Malta: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Řím (Itálie)

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Hlavní rizika budoucího vývoje maltského hospodářství spočívají zejména v závislosti na vývoji zahraniční poptávky. Zpomalení globálního oživení s sebou přinese omezení investiční aktivity. Vysoká závislost maltské ekonomiky na zahraniční poptávce umocňuje důležitost zvyšování její konkurenceschopnosti, která je podmíněna zásadními strukturálními reformami, k nimž dlouhodobě vládu vyzývá Centrální banka Malty. Snížení konkurenceschopnosti Malty na zahraničních trzích hrozí zejména v souvislosti se současným růstem cen komodit na světových trzích. Maltská ekonomika je kvůli vysokému podílu dovozu potravin a energetických surovin velmi citlivá na růst jejich cen.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Aktuální výzvy hospodářské politiky Malty

Střednědobá analýza vztahu mezi produktivitou, mzdami a jednotkovými mzdovými náklady naznačuje důvody, proč maltská produkce ztrácí na zahraničních trzích konkurenceschopnost. V letech 2000 až 2008 vzrostla produktivita o 3,6%, avšak nominální mzdy se zvyšovaly sedmkrát rychleji – celkově až o 28%. Jednotkové mzdové náklady vzrostly o více než 28%, přičemž v Eurozóně se zvýšily o 15%. Malta proto musí hledat vyváženější vztah mezi růstem produktivity a mzdových nákladů. Exportní odvětví se musejí přizpůsobovat cenám na zahraničních trzích a jsou tedy pod neustálým tlakem na zvyšování produktivity. Současně exportní odvětví nadále přitahují zahraniční investice, proto je otázka zvyšování produktivity adresována směrem k nevývozním sektorů, včetně veřejné správy.

Pohled na růst produktivity maltské ekonomiky do velké míry vysvětluje, proč HDP na hlavu v porovnání s průměrem Eurozóny od roku 2003 stagnovalo kolem 70%. Pokud se Malta vypořádá s rigiditou v oblasti mzdových nákladů, bude moci lépe reagovat na oživení na zahraničních trzích a ekonomika tažená exportem bude rychleji konvergovat k Eurozóně.

Udržitelný růst Malty závisí především na schopnosti lákat do země exportně orientované přímé zahraniční investice.

Další výzvu představuje inflace, která se musí dostat pod kontrolu. Malta nemůže konkurovat na mezinárodních trzích, pokud se její cenová hladina bude zvyšovat rychleji než v zahraničí. K dokreslení situace v oblasti růstu cen stojí za zmínku pokračující růst cen na Maltě navzdory výrazné korekci světových cen surovin v uplynulých dvou letech. Centrální banka Malty (CBM) v této souvislosti vyzdvihuje rozhodnutí administrativy podniknout kontrolu vybraných velkoobchodníků a doufá, že se toto opatření promítne do snižování spotřebitelských cen zboží dováženého ze třetích zemí, k němuž mělo v důsledku posilování eura dojít.

Zvyšování produktivity nezávisí jen na snižování mzdových nákladů, ale i na zvyšování přidané hodnoty exportů zboží a služeb. V této oblasti zaznamenala Malta od svého vstupu do EU nezanedbatelný pokrok. Dokladem toho jsou zejména expandující farmaceutický průmysl a servis letadel.

Dalším důležitým faktorem je analýza užití zdrojů ke spotřebě a k formování kapitálu. V letech 2000-2008 činil podíl tvorby hrubéhofixníhokapitálu 19% HDP ve srovnání s 21% v Eurozóně. V roce 2008 však tento podíl na Maltě klesl na 15%. V této oblasti má proto Malta značný prostor pro zlepšování a rozpočet na rok 2010 počítá s pobídkami v tomto směru.

Malta by měla dále podle CBM usilovat o zlepšení podnikatelského prostředí, protože nedávné průzkumy ukázaly, že snížení byrokratické zátěže považují podnikatelé za prioritní úkol vlády. Pozitivní roli při podpoře konkurenceschopnosti maltské ekonomiky by měla hrát také podpora vzdělání, vědy a výzkumu. V neposlední řadě je podle guvernéra třeba ozdravit veřejné finance, jakmile se hospodářství dostane na udržitelnou trajektorii růstu.

Snižování rozpočtového deficitu není jednoduché. Vzhledem k tomu, že daňová kvóta se pohybuje kolem 40% HDP, je cesta zvyšování daní nemyslitelná a zbývá tedy pouze možnost snižování výdajů. Snižování rozpočtových výdajů však má své limity v podobě mandatorních výdajů, které představují přes dvě třetiny rozpočtových výdajů a jsou v zásadě fixní. Jde zejména o výdaje na mzdy, sociální transfery a obsluhu veřejného dluhu.

CBM proto vyzývá k racionalizaci zdravotnictví a školství. Další úspory lze realizovat ve snížení sociální podpory domácností a dotací podnikům. Dvě nedávno zveřejněné studie (jedna vypracovaná EK) docházejí k závěru, že systém sociálnípodpory je na Maltě neudržitelný. Také dotace podnikům jsou navzdory nedávným škrtům stále relativně vysoké. Přičemž vedle zátěže rozpočtu dotace negativně působí na hospodářskou soutěž.

Členství Malty v Eurozóně poskytlo domácí ekonomice ochranu před měnovými turbulencemi v době finanční krize, avšak cesta k hospodářskému růstu nebude snadná. Malta musí pracovat na zlepšení fungování institucí, trhů a na zvyšování produktivity, tak aby zvýšila konkurenceschopnost a „unesla“ své členství v měnové unii. Potřebné strukturální reformy jsou v procesu realizace, avšak tento proces musí být podle guvernéra urychlen.

Do roku 2013 Malta bude nadále čistým příjemcem z rozpočtu EU, příjem v celkové výši 805 milionů euro očekává zejména ze strukturálních fondů (rozvoj infrastruktury) a společné zemědělské politiky. Prostředky z fondů EU byly do současnosti využívány především pro rozvoj silniční infrastruktury země. Malta očekává, že se od roku 2014 stane čistým přispěvatelem do rozpočtu EU.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Spolupráce s ČR

Do budoucna lze za perspektivní obory pro spolupráci českých podnikatelů s maltskými firmami považovat například technologie pro ochranu životního prostředí a pro provozování ekologicky šetrných výrobních procesů, technologie pro výrobu energií na bázi alternativních zdrojů a informační technologie.

Nové příležitosti

Maltská vláda plánuje významným způsobem využít finanční prostředky, které získá ze strukturálních fondů EU pro další rozvoj infrastruktur turistického ruchu.

Na Maltě existují pro programovací období 2007 – 2013 SF EU dva operační programy: „Operační program I – Investice do konkurenceschopnosti pro vyšší kvalitu života“ s finanční alokací ve výši 228 mil. Euro a „Operační program II – Tvorba více pracovních míst a lepší kvality života“ s finanční alokací ve výši 112 mil. Euro. Řídicím orgánem obou operačních programů je Ministerstvo hospodářství, financí a investic. 

Malta má do budoucna v úmyslu posílit, v souladu s principy Lisabonského procesu EU, znalostní charakter maltské ekonomiky. V této souvislosti maltská vláda představila tzv. „Vision 2015“ tj. předsevzetí stát se do roku 2015 centrem excelence v následujících oblastech:

- ICT

- finanční služby

- turistické služby

- průmysl a služby s vysokou přidanou hodnotou

- specializované vzdělávací služby

- specializované zdravotní služby

 

 

SWOT analýza Malty

 

Silné stránky

·               politická stabilita, bezpečné prostředí s dobrou kvalitou života

·               příznivé klimatické podmínky

·               strategická poloha ve Středozemním moři

·               vícejazyčně mluvící obyvatelstvo

·               bezplatné vzdělání pro všechny

·               diverzifikovaný a přístupný vzdělávací systém

·               zavedený rámec občanská společnost – sociální partneři

·               zavedený systém veřejné správy

·               dobře fungující systém sociálního zabezpečení

·               zavedená průmyslová základna schopná přilákat zahraniční investice

·               dobře vybudovaný trh se službami

·               rozvíjející se průmyslové sektory s vysokou přidanou hodnotou (např. elektronika, ICT, léčiva,     letectví) disponující zkušenou pracovní silou a dobrou základnou pro vznik společných podniků   v oblasti výzkumu a vývoje

·               dobře zavedený turistický sektor s výborným produktovým potenciálem (např. historie, kultura)

·               jedinečné bohatství v podobě kulturního dědictví

·               blízkost trhů významných z hlediska výjezdové turistiky

·               prosperující sektor finančních služeb

·               letištní infrastruktura

·               mořské přístavy strategického významu

·               dobrá ICT základna a široké použití ICT

·               bohatá a různorodá fauna a flóra

Slabé stránky

·               zranitelnost (jedná se o malý ostrovní stát)

·               malý vnitřní trh

·               fragmentace území

·               vysoká míra urbanizace a územní omezení

·               vysoká hustota osídlení

·               ostrovní povaha a rozdělení na dva hlavní ostrovy (pozn. méně rozvinutý ostrov Gozo)

·               neexistence klastru výrobní excelence

·               nedostatek jasně definovaných vedlejších trhů a špatný branding klíčových ekonomických   sektorů

·               nízká úroveň výzkumné a inovační kapacity

·               nedostatečná kapacita v oblasti vyššího a odborného vzdělávání

·               nedostatek adekvátních struktur podporujících podniky (zvláště MSP a mikropodniky) zvláště ve vztahu k rostoucím oborům

·               místní průmysl tvoří MSP a mikropodniky převážně zaměřené na místní trh

·               stav energetické infrastruktury

·               nedostatek odborných znalostí v určitých hospodářských sektorech

·               nedostatečná struktura podporující ekonomiku založenou na znalostech

·               nízká míra zaměstnanosti žen

·               vysoký podíl nekvalifikované práce a negramotných

·               kvalita souhrnného turistického produktu

·               sezónnost odvětví turistiky

·               závislost ostrova Gozo na turistice z Malty a na Maltu

·               špatná kvalita silniční infrastruktury

·               dopravní zácpy a dlouhodobě neudržitelná mobilita

·               špatný stav základní přístavní infrastruktury

·               vysoké náklady mezinárodního spojení

·               vysoká závislost na odsolené mořské vodě

·               nedostatečná kapacita v oblasti odpadového hospodářství a používání správných praktik odpadového hospodářství

·               úniky nevyčištěných odpadních vod

·               závislost na neobnovitelných zdrojích energie

·               nedostatečná kapacita distribuční sítě ve střednědobém horizontu

 

Příležitosti

·               diverzifikace v hlavních hospodářských oborech a zaměření se na ekonomické činnosti s vyšší přidanou hodnotou

·               zvyšování integrace v oblasti obchodu

·               malá rozloha a ostrovní povaha činí Maltu ideálním zkušebním místem pro testování vybraných nových technologických postupů

·               potenciál v oblasti rostoucích hospodářských oborů

·               rozvoj center excelence

·               expanze v oboru překládky a logistiky

·               diverzifikace a efektivní využívání přístavních služeb

·               další integrace rozdílných vrstev společnosti, podnikání, vládního systému prostřednictvím zvýšeného používání ICT

·               pochopení potřeby odpadového hospodářství a uvědomění si potřeby třídění odpadu v rámci maltské společnosti

·               další ekonomický rozvoj prostřednictvím vyššího používání OZE (v přímé návaznosti na místní zdroje) a energetické účinnosti

·               využití přívalových vod

·               ekonomický rozvoj dosažitelný zvýšené dostupnosti a kvality vyššího a odborného vzdělání zvláště v technologicky a znalostně založených oborech

·               rozvoj ostrova Gozo coby regionu s výraznými charakteristikami

·               investice do různých oborů s cílem zlepšení kvality života na ostrově Gozo

·               regenerace městských částí (historické části, kulturní dědictví)

·               růst potenciálu cestou valorizace aktiv kulturního dědictví 

 

 

Hrozby

·               stárnutí populace

·               snižující se porodnost

·               vysoká hustota osídlení

·               snižování počtu práceschopného obyvatelstva

·               stav energetické infrastruktury

·               nadměrné využívání omezených zásob surovin

·               konkurence ze strany rychle se rozvíjejících se zemí a zemí s významnou pozicí v oblasti výzkumu a vývoje

·               rostoucí mezinárodní konkurence (zvláště ze zemí s nízkými výrobními náklady) a přímými dopady na průmyslovou základnu (zvláště pro průmysl založený na V a V)

·               konkurence ze strany středomořských zemí s nízkými výrobními náklady, zvláště pak ze severní Afriky

·               nedostatek odborných znalostí v určitých hospodářských oborech

·               relativně vysoká úroveň nedokončenosti školní docházky

·               nízká míra zaměstnanosti žen

·               vysoká závislost na veřejném sektoru coby zaměstnavateli

·               vysoký podíl nekvalifikované práce a úrovně negramotnosti

·               nedostatečná infrastruktura podporující ekonomiku založenou na znalostech

·               zhoršování životního prostředí a pokles biodiverzity

·               zvyšování četnosti záplav způsobených bouřkami

·               kolísání cen ropy

·               riziko ztrát míst kulturního dědictví

·               zvyšující se poptávka po zdravotnických službách jako výsledek stárnutí populace projevující se v přeplněnosti nemocničních zařízení

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter