Malta: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Řím (Itálie)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Deficit v roce 2010 dosáhl 237,7 mil. eur, což odpovídá 3,6% HDP. Podle předběžných údajů, které byly k dispozici na konci března 2012, se vládě podařilo snížit rozpočtový deficit v poměru k HDP v roce 2011 na úroveň 2,8 %.

Finanční pozice státu 2009-2013 (tis. EUR)

(tis. eur)

2009

2010

 

2011

 

2012

(předp.)

2013

(předp.)
Celkové příjmy 2,370,770 2,610,365 2,791,700 2,845,092 2,938,184
Celkové výdaje 2,667,791 2,907,365 2,987,246 2,999,552 3,047,225
Primární deficit (297,021) (297,000) (195,546) (154,460) (109,041)
Celkový deficit (216,939) (237,718) (181,633) (145,947) (102,028)
HDP 5,749,657 6,134,884 6,478,437 6,802,359 7,142,477
Deficit v. HDP -3.77% -3.87% -2.80% -2.15% -1.43%

Zdroj: Národní statistický úřad Malty,  (pozn. údaje v závorkách jsou záporné)

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Maltská ekonomika je zatížena vnitřní i vnější nerovnováhou. Běžný účet platební bilance vykazoval od poloviny 90. let do současnosti (s výjimkou roku 2002) záporné saldo. To může být známka dlouhodobého snížení schopnosti maltských firem vyvážet na zahraniční trhy.

Platební bilance – čisté saldo na jednotlivých účtech (mil. EUR)

  2006  2007  2008 2009  2009 2010
          Leden-červen Leden-červen
Zboží            
Obchod se zbožím  -1,018.2 -1,026.5 -1,219.0 -1,034.8 -408.8 -418.2
Nepeněžní zlato -24.3 -24.9 -22.8 -20.8 -8.8 -13.6
Ostatní 76.3 69.9 76.5 85.6  24.3 108.7
Celkově zboží -966.2 -981.4 -1,165.3 -970.0 -393.3 -323.1
Služby            
Doprava 79.5 89.7 137.1 103.8  59.3 21.9
Cestovní ruch 354.1 392.4  349.4 328.2 104.5 160.4
Ostatní služby 279.4 344.9 496.3 547.3 261.2 283.7
Celkově služby 713.1 827.0 982.8 979.3 425.0 465.9
Celkově zboží a služby  -253.1 -154.4  -182.4 9.4 31.7 142.9
Příjmy            
Platby zaměstnancům -2.8  -1.8  -1.7 0.9 -0.7 0.2
Investiční příjmy  -209.7  -167.1  -167.1 -371.5  -177.2 -168.1
Celkové příjmy  -212.5 -168.9 -168.8 -370.6  -178.0 -168.0
Celkem zboží, služby a příjmy -465.6 -323.3 -351.3 -361.2  -146.3 -25.1

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

 

Rezervy (v mil. USD)

  2003 2004 2005 2006 2007 2008
Dev. rezervy kromě zlata 2.200,3 2.652,9 2.604,7 2.574,0 2.805,1 566,5

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zadlužení - výhled

 

2009

 

 2010 2011 2012 2013
Zahraniční půjčky 101,038 87,744 74,609 62,082 62,082
Celkový veřejný dluh 3,956,547 4,240,345 4,457,252 4,608,454 4,727,187
HDP 5,749,657 6,134,884 6,478,437 6,802,359 7,142,477
Veřejný dluh v. HDP 68.81% 69.12% 68.80% 67.75% 66.18%

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

Úvěrové financování veřejného sektoru – mil. EUR

  2004 2005 2006 2007 2008  2009  2010
Úroky z veřejného dluhu 162.1 174.2 180.2 179.1 189.0 158.6 141.9

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Finanční sektor ukázal svou sílu v době finanční krize a představuje odvětví, které dlouhodobě roste. V červnu 2009 zaměstnával bez mála 6 tisíc osob neboli 3,7% práceschopného obyvatelstva. V září 2011 bylo na Maltě registrováno 22 bank. MFSA (Malta Financial Services Authority - regulátor finančního trhu včetně bank a investičních společností) v září 2011 rigistroval cekem 3 619 licencí vydaných subjektům ve finančním sektoru.

Podle hodnocení Mezinárodního měnového fondu z února 2011 je maltský bankovní systém v dobré kondici, těší se vysoké likviditě a má dobrý „funding profile“ a to navzdory skutečnosti, že zůstává poměrně značně exponován směrem k domácímu hypotečnímu trhu. Bankovní systém je hodnocen jako imunní vůči externím finančním šokům.

Bankovní sektor reagoval na rozvoj hospodářství rozšířením počtu operujících bankovních domů o společnosti, které přišly naposledy z Rakouska, Portugalska, Turecka a Austrálie. Na Maltě působí 22 bank, z nichž tři jsou v rukou maltských vlastníků a 19 je vlastněno zahraničními bankovními skupinami. Bankovní systém na Maltě funguje pod dohledem Maltského úřadu pro finanční služby (Malta Financial Services Autority) a Centrální banky Malty.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU, kdy byly na ostrově registrovány 4 hedgeové fondy, dnes jich je přes 400.

Podle World Economic Forum Report on Competitiveness se Malta v žebříčku vice než 100 zemí umístila na 11. místě při srovnávání rozvoje finančních trhů, přičemž finanční sektor byl označen za nejinovativnější odvětví maltské ekonomiky. Stabilitou bankovního sektoru se Malta umístila na 10. místě, kvalitou burzovního dohledu na 12. místě a 8. příčkou byla oceněna kvalita auditu.

Níže uvádíme přehled bankovních domů, které působí na Maltě a zároveň jsou přítomné nebo známé v ČR:

BAWAG Malta Bank Ltd

Deutsche Bank (Malta) Limited

Erste Bank (Malta) Limited

Fortis Bank Malta Ltd

HSBC Bank Malta plc

Raiffeisen Malta Bank plc

Volksbank Malta Limited

Úplný a aktuální přehled bank a pojišťoven, které obdržely licenci od Maltského úřadu pro finanční služby lze nalézt zde: http://www.mfsa.com.mt.

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Přímé daně

Typologie příjmů, které jsou zdaněny:

  • Příjmy firem
  • Příjmy samostatně výdělečných osob
  • Příjmy zaměstnanců
  • Kapitálové příjmy

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Neaplikuje se daň z majetku ani na municipální daně. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35%.

Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu). 

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35%. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně

DPH

V roce 2004 byla sazba zvýšena z 15% na 18%, avšak existují stále výjimky. U potravin a léků platila nulová sazba a Malta si vyjednala před vstupem do EU přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, exporty, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody.

Aktuální a podrobné informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department):

http://www.vat.gov.mt

Od určité výše platí povinnost registrace plátců daně.

Kolkovné

Ve výši 5% je zdaněn převod nemovitostí a práv k nemovitostem.

Ekologická daň

Uvaluje se na některé elektrospotřebiče, baterie, pneumatiky atd. V závislosti na míře škod, které jejich používáním vzniknou na životním prostředí, se stanoví konkrétní výše daně.

Spotřební daň

Cigarety, alkohol a ropné výrobky.

Silniční daň

Motorová vozidla jsou při registraci zatížena daní, která se pohybuje od 50,5 do 75% dovozní hodnoty,  v závislosti na síle motoru a stáří vozidla.

Daňová přirážka

Uvaluje se od roku 2005 na reálnou spotřebu elektřiny, na metry krychlové spotřebované vody a na letenky. Její výše se mění každé dva měsíce v závislosti na ceně dovážené nafty.

Podrobné informace o daních lze obdržet na stránkách Maltského finančního úřadu (Inland Revenue Department): http://www.ird.gov.mt.

Maltská legislativa je publikována na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a vnitra Malty. Konkrétní daňové zákony lze vyhledat pomocí následujícího odkazu:

http://www2.justice.gov.mt/lom/Search.asp

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter