- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 160,5 | 178,2 | 191,5 | 162,7 | 213,3 | 232,0 |
| Dovoz | 131,0 | 148,6 | 150,5 | 127,9 | 168,4 | 182,2 |
| Saldo | +29,5 | +29,6 | +41,0 | +34,8 | +44,9 | +49,8 |
Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu
Zahraniční obchod Malajsie se vzpamatoval z finanční krize a stejně jako v r. 2010 i v r. 2011 vzrostl jeho obrat, vývoz i dovoz, dokonce na vyšší než „předkrizovou“ úroveň. Celkový zahraniční obchod v roce 2011 dosáhl objemu 1 242,8 mld. RM (414 mld. USD), z toho vývoz 696,1 mld. RM (232,0 mld. USD) a dovoz 546,7 mld. RM (182,2 mld. USD), což je ve všech třech kategoriích více než 8 % oproti roku 2010. Vývoz vzrostl v roce 2011 rychleji (zejména v oblasti neelektrického a neelektronického zpracovatelského průmyslu a primárních komodit) než dovoz, a tak se kladné saldo obchodní bilance vyjádřené v místní měně zvýšilo. Kladné saldo, kterého je s železnou pravidelností dosahováno od roku 1997, činilo 120,3 mld. RM oproti 110,0 mld. RM v roce 2010. Největším obchodním partnerem byla podle obratu nadále Čína, která je na prvním místě pokud jde o vývoz i dovoz. Největší vývozní i dovozní komoditou byly tradičně elektrické a elektronické výrobky.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největšími odběrateli malajsijského zboží jsou Čína (13,1 % z celkového vývozu), Singapur (12,7 %), Japonsko (11,5 %), USA (8,3 %) a Thajsko (5,1 %). Ze států EU je největším odběratelem Nizozemsko na 10. místě s 3,2 %. V dovozu se již v r. 2009 dostala na první místo Čína s 13,2 % z celkového dovozu, následuje Singapur (12,8 %), Japonsko (11,4 %) a USA (9,6 %). Z evropských zemí je na 9. místě Německo s 4,0 %. Podle celkového obchodního obratu je na prvním místě Čína, následovaná Singapurem, Japonskem, USA a Thajskem. Ze států EU je na 10. místě Německo, 13. Nizozemsko, 17. Francie, 18. Velká Británie, a 20. Itálie.
Pořadí zemí v zahraničním obchodě Malajsie v roce 2010-2011
| Pořadí |
Obchodní obrat 2010 (EU 27 jako celek) | Export 2011 | Import 2011 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| země | podíl v % | země | podíl v % | ||
| 1. | Čína | Čína | 13,1 | Čína | 13,2 |
| 2. | Singapur | Singapur | 12,7 | Singapur | 12,8 |
| 3. | EU27 | Japonsko | 11,5 | Japonsko | 11,4 |
| 4. | Japonsko | EU27 | 10,4 | USA | 9,6 |
| 5. | USA | USA | 8,3 | Indonésie | 6,1 |
| 6. | Thajsko | Thajsko | 5,1 | Thajsko | 6,0 |
| 7. | Korea | Hong Kong | 4,5 | Taiwan | 4,7 |
| 8. | Taiwan | Indie | 4,1 | Korea | 4,0 |
| 9. | Hong Kong | Korea | 3,7 | Německo | 3,8 |
| 10. | Austrálie | Austrálie | 3,6 | Hong Kong | 2,4 |
Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu
Vzájemná výměna zboží Malajsie se státy EU
Zahraniční obchod EU - Malajsie v období 2006 – 2010 (v mil. EUR)
| Rok | Dovoz z Malajsie |
Mezi-roční změna v % | Podíl na dovozu EU v % | Vývoz do Malajsie |
Mezi-roční změna v % | Podíl na vývozu EU v % | Deficit | Celkový obrat |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2006 | 17 917 | 11,2 | 1,3 | 10 273 | 11,1 | 0,9 | - 7 644 | 28 190 |
| 2007 | 18 115 | 1,1 | 1,3 | 11 344 | 10,4 | 0,9 | - 6 771 | 29 459 |
| 2008 | 17 531 | -3,2 | 1,1 | 11 578 | 2,1 | 0,9 | - 5 953 | 29 108 |
| 2009 | 14 692 | -16,2 | 1,2 | 9 736 | -15,9 | 0,9 | - 4 955 | 24 428 |
| 2010 | 20 682 | 40,8 | 1,4 | 11 244 | 15,5 | 0,8 | - 9 439 | 31 926 |
Zdroj: Eurostat
Malajsie je 2. největším obchodním partnerem EU v rámci sdružení států ASEAN. EU je 3. nejdůležitějším partnerem Malajsie s podílem 11,5 % na celkovém obchodě této země.
Podle údajů Eurostat dosáhla vzájemná výměna zboží mezi EU a Malajsií v roce 2010 celkového obratu 31,9 mld. EUR, vývoz činil 11,2 mld. EUR (nárůst o 15,5 % oproti roku 2009) a dovoz 20,7 mld. EUR (růst o 40,8 %), deficit se pro EU zvýšil na nejvyšší úroveň za posledních 5 let a dosáhl výše -9,4 mld. EUR. Malajsie je pro EU 24. největším obchodním partnerem ve světě a 6. v Asii. Kancelářské stroje a telekomunikační zařízení jsou nejdůležitější položkou v EU vývozu (36 % vývozu do Malajsie) i v dovozu (49,6 % dovozu z Malajsie).
Postavení zemí střední a východní Evropy
Země střední a východní Evropy nepatří k nejdůležitějším teritoriím z hlediska zahraničního obchodu Malajsie. Nicméně Česká republika si dlouhodobě drží významné postavení mezi zeměmi SVE. Pokud nepočítáme Ruskou federaci, jejíž ekonomika je nesrovnatelně větší než v případě ostatních zemí střední a východní Evropy, patřila od roku 2001 ČR druhá příčka v pořadí podle ročního obchodního obratu, s výjimkou v roce 2002, kdy se Česká republika dokonce dostala na první místo před Maďarsko. V roce 2007 se ČR posunula až na 3. místo podle celkového obratu za Maďarsko a Polsko. V r. 2010 předstihla Maďarsko následuje ve střední Evropě ihned po Polsku. Nicméně v této souvislosti je třeba podotknout, že malajsijské statistiky se výrazně liší od čísel, která uvádí Český statistický úřad (viz kapitola 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny).
6.3. Komoditní struktura
Nejdůležitější vývozní komoditou zůstávají elektrické a elektronické výrobky (37,5 % z celkového exportu), palmový olej (8,7 %), chemikálie a chemické výrobky (6,9 %), zkapalněný zemní plyn (7,2 %) a ropa (4,6 %). V dovozu tvoří 68,4% zboží určené k dalšímu zpracování, 15,1% základní prostředky a 7,2% spotřební zboží. V komoditním vyjádření je na prvním místě opět dovoz elektrických a elektronických výrobků (35,7 %) a dále následují chemikálie a chemické výrobky (8,6 %), stroje a zařízení (8,3 %) a dopravní zařízení (5,4 %).
Komoditní struktura vývozu v r. 2011
| Komodita | Objem v mld. RM | Procentuální změna ve srovnání s předchozím rokem | Podíl na celkovém vývozu v % | |
|---|---|---|---|---|
| 2010 | 2011 | 2011 | 2011 | |
| Elektrické a elektronické výrobky | 271,1 | 260,1 | -4,1 | 37,5 |
| Stroje, zařízení a jejich části | 24,7 | 27,5 | 11,6 | 4,0 |
| Chemikálie a chemické výrobky | 41,6 | 47,8 | 14,9 | 6,9 |
| Kovové výrobky | 26,2 | 31,0 | 18,4 | 4,5 |
| Rafinované ropné výrobky | 29,2 | 36,7 | 25,5 | 5,3 |
| Optické a vědecké přístroje | 18,3 | 18,8 | 2,4 | 2,7 |
| Výrobky ze dřeva | 8,4 | 8,4 | 0,1 | 1,2 |
| Ropa | 30,8 | 32 | 4,0 | 4,6 |
| Zkapalněný zemní plyn LNG | 38,7 | 50,0 | 29,0 | 7,2 |
| Palmový olej | 44,7 | 60,4 | 35,1 | 8,7 |
| Kaučuk | 9,2 | 13,3 | 44,2 | 1,9 |
Zdroj: Bank Negara Malaysia, Annual report 2011
Komoditní struktura dovozu v r. 2010
| Komodita | Objem v mld. RM | Procentuální změna ve srovnání s předchozím rokem | Podíl na celkovém vývozu v % | |
|---|---|---|---|---|
| 2009 | 2010 | 2010 | 2010 | |
| Elektrické a elektronické výrobky | 159,3 | 189,1 | 18,7 | 35,7 |
| Chemikálie a chemické výrobky | 37,0 | 45,3 | 22,4 | 8,6 |
| Stroje, zařízení a jejich části | 38,2 | 44,0 | 15,2 | 8,3 |
| Kovové výrobky | 21,8 | 29,0 | 33,0 | 5,5 |
| Dopravní zařízení | 25,1 | 28,5 | 13,5 | 5,4 |
| Rafinované ropné výrobky | 15,3 | 26,8 | 75,2 | 5,1 |
| Železné a ocelové výrobky | 17,9 | 21,3 | 19,0 | 4,0 |
| Ropa | 14,9 | 18,3 | 22,8 | 3,5 |
Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Při dovozu zboží jsou požadovány dokumenty, které se běžně vyžadují celními úřady ve světě. Pro účely stanovení hodnoty zboží, na jejímž základě se později stanoví výše dovozního cla, je třeba přiložit fakturu. Celní úřad má nicméně právo při stanovení výše cla vycházet z ceny obvyklé pro daný druh zboží a vypočítat clo z vyšší částky, než je uvedena ve faktuře. Brání se tak záměrnému podfakturování zboží.
K faktuře se dále přikládá náložný list (konosament), který obsahuje údaje o zboží, odesílateli, adresátovi a zároveň představuje cenný papír určující majitele zboží. V případě předložení nákladního listu, který není cenným papírem, je třeba případně doložit doklad o platbě, kupní smlouvu, atd.
V závislosti na dodací paritě se přikládají doklady o pojištění zboží během přepravy a v něm obsažené údaje slouží rovněž k výpočtu hodnoty dováženého zboží.
Celní systém
Dovozní cla jsou uvalena na dovážené zboží a obvykle se jejich hodnota vypočítává z dovozní ceny (ad valorem). Sazby dovozních cel jsou v rozpětí 2–300 %. Suroviny, strojní zařízení, základní potraviny a léčiva jsou při dovozu obecně zatíženy nižšími celními sazbami.
Hodnota zboží neboli dovozní cena pro účely výpočtu dovozního cla je stanovena v souladu s pravidly a principy oceňování dováženého zboží, jak jsou zakotveny v úmluvách Světové obchodní organizace.
Osvobození od platby cla je možné za určitých podmínek, pokud jde o suroviny a komponenty určené k využití při výrobě pro domácí trh nebo pro vývoz. Od dovozních cel mohou být osvobozeny rovněž dovážené stroje a vybavení, které jsou přímo určeny pro průmyslovou výrobu a nelze je zakoupit na domácím trhu. Průmyslové podniky však musejí o osvobození od cla požádat příslušné orgány.
Výrobci, jejichž zboží jde z 80 % na vývoz, mohou požádat o status LMW (Licensed Manufacturing Warehouse). Na základě LMW statutu jim bude prominuta platba cel na dovážené suroviny, komponenty a strojní zařízení, které přímo používají při výrobě vývozní produkce.
Spotřební daně (Excise Duties)
Spotřební daně jsou uvaleny na určité druhy zboží, které je vyráběno v Malajsii. Mezi druhy zboží, které jsou zatíženy spotřební daní, nalezneme následující položky: pivo, jablečné víno/mošt (cider) a hruškový mošt, rýžové víno, medovina, líh, brandy, whisky, rum a rum destilovaný z melasy, gin, cigarety, motorová vozidla, hrací karty a hru mahjong.
Od 1. ledna 2004 byla uvalena spotřební daň také na dovážené automobily. Bylo tak kompenzováno snížení dovozních cel, k němuž byla malajsijská vláda nucena přistoupit v souvislosti s liberalizací obchodu v rámci AFTA (Asean Free Trade Agreement).
Sazby spotřební daně se pohybují v pásmu od 4 % za litr určitého druhu alkoholického nápoje až po 65 % u osobních automobilů vyrobených v Malajsii. Mimo platby spotřební daně musejí výrobci tabákových výrobků a alkoholických nápojů požádat o licenci k výrobě takového zboží. Podobně jsou nuceni o licenci požádat také společnosti, které skladují zboží podléhající spotřební dani, pokud již nejsou držiteli povolení k výrobě předmětného zboží.
Spotřební daň je splatná v okamžiku, kdy zboží opouští výrobní prostory, ale v případě motorových vozidel je daň splatná při registraci vozidla na Silničním dopravním úřadě. U vyváženého zboží odpadá povinnost platit spotřební daně.
Vývozní cla
Vývozní cla jsou obecně uvalena na hlavní vývozní komodity Malajsie: ropu a palmový olej. S výjimkou ropy, která podléhá desetiprocentnímu vývoznímu clu, jsou cla na další vyvážené komodity vypočítávána s ohledem na výši nákladů při jejich výrobě. V praxi to znamená, že vývozní cla na tyto komodity jsou uvalena pouze na rozdíl mezi vývozní cenou a tzv. prahovou cenou, která odráží náklady výroby dané komodity. V případě, že je vývozní cena stejná nebo nižší než cena prahová, není na vyvážené zboží uvaleno clo. Pro účely výpočtu vývozního cla je hodnota zboží neboli vývozní cena stanovena ve výši ceny, jakou by vývozce obdržel ve fázi, kdy je zboží propuštěno celním úřadem do místa vývozu.
6.5. Ochrana domácího trhu
Kvantitativní dovozní omezení jsou uvalena zřídka a na omezený rozsah druhů zboží. Cílem těchto dovozních kvót je ochrana domácího průmyslu nebo bezpečnostní důvody, případně ochrana veřejného zdraví.
Dovoz některých druhů zboží je zakázaný, nicméně v určitých případech lze požádat o zvláštní dovozní povolení. Mezi zakázané druhy zboží patří výrobky z Izraele, zboží s židovskou náboženskou tematikou, pornografie a neregistrovaná léčiva.
6.6. Zóny volného obchodu
Bezcelní zóna je v Malajsii definována jako prostor mimo hlavní celní oblast, kde není uplatňována celní jurisdikce s výjimkou obecně platných zákazů dovozů, tak jak je vymezují jednotlivá nařízení o zákazu dovozů (viz zakázané druhy dováženého zboží). Kromě několika výjimek je možné v bezcelní zóně prodávat zboží a poskytovat služby bez povinnosti platit cla, spotřební daně, prodejní daně a daň ze služeb.
V Malajsii existují následující bezcelní zóny (podle zákona Free Zone Act 1990):
- Ostrov Labuan ve státě Sabah, kde působí společnosti těžící a zpracovávající ropu a zemní plyn. V roce 1990 zde bylo ustaveno International Offshore Financial Center (IOFC) s cílem zajistit nadstandardní podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do bankovnictví a pojišťovnictví.
- Ostrov Langkawi ve státě Kedah, kde byla bezcelní zóna založena za účelem zabezpečení lepších podmínek pro rozvoj turistiky. Ačkoli Langkawi spadá pod správu státu Kedah, má relativně autonomní samosprávu, tzv. LADA (Langkawi Development Authority), zajišťující plánování a realizaci rozvoje cestovního ruchu.
- Ostrov Tioman na východním pobřeží Malajsie v blízkosti Singapuru. Cílem zřízení této bezcelní zóny je opět rozvoj turistického ruchu.
- Ve městě Johor Baru existuje také bezcelní zóna, která je v těsném sousedství Singapuru, díky čemuž je vyhledávaným cílem návštěvníků z této země.
- Přístav Klang - část přístavu je bezcelní zóna, v současné době zde probíhá realizace projektu na výstavbu halal centra.
Hospodářské zóny:
Kromě stávajících hospodářských zón malajsijská vláda rozhodla o vytvoření dalších:
- Iskandar Development Region - IDR (na jihu poloostrova u města Johor Bahru, plocha 2 200 km2, oficiálně zahájena realizace projektu v listopadu 2006, v prvních 5ti letech očekávané investice za 15 mld. USD, cíl 50 mld. USD);
- Northern Economic Corridor (vč. ostrova Penang a přilehlého pevninského okolí);
- East Coast Corridor (zejm. stát Terangganu);
- Sabah Development Corridor (slavnostně vyhlášen v únoru 2008);
- Sarawak Corridor of Renewable Energy, vyhlášen 6.3.2008 (dva posledně jmenované projekty jsou na ostrově Borneo);
- Multimedia Super Corridor a Cyberjaya (zaměřeno na IT a telekomunikace).
Účast firem (i zahraničních) v uvedených projektech přináší řadu výhod: vynětí z pravidel Výboru pro zahraniční investice, volnost při získání kapitálu ze zahraničí, možnost zaměstnat zahraniční pracovní sílu, daňové prázdniny až na 10 roků, daňová zvýhodnění pro zahraniční odborníky apod.
Internetové odkazy:
- www.lofsa.gov.my - bezcelní zóna a mezinárodní „offshore" finanční centrum na ostrově Labuan
- www.miti.gov.my - Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu
- www.matrade.gov.my - Agentura na podporu zahraničního obchodu
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
