- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Vzhledem ke kulturním odlišnostem a geografické vzdálenosti mezi Malajsií a ČR je proniknutí na místní trh prakticky nemožné bez místního zástupce nebo založení vlastní pobočky/kanceláře.Tři hlavní etnika zastoupená v Malajsii (Malajci, Číňané a Tamilové) tvoří do určité míry specifické skupiny spotřebitelů, které se navzájem liší a v případě určitého druhu zboží mohou představovat tři odlišné tržní segmenty, které se vyznačují různými preferencemi, ale například i výší příjmů. Pokud chce například exportér uspět s nabídkou určitého druhu luxusního zboží, neměl by se dobrovolně diskvalifikovat tím, že uzavře smlouvu o výhradním zastupování se společností, která nemá dobrou obchodní vazbu na majetnou čínskou komunitu. Vzhledem k citlivosti této otázky doporučujeme v konkrétním případě obrátit se na ZÚ Kuala Lumpur a věc konzultovat. V každém případě by zástupce měl mít sídlo v Malajsii, protože forma nerezidentních zástupců (např. ze Singapuru či Thajska) nebývá efektivní.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zaměstnávání cizinců je v Malajsii zcela obvyklé a v současné době zde pracuje velké množství zahraničních pracovníků. Místní síly většinou ovládají anglický jazyk, malajštinu a v případě Číňanů a Tamilů ovládají navíc i jazyky menšin (čínštinu a tamilštinu). Legálně pracuje v Malajsii zhruba 2 mil. zahraničních dělníků a další milion ilegálně. Velká část zahraničních dělníků přichází z měně rozvinutých zemí (zejména z Indonésie, Bangladéše, Pákistánu, Myanmaru).
O udělení pracovního povolení v Malajsii pro cizince žádá příslušné imigrační úřady budoucí zaměstnavatel. K vyřízení pracovního povolení je možné využít renomovaných zprostředkovatelských firem. V případě velkých nadnárodních společností tyto náležitosti obstarává personální oddělení dané firmy. Předmětné povolení vydává imigrační úřad, jehož pobočky lze nalézt v každém velkém městě.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
V Malajsii lze založit společnost, která může mít tři formy. Může se jednat o společnost s ručením omezeným (veřejná nebo soukromá), pobočku zahraniční společnosti nebo sdružení, případně může podnikatel obchodovat jako živnostník. Zahraniční investoři obvykle zakládají společnosti s ručením omezeným. Soukromá (uzavřená) společnost nemá přístup ke zdrojům kapitálu na burze a podléhá omezením při převodu majetkových podílů ve společnosti. Tato dvě omezení se nevztahují na veřejné společnosti, které jsou naopak registrovány na kapitálových trzích, kde se obchodují jejich akcie a dluhopisy.
Založení společnosti v Malajsii nepředstavuje vážnější problém. Vzhledem ke snadnosti založení společnosti preferuje řada podnikatelů cestu založení společnosti před podnikáním formou živnosti. Žádost na formuláři 13A musí být podána registru společností (Regist of Companies) a během následujících tří měsíců musí být společně s poplatkem předloženy následující doklady:
- společenská smlouva
- podmínky smlouvy
- statutární deklarace o sdružení
- statutární deklarace ředitelů/jednatelů
- přehled údajů k zapsání do rejstříku
Zapsání do obchodního rejstříku trvá 1 až 4 měsíce (interval od teoretické až po praktickou stránku věci). Založení pobočky (branch) je stejné jako u společnosti, ale navíc je třeba ještě souhlas MITI a ověřená kopie o registraci (zapsání do obchodního rejstříku) mateřské firmy. Pobočka musí dodat rovněž adresu a spojení na alespoň jednoho malajsijského rezidenta - zodpovědnou osobu.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Požadavky na propagaci, marketing a reklamu jsou ve velkých městech podobné jako ve všech ekonomicky vyspělých zemích světa. Je možné využít místní tisk (v anglickém, malajském, čínském nebo tamilské jazyce), televizní a rozhlasové vysílání, internet, direct mailing atd.
Oblast reklamy a propagace omezuje náboženská cenzura. Zveřejňované texty a fotografie nebo filmové záběry musejí být v souladu s muslimskou morálkou a s principy islámu. V Malajsii lze využít služeb malých grafických a audiovizuálních studií, která nabízejí základní služby za relativně nízké ceny, nebo velkých reklamních agentur, která fungují stejně dobře jako agentury ve vyspělých zemích, ovšem jejich ceny jsou vyšší.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Tak jako ve většině vyspělých zemí světa lze obchodní spory řešit prostřednictvím soudů nebo arbitráží. Před uzavíráním obchodních smluv je dobré vymezit příslušnost soudů v případě sporů, pokud je to možné a neodporuje to povaze smluvního vztahu, z něhož by příslušnost právního systému vyplývala jinak.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Počátkem roku 2009 vláda zvýšila limit pro vyhlášení výběrového řízení (tendru) na veřejné zakázky z 200 tis. na 500 tis. RM. Dohledem nad zadáváním veřejných zakázek je pověřen Tender Board. Ten schvaluje veřejné obchodní soutěže do 10 mil. RM (2,6 mil. USD). Vyšší rozhodovací pravomoc má však ministerstvo financí, kterému Tender Board z hlediska řízení podléhá. Zahraniční uchazeči se musejí u ministerstva financí zaregistrovat. V případě dodávek pro velké státní společnosti (např. elektrárenská společnost Tenaga Nasional nebo ropná společnost Petroliam Nasional - Petronas) je třeba být registrován navíc přímo u nich.
Podíl zahraničních firem na dodávkách může být v některých případech limitován určitou procentuální hranicí (např. 30 % hodnoty kontraktu). Některé tendry jsou vyhrazeny jen pro firmy vlastněné Malajci a nemají k nim přístup ani zahraniční společnosti, ani malajsijské firmy vlastněné Číňany a Indy.
Informace o vypsaných tendrech lze získat na internetových vládních stránkách www.gov.my - International Tenders, na stránkách státních firem nebo například u jedné z obchodních a průmyslových komor „Malaysian International Chamber of Commerce and Industry“ (MICCI). Zároveň jsou průběžně zasílány českým zastupitelským úřadem v Kuala Lumpur ke zveřejnění na webových stránkách Businessinfo, CzechTrade a dalších institucí.
Přestože jsou tendry běžně přístupné i účastníkům ze zahraničí, je zřejmé, že výhodu mají domácí firmy a zahraniční společnosti, které mají v Malajsii alespoň obchodního zástupce nebo pobočku. Nezřídka mají totiž případní účastníci veřejné obchodní soutěže velmi krátký čas na to, aby se dostavili na místo dodávky (montáže) a na základě tendrové dokumentace včas vypracovali a předložili ve stanoveném termínu soutěžní nabídku.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Problematickým faktorem ve vzájemném obchodě může být kolísavost malajsijské měny vůči EUR/USD, resp. české koruně. Dalším specifikem je skutečnost, že malajsijský trh je velmi konzervativní a prosazení se na něm je poměrně složité. Vyžaduje to notnou dávku trpělivosti a ochotu přizpůsobit se místní mentalitě v průběhu navazování nových obchodních kontaktů i při samotných jednáních. Doporučení: angažovat místního zástupce nebo založit reprezentační kancelář či pobočku v teritoriu.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ochrana práv duševního vlastnictví v Malajsii se v současné době vztahuje na patenty, ochranné známky, průmyslový design, geografická označení a trojrozměrné návrhy integrovaných obvodů. Malajsie je členem Světové organizace pro duševní vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO) a signatářem jak Pařížské, tak Bernské konvence, které upravují ochranu duševního vlastnictví. Kromě toho je Malajsie též signatářem dohody TRIPS (Agreement on Trade Related Aspects od Intellectual Property Rights), podepsanou pod záštitou Světové obchodní organizace. Malajsijské zákony týkající se ochrany práv duševního vlastnictví jsou tudíž v souladu s mezinárodními standardy a teoreticky poskytují adekvátní ochranu jak domácích, tak zahraničních investorů.
Stručný přehled legislativy v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví
Patenty
Patents act 1983 a Patents Regulations 1986. V souladu s dohodou TRIPS poskytuje legislativa ochranu na období 20 let od podání přihlášky.
Ochranné známky
Trade Marks Act 1976 a Trade Marks Regulations 1997. Zákon poskytuje ochranu registrovaných obchodních značek v Malajsii. V souladu s dohodou TRIPS neumožňuje Malajsie registraci známých obchodních značek neautorizovanými osobami a zajišťuje opatření na hranicích k zabránění dovozů padělaného zboží do země.
Průmyslový design
Industrial Designs Act 1996 a Industrial Designs Regulations 1999. Registrovaný průmyslový design je chráněn po počáteční období 5 let, které může být dvakrát prodlouženo o dalších 5 let, čímž poskytuje ochranu celkem na 15 let.
Copyright
Copyright Act z r. 1987 poskytuje ucelenou ochranu autorských práv. Ochrana v literární, hudební nebo výtvarné činnosti je poskytována doživotně a na dalších 50 let po úmrtí autora. Pokud jde o zvukové nahrávky, záznamy a filmy, ochrana je poskytována na 50 let od data prvního zveřejnění nebo vyhotovení díla.
Návrhy integrovaných obvodů
„The Layout Design of Integrated Circuit Act“ z roku 2000 poskytuje ochranu integrovaných obvodů na základě původního nápadu autora. Období ochrany je 10 let od data komerčního využití návrhu nebo 15 let od data jeho vytvoření, pokud není komerčně využíván.
Geografické označení
„The Geographical Indications Act“ z roku 2000 poskytuje ochranu registrace zboží na základě názvu geografické lokality, kde bylo vyrobeno. Tato ochrana se vztahuje na zboží jako je víno nebo lihoviny, přírodní či zemědělské výrobky nebo umělecká řemesla.
V posledních několika letech posiluje vláda Malajsie vynutitelnost existující legislativy v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména z důvodu porušování autorských práv a používání obchodních značek. Přesto je však zřejmé, že v některých oblastech problémy přetrvávají, například ve výrobě pirátských kopií optických disků, a padělání značkových výrobků.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
S konkrétními dotazy na platební spolehlivost potenciálních dovozců je možné se obrátit přímo na ZÚ Kuala Lumpur, který může českým exportérům nabídnout kontakt na společnost D&B, která poskytuje za poměrně nízkou částku detailní informace o kreditní bonitě potenciálních klientů.
Nabídky zboží se v Malajsii standardně předkládají v anglickém jazyce, a to zpravidla na bázi CIF do přístavu Kelang (přiléhající ke Kuala Lumpur). Platební styk probíhá ve volně směnitelných měnách (USD, EUR). Není však výjimkou dodací parita FOB, kdy dovozce využije služeb malajsijských dopravců a pojišťoven.
Na začátku při navazování obchodní spolupráce se používají dokumentární platby, zejména neodvolatelný a potvrzený dokumentární akreditiv (L/C; Letter of Credit). Později lze u ověřených a prokazatelně solventních dovozců akceptovat i méně bezpečné platební nástroje, jako je například dokumentární inkaso (D/P; Documents against Payment). Nedoporučuje se přistupovat na platbu data směnkou, která má pozdější datum splatnosti.
Platební morálka v zemi je standardní. Nelze však vyloučit, že se exportér při realizaci inkasa dostane do konfrontace s asijskými kulturními specifiky. Při realizaci dodávek strojů a zařízení je obvyklé vyžadovat akontaci. Při dovozech do ČR se doporučuje poskytovat zálohy na platby jen po konzultaci s bankou. V posledních dvou letech (2008-09) vzrostl počet dotazů a žádostí českých firem o pomoc při realizaci obchodních případů (malajsijský partner inkasoval, ale nedodal zboží).
Pohledávky českých firem po splatnosti se nevyskytují (s výjimkou výše uvedeného odstavce). Malajsie dosud patřila k zemím s nízkým úvěrovým rizikem a s vysokým ratingovým ohodnocením, což mimo jiné odráží skutečnost, že se úspěšně vypořádala s ranami, které zasadila finančnímu sektoru asijská krize v roce 1997. Nicméně všeobecně se doporučuje volit dobré zajištění pohledávek a plateb vhodnými platebními nástroji, např. formou neodvolatelných dokumentárních akreditivů, bankovními zárukami renomovaných bankovních domů atp.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
České velvyslanectví v Kuala Lumpur realizovalo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu Národní výstavu České republiky v termínu 22.–24. března 2007, které se zúčastnilo 26 českých firem z různých oborů podnikání.
Z hlediska českých obchodních zájmů je nutno zdůraznit dva veletrhy v roce 2010: veletrh obranné techniky DSA, který již letos proběhl (duben 2010, Kuala Lumpur) a nadcházející veletrh zelených/environmentálních technologií IGEM ve dnech 14. - 17. října 2010 v Kuala Lumpur.
ZÚ Kuala Lumpur realizoval v roce 2008 s podporou fondů na projekty ekonomické diplomacie MZV účast na dvou veletrzích se samostatným stánkem a s doprovodnou prezentací/matchmakingem zúčastněných českých firem:
Electric Asia 2008 (od 17. do 20. června 2008 v Kuala Lumpur), formou katalogové prezentace se představilo 16 firem a asociací, největší zájem byl o malé vodní elektrárny a další technologie využívající obnovitelné zdroje (ve spolupráci se Svazem průmyslu a obchodu a dalšími organizacemi);
Nanotechnology Malaysia 2008 (14.- 16. října 2008 v Kuala Lumpur), prezentace českých firem a institucí z oblasti nanotechnologií. ZÚ účast připravil ve spolupráci s TC AV ČR, CzechInvestem, Palackého univerzitou Olomouc a firmami Elmarco, Optaglio a AVAS. Follow-up: Elmarco s univerzitou UTM Johor Bahru.
Kromě toho se zúčastnili čeští zástupci výstavy AGRI Expo (zaměření na zemědělské stroje, technologie, know-how) v Kuala Lumpur ve dnech 5. až 7. října 2009.
Přehled mezinárodních veletrhů v Malajsii
Aktualizovaný přehled mezinárodních veletrhů a konferencí je umístěn na webových stránkách Malajsijské agentury na podporu exportu:http://www.matrade.gov.my
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)