o služby, poskytované v přístavech. Zahraničním firmám by mělo být umožněno zajišťovat doplňkové služby jako je obstarávání karga, skladování, nebo činnost zasilatelských agentur. Pro námořní dopravu a doprovodné služby platí minimální podíl 51% Bumiputera, ale u regionálních kanceláří jsou známy případy 70% vlastnictví zahraničním majitelem. U soukromých ohrazených skladů je umožněno 100% vlastnictví zahraničním subjektem.
Finanční služby
Malajsie omezovala zakládání poboček finančních institucí, ale v roce 2006 po dlouhých letech bylo povoleno otevření 4 poboček stávajícím zahraničním bankám, z toho 2 musí být na venkově. Platí přísné schvalovací procedury a stropy zahraničního vlastnictví, což v souhrnu pro poskytovatele finančních služeb z EU představuje mimořádně velké překážky v přístupu na místní trh. Stropy zahraničního vlastnictví: pojišťovnictví 51% u poboček zahraničních firem a 49% v místních firmách, existující zahraniční banky 100%, nové komerční banky 30%, nové banky islámského bankovnictví 49%, fondy pro zahraniční zákazníky 100%, pro tuzemce 30%.
Právní služby
Existují striktní předpisy na provádění právních služeb; prakticky je může provozovat a právní firmy vlastnit jen místní subjekt, občan nebo rezident s příslušnými zkouškami z právního systému v malajštině/bahasa.Výjimku tvoří federální území Labuan, kde zahraniční právníci mohou poskytovat služby jen zahraničním offshore firmám zde založeným. Existují zvláštní případy, kdy místní právní firma může zaměstnat zahraničního právníka k výkladu nemalajsijského práva. V současné době pod tlakem mezinárodní komunity připravuje malajsijská Asociace právníků dodatek k zákonu o právních službách z r 1976, který umožní vytváření společných podniků v oblasti práva a registraci zahraničních právníků (podle některých poznatků již společné podniky s maximálně 30% podílem zahraničního partnera existují).
Účetnictví a daňové služby
Zahraniční účetní firmy mohou podnikat jen prostřednictvím pobočky. Investice zahraničního subjektu je možná jen prostřednictvím partnerství s místním subjektem nebo s privátní firmou kde zahraniční podíl nesmí překročit 30 %. Pro výkon účetních a daňových služeb je vyžadováno malajsijské občanství nebo trvalý pobyt a studium na místních universitách nebo členství v jedné z 11 zahraničních profesních organizací rámci Commonwealth.Všichni místní účetní, kteří chtějí podnikat v oblasti auditu a daňových služeb musí být registrováni u Malajského institutu účetních než požádají licenci na ministerstvu financí.
Stavebnictví
Malajsie by měla zejména umožnit zakládání zahraničních stavebních firem. V současné době je přístup na trh velmi omezen, kdy je od dodavatelů z EU, kteří mají zájem o založení firmy v místě požadováno, aby si našli místního partnera, který bude vlastnit alespoň 70 % kapitálu ve společném podniku. Pokud zahraniční společnost nemůže nalézt místního partnera, nebo si chce podržet volnost v rozhodování, je po ní požadováno, aby s místními firmami realizovala pouze případ od případu jednotlivé projekty, u kterých je rozsah její účasti omezen a existuje povinnost místních subdodávek. Tyto podmínky jsou kumulativně tak zatěžující, že mohou evropské společnosti odradit od podnikání v Malajsii, a to i například ve společných energetických projektech financovaných z převážně místních zdrojů, i když tyto projekty vyžadují zahraniční zkušenosti.
Životní prostředí
Malajsie by měla umožnit zakládání firem na místním trhu, zejména pokud jde o odpadní vody, řízení likvidace odpadů, obnovu a čištění vody a půdy a ochranu ovzduší a klimatu. V Malajsii již nyní několik zahraničních firem nabízí celou řadu služeb v tomto oboru. Nicméně chybí stabilní právní rámec, který by vyslal pozitivní signál vůči existujícím i potenciálním investorům z EU. Tím by byl umožněn i transfer speciálních technologií a znalostí, které Malajsie bude ve zvýšené míře potřebovat v souvislosti se zaváděním vyšších ekologických standardů. Strop pro zahraniční vlastnictví ve firmě činí u dodávky vody 30 %, u řízeného odpadového hospodářství až 100%, v podnikání v oblasti kontroly znečištění a konzultačních aktivit 30%.
Turismus
Turismus je důležitým sektorem malajsijské ekonomiky. V zájmu dalšího růstu tohoto sektoru by měla Malajsie odstranit 30%ní strop pro zahraniční vlastnictví firem.
Energetika
Zahraniční investice jsou v tomto sektoru omezeny jen na těžbu ropy a plynu a zahraniční firmy se podílí na těžbě jen prostřednictvím kontraktů s národní ropnou společností Petronas. Zahraniční firmy se mohou podílet na omezených sektorech služeb v ropném sektoru buď prostřednictvím partnerství s místní firmou nebo jako kontraktor. Podíl ve firmě nesmí přesáhnout obecný 30%-ní podíl ve firmě.
Distribuce - maloobchodní prodej
U malých a středních prodejen do 2000 m2 platí zákaz podnikání pro cizince. U hypermarketů (nad 5000 m2) a velkoskladů (2000 - 4500 m2) je nutná minimálně 30%- ní účast Bumiputera subjektu. V dubnu 2002 bylo zakázáno zahraničním hypermarketům rozšiřovat svou síť, v lednu 2004 přibyly další zákazy na provozování obchodních sítí pro zahraniční operátory v Kuala Lumpur, Penangu a Johor Bahru na dalších 5 let a o licenci pro otevření hypermarketu v jiných oblastech se muselo žádat 2 roky předem. V té době působilo v Malajsii zhruba 50 prodejen zahraničních hypermarketů. Po nástupu nového ministra pro vnitřní obchod a spotřebitelské záležitosti v dubnu 2004 se situace zlepšila, v následujících dvou letech bylo uděleno více než 200 povolení pro nové prodejny a současně byl předán vládě k projednání nový návrh pravidel pro maloobchod.
Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Liberalizace 27 sektorů služeb - premiér Najib zveřejnil dne 22. dubna 2009 opatření k liberalizaci sektoru služeb. Celkem 27 subsektorů služeb bylo s okamžitou platností liberalizováno, což v praxi znamená zrušení Bumiputera kapitálového podílu ve firmě ve výši 30% (pozn.: Bumiputera - etničtí Malajci a původní obyvatelstvo). Opatření navázalo na první stimulační balíček z listopadu 2008 a klade si za cíl zvýšit příliv zahraničních investic do Malajsie a umocnit export služeb. Liberalizované služby zahrnují následující sektory: počítače a související služby, zdravotnictví a sociální služby, turistika, doprava, sportovní a ostatní rekreační služby, podnikatelské/obchodní služby, pronájem a leasing, podpůrné a pomocné dopravní služby.
Samostatné opatření týkající se liberalizace finančního sektoru bylo zveřejněno 27. dubna 2009. Zahrnuje zvýšení zahraničního podílu z 49% na 70% u investičních bank, islámských bank a pojišťoven (netýká se komerčních bank), poskytnutí větších oprávnění zakládat pobočky na pevnině pro instituce působící s oprávněním Labuan Offshore Financial Services Authority a vydání nových bankovních licencí pro islámské i komerční banky (v r. 2009 byly vydány 2 licence pro zahraniční zájemce vytvořit islámskou banku s minimálním upsaným kapitálem 1 mld.USD, v r. 2009 dvě licence pro zahraniční komerční banky, v r. 2011 další 3 licence pro komerční banky světového významu a v r. 2009 dvě licence pro islámské pojišťovnictví takaful).
Na základě poznatků ZÚ v oblasti služeb české firmy mají největší šance uspět v oboru informačních technologií. Své schopnosti již prokázaly opakovaně, zájem o spolupráci ze strany malajsijských partnerů je evidentní a nade vší pochybnost se jedná o velmi perspektivní odvětví. I nadále bude významné usilovat o uplatnění některých technologických postupů ve stavebnictví a projektech na ochranu životního prostředí (vč. vodního managementu) vzhledem k tomu, že Malajsie bude i nadále pokračovat v rozsáhlém budování objektů technické infrastruktury, při kterém by tyto technologie bylo možno s výhodou využít.
Zatím nevyužitý potenciál pro české firmy spatřuje ZÚ v oblasti aplikace biotechnologií, jejichž urychlený rozvoj patří k prioritám malajsijské vlády v rámci 9. (2006 – 2010) i 10. malajsijského plánu (2011 – 2015). V dubnu 2005 vyhlásila vláda Malajsie tzv. Národní biotechnologickou politiku (NBP), která stanovila základní parametry budoucí podpory tohoto sektoru ze strany státu včetně pobídek pro biotechnologické firmy. V této souvislosti ministr vědy, technologií a inovací identifikoval tři hlavní směry dalšího rozvoje aplikace biotechnologií, a to zejména zemědělství, zdravotnictví a průmysl. Výroba vakcín, antibiotik a biologicky aktivních přípravků ze surovin z deštného pralesa je též potenciálně slibnou oblastí rozvoje. ZÚ připravil v říjnu 2007 ve spolupráci s CzechInvestem, HK ČR, UK Praha a zejména Technologickým centrem Akademie věd seminář v Kuala Lumpur se zaměřením na inovativní projekty v ČR vč. biotechnologií. V rámci Českých technologických dnů ve dnech 8.-10.4.2009 byly prezentovány biotechnologie a vesmírná a letecká technika, konkrétní spolupráce byla projednána v Praze při návštěvě viceprezidentky Biotechcorp. Další perspektiva je v dodávkách ucelených řešení energetických systémů s využitím obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny, solární a fotovoltické jednotky apod.) a ekologických systémů různého zaměření. Součástí studie a projektu mohou být vlastní dodávky energetických zařízení. Perspektivním oborem, který zahrnuje dodávky zboží i poskytované služby, patří nanotechnologie. ZÚ připravil ve spolupráci s TC AV ČR a CzechInvestem seminář o tomto oboru v ČR v rámci veletrhu Nanotechnology Malaysia v listopadu 2009. Z toho vyplynuly přímě vztahy univerzity UTM Johor Bahru s českým dodavatelem technologií na hromadnou výrobu nanovláken.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Na občany naší země se vztahují obdobné podmínky při získávání pracovního povolení jako na ostatní zahraniční pracovníky. Proces vydávání pracovních povolení probíhá ve dvou etapách. Celkem 6 institucí může schválit zaměstnání zahraničního pracovníka (v návaznosti na pracovní aktivity žádající firmy). Jedná se o MIDA (Malaysian Industrial Development Authority), MDeC (Multimedia Development Corporation), PSD (Public Services Department), CBM (Central Bank Malaysia), SC (Security Commission), EC (Expatriate Committee).
Následuje popis dvouetapového schvalovacího procesu v případě EC (u ostatních institucí postup obdobný; MIDA zajišťuje schvalování zejména pro pracovníky, kteří se budou podílet na realizaci projektů PZI nebo špičkových odborníků).
I. Etapa - žádost o povolení zahraničního pracovníka
Žádá malajsijská firma (registrovaná v rejstříku firem Malajsie) u Expatriate Committee. Žádající firma musí splnit následující požadavky: musí splňovat podmínku minimálního splaceného kapitálu (150 tis. RM 100% malajsijská firma, 200 tis. RM společný podnik a 250 tis. RM firma 100% vlastněná zahraničním kapitálem), doložit doporučení instituce monitorující danou pracovní činnost a registrovat pracovní činnosti u monitorující instituce.
Žádost o povolen pracovníka musí zahrnovat tyto dokumenty:
- autorizační dopis žádající firmy
- vyplněný formulář DP10
- průvodní dopis firmy, kde popisuje svoji činnost
- shrnutí úředníka pro pracovní povolení + kopie akademických dokumentů
- výpis z registru firem
- doporučující dopis z monitorující instituce, kam patří: vzdělání - Ministerstvo pro vyšší vzdělání, zdravotnictví - Ministerstvo zdravotnictví, turistika - Ministerstvo turistiky, letectví - Odbor civilního letectví, sport - Rada pro národní sporty, fotbal - Malajsijská fotbalová asociace
- podnikatelská licence od místního úřadu
- u stavebních prací licence Rady pro stavební rozvoj
- licence pro přímý prodej, velkoobchod a restaurace od Ministerstva pro vnitřní obchod
Žádost musí být zaslána na:
Expatriate Committee
Employment Pass Division
Immigration Department of Malaysia (HQ)
Level 3, Block 2G4 (Podium)
Precint 2
Pusat Pentadbiran Kerajaan Persekutuan
62550 Putrajaya
Wilayah Persekutuan
II. Etapa - vydání pracovního povolení
Po souhlasu Expatriate Committee následuje proces vydání pracovního povolení, kdy jsou vyžadovány následující dokumenty:
- autorizační dopis žádající firmy
- vyplněný formulář DP11 s fotografií pracovníka
- kontrakt zaměstnance nebo dopis firmy, že jej přijme
- kopie pasu pracovníka
a další dokumety v případě vyžádání:
- doporučující dopis MIDA nebo jedné z 6 výše uvedených institucí
- výpis z rejstříku firem
- vyjádření pracovníka a kopie jeho kvalifikačních dokumentů
- doporučující dopis předchozího zaměstnavatele
Žádost je zaslána na stejnou adresu viz I. Etapa, pouze se vynechá "Expatriate Committee".
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
