Malta: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Řím (Itálie)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Maltská ekonomika si i přes potíže globální ekonomiky vede relativně dobře. Mezinárodní měnový fond (MMF) k tomuto závěru dochází v textu konzultační zprávy z roku 2011. V letech 2008 až 2010 Malta dosáhla průměrného  hospodářského  růstu  +1.46% ve srovnání se evropským poklesem -0.63% . Kromě toho byla Malta také jednou z nejúspěšnějších zemí Evropské unie, pokud jde o nezaměstnanost. V průběhu měsíce srpna 2011 byla na Maltě  míra nezaměstnanosti  6,5% oproti 9,5% v průměru EU-27.

Agentura Fitch  Maltě  potvrdila na konci října 2011 rating A +. Chris Pryce, ředitel jedné z pracovních skupin ratingové agentury Fitch, poznamenal, že: "maltské hodnocení je odrazem kontinuity překonávání ekonomické krize od roku 2009, přičemž v roce 2012 se očekává jen lehké zpomalení růstu.

Dne 28. října 2011 agentura Standard and Poor‘s potvrdila Maltě A/A-1 rating. Agenturou Moody‘s je Maltě udělen úvěrový rating A2.

Přímé zahraniční investice jsou motorem maltské ekonomiky. Stabilní makroekonomické prostředí a fungující veřejná správa v kombinaci s příhodným podnikatelským klimatem láká přímé zahraniční investice (FDI). Global Competitiveness Report 2011-2012 řadí Maltu na  11. místo z hlediska atraktivity umístění přímých zahraničních investic .

Malta je považována za nákladově efektivní zemi pro zřízení zahraniční pobočky. Oxford Intelligence Report 2011 Medtech srovnává 22 míst v Evropě, pokud jde o roční provozní náklady na provoz společnosti s 100 zaměstnanci. Zpráva uvádí, že náklady na Maltě jsou o 79% nižší než je průměr. Malta byla také klasifikována jako nejlevnější lokace podle výše ročních nákladů firmu s 50 zaměstnanci. Náklady na Maltě jsou  52% pod průměrem 22 sledovaných lokalit. Zpráva zdůrazňuje, že pouze Malta a Česká republika mohou být považovány za nízkonákladové destinace v Evropě.

Vláda v dokumentu Vize 2015  určila řadu ekonomických pilířů budoucího rozvoje:

  • Finanční služby
  • Kreativní ekonomika
  • Cestovní ruch
  • Nejmodernější výrobní technologie
  • Doprava a logistika
  • Věda a výzkum
  • Mezinárodní školící služby

Malta má strategickou zeměpisnou polohu ve Středomoří a díky kulturní vztahům se severními  trhy Afriky a Blízkého východu je významným centrem obchodu a distribuce. Podle Global Competitiveness Report 2011-2012 se Malta řadí na 16. místo ze 142 zemí podle kvality přístavní infrastruktury a na 19. místo podle letecké infrastruktury.

 

Vývoj hospodářství v roce 2011

Centrální banka Malty (CBM) zveřejnila na začátku března čtvrté vydání svého pravidelného čtvrtletního přehledu, který analyzuje ekonomický a finanční vývoj na Maltě a v zahraničí v roce 2011.  

CBM konstatuje, že aktivita  hlavních průmyslově vyspělých ekonomik zůstala do září 2011 slabá. V eurozóně se reálný HDP zvýšil o 1,4% meziročně, snížil se ale v porovnání se druhým čtvrtletím minulého roku (1,7%). Na růstu HDP se podílel především čistý vývoz, zatímco soukromá spotřeba a investice přispěly menším dílem. Roční míra inflace v eurozóně  se snížila na 2,5 % v červenci a v srpnu 2011, v září se zvýšila na 3% a v listopadu se již neměnila.

Reálný růst HDP v Eurozóně v roce 2011 vzrostl o 1,5% až 1,7%. V roce 2012 se  očekává hospodářský pokles mezi -0,4% až 1,0%.  Opětovný růst  mezi 0,3% až 2,3% je očekáván v roce 2013. Průměrná roční míra inflace se bude pohybovat od 1,5% do 2,5% v roce 2012 a mezi 0,8% a 2,2% v roce 2013.

Pokud jde o vývoj v maltské ekonomiky, ve třetím čtvrtletí  se meziroční tempo růstu reálného HDP nepatrně snížilo na 2,2 %  oproti  2,4 % ve druhém čtvrtletí. Motorem růstu bylo oživení domácí poptávky.

Situace na trhu práce zůstala víceméně příznivá. Byl zaznamenán mírný nárůst zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti klesla o půl procentního bodu na 6,2% ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2011.

Pokud jde o vývoj cen,  roční míra inflace se snížila na 2,7% v září oproti červnovým 3,1%, což odráží menší zvýšení cen nezpracovaných potravin a neenergetického  průmyslového zboží. Inflace nadále zpomalovala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 až na hodnotu 1,5%.

Indikátory konkurenceschopnosti Malty se navzájem liší. Došlo k mírnému zvýšení jednotkových mzdových nákladů. Naopak HCI (Harmonised Competitivness Indicators) naznačil v průběhu června a září 2011 zlepšení, což odráží příznivý vývoj směnných kurzů a  zúžení inflačního diferenciálu mezi Maltou a jejími  hlavními obchodními partnery.

Ve vztahu k zahraničí zaznamenal  běžný účet platební  bilance Malty výrazný přebytek v porovnání s deficitem předchozího roku. Zlepšení odráží příznivé pohyby ve všech hlavních složkách běžného účtu. V poměru k HDP se deficit běžného účtu do září 2011 snížil  na 3,0%.

Poslední publikovaná zpráva CBM je založena na informacích dostupných do 25. listopadu 2011. Podle projekcí opírajících se o tehdejší statistické údaje se očekává snížení reálného růstu  HDP  na 2,3% v roce 2011 a na 1,7% v roce 2012. Hospodářský vývoj na Maltě bude ovlivněn zhoršenými vnějšími  podmínkami poptávky a mírnějším růstem spotřeby. Průměrná inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen by se měla snížit na 2,0% v roce 2012. Rizika zpomalení hospodářského růstu, zejména v roce 2012 jsou vysoká, zatímco rizika růstu inflace jsou celkově mírnější.

Z hlediska hospodářské politiky CBM bere na vědomí snížení deficitu státního rozpočtu a nově ohlášené výdajové škrty. CBM zároveň vyzývá k dalším opatřením, vedoucím  ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Paralelní strukturální reformy by měly  zachovat odolnost ekonomiky a zlepšit její  konkurenceschopnost. V tomto ohledu nabývá zmírnění růstu mezd zásadní význam.

 

 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Hlavní makroekonomické ukazatele

  2007 2008 2009 2010  2011
HDP - změna v % 4,2 4,2 -2,5 2,9 2,1
Státní dluh (% HDP) 60,2 62,4 68,0 69,0 70,4
Inflace (%) 1,25 4,26 2,1 1,5 2,7
Nezaměstnanost (%) 6,5 6,1 6,9 6,9 6,4

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, EUROSTAT

Tvorba HDP:

Při nedostatku nerostného bohatství a velmi malém vnitřním trhu se hospodářský rozvoj opírá o exportně orientovaný průmyslu a služby, mezi nimiž hraje prim sektor cestovního ruchu.  

Rozhodující podíl na tvorbě HDP Malty mají služby (74%), dále výrobní aktivity (23,0%), a na posledním místě zemědělství (3%).

 

Podíl sektorů na tvorbě přidané hodnoty v %, 2010

Zemědělství

 1,63

Průmysl

 15,80

Stavebnictví

 3,95

Služby

 78,65

 

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Příznačný je vysoký počet malých a středních podniků. K nejvýznamnějším odvětvím patří: výroba spotřební a průmyslové elektroniky, automobilový průmysl, výrobky lehkého strojírenství, farmaceutický průmysl, výrobky z plastů, oděvní průmysl, výroba software atd. Nejvíce zahraničních investic směřovalo v minulosti do těchto oborů a dnes počet firem působících v této oblasti přesáhl 200. Zahraniční investice zásadním způsobem změnily strukturu průmyslu.

Podíl průmyslových výrobků na celkových maltských vývozech představuje  70 %. Průmysl je koncentrovaný do 10 průmyslových zón na ostrovech Malta a Gozo: Marsa, Bulebel, San Gwann, Mriehel, Attard, Luqa, Hal Far, Ricasoli, Ta`Quali, Xewkija. V průmyslu pracuje 20 % práceschopného obyvatelstva.

Důležitý zůstává sektor výroby a oprav lodí, který však čelí vysoké mezinárodní konkurenci a je závislý na státní finanční pomoci.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Významný počet zakázek ve stavebnictví souvisí s rozvojem cestovního ruchu. V letech 2000 – 2007 bylo na Maltě otevřeno několik 4 a 5 hvězdičkových hotelů, které spolu  s neustálým vylepšováním infrastruktury vytvářejí příznivé podmínky pro růst tohoto důležitého odvětví národního hospodářství.

Hospodářská recese, která vyvrcholila v roce 2009, však silně zasáhla právě stavebnictví, které se v letech 2010 a 2011 relativně pomalu vzpamatovávalo. Pomyslným záchranným kruhem pro stavební firmy byly především dlouhodobé infrastrukturní projekty financované státem a velkými společnostmi, mezi něž bezpochyby patří stavba nových bloků elektrárny financovaná státní společností Enemalta, která pokračovala v roce 2011.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Přibližně 2/3 celkové rozlohy Malty jsou zemědělsky využitelné. Význam zemědělství však postupně klesá. Malé farmy  (hospodařící na rozloze do 2 ha) pěstují hlavně ovoce a zeleninu, v menší míře se zabývají chovem dobytka. Zemědělství včetně rybolovu se podílí cca 3% na tvorbě HDP a pracuje v něm cca 4 % práceschopného obyvatelstva.  Hlavními vývozními položkami jsou brambory a některé druhy mořských ryb. Malta produkuje jen cca 20% vlastní spotřeby potravin, zbývajících 80% dováží.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Ve službách pracuje na 12 % práceschopného obyvatelstva. Sektoru služeb dominuje turistika - příjmy z ní jsou velmi důležité.

Cestovní ruch

Koncem 70-tých let Malta zaznamenala turistický boom, který pomáhal snižovat deficit platební bilance. Kromě běžné rekreační, sportovní a poznávací turistiky, odpovídající místním podmínkám ostrovních oblastí evropského Středomoří se na Maltě úspěšně rozvíjejí i některé specifické formy turistického ruchu. Jedná se například o turistické pobyty, spojené s výukou angličtiny. Dále je významným odvětvím maltského turistického ruchu provozování kasin a hazardních her.

Počty turistů v jednotlivých letech

2007

1,243,510

2008

1,290,858

2009

1,182,490

2010

1,334,229

 

 

Letecké služby

K rozvoji cestovního ruchu na Maltě přispívá zvýšení počtu nízkonákladových leteckých společnostní zajišťujících pro turisty spojení na ostrov. Jak ale roste zájem nízkonákladových leteckých společností o Maltu, pokračuje trápení státní letecké společnosti Air Malta, která se naopak nemůže vymanit z ekonomických potíží. V červnu 2011 oznámila Air Malta další snižování počtů zaměstnanců (o cca 700).

Pro Maltu je důležitý nejen sektor poskytování leteckých služeb, ale i navazující sektor oprav a údržby letadel. Na Maltě jsou firmy, které se specializují na opravu letadel a vláda se snaží tento sektor podporovat.

ICT

Rostoucí význam má na Maltě sektor poskytování ICT služeb, který se opírá o dostatek kvalitních programátorů, výbornou znalost angličtiny a o podporu vlády, která usiluje o vytvoření znalostně orientované ekonomiky. Vzhledem k relativní izolovanosti, která vyplývá z ostrovního charakteru země, je aplikace informačních technologií nástrojem na lepší zapojování Malty do mezinárodního obchodu a v podmínkách malé země umožňuje maltským podnikatelům s nasazením relativně omezených prostředků dosáhnout úspěchu v zahraničí.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Mezinárodní letiště: 1

Délka silnic: 2 227 km

Přístavy: Marsaxlokk (Malta Freeport), Valletta

Pozn.: v námořní dopravě patří Malta k oblíbeným "vlajkovým zemím" mezi provozovateli obchodních plavidel. Pod maltskou vlajkou se plavilo v roce 2008 celkem 1 438 plavidel. Z toho 1 343 vlastněných zahraničními provozovateli: 452 řeckých, 176 tureckých, 93 norských, 91 německých, 79 íránských, 58 ruských, 50 italských atd.

 

Telekomunikace

 241 100 pevných linek (2008)

385 600 mobilních telefonů (2008)

Telekomunikační infrastruktura je automatizovaná. Ostrovy jsou propojené kombinovaně podmořským kabelem i radiovým spojením. Podmořský komunikační kabel propojuje Maltu s Itálií.

Mezinárodní předčíslí: +356

Internetová doména pro Maltu: mt

Celkem 25 139 bodů připojení k internetu (Internet host) (2009)

Uživatelů internetu: 198 800 (2008)

  

Energetika

Malta nemá žádné domácí energetické zdroje a zcela závisí na dodávkách ropy. Od roku  1995, kdy byla ukončena výroba elektřiny spalováním uhlí, je ropa jediným relevantním zdrojem energie využívaným při výrobě elektřiny.

Ve spotřebě energie hraje prim dopravní sektor. Spotřeba energie v uplynulých letech rychle rostla a od roku 1990 se zvýšila o více než 50%. Dovoz ropy ve stejném období vzrostl o 49%. Na druhou stranu spotřeba energie a emise CO2 na obyvatele zůstávají pod průměrem EU.

Vysoká cena energie na Maltě stimuluje debatu o využívání alternativních zdrojů energie a státní elektrárenská společnost Enemalta již spustila několik pilotních projektů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména solární a větrné energie, které jsou z hlediska polohy a ostrovního charakteru země pro Maltu perspektivní. Instalovaná zařízení v oblastech Sliema, Bugibba (obě solární) a Vendome (větrná) dodávají zatím maximálně 60 kWh denně. Jejich význam je tedy zanedbatelný.

Energetický mix Malty

V miliónech tun ekvivalentu ropy (MTOE) Primární nabídka energie Domácí produkce Čisté dovozy Finální energetická spotřeba Výroba elektřiny (TWh)
Pevná paliva          
Ropa (a ropné deriváty) 0,9   0,9 0,3 2,3
Zemní plyn          
Jaderná energie          
Elektřina       0,2  
OZE          
Ostatní          
Celkem 0,9 0,0 0,9 0,5 2,3

Zdroj: EUROSTAT

  

Podíl jednotlivých sektorů na spotřebě energie

  (MTOE) (%)
Doprava 0,29 60%
Domácnosti 0,08 17%
Firmy atd. 0,06 13%
Průmysl 0,05 10%

Zdroj: EUROSTAT

Elektřina

Hlavním hráčem v oblasti energetiky, a to napříč energetickými sektory,  je státní společnost Enemalta. Společnost, založená na základě zákona z roku 1977, ztratila v roce 2001 zákonný monopol, což se mimo jiné promítlo pozitivně do její zvýšené investiční aktivity a přehodnocení její celkové strategie. V současnosti společnost opouští sektor distribuce hotových ropných produktů.

Enemalta především zůstává zodpovědná za výrobu elektřiny a provozuje dvě elektrárny: Marsa a Delimara s celkovou kapacitou 571 MW. Enemalta ročně vyrobí 2,2 MWh ročně, k čemuž  spotřebuje 600 tis. tun ropy.

S cílem uspokojit budoucí poptávku po energii Enemalta zadala výstavbu nové elektrárny o výkonu 146 MW založené na dieselových agregátech. Elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2011 a buduje se na místě elektrárny Delimara. Elektrárna Marsa bude uzavřena v roce 2015.

Vedle toho se Enemalta zabývá také distribucí elektrické energie. Elektřinu dodává i na ostrov Gozo, k čemuž slouží podmořský kabel z hlavního ostrova.

Maltská vláda hodlá zadat zakázku na výstavbu 200 MW elektrického kabelu, který bude spojovat Maltu se Sicílií. Tento plán se těší podpoře Itálie, přičemž propojení s evropskou přenosovou soustavou by mělo být podle představ maltské vlády funkční do konce roku 2013.

Ropa

Ropa a ropné deriváty, hlavní zdroje energie na Maltě, se dovážejí prostřednictvím tankerů. Společnost Oiltanking Malta spravuje terminál a napojené skladovací kapacity o velikosti 550 000 m3 (z toho 60% je určeno pro ropu).

Petrolejářská divize společnosti Enemalta odpovídá za plánování, import, skladování a distribuci všech ropných produktů a LPG na Maltě. Enemalta se stará o organizaci nákupu a najímání tankerů k jejich dopravě. Enemalta dováží ze 66% ropu, 13% naftu, 10% letecká paliva. Společnost však postupně opouští sektor distribuce ropných produktů na Maltě.

Dále petrolejářská divize společnosti Enemalta spravuje sklady (především v oblasti Has Saptan v podzemních skladech). Další skladiště se nacházejí v oblastech: Birzebuggia, Wield Dalam, Ras Hanzir a v areálu mezinárodního letiště Malta. Plánuje se nahrazení skladiště v Birzebuggia. Enemalta disponuje kapacitou 150 tis. tun, která je využívána zejména ke skladování ropy a leteckého paliva.

Plyn

Plynová divize společnosti Enemalta se zabývá především skladováním a distribucí zemního plynu prostřednictvím ocelových lahví na účet společnosti Liquigas Malta Ltd. což je od února 2009 nový operátor s koncesí na distribuci plynu. Zkapalněný plyn je prostřednictvím plynovodu přepravován do skladiště v oblasti Qajjenza, kde je následně plněn do ocelových lahví o kapacitě 10, 12, 15, 25 kg a distribuován zejména do domácností, ale i firmám.

Qajjenza, která se nachází na jihovýchodě ostrova při pobřeží, zpracovává pouze importovaný LPG. Roční dovoz dosahuje 17 tis. tun propanbutanové směsi a 200 tun čistého propanu. Plyn je dovážen tankery a vykládán prostřednictvím podmořského plynovodu do zásobníků na pobřeží. Celková kapacita skladiště činí 2800 tun, což představuje dvouměsíční spotřebu Malty.

Energetická bezpečnost

Diskuse o využití OZE se soustřeďují především na solární a větrnou energii. Malta má v tomto směru velký potenciál. Instalace těchto zdrojů do elektrické sítě však zvýší potřebu propojení Malty s evropskou energetickou soustavou. Elektřina dodávaná na Maltu z Evropy prostřednictvím plánovaného podmořského kabelu ze Sicílie umožní Maltě ustát výpadky dodávek elektřiny z OZE. Přičemž přebytky bude moci Malta naopak vracet do evropské sítě.

Jako dlouhodobý plán Malta zvažuje využívání zemního plynu při výrobě elektřiny. Malta posuzuje možnosti využívání CNG (stlačeného zemního plynu), přičemž další dvě možné alternativy představuje: výstavba terminálu LNG nebo výstavba plynovodu ze Sicílie. V současnosti se zpracovávají studie proveditelnosti těchto projektů.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Malta financuje rozvojové projekty především v afrických zemích. Některé z nich jsou zdrojem ilegálních migračních toků a smyslem rozvojové pomoci je zlepšení hospodářské situace těchto zemí. 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter