Malajsie: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Kuala Lumpur (Malajsie)

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Přijatá opatření malajsijské vlády i změna v globálním ekonomickém prostředí umožnily Malajsie po skončení ekonomické krize z r. 2009 zaznamenávat v r.2010 a 2011 příznivé ekonomické ukazatele. Malajsie je nadále výrazně otevřená ekonomika a případné výpadky zahraniční poptávky se bezprostředně projeví na růstu exportu, i růstu celkového HDP. Nový ekonomický model i Ekonomická transformační program, představený premiérem Najibem Razakem spolu s dalšími vládními iniciativami (částečná liberalizace řady subrektorů služeb, odbourávání některých dotací) má zlepšit podnikatelské a investiční klima v zemi. Hlavní problém Malajsie z r. 2011, jímž byla zvýšená inflace (přes 3,2 %) se Malajsie snaží na začátku r. 2012 již udržet pod kontrolou (i když vývoj světových cen v kategoriích potraviny a energie je nadále ne zcela předvídatelný). Klíčové pro další vývoj budou předpokládané parlamentní volby. Do jejich konání vláda prosazování závažných rozhodnutí (např. GST viz níže) stále odkládá.

Malajsie studuje (v souvislosti s poklesem příjmů státního rozpočtu, kde je velká závislost na těžbě ropy a plynu) možnost zavést GST (Goods and Services Tax), v tom případě by došlo ke snížení daně placené firmami ze zisku ve výši 25%, protože např. v Singapuru je tato daň na úrovni 17%. V souvislosti s výdaji se hovoří o snižování státních dotací u cen pohonných hmot (ty byly částečně již sníženy), cukru aj. Dotace nebudou zrušeny v plné výši, ale jen na „politicky únosnou úroveň". Na rozdíl od přijatých stimulačních balíčků v letech 2009-2010 v hodnotě 67 mld. RM je současná hospodářská politika Malajsie daleko více konzervativní, mj. s tendencí pomaly snižovat deficit státního rozpočtu na přijatelnou úroveň (na cílových 4,7 % v letošním roce 2012). Vláda si však v rozpočtu stále ponechává rezervu pro případné státní zásahy v případě nepříznivého vývoje.

Státní rozpočet pro příští rok (2012)

7. října 2011 premiér Najib vyhlásil státní rozpočet pro r. 2012. Rozpočet klade nadprůměrný důraz na řešení akutních socio-ekonomických problémů, zejména vyplývajících z růstu cen potravin a paliv. Vláda MYS se rozhodla na tuto situaci reagovat fiskální stimulací směřující přímo obyvatelstvu. Dále jsou v rozpočtu naplánována opatření za účelem oživení podnikatelského prostředí, podpory malých a středních podniků a podpory inovací, dalšího posílení finančního sektoru a přeměny KL v budoucí světové finanční centrum.

Z hlediska ekonomických zájmů ČR jsou ve vyhlášení rozpočtu MYS pro r. 2012 důležitá opatření na podporu mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedná se o liberalizaci a otevření zahraniční participaci řady subsektorů služeb. Po liberalizaci 27 subsektorů služeb v r. 2009 by tak mělo být z hlediska obchodu i zahraničních pracovních sil liberalizováno dalších 17 subsektorů zahrnujících zdravotnictví, telekomunikace (poskytovatelé aplikačních služeb ASP 100 %, poskytovatelé síťových služeb a infrastruktury jen 70 %), vzdělání, účetní a daňové služby. Služby v oblasti architektury a engineeringu mají být dle projevu premiéra 100 % liberalizovány, avšak je k tomu zapotřebí provést legislativní změnu (se zatím neupřesněným údajem, kdy bude příslušný akt vydán). Delegace EU v KL se snaží liberalizaci služeb a naplnění projevu premiéra urychlit v rámci současných jednání o FTA (viz níže).

Kromě výše uvedeného sektoru služeb nový rozpočet z hlediska uplatňování českých ekonomických zájmů klade zvýšený důraz na následující oblasti:

  • Zdravotnictví – dodatečné státní investice mají být zaměřeny na modernizaci nemocnic (včetně největší státní nemocnice KL) a na výstavbu nových nemocnic. Rozpočet počítá se s dalším profilováním Malajsie jako lídra zdravotní turistiky. Rozpočet dále počítá s modernizací klinik v periferních oblastech a s vybudováním sociálně a geograficky dostupných klinik (1Malaysia). Periferním oblastem je věnována mimořádná pozornost a formulován tzv. Program transformace venkova.
  • Úprava vody – rozpočet počítá s vládní investicí do čištění vody v periferních oblastech Sabahu (na Borneu) a pro komunity původního obyvatelstva Orang Asli
  • Rozvoj zemědělství - v důsledku zvýšení cen potravin nový rozpočet počítá s investicemi do modernizace sektoru zemědělství
  • Stavebnictví/bydlení – nový rozpočet počítá s výstavbou nových sociálních bytů.
  • Podpora udržitelného rozvoje – např. bezcelní dovoz hybridních vozů do r. 2013

Rozpočet v současném i příštím roce koreluje s tzv. Novým ekonomickým modelem (NEM), který premiér Najib představil na konci března r. 2010. Ten si klade následující cíle: zvýšení konkurenceschopnosti Malajsie, udržitelný růst bez marginalizace nejchudších vrstev obyvatelstva, oživení pobídek přímých investic a to domácích i ze zahraničí, růst role privátního sektoru pro rozvoj ekonomiky, podporu sektoru služeb, inovací a změnu technologií k progresivnějším (nejvyšší prioritou jsou zelené technologie),  příliv zahraničních talentů a odborníků i místních specialistů působících v zahraničí, omezení pozitivních akčních strategií (do určité míry se rýsuje možnost jistého omezení Bumiputera výsad). Cíle nejen tohoto modelu, ale i dalších souvisejících iniciativ (Ekonomický transformační program, 10. malajsijský plán, 1 Malajsie apod.) spojuje ambice, dosáhnout do roku 2020 statutu země s vysokými příjmy (tzv. Vision 2020; podle aktuálních propočtů je k dosažení tohoto cíle zapotřebí růst malajsijské ekonomiky ročně tempem min. 7 až 8 %, v roce 2010 byly sice zaznamenány vysoké míry hospodářského růstu, v r. 2011 však došlo v kontextu světové ekonomiky k určitému zpomalení. Je zde tedy otázka ohledně dlouhodobé udržitelnosti současného relativně vysokého růstu.

Významný dopad na vývoj ekonomiky Malajsie budou mít dohody o volném obchodu:

Multilaterální FTA:
ASEAN - Malajsie je v souvislosti s členstvím v této organizaci účastníkem AFTA (ASEAN Free Trade Area), FTA ASEAN - Čína, ASEAN – Japonsko (jen zboží, v jednání o investicích a službách), ASEAN - Korea, ASEAN – Indie (jen zboží, v jednání o investicích a službách), ASEAN - Austrálie&Nový Zéland.
OIC (Organisation of the Islamic Conference) - jednání o rámcové dohodě o preferenčním obchodním systému 20 islámských zemí.
D-8 (Developing Eight) - preferenční tarifní dohoda 8 islámských zemí.
Trans Pacific Partnership (TPP) - poté, co bilaterální jednání o FTA s USA nepokračovaly, Malajsie jedná s USA a dalšími státy o této variantě.

Bilaterální FTA:
Malajsie uzavřela bilaterální FTA s Japonskem, Pákistánem a Novým Zélandem. V r. 2011 vstoupilo v platnost bilaterální FTA s Indií a v r. 2012 s Chile. Další jednání probíhají s Indií, Austrálií a Tureckem. Malajsijští představitelé projevili při svých cestách i zájem o uzavření FTA se státy GCC (Gulf Countries Council). Paralelně k výše uvedenému TPP probíhá jednání mezi EU a Malajsií o dvojstranné dohodě o volném obchodu (FTA).

FTA EU-ASEAN, FTA EU-Malajsie a PCA:

V roce 2010 došlo k zásadnímu posunu v oblasti sjednávání FTA a PCA mezi EU a Malajsií, ke kterému získala EK mandát poté, co na konci roku 2009 ztroskotala jednání o FTA EU s celým ASEANem na regionálním principu. Malajsie si v roce 2010 začala uvědomovat nevýhody v případě uzavření daných bilaterálních FTA nejdříve s jinými zeměmi ASEANu (zejména Singapur, Thajsko a Vietnam) a začala mít o uzavření FTA a PCA živý zájem. Tento zájem vyvrcholil historicky první návštěvou malajsijského premiéra Najiba v Bruselu a oficiálním zahájením vyjednávání dne 5. října 2010. Zde byl také stanoven časový rámec procesu vyjednávání, který v rámci několika kol probíhal na konci r. 2010, dále po celý rok2011 aměl by být završen do konce r. 2012. MYS je v ASEANu po Singapuru 2. zemí, která s EU FTA začala vyjednávat. Podpis PCA musí chronologicky předcházet podpisu FTA. Ve vztahu k obecněji koncipované PCA je patrný v pozici MYS určitý odstup ve srovnání s mimořádně aktivním přístupem k FTA.

Zatím poslední (6. kolo) sjednávání FTA se konalo ve dnech 8. – 11. února v KL, 7. kolo proběhne ve dnech 17. - 20. dubna 2012 v Bruselu a 8. kolo 12. - 15. června v KL. V průběhu dosavadního vyjednávání se oběma stranám podařilo formulovat a vzájemně identifikovat své postoje, došlo k výměně ambiciózních a konstruktivních tarifních nabídek, jednalo se rovněž o službách a investicích. K pozitivním posunům přispěla mj. návštěva evropského komisaře pro obchod Karla De Guchta v MYS v březnu r. 2011 po konání 2. kola v KL.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Malajsie patří k zakládajícím členům Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) a v zahraniční politice se orientuje na spolupráci v rámci tohoto uskupení. Spolu s ostatními členy Malajsie prosazuje především ekonomickou dimenzi spolupráce, která spočívá na základech vytvoření zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area). Z jednání členů ASEAN v roce 2004 vyplynulo, že AFTA by měla po vzoru Evropské unie postupně transformovat v jednotný společný trh (r. 2015). Je zřejmé, že tento cíl  vyžaduje důkladnou přípravu, nicméně dosavadní liberalizace trhu v rámci AFTA zásadním způsobem ovlivňuje podnikatelské prostředí v členských zemích ASEAN. Příkladem je snížení cla na automobily dovážené z členských zemí ASEAN v r.2004, adále realizace FTA ASEAN - Čína, která prakticky v plné míře od 1. ledna 2010 uvolňuje bezcelní pohyb zboží (s výjimkou citlivých položek). V rámci zachování tržní rovnováhy byla současně snížena v menší míře i cla na dovoz automobilů ze třetích zemí. Vláda však ve snaze nahradit výpadek příjmů do státního rozpočtu a prodloužit ochranu domácích výrobců přistoupila k zavedení spotřební daně na dovážené vozy. V důsledku těchto opatření došlo všeobecně k růstu cen dovážených automobilů. Do budoucna lze očekávat, že snížení cel bude doprovázeno opatřeními, která v důsledku zvýší ceny některých druhů zboží na trhu.

Z hlediska úpravy daní došlo ke snížení daně z příjmu právnických osob z 28% v roce 2006 na 25% v roce 2009. Od dubna 2007 byla zrušena daň z kapitálového zisku při prodeji nemovitostí. Naopak v uplynulém období došlo ke zvýšení daní u alkoholu a tabákových výrobků.Další daňová opatření byla přijata počátkem r. 2009 v souvislosti se stimulačním balíčkem na překonání krize (podrobněji viz kap. 5.5.). Součástí balíčku byl i systém úvěrových garancí pro malé i velké podniky k překonání krize (viz kap. 4.1).

Z nových zákonů a opatření je nutno jmenovat novou devizovou politiku, která podporuje liberalizační procesy v bankovnictví, jejíž realizace probíhá od začátku dubna 2007. Liberalizace služeb a finančního sektoru je podrobněji popsána v kap. 5.4. a 7.8. Dalším příkladem je koncepce rozvoje MSP vč. projektů zaměřených na posílení jejich konkurenceschopnosti. V listopadu r. 2011 premiér Najit Razak vyhlásil 6 nových vládních programů na podporu MSP, jejichž cílem je zvýšit jejich podíl na tvorbě HDP ze současných 32 % na 41 % HDP (v r. 2020), podíl na zaměstnanosti ze současných 59 % na 62 % a podíl na exportu z 19 % na 25 %. Do realizace těchto programů má být zapojeno 56 ministerstev a vládních agentur a jejich aktivity mají být zastřešeny již existující agenturou/korporací SME, jejíž role má být dále posílena. Program zahrnuje např. zavedení jednotného registračního bodu, nové platformy pro komercializaci vynalezených technologií, programu investičního financování start-upů, podpory exportu a rozvoj venkova.

 

 

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Kromě tradičních oborů a komodit ve vzájemné hospodářské spolupráci, jako je elektrotechnika, energetická zařízení, automobilový průmysl, nábytek, stroje a zařízení, je nutno hledat perspektivu vzájemné spolupráce a možnosti pro český export v prioritách malajsijské vlády, která podporuje odvětví s vysokým růstovým potenciálem, odvětví s vyšší přidanou hodnotou a nové technologie. Příkladem jsou ICT, biotechnologie, nanotechnologie, zdravotnická technika, moderní zemědělství, potravinářský průmysl, vybrané strojírenské výroby, např. energetická zařízení s využitím obnovitelných zdrojů, letecká technika a komponenty a zejména pak zelené technologie (viz Národní strategie rozvoje zelených technologií). Další prioritou malajsijské vlády je turistika. V rámci své politiky zvyšování životní úrovně vláda vyčlenila velké prostředky na investice do rozvojových projektů jako jsou dálnice, mosty, vodohospodářské a ekologické projekty. Zde se mohou uplatnit české výrobky jako jsou stavební technika (jeřáby, silniční válce, nákladní vozy), ocelové konstrukce, čističky a úpravny vod, spalovny apod. Obrovskou příležitostí pro české firmy jsou rozhodně i již několikrát citované hospodářské koridory budované v Malajsii. Nezanedbatelné příležitosti existují rovněž v oblasti těžby, týkají se nejen těžební techniky a technologií, ale i technologie za účelem revitalizace krajiny po těžbě surovin.

Další informace o možnostech českého vývozu jsou uvedeny v kapitole 7.4. (perspektivní odvětví pro české exportéry).

Dosud nezmapovanou oblastí je možnost spolupráce na třetích trzích. Malajsie je členem ASEAN, zóny volného obchodu AFTA a současně členem Asian Development Bank. V rámci spolupráce firem z obou zemí by se české firmy mohly zúčastnit dodavatelsky na projektech financovaných ADB. Naopak malajsijské firmy by mohly využít ČR jako svoji bázi k pronikání na trh EU, stejně jako české firmy Malajsii pro obdobné cíle v regionu JV Asie a ASEAN. Citovaná báze by mohla zahrnovat jak výrobní aktivity, tak společný výzkum a vývoj či podnikání např. v sektoru služeb. Navíc obě země nabízejí široké spektrum investičních a dalších ekonomických pobídek. Kombinace všech faktorů, resp. komparativní výhody obou zemí pro podnikání v daném regionu by byly ku prospěchu obou stran.

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter